|
| |
|
|
Zásada subsidiarity trestní represe
Raček, Pavel ; Novotný, Oto (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
Resumé Diplomová práce pojednává o zásadě subsidiarity trestní represe, která se stala po nabytí účinnosti nového trestního zákoníku znovu aktuální. Již dříve však byla často zohledňována v judikatuře českého Ústavního soudu a Nejvyššího soudu. Nový český trestní zákoník zakotvuje zásadu subsidiarity trestní represe v § 12 odst. 2: "Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu." První kapitola se zabývá obecnou definicí zásady subsidiarity a principu ultima ratio a dochází k závěru, že znění § 12 odst. 2 trestního zákoníku je příliš úzké, neboť trestní právo má působit subsidiárně nejen k právním ale obecně ke všem společenským prostředkům. Druhá kapitola pojednává o interpretačním významu zásady subsidiarity trestní represe zakotvené v trestním zákoníku. To znamená, že zásada subsidiarity může být uplatněna jen při výkladu těch znaků skutkových podstat trestných činů, které nejsou formulovány příliš konkrétně a jednoznačně. Následující kapitola se věnuje teorii právního statku a pojmu společenské škodlivosti. V této souvislosti je zohledňována judikatura německého Spolkového ústavního soudu. Zákaz stíhat společensky neškodlivá jednání je demonstrován na...
|
|
|
Vývoj a struktura kriminality mládeže v ČR
Škudrna, Michal ; Zapletal, Josef (vedoucí práce) ; Novotný, Oto (oponent)
50 7. Závěr Kriminalita mládeže se projevuje řadou specifik. Tato specifičnost spočívá jednak v samotné struktuře kriminality, které se děti mladší 15 let a mladiství dopouštějí, jednak ve způsobu, jakým je tako kriminalita páchá- na. K problematice struktury provinění, resp. činů jinak trestných lze ří- ci následující: děti mladší 15 let a mladiství se dopouštějí sice omezeného okruhu provinění, resp. činů jinak trestných, ale o to závažnější je skuteč- nost, že představují v tomto specifickém okruhu trestné činnosti podstat- nou část jejich pachatelů.65 Ve struktuře kriminality mládeže hraje podstat- nou roli kriminalita majetková. Závažnější formy kriminality jsou pro děti mladší 15 let poměrně netypické a vyskytují se u této kategorie poměrně zřídka. Naopak mladiství se závažnějších forem kriminality, např. loupeží, vydírání a znásilnění dopouštějí častěji, nežli je tomu v případech dětí mladších 15 let. Další specifičnost se projevuje při komparaci pohlaví dět- ských a mladistvých pachatelů, protože právě mezi kriminalitou dívek a chlapců existují velké rozdíly, a to jak v rozsahu, tak v závažností pácha- ných deliktů.66 Dívky se trestné činnosti dopouštějí ve výrazně menší míře a méně často za použití násilí. Páchají především podvody, krádeže a kri- minalitu spojenou s drogami a prostitucí.67 K...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Trest smrti
Babická, Kateřina ; Novotný, Oto (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Závěr Na tématu mé diplomové práce mě obzvláště zajímal mezinárodní aspekt problematiky. Ukázalo se však, že rozhodně není lehký úkol tato data shromáždit. Některá data nebylo možné sehnat vůbec, k jiným bylo jen omezeně zdrojů nebo se zdroje rozcházely. Přesto však věřím, že se mi podařilo alespoň v hrubých rysech problematiku vystihnout. Pokud bych měla na závěr vyjádřit svůj postoj k otázce trestu smrti, musím nejprve podotknout, že respektuji naši současnou právní úpravu i mezinárodní závazky České republiky v tomto ohledu a jsem si vědoma nepopulárnosti svého názoru mezi odbornou veřejností. Souhlasím s tím, že trest smrti nemá větší odstrašující účinek než trest odnětí svobody na doživotí. I přesto však, pokud mám vyjádřit své vnitřní vnímání spravedlivosti trestu, musím říci, že mi uložení trestu smrti ve výjimečných a přesně definovaných případech, a to jen v nejzávažnějších případech vražd, připadá spravedlivé. Domnívám se, že se v dnešní době, hlavně v evropském právním prostředí, nadměrně hledí na práva pachatelů trestných činů a méně už na práva jejich obětí, případně i pozůstalých. Nesouhlasím s nadřazováním práva na život pachatele trestného činu vraždy nad stejné právo jeho oběti. Avšak ve státě, kde je možné uložit trest smrti, by měl zároveň řádně fungovat soudní systém, aby se v maximální...
|
|
|
Problematika obětí trestných činů v kriminologii
Foltýnová, Kateřina ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Novotný, Oto (oponent)
ZÁVĚR Vzhledem k tomu, že mne s rolí oběti pojí také vlastní zkušenost, zabývám se touto problematikou ve své práci z hlediska psychologického i právního. Až v posledních letech se konečně společnost začíná více zajímat o problematiku obětí trestných činů, i když ještě stále, dle mého názoru, zejména ze strany státu, není situace uspokojivá. V úvodních kapitolách se zaměřuji na historický pohled do vývoje vědního oboru viktimologie a na vysvětlení základních pojmů, které jsou ve viktimologii klíčovými. Mezi ně patří zejména pojem oběti, který u nás do roku 1997 nebyl v zákoně definován. Pojmy viktimizace, reviktimizace a viktimnost jsou důležitými pro to, abychom pochopili jakou roli oběť hraje již v samotném procesu způsobování újmy oběti. Další oblastí, kterou se zabývám, je postavení poškozeného v trestním řízení a odškodňování obětí trestných činů, která není v současné době zdárně dořešena. Zejména problematika odškodňování oběti v rámci trestního řízení, je stále neuspokojivá. Jedná se především o otázky odškodnění imateriální újmy v rámci trestního řízení, absence úpravy ochrany obětí ve zvláštním zákoně a možnost podání soukromé žaloby v trestním řízení. Vše by se mělo změnit přijetím připravované rekodifikace trestního řádu a předpokládaného přijetí zvláštního zákona o ochraně obětí trestných činů,...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.