|
|
Doplňky stravy pro optimalizaci sportovního výkonu
Musilová, Karolína
Diplomová práce tvoří přehled o nejpoužívanějších doplňcích stravy ve sportovním odvětví MMA. Jsou zde podrobně rozebrány účinky a metabolismy suplementů BCAA a kreatin monohydrátu. Tyto dva zmíněné suplementy jsou zařazeny i do praktické části práce, ve které jsem zkoumala jejich vliv na složení těla probandů. Je zde zařazeno i dotazníkové šetření, které se týká síly během tréninků a subjektivních pocitů sportovců při cvičení během užívání vybraných doplňků stravy. Měření a vyhodnocení výstupů InBody odhalilo změny ve složení těla během užívání BCAA a kreatin monohydrátu. Také se mi podařil potvrdit nárůst síly během tréninku při suplementaci kreatin monohydrátu.
|
|
|
Národní park Šumava a zájmy municipalit na jeho území: případ postmateriálních cleavages?
Musilová, Karolína ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Předkládaná diplomová práce Národní park Šumava a zájmy municipalit na jeho území: případ postmateriálních cleavages? analyzuje, zda lze v případě NP Šumava mluvit o postmateriálním štěpení a jak se případné štěpení projevuje na národní úrovni. Po celou více než dvacetiletou existenci NP probíhají spory o jeho směřování, kde se střetávají zcela rozdílné postoje na jedné straně místních samospráv, pro které je NP jedním z hlavních zdrojů příjmů, a environmentalisty, kteří usilují o co nejmenší míru zasahování. Teoreticky je práce ukotvena v konceptu konfliktních linií S. Rokkana a S.M. Lipseta, důraz je pak kladen na jeho postmateriální dimenzi, která je spojena s R.Inglehartem. Analytická část práce je případovou studií, která zkoumá postoje jednotlivých aktérů, a to prostřednictvím jednak polostrukturovaných rozhovorů se starosty místních obcí, a jednak dokumentů a tiskových zpráv zájmových skupin. Na základě šetření je zřejmé, že jde o štěpení, neboť se projevuje v empirické, normativní i organizační rovině. Přítomnost štěpení je zřejmá na všech úrovních politického systému, neboť do něj kromě samospráv a zájmových skupin vstupují i politické strany a prezidenti.
|
|
|
Národní park Šumava a zájmy municipalit na jeho území: případ postmateriálních cleavages?
Musilová, Karolína ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Předkládaná diplomová práce Národní park Šumava a zájmy municipalit na jeho území: případ postmateriálních cleavages? analyzuje, zda lze v případě NP Šumava mluvit o postmateriálním štěpení a jak se případné štěpení projevuje na národní úrovni. Po celou více než dvacetiletou existenci NP probíhají spory o jeho směřování, kde se střetávají zcela rozdílné postoje na jedné straně místních samospráv, pro které je NP jedním z hlavních zdrojů příjmů, a environmentalisty, kteří usilují o co nejmenší míru zasahování. Teoreticky je práce ukotvena v konceptu konfliktních linií S. Rokkana a S.M. Lipseta, důraz je pak kladen na jeho postmateriální dimenzi, která je spojena s R.Inglehartem. Analytická část práce je případovou studií, která zkoumá postoje jednotlivých aktérů, a to prostřednictvím jednak polostrukturovaných rozhovorů se starosty místních obcí, a jednak dokumentů a tiskových zpráv zájmových skupin. Na základě šetření je zřejmé, že jde o štěpení, neboť se projevuje v empirické, normativní i organizační rovině. Přítomnost štěpení je zřejmá na všech úrovních politického systému, neboť do něj kromě samospráv a zájmových skupin vstupují i politické strany a prezidenti.
|
|
|
Posouzení připravenosti chovů na výpadky elektrické energie na území ORP Soběslav
MUSILOVÁ, Karolína
Elektrická energie hraje v současné společnosti stále důležitější roli. Většina lidí si však neuvědomuje, jak rozsáhlé důsledky může mít přerušení dodávek elektrické energie pro zemědělství. Tato práce si klade za cíl zpracovat analýzu dopadů výpadků elektrizační soustavy na chovy na území ORP Soběslav. Vzhledem k cíli práce se naskýtá otázka, zda jsou oslovené chovy opravdu nepřipraveny na výpadky elektrické energie. V teoretické části práce je charakterizováno krizové řízení, IZS, kritická infrastruktura a elektrizační soustava. Další část kapitoly je pak věnována chovům skotu, drůbeže a prasat, zejména z hlediska technologického a technického vybavení chovů. Výzkumná část je založena na řízených rozhovorech se zástupci a majiteli chovů. Výzkum byl zaměřený na závislost na elektrické energii u chovů na území ORP Soběslav. Pro porovnání se zahraniční situací byly vybrány dva chovy skotu v Německu. Výsledky ukázaly, že většina chovů je silně závislá na elektrické energii. Díky modernizaci v posledních letech je dnes např. automatické krmení nebo napájení běžným standardem. Bohužel většina moderních chovů není schopna tyto činnosti v případě výpadku elektrické energie zajistit. Řada chovů nedisponuje náhradním zdrojem elektrické energie a ty, které jej vlastní, mají jen velmi omezené zásoby pohonných hmot. Smluvně nemá pohonné hmoty zajištěn žádný chov. Nejproblematičtější je situace u drůbeže, kde činnost chovu řídí informační systém a kde při jakékoli odchylce od normálního stavu dochází k rozsáhlým úhynům. Odpověď na výzkumnou otázku tedy zní, že chovy opravdu nejsou připraveny na výpadky elektrické energie. Předpokládá se, že diplomová práce bude sloužit k výukovým účelům a jako prostředek orientace v problematice pro jednotlivé chovy. Účelem je edukace uvedených subjektů.
|
|
|
Sunningdaleská dohoda: Pokus o konsociační řešení problémů v Severním Irsku a příčiny jeho selhání
Musilová, Karolína ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Fínková, Eva (oponent)
Bakalářská práce "Sunningdaleská dohoda: Pokus o konsociační řešení problémů v Severním Irsku a příčiny jeho selhání" zkoumá možnosti použití konsociačního modelu v Severním Irsku v první polovině 70. let 20. století. Dlouholeté spory mezi katolickou a protestantskou částí obyvatelstva vyvrcholily v 60. letech násilným konfliktem, který se britská vláda pokoušela řešit zavedením principu sdílení moci mezi katolíky a protestanty. Práce zkoumá, jak Severní Irsko naplňovalo principy konsociačního modelu definované nizozemským politologem Arendem Lijphartem a snaží se odpovědět na otázku, zda mělo toto řešení vůbec šanci uspět. V další rovině práce analyzuje, nakolik byl neúspěch uspořádání dán samotnou volbou konsociačního modelu. Výsledkem práce je zjištění, že podmínky Severního Irska jsou pro konsociační model spíše nepříznivé, což ale automaticky neznamená neúspěch. Ten byl dán tím, že nebyl respektován klíčový požadavek konsociační demokracie, kterým je snaha elit o zachování stávajícího systému a snaha udržet ho skrze spolupráci a kompromisní řešení problémů
|
|
|
Opatření v ohnisku výskytu slintavky a kulhavky a jeho okolí
MUSILOVÁ, Karolína
Ve své bakalářské práci nazvané " Opatření v ohnisku výskytu slintavky a kulhavky a jeho okolí" se zabývám problematikou nákazy SLAK v chovu Chlebov patřícímu firmě Reprogen a.s. Slintavka a kulhavka je nesmírně nebezpečné a velmi nakažlivé horečnaté onemocnění postihující zejména sudokopytníky. Původcem jsou viry z rodu Apftovirus, které způsobují, že se na sliznicích trávicího traktu, na končetinách i neosrstěných místech vytvářejí puchýřky a afty, dalšími typickými příznaky je kulhání a slinotok. Hlavním zdrojem nákazy je nemocné zvíře, popřípadě jakékoli předměty či živočichové jím kontaminovaní. Přenos ze zvířete na člověka je sice možný, ale velmi obtížný a díky kvalitnímu zpracování potravin a poměrně vysokému hygienickému standardu velmi ojedinělý. V současnosti uplynulo již 40 let od posledního zaznamenaného případu nákazy virem SLAK na území ČR. Veřejnost je přesvědčena, že je riziko vypuknutí této nákazy a její nárůst až do rozměrů epizootie v podstatě nulový. Česká republika, stejně jako Evropská unie, však i přes tuto skutečnost vynakládá značné síly a prostředky k přípravě na mimořádné situace způsobené veterinární nákazou (SLAK, ptačí chřipka). Dotčené orgány vypracovávají poplachové a krizové plány, jejichž aktuálnost pravidelně prověřujeme při rozsáhlých součinnostních cvičeních, a to jak na krajské, tak celostátní úrovni. V úvodu své práce jsem zpracovala přehled opatření přijímaných v jednotlivých fázích nákazy, tedy od podezření, přes potvrzení až po její eradikaci. V prvotní fázi plní úkoly zejména chovatel a orgány veterinární správy. V případě potvrzení nákazy je nutné zapojení složek IZS, podle platné legislativy. Z hlavních složek IZS se primárně podílejí na likvidaci nákazy zejména HZS kraje a JPO zařazené do systému plošného pokrytí a Policie ČR, z ostatních složek pak převážně Armáda ČR. V další fázi jsem se pokusila ověřit proveditelnost těchto opatření v místě chovu Chlebov. Pro lepší orientaci jsem si vytvořila mapová schémata se zakreslenými informacemi o jednotlivých opatřeních. Zajímaly mě především způsoby likvidace kadáverů. Chov Chlebov leží v těsné blízkosti zahraboviště, proto jsem mohla zvolit nejoptimálnější kombinaci, tedy odvezení do AP Dobřejovice a zahrabání. Má hypotéza byla formulována následovně: "V rámci IZS jsme schopni zvládnout nákazu slintavkou a kulhavkou postihující konkrétní velkochov i její rozšíření na celé území České republiky." Cílem práce bylo navrhnout plán pro zdolání slintavky a kulhavky v konkrétním velkochovu a ověřit proveditelnost těchto opatření. Vybrané termíny: nákaza, ohnisko, eradikace. K vypracování jsem použila dostupnou odbornou literaturu, internetové zdroje a dostupnou legislativu. Své poznatky jsem ověřovala při konzultacích s pracovníky jednotlivých složek i se zástupci veterinární zprávy. Ve "Výsledcích" jsou popsána jednotlivá opatření, jejich výhody a nevýhody, to vše doplněné o mapová schémata. Při ověřování proveditelnosti opatření jsem narazila na problém bioplynové stanice v areálu kravína Chlebov, proto jsem se v diskuzi v rámci spolupráce se zaměstnanci firmy Reprogen a.s. zaměřila na nalezení ideálního zabezpečení této stanice. Druhou část diskuze pak tvoří úvaha nad naší připraveností na možnost, že by se nákaza SLAK rozšířila po celém území ČR. Při formulování této problematiky jsem se informovala o dalších velkých epizootiích proběhlých v Evropě za posledních dvacet let. Po prostudování informací jsem dospěla k závěru, že není v možnostech České republiky zvládnout epizootii takových rozměrů jen vlastními silami a prostředky. Pro tento případ bych navrhovala součinnostní cvičení s ostatními členskými státy EU. V "Závěru" práce doporučuji pokračovat ve zlepšování nastavených opatření a ve vývoji nových.
|
host ::
RSS.