|
|
Prostor ve Valle-Inclánových Sonátách
Mathé, Lukáš ; Fousek, Michal (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
V první kapitole naší práce jsme stručně přiblížili některé teoretické přístupy ke studiu poetiky prostoru v literárním díle. Cílem bylo na základě různých inspirací vytvořit metodu, která by vyhovovala zkoumání prostorové konfigurace čtyř Sonát Ramóna M. del Valle- Inclána. Vedoucí inspirací se stala studie polského teoretika Januzse Sławińskeho. V závislosti na ní jsme se rozhodli zaměřit nejdříve na styl a specifika popisu prostoru. Centrální částí našeho zkoumání se pak mělo stát podrobné studium struktury nejdůležitějších prostorů Pamětí markýze Bradomína, vedoucí k určení významotvornosti prostorové složky pro textový celek a k odhalení jejího vztahu k složkám dalším. V kapitole o popisu jsme shrnuli nejzávažnější rysy a specifika deskripce prostorů v Sonátách. Sledovali jsme metodu francouzského teoretika Philippa Hamona, srovnávajíce jeho závěry ze zkoumání popisu v realisticko-naturalistickém diskursu s podobou popisu v Sonátách. Jako nejvýznamnější charakteristiky deskripce v tomto díle jsme určili vysokou míru vypravěčovy subjektivity při popisu, dynamizující zdobnost podtémat jednotlivých prostorů a používání kulturních klišé, jež vede k aktivnímu zapojení čtenáře do literární komunikace. Popisující odkazuje na kulturně známé vzory takových prostorů, čtenář si má představit příkladný objekt...
|
|
|
Carlo Sgorlon
Mathé, Lukáš ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Flemrová, Alice (oponent)
V úvodu naší práce věnované současnému italskému prozaikovi Carlu Sgorlonovi určujeme její hlavní cíle. Ústředním záměrem našeho zkoumání je uvést autora a reprezentativní témata jeho románů do českého prostředí. Sgorlon je v italském kontextu vnímán jako regionální autor, proto se zde zabýváme problémem literárního regionalismu a určujeme jeho relevanci pro naše další zkoumání.
|
|
|
Prostor ve Valle-Inclánových Sonátách
Mathé, Lukáš ; Fousek, Michal (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
V první kapitole naší práce jsme stručně přiblížili některé teoretické přístupy ke studiu poetiky prostoru v literárním díle. Cílem bylo na základě různých inspirací vytvořit metodu, která by vyhovovala zkoumání prostorové konfigurace čtyř Sonát Ramóna M. del Valle- Inclána. Vedoucí inspirací se stala studie polského teoretika Januzse Sławińskeho. V závislosti na ní jsme se rozhodli zaměřit nejdříve na styl a specifika popisu prostoru. Centrální částí našeho zkoumání se pak mělo stát podrobné studium struktury nejdůležitějších prostorů Pamětí markýze Bradomína, vedoucí k určení významotvornosti prostorové složky pro textový celek a k odhalení jejího vztahu k složkám dalším. V kapitole o popisu jsme shrnuli nejzávažnější rysy a specifika deskripce prostorů v Sonátách. Sledovali jsme metodu francouzského teoretika Philippa Hamona, srovnávajíce jeho závěry ze zkoumání popisu v realisticko-naturalistickém diskursu s podobou popisu v Sonátách. Jako nejvýznamnější charakteristiky deskripce v tomto díle jsme určili vysokou míru vypravěčovy subjektivity při popisu, dynamizující zdobnost podtémat jednotlivých prostorů a používání kulturních klišé, jež vede k aktivnímu zapojení čtenáře do literární komunikace. Popisující odkazuje na kulturně známé vzory takových prostorů, čtenář si má představit příkladný objekt...
|
|
|
Ozvěna M. Unamuna v El tragaluz A. Buera Valleja na pozadí existenciálního myšlení
Seifertová, Klára ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Mathé, Lukáš (oponent)
Záměrem této práce je postihnout společná témata dvou významných španělských spisovatelů Miguela de Unamuna a Antonia Buera Valleja, které spojovaly otázky ohledně lidského bytí. První z nich žil v letech 1864-1936 a bývá často označován za autora preexistencialismu, druhý byl autorem výrazně mladším, narozeným v roce 1916, kterého velmi ovlivnilo období španělské občanské války, a jehož zasáhla vlna existenciálního myšlení, objevující se po první světové válce. Pro svou práci jsem zvolila dvě konkrétní díla, Unamunův román Mlha a Buerovu divadelní hru Světlík. První část se zaobírá výkladem základních pojmů důležitých pro oba autory, poté jsou vyloženy základní myšlenky světového existencialismu. Tyto existenciální problémy se pak snažím aplikovat na daná díla během rozboru jejich dějové linie. V závěrečné části se věnuji úvahám o životě, které oba spisovatele spojují.
|
|
|
Kritika společenských poměrů v dramatické tvorbě F.G.Lorcy, A .Casony, R. Albertiho a M. Mihury
Lukešová, Alice ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Mathé, Lukáš (oponent)
Tato práce se na příkladu čtyř dramatiků Lorcy, Casony, Albertiho a Mihury snaží ukázat, že ačkoliv nebývají takřka nikdy spojováni, rokem narození patří do stejné generace a začínají psát pod vlivem stejných událostí. Ve svých hrách tak reagují na tytéž společenské poměry. Jednotliví autoři využívají odlišné dramatické formy: tragédii, absurdní komedii, avantgardní či poetické divadlo. Tato pestrost umožňuje zachytit problémy z různých úhlů pohledu a dohromady vytváří ucelený obraz společnosti. Vkus a interpretace každého z nás se značně liší, a proto kritika vyjádřená prostřednictvím různých uměleckých forem má předpoklady zaujmout co nejširší spektrum lidí.
|
|
|
Carlo Sgorlon
Mathé, Lukáš ; Flemrová, Alice (oponent) ; Pelán, Jiří (vedoucí práce)
V úvodu naší práce věnované současnému italskému prozaikovi Carlu Sgorlonovi určujeme její hlavní cíle. Ústředním záměrem našeho zkoumání je uvést autora a reprezentativní témata jeho románů do českého prostředí. Sgorlon je v italském kontextu vnímán jako regionální autor, proto se zde zabýváme problémem literárního regionalismu a určujeme jeho relevanci pro naše další zkoumání.
|
|
|
Prostor ve Valle-Inclánových Sonátách
Mathé, Lukáš ; Fousek, Michal (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
V první kapitole naší práce jsme stručně přiblížili některé teoretické přístupy ke studiu poetiky prostoru v literárním díle. Cílem bylo na základě různých inspirací vytvořit metodu, která by vyhovovala zkoumání prostorové konfigurace čtyř Sonát Ramóna M. del Valle- Inclána. Vedoucí inspirací se stala studie polského teoretika Januzse Sławińskeho. V závislosti na ní jsme se rozhodli zaměřit nejdříve na styl a specifika popisu prostoru. Centrální částí našeho zkoumání se pak mělo stát podrobné studium struktury nejdůležitějších prostorů Pamětí markýze Bradomína, vedoucí k určení významotvornosti prostorové složky pro textový celek a k odhalení jejího vztahu k složkám dalším. V kapitole o popisu jsme shrnuli nejzávažnější rysy a specifika deskripce prostorů v Sonátách. Sledovali jsme metodu francouzského teoretika Philippa Hamona, srovnávajíce jeho závěry ze zkoumání popisu v realisticko-naturalistickém diskursu s podobou popisu v Sonátách. Jako nejvýznamnější charakteristiky deskripce v tomto díle jsme určili vysokou míru vypravěčovy subjektivity při popisu, dynamizující zdobnost podtémat jednotlivých prostorů a používání kulturních klišé, jež vede k aktivnímu zapojení čtenáře do literární komunikace. Popisující odkazuje na kulturně známé vzory takových prostorů, čtenář si má představit příkladný objekt...
|
|
|
Prostor ve Valle-Inclánových Sonátách
Mathé, Lukáš ; Housková, Anna (oponent) ; Fousek, Michal (vedoucí práce)
V první kapitole naší práce jsme stručně přiblížili některé teoretické přístupy ke studiu poetiky prostoru v literárním díle. Cílem bylo na základě různých inspirací vytvořit metodu, která by vyhovovala zkoumání prostorové konfigurace čtyř Sonát Ramóna M. del Valle- Inclána. Vedoucí inspirací se stala studie polského teoretika Januzse Sławińskeho. V závislosti na ní jsme se rozhodli zaměřit nejdříve na styl a specifika popisu prostoru. Centrální částí našeho zkoumání se pak mělo stát podrobné studium struktury nejdůležitějších prostorů Pamětí markýze Bradomína, vedoucí k určení významotvornosti prostorové složky pro textový celek a k odhalení jejího vztahu k složkám dalším. V kapitole o popisu jsme shrnuli nejzávažnější rysy a specifika deskripce prostorů v Sonátách. Sledovali jsme metodu francouzského teoretika Philippa Hamona, srovnávajíce jeho závěry ze zkoumání popisu v realisticko-naturalistickém diskursu s podobou popisu v Sonátách. Jako nejvýznamnější charakteristiky deskripce v tomto díle jsme určili vysokou míru vypravěčovy subjektivity při popisu, dynamizující zdobnost podtémat jednotlivých prostorů a používání kulturních klišé, jež vede k aktivnímu zapojení čtenáře do literární komunikace. Popisující odkazuje na kulturně známé vzory takových prostorů, čtenář si má představit příkladný objekt...
|
host ::
RSS.