|
|
Anesteziologická ošetřovatelská péče o pacienta s diagnózou karcinom rektosigmatu během operačního výkonu
Svobodová, Dagmar ; Zvoníčková, Marie (vedoucí práce) ; Málek, Jiří (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je zpracování ošetřovatelského procesu během chirurgického výkonu na operačním sále z pohledu anesteziologické sestry. Ve své studii jsem se věnovala 55letému pacientovi s diagnózou karcinom rektosigmatu. Pacient podstoupil plánovaný operační výkon - nízkou přední resekci rekta. Byl hospitalizován na chirurgickém oddělení 11 dní. Nemocného s touto diagnózou a technikou anestezie jsem si vybrala, protože mne tato problematika zajímá. Předoperační polohování, technika kombinované anestezie a vlastní operační výkon dávají prostor pro řešení ošetřovatelských problémů u pacienta na operačním sále. Klinická část zahrnuje základy anatomie a fyziologie tlustého střeva a rekta, charakteristiku nádorového onemocnění rektosigmatu, jeho příčiny a klinické projevy. Dále práce obsahuje vyšetřovací metody, pomocí kterých je toto onemocnění diagnostikováno, možnosti terapie a prevence. Podrobněji se zabývám objektivním vyšetřením nemocného při příjmu a jeho předoperační přípravou, anesteziologickými postupy během operačního výkonu a pooperačním obdobím. Na závěr klinické části se věnuji ukazatelům prognózy u nemocných s karcinomem kolorekta a faktorům, které tuto prognózu ovlivňují. Ošetřovatelská část zahrnuje stručnou charakteristiku ošetřovatelského procesu a ošetřovatelských modelů. Věnuji se...
|
|
|
Krvácení po kardiochirurgických výkonech. Význam fibrinolýzy a možnosti jejího ovlivnění u operací s mimotělním oběhem a bez mimotělního oběhu
Jareš, Martin ; Vaněk, Tomáš (vedoucí práce) ; Dominik, Jan (oponent) ; Málek, Jiří (oponent) ; Nečas, Emanuel (oponent)
V souboru našich prací jsme ověřili účinnost tranexamové kyseliny i aprotininu na snížení pooperačních krevních ztrát u operací bez použití mimotělního oběhu. Nepozorovali jsme zvýšený výskyt nežádoucích účinků této léčby. Kyselina tranexamová se jeví jako ekonomicky nejvýhodnější preparát. V dalších rozsáhlejších studiích bude třeba ověřit především bezpečnost této léčby i vzhledem k současnému stažení aprotininu pro volné použití. Pomocí tromboelastografického vyšetření jsme zachytili známky výrazné aktivace fibrinolýzy u části nemocných operovaných s klasickým mimotělním oběhem. Pacienti operovaní bez mimotělního oběhu a s modifikovaným mimotělním oběhem neměli v perioperačním průběhu detekovatelné známky aktivace fibrinolýzy. Použití biokompaktibilních materiálů a vyhnutí se odsávání krve z operační rány je důležitou součástí prevence excesivní aktivace hemokoagulace během kardiochirurgických výkonů. Zhodnocení klinického významu spolu se zařazením do rutinní praxe si vyžádá další výzkum.
|
|
|
Vliv typu anestezie na incidenci pooperační kognitivní dysfunkce
Kletečka, Jakub ; Chytra, Ivan (vedoucí práce) ; Dostál, Pavel (oponent) ; Málek, Jiří (oponent)
Postižení kognitivních funkcí je častou komplikací v perioperační péči, postihující až čtvrtinu nemocných týden po operačním výkonu. Jde o přechodnou poruchu, která postihuje zejména exekutivní funkce, práci s pamětí a prostorovou orientaci. Jde o dočasný fenomén, který se normalizuje během prvních měsíců po výkonu. Jednoznačně prokázanými rizikovými faktory jsou nižší vzdělání a vyšší věk, ale vyskytuje se napříč věkovým spektrem. Zejména u starších pacientů prokazatelně ovlivňuje kvalitu života po operačním výkonu. Provedené studie nenašly rozdíl ve výskytu mezi celkovou a regionální anestezií, ani mezi jednotlivými anestetiky. Jedinou dostupnou možností prevence je minimalizace operačního inzultu, například v podobě fast-track přístupu k perioperační péči. Optimalizace hloubky anestezie pomocí EEG a z něj derivovaných parametrů je nadějnou možností, i když evidence je zatím limitovaná. Výzkum v oblasti pooperační kognitivní dysfunkce (POCD) je významně omezen heterogenitou studií, nejsou konsenzuálně definované diagnostické metody ani kritéria. Dalším limitujícím faktorem je změna v anesteziologické praxi v posledních dvaceti letech a tedy omezená srovnatelnost podmínek získání dat. Cílem práce bylo prokázat možný rozdíl ve výskytu POCD po anestezii sevofluranem a propofolem, závislost POCD na...
|
|
|
Hemodynamická optimalizace u jaterních resekcí
Zatloukal, Jan ; Pradl, Richard (vedoucí práce) ; Cvachovec, Karel (oponent) ; Málek, Jiří (oponent)
Snižování centrálního žilního tlaku je dnes doporučovaným a široce užívaným postupem v jaterní chirurgii. Použití této tzv. anestezie s nízkým centrálním žilním tlakem je spojeno se snížením krevní ztráty a zlepšením klinických výsledků operovaných pacientů. Existuje několik postupů vedoucích ke snížení centrálního žilního tlaku. Doposud však nebylo jasně stanoveno, je-li některý z těchto postupů pro pacienta bezpečnější a výhodnější. Současně se stále vede diskuze o tom, je-li monitorace centrálního žilního tlaku jako hlavního parametru pro vedení anestezie u jaterních resekcí optimální, či zda by neměla být nahrazena sofistikovanější metodou hemodynamické monitorace a princip anestezie s nízkým centrálním žilním tlakem nahrazen např. principem anestezie s vysokou variací tepového objemu (nebo jiného dynamického parametru preloadu). Výsledky naší práce neprokázaly zásadní rozdíly ve srovnávaných postupech vedoucích k dosažení nízkého centrálního žilního tlaku, ale naznačují možnost náhrady anestezie s nízkým centrálním žilním tlakem za anestezii s vysokou variací tepového objemu při použití hemodynamické monitorace krevního oběhu. KLÍČOVÁ SLOVA Jaterní resekce, centrální žilní tlak, Pringlův manévr, hemodynamika, hemodynamická monitorace, tekutinová léčba, anestezie
|
|
|
Náhlá srdeční zástava a význam kapnometrie v kardiopulmonální resuscitaci
Pokorná, Milana ; Nečas, Emanuel (vedoucí práce) ; Málek, Jiří (oponent) ; Bělohlávek, Jan (oponent)
Práce je zaměřena na kardiopulmonální resuscitace prováděné v mimonemocničním prostředí lékaři záchranné služby. V první části se zabývá správností stanovení příčiny zástavy oběhu v průběhu kardiopulmonální resuscitace při omezených diagnostických možnostech v místě poskytnutí profesionální první pomoci. Je navržen a na souboru 211 pacientů použit původní způsob analýzy správnosti příčiny náhlé zástavy oběhu předpokládané lékaři záchranné služby (analýza "křížové shody", angl. "Crosscheck Tables"). Analýza ukazuje, že diagnostické závěry musí být činěny pro každého pacienta individuálně. Porovnání souhrnných údajů z celé sledované skupiny může vést k falešně dobrým výsledkům. Druhá část práce se zaměřila na využití kapnometrie ke sledování průběhu kardiopulmonální resuscitace poskytované lékaři záchranné služby. Zaměřila se především na odraz obnovení spontánní cirkulace (ROSC - Return of Spontaneous Circulation) na změně hodnoty parciálního tlaku oxidu uhličitého na konci výdechu (PETCO2) v porovnání s cirkulací plně závislou na hrudních kompresích. Studie prokázala, že u pacientů s konstantní umělou plicní ventilací v průběhu prováděné resuscitace, je PETCO2 signifikantně vyšší (přibližně o 10 mmHg) po ROSC než před ROSC. Uzavírá, že vzestup PETCO2 o více než 10 mmHg, který nastane náhle, velmi...
|
|
|
Význam opioidů v problematice císařského řezu
Nosková, Pavlína ; Bláha, Jan (vedoucí práce) ; Málek, Jiří (oponent) ; Vymazal, Tomáš (oponent)
Souhrn Prace se zabyva problematikou perioperačniho podavani opioidů u cisařskeho řezu. V obecne časti je zpracovana farmakologie opioidů vzhledem k jejich praktickemu užiti během celkove a regionalni anestezie a pooperačni analgezie, se zvlaštnim zaměřenim na remifentanil. Pozornost je věnovana i transplacentarnimu přenosu opioidů a jejich přestupu do mateřskeho mleka, ktery hraje vyznamnou roli v možnem ovlivněni poporodni adaptace novorozence a kojeni. Vlastni vyzkumna čast podava nejprve realnou informaci o stavu podavani opioidů v porodnictvi v ČR na podkladě narodniho projektu OBAAMA-CZ 2011. Nasledujici studie na unikatnim souboru 151 rodiček prokazala, že bolusove podani remifentanilu v davce 1 μg/kg v době 30 sekund před uvodem do celkove anestezie k cisařskemu řezu vyznamně stabilizuje hemodynamicke parametry (krevni tlak, puls) rodičky a snižuje tak stresovou odpověď na trachealni intubaci a kožni incizi. Naopak ovlivněni hloubky anestezie podanim remifentanilu prokazano nebylo. Byl ale prokazan mirny vliv na hodnoceni poporodni adaptace novorozence v prvni minutě. Protože v minutě pate byly vysledky již srovnatelne s kontrolni skupinou, zda se, že vliv remifentanilu davce 1 μg/kg nema na poporodni adaptaci novorozence zasadni klinicky vyznam. Při hodnoceni vlivu genoveho polymorfismu...
|
|
| |
|
| |
|
|
Experimentální chirurgické přístupy do trachey za mimořádných podmínek.
Henlín, Tomáš ; Michálek, Pavel (vedoucí práce) ; Málek, Jiří (oponent) ; Trča, Stanislav (oponent)
Práce se zabývá problematikou zajištění dýchacích cest v mimořádných podmínkách. Autor je vojenský anesteziolog, proto jsou mimořádné podmínky v této práci chápány jako situace na bojišti. V úvodní části práce je rozebrán historický vývoj pohledu na zajištění dýchacích cest, popsány jednotlivé způsoby zajištění dýchacích cest a jejich pozice v "combat airway managementu". Vlastní výzkumná část práce se nejdříve zabývá supraglotickým zajištěním dýchacích cest, které v dnešním pojetí algoritmů a doporučení je určeno především pro nezdravotníky a/nebo zdravotníky, kteří nemají velké zkušenosti s komplexními metodami zajišťování dýchacích cest. První část práce prokázala, že užití supraglotických pomůcek nezkušenými zachránci je bezpečné a že lze definovat a vybrat z velkého počtu pomůcek, které jsou na trhu ty nejvíce vhodné. Druhá část práce byla určena tracheální intubaci a přenosným videolaryngoskopům. Prokázala, že tyto mohou zlepšit intubační podmínky i u nezkušeného zachránce. Hlavní výzkumné úsilí bylo upřeno na nejkritičtější část v postupech zajištění dýchacích cest, na chirurgické přístupy do dýchacích cest. Jako nejlepší model pro koniotomii se ukázalo živé velké laboratorní zvíře. Na tomto modelu jsme provedli napřed pilotní a poté srovnávací studii dvou metod, které jsou užívány...
|
|
|
Využítí finanční analýzy jako nástroje investičního rozhodování
Málek, Jiří ; Novák, Jaromír (oponent) ; Ptáček, Roman (vedoucí práce)
Tato diplomová práce na téma „Využití finanční analýzy jako nástroje investičního rozhodování“ zpracovává finanční zhodnocení hospodaření a efektivnost vybraných investičních rozhodnutí v minulých letech s využitím metod finanční analýzy. Pro tyto účely jsem zvolil sledované období od roku 2012 do roku 2018. V první části práce je pozornost věnována problematice hodnocení výkonnosti a finanční udržitelnosti z hlediska uskutečněných a plánovaných investic společnosti z teoretického základu. Součástí jsou používané metody a analýzy i s metodikou jejich výpočtu. Druhá část se zabývá jednotlivými ukazateli aplikovanými na společnost Škoda Auto a.s., se sídlem v Mladé Boleslavi, dceřinou firmu skupiny Volkswagen Group. Dále je v této části řešen přístup a rozhodování vedení firmy o investičním projektu informačního systému, které už proběhly nebo se v nejbližší době plánují a jsou navrhnuta doporučení pro zlepšení.
|
host ::
RSS.