|
|
Hodnocení fragmentace krajiny Západních Karpat ve vztahu k výskytu velkých šelem
Vlková, Kristýna ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou fragmentace krajiny ve vztahu k habitatovým a migračním nárokům velkých šelem v zájmovém území Západních Karpat. Na základě nálezových dat modelového druhu (rysa ostrovida) a vybraných faktorů prostředí je prostřednictvím habitatového modelu Maxent hodnocena vhodnost prostředí pro trvalý výskyt tohoto druhu. S využitím metody Effective Mesh Size je na základě tzv. fragmentační geometrie podrobně hodnocena současná fragmentace krajiny dopravní infrastrukturou a urbánní zástavbou. Kromě analýzy současné míry fragmentace je součástí práce také prognóza vývoje fragmentace krajiny vzhledem k plánovaným velkým stavbám dopravní infrastruktury s výhledem do roku 2030. Porovnáním modelu vhodnosti prostředí s mírou současné fragmentace jsou vymezeny oblasti s největším potenciálem pro trvalý výskyt rysa ostrovida a zároveň oblasti problémové z hlediska disperze i migrace jedinců. Porovnáním habitatového modelu s prognózou vývoje fragmentace je hodnocena míra ovlivnění vhodných habitatů plánovanou silniční zástavbou.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Změny krajinného pokryvu a využití krajiny bývalého VVP Ralsko po roce 1990
Tvrzník, Lukáš ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Diplomová práce se zabývá změnou krajinného pokryvu a využitím krajiny bývalého výcvikového vojenského prostoru Ralsko po roce 1990. Bývalý VVP Ralsko se nachází na ploše 250 km2 mezi Českou Lípou, Stráží pod Ralskem a Mnichovým Hradištěm. Většina jeho území leží v Libereckém kraji a jen jeho jižní část zasahuje do kraje Středočeského. Po odchodu sovětských vojsk v roce 1991 byl výcvikový vojenský prostor zrušen a 1. ledna 1992 vznikla sloučením devíti obcí na jeho bývalém území obec Ralsko, která má v současné době 171 km2 . Město Ralsko tak rozlohou patří k obcím s největší rozlohou v České republice. V letech 1993 až 2004 proběhla asanace bývalého vojenského prostoru, během které bylo nalezeno a zlikvidováno přes 120 tisíc kusů munice. Nadále probíhá dekontaminace znečistěných půd a podzemních vod. Některé bývalé vojenské budovy jsou v současné době komerčně využívány jako sklady surovin. Vojenské letiště u Hradčan je částečně používáno ke sportovním účelům a na území tankodromu Židlov byla zřízena obora vzácných druhů zvěře, z nichž nejzajímavějším je zubr evropský (Bison bonasus). V první části práce je provedena rešerše odborné literatury zabývající se změnou krajinného pokryvu, opuštěnou půdou a problematikou bývalých výcvikových vojenských prostorů na území České republiky a v zahraničí....
|
|
|
Vývoj kulturní krajiny Podmoklanska v povodí Cerhovky
Sládek, Karel ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Hlavním cílem rigorózní práce bylo hodnocení vývoje kulturní krajiny Podmoklanska v povodí Cerhovky. Zájmové území bylo analyzováno na základě rozboru starých map, dále leteckých a družicových snímků oblasti. Hodnoceny byly změny v zastoupení jednotlivých kategorií využití krajiny. Vývoj ekologické stability krajiny byl kvantitativně vyjádřen pomocí koeficientu ekologické stability. Vývoj kulturní krajiny Podmoklanska byl též porovnán s obecným vývojem české krajiny od 18. století. Na základě terénního výzkumu byla popsána ekologická, ekoestetická a posvátná funkce zdejší krajiny.
|
|
|
Land use a úbytky ZPF: Nová divočina
Jarolímková, Kamila ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Teoretická část práce je zaměřena na dynamiku interakce vztahů mezi člověkem a přírodou. Tyto vztahy jsou sledovány pomocí dat o vývoji využití půd. Součástí teoretické části je i představení konceptu "nové divočiny" z různých odborných pohledů. Popsány jsou zde rozdílné definice a typologie tohoto pojmu. Empirická část práce je zaměřena na problematiku vzniku "nové divočiny" na mikroregionální úrovni. Na základě primární analýzy potenciálu pro vznik jednotlivých typů "nové divočiny" byla pro lokaci výzkumu vybrána příhraniční oblast mikroregionu Vejprty v Krušných horách. Na tomto modelovém regionu jsou představeny jednotlivé typy "nové divočiny". Pro každou ze zkoumaných lokalit jsou popsány hybné síly, které vedly k jejímu vzniku. "Nová divočina" v kulturní krajině je v práci znázorněna pomocí komparace historických a současných fotografií výzkumných lokalit. Klíčová slova: land use - "nová divočina" - Krušné hory - mikroregion Vejprty - komparace fotografií
|
|
|
Vliv významných místních podnikatelů na současné změny ve využívání krajiny: případová studie obcí Zbraslavice a Bohdaneč
Váňa, Jan ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Frélichová, Jana (oponent)
Tato práce s názvem "Vliv významných místních podnikatelů na současné změny ve využívání krajiny: případová studie obcí Zbraslavice a Bohdaneč" je zaměřena na hodnocení změn ve využívání venkovské krajiny po roce 1990. Rešeršní část práce stručně shrnuje podklady pro studium a metody hodnocení změn využití krajiny, hodnoty jejího přírodního kapitálu a ekosystémových služeb. Následuje fyzicko- geografická charakteristika řešeného území. V praktické části jsou aplikovány osvojené teoretické poznatky a postupy, hodnotící změnu využití krajiny na území obcí Bohdaneč a Zbraslavice v období 1838 až 2013 a změnu objemu přírodního kapitálu a ročních ekosystémových služeb téhož území v letech 1990 až 2013. Na základě výsledků jsou formulovány vývojové trendy, které jsou diskutovány s poznatky na lokální, státní a globální úrovni. Zároveň je sledován a hodnocen vliv tří místních podnikatelů na zjištěné změny. Je učiněn závěr, že změny ve využití krajiny zájmové oblasti po roce 1990 jsou pozitivní a že vlivem realizace podnikatelských záměrů probíhají daleko rychleji a výrazněji, než vykazují národní trendy. Text je doplněn množstvím tabulek, grafů, tematických map a přílohou. Klíčové pojmy: využití krajiny, změny ve využívání, ekosystémové funkce.
|
|
|
Evaluation and charges in the extent of non-ferest woody vegetation in landscape
Demková, Katarína ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent) ; Skaloš, Jan (oponent)
Nelesná drevinová vegetácia predstavuje významný krajinotvorný a ekostabilizačný prvok krajiny. V literatúre sa často označuje tiež ako rozptýlená či mimolesná zeleň. Nelesná drevinová vegetácia má nesmierny význam pre optimálne fungovanie intenzívne poľnohospodársky využívanej krajiny, pretože plní mnoho dôležitých funkcií v krajine. Predložená dizertačná práca sa zaoberá hodnotením súčasného stavu nelesnej drevinovej vegetácie a jej vzťahu k fyzicko-geografickým, príp. sociálno-ekonomickým podmienkam, jej historickým vývojom v zmysle zmien plošného zastúpenia a priestorových vzťahov v krajine. Na tieto účely boli vybrané dve fyzicko-geograficky odlišné lokality (územie na Kutnohorsku a v Bielych Karpatoch). Práca vychádza z vlastných dát získaných zberom v teréne (aktuálny stav) a digitalizáciou historických leteckých snímok a súčasných ortofotosnímok (plošný vývoj). Takto získané dáta boli ďalej analyzované vo vzťahu k podmienkam prostredia a k zmenám krajinnej štruktúry, ktoré sa udiali od 50. rokov 20. storočia až do súčasnosti. Porovnaním oboch území sa zistilo, že existujú určité odlišnosti v charaktere nelesnej drevinovej vegetácie v druhovom zložení, v prevládajúcom type či väzbe na stanovište. Analýzami historických zmien v plošnom rozsahu nelesnej drevinovej vegetácie boli zistené...
|
|
|
Historická poloha horní hranice lesa v Krkonoších odvozená ze starých map a fotografií
Vágner, Tomáš ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Účelem této diplomové práce je rekonstruovat a analyzovat změny polohy horní hranice lesa v Krkonoších v období mezi 18. a 21. stoletím. Nadmořská výška horní hranice lesa představuje citlivý indikátor zohledňující jak její antropogenní ovlivnění, tak změny klimatu. Metodologický přístup zahrnuje rekonstrukci horní hranice lesa ze starých map (vydané v letech 1765, 1851-52, 1879, 1906) jejich porovnání s novějšími daty vzniklými objektově orientovanou klasifikací lesních porostů v letech 1936 a 2002 (aktualizovaná 2005; poskytnutá vedoucím práce). Data získaná ze starých mapových podkladů a z roku 1936 byla porovnána (a verifikována) se starými pohlednicemi a fotografiemi z Krkonoš. Průměrná nadmořská výška horní hranice lesa v Krkonoších vzrůstala v průběhu let. Značný nárůst průměrné nadmořské výšky byl pozorován mezi 19. a počátkem 20. století, což bylo zapříčiněno především poklesem antropogenní činnosti ve vrcholových partiích. Pozice horní hranice lesa v Krkonoších byla závislá především na antropogenním ovlivnění (přímém, nepřímém). Klíčová slova: horní hranice lesa, alpínská hranice lesa, Krkonoše, antropogenní ovlivnění
|
host ::
RSS.