|
|
Problémy znaleckého dokazování v trestním řízení
Chmel, Jan ; Krupička, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Problémy znaleckého dokazování v trestním řízení Abstrakt Soudní znalectví je podstatnou a nenahraditelnou součástí trestního řízení. Na jeho právní úpravu jsou kladeny vysoké nároky, jelikož musí, za prvé, poskytnout efektivní platformu pro využití znaleckého posudku v trestním řízení, za druhé, zajistit, aby znalci poskytovali kvalitní výstupy dle lege artis, a za třetí, nabídnout znalcům uspokojující prostředí pro výkon jejich činnosti. Tato diplomová práce vybírá některé aktuální problémy, které z těchto potřeb znalectví pramení, analyzuje jejich původ a hodnotí, jak se s nimi česká právní úprava vypořádává. Práce nejprve definuje základní instituty, na kterých stojí funkce znalce v trestním řízení. Následně nabízí souhrn právních předpisů upravujících znalectví v trestním řízení. Jedná se jak o zvláštní úpravu v trestním právu, tak o obecnou úpravu zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, s prováděcími vyhláškami. Kapitola třetí se zabývá legislativními změnami v oblasti znalectví účinnými k 1. 1. 2021. Zaměřuje se na jmenování znalců, znalečného i dohledu nad znaleckou činností a provádí komparativní analýzu předcházející úpravy s úpravou aktuální. Některé změny jako vyšší transparentnost výběru a právní nárok na jmenování považuji za změny k lepšímu. Zvýšení...
|
|
|
Metodika vyšetřování trestného činu znásilnění
Bilanská, Dominika ; Krupička, Jiří (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
Metodika vyšetřování trestného činu znásilnění Abstrakt Tato diplomová práce s názvem Metodika vyšetřování trestného činu znásilnění má za cíl provést multidisciplinární analýzu vybraných aspektů znásilnění. Druhotným cílem je v rámci poznávání metodiky vyšetřování znásilnění odhalit specifické problémy doprovázející tento trestný čin. Práce zahrnuje teoretické i praktické prvky, přičemž se člení na 4 kapitoly. První kapitola pojednává o trestněprávních hlediscích, jež jsou nezbytnou součástí teoretického úvodu do problematiky. Zahrnuje historický vývoj právní úpravy znásilnění až po současnou definici, kde jsou rozebrány všechny její znaky spolu s doplňujícím výkladem judikatury. Pro zasazení do evropského kontextu je obsahem popis právní úpravy znásilnění ve vybraných evropských zemí. Druhá kapitola prezentuje poznatky kriminologie a kriminalistiky o trestném činu znásilnění. Jsou tak uvedeny různé typologie znásilnění včetně možných příčin i s ohledem na vliv mýtů. Dále je věnována pozornost charakteristice oběti, charakteristice pachatele a typickým způsobům spáchání. Třetí kapitola představuje samotnou metodiku vyšetřování, která umožňuje poznat podněty k vyšetřování, předmět vyšetřování, typické vyšetřovací situace, typické stopy, vyšetřovací verze a nejčastěji používané vyšetřovací úkony u trestného...
|
|
|
Vliv vybraných druhů trestů na resocializaci odsouzených
Moudrý, Petr ; Krupička, Jiří (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
Problém resocializace odsouzených a vlivu jednotlivých trestů na tento proces je téma, které je poměrně opomíjené, a přitom sociálně i právně zásadní. Úspěšnost resocializace pachatelů ovlivňuje nejen celou trestní politiku, ale také společnost jako celek. Pohled na tento společenský problém se přitom vyvíjí s časem. Nyní na trest již nehledíme jako na pouhou odplatu. Od trestní sankce očekáváme ochranu společnosti spolu s pozitivním vlivem na samotného pachatele. Uvědomujeme si, že pro většinu pachatelů uložení trestu neznamená trvalé vyloučení ze společnosti, a proto se následky výkonu trestu na jejich osobnosti dotýkají také nás. Z toho důvodu jsem ve své práci rozebral tři tresty nejpřísnější - trest odnětí svobody, trest domácího vězení a trest obecně prospěšných prací. Postupně jsem se snažil přijít na konkrétní důsledky působení těchto trestů na osobnost pachatele. Během své analýzy jsem se rozhodl nesetrvat pouze u velkého množství sekundárních dat skládajících se z odborných publikací, článků, studií či koncepcí, ale podstoupil jsem množství rozhovorů s osobami z řad expertů a samotných odsouzených. To mi umožnilo proniknout do tématu nikoli jen z hlediska teoretického, ale také z pohledu praxe. V textu jsem kriticky pohlížel na veškeré části péče penitenciární, ale také péče postpenitenciární a...
|
|
|
Rekonstrukce trestného činu
Hesová, Veronika ; Krupička, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Rekonstrukce trestného činu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá problematikou rekonstrukce trestného činu jak z pohledu trestněprávního, tak z pohledu kriminalistické vědy a praxe. Za pomoci rekonstrukce jako důkazního prostředku, který je v trestním řádu řazen mezi zvláštní způsoby dokazování, se orgány činné v trestním řízení snaží zjistit skutkový stav věci, o kterém nejsou důvodné pochybnosti. Prostřednictvím rekonstrukce jako metody kriminalistické praxe dochází k obnově skutkových okolností, za nichž došlo ke spáchání vyšetřovaného trestného činu. Hlavním cílem práce je podrobný rozbor rekonstrukce trestného činu z trestněprávního a kriminalistického hlediska, přičemž výsledkem této analýzy je kapitola věnující se úvahám de lege ferenda. Vedlejším cílem diplomové práce je za pomoci komparativní metody porovnat rekonstrukci trestného činu s vybranými vyšetřovacími úkony. Diplomová práce je rozdělena do třech částí. První část se věnuje porovnání rekonstrukce trestného činu s vyšetřovacími úkony, se kterými dochází v kriminalistické praxi k velmi častým vzájemným záměnám. Součástí první části je též přiblížení právní úpravy rekonstrukce v Rakousku a Spolkové republice Německo. Druhá část je zaměřena na pojem, podstatu, využití a jednotlivé druhy kriminalistické rekonstrukce. Ve třetí části je...
|
|
|
Zvláštnosti výslechu dětí
Trojnová, Marie ; Krupička, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Zvláštnosti výslechu dětí Abstrakt Diplomová práce se zaměřuje na zvláštnosti výslechu dětí, za něž považuje osoby mladší osmnácti let. Je pomyslně rozdělena do tří částí, v souladu s poznatkem, že na toto téma lze nahlížet z pohledu trestního práva, kriminalistiky a psychologie. Člení se do sedmi kapitol. Při jejím zpracovávání bylo čerpáno z odborné literatury, odborných článků, judikatury soudů, z právních předpisů, internetových zdrojů a materiálů poskytnutých na žádost příslušnými institucemi. Cílem práce je poskytnutí dostupných poznatků výše zmíněných vědních oborů k tomuto tématu a jejich syntéza v logický celek. Právní úprava výslechu dětí je podrobena kritické analýze, je poukázáno na sporné otázky a jsou poskytnuta možná východiska pro jejich řešení. V práci jsou nejprve vymezeny základní pojmy (výslech, výpověď, dítě), s jejichž znalostí je v textu dále počítáno. Jsou zde představena různá pojetí výslechu. Následuje obecná charakteristika jednotlivých vývojových období dítěte, stručný popis psychických procesů uplatňujících se ve fázích utváření výpovědi a shrnutí projevů těchto procesů u dětí ve vývojových obdobích. Tyto poznatky jsou nezbytné pro pochopení toho, proč je s dětmi nutné zacházet jinak než s dospělými. Práce dále pojednává o zvýšené sugestibilitě dětí, o dětské lži a o rizicích...
|
|
|
Metodika vyšetřování sexuálních trestných činů (vybrané problémy)
Cermanová, Lucie ; Konrád, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Metodika vyšetřování sexuálních trestných činů (vybrané problémy) Abstrakt Tato diplomová práce s názvem "Metodika vyšetřování sexuálních trestných činů (vybrané problémy)" si klade za cíl poskytnout ucelený pohled na specifické problémy týkající se vyšetřování sexuálních trestných činů, a to především ve vztahu k trestnému činu znásilnění jako typickému představiteli této skupiny deliktů. Za tímto účelem jsou v první části práce nejprve shrnuty nejdůležitější aspekty historického vývoje zákonné úpravy trestného činu znásilnění včetně jeho současné právní regulace a výskytu. Následně je popsána kriminalistická charakteristika znásilnění včetně rozboru jejích dílčích prvků, kterými jsou typické způsoby páchání trestného činu a osobnostní rysy pachatele a oběti. Třetí až devátá kapitola obsahují popis zvláštností týkajících se jednotlivých komponentů metodiky vyšetřování ve vztahu k sexuální trestné činnosti. V této o části práce jsou tedy zmíněny například typické stopy a vyšetřovací situace, zvláštnosti podnětů k vyšetřování nebo zvláštnosti počátečních a následných úkonů, s bližším zaměřením na výslech a znaleckou expertizu. Desátá kapitola práce je věnována specifické problematice vyšetřování dětských obětí. Jsou zde prezentovány odchylky vztahující se k výslechu nezletilých svědků, jejichž hlavním účelem...
|
|
|
Znalecké dokazování v trestním řízení
Borčevský, Pavel ; Krupička, Jiří (oponent)
Shrnutí Východiskem pro volbu tématu práce byla poměrně častá kritika, která často cílí na stav znalectví v ČR. Cílem této práce byl podrobný rozbor a zhodnocení právní úpravy znaleckého dokazování v trestním řízení, což může dále posloužit i jako skromný příspěvek v rámci diskuse o rekodifikaci trestního řádu. Snahou autora proto nebylo přinést další "komentář" vybraných ustanovení TŘ, ale podat podrobnou analýzu stávající právní úpravy, zachytit rozdílné názory judikatury či odborné literatury, a přitom se vyhnout opakování již vyřčených stanovisek. Získané poznatky byly následně syntetizovány do, dle názoru autora, uměřených závěrů, přičemž konkrétní náměty de lege ferenda jsou zpravidla uvedeny v příslušných pasážích. Předkládaná práce je zároveň pojata tak, aby mohla být zdrojem poznání i pro ty, kteří se teprve chtějí s problematikou znaleckého dokazování podrobněji seznámit. Za tím účelem výběr použité literatury a pramenná základna zahrnuje jak tituly aktuální právní nauky, tak i publikace, reflektující starší i ryze historickou právní úpravu. V úvodní části je poměrně detailně zmapován vývoj, kterým se znalecký důkaz postupně vyděloval ze svědecké výpovědi, na což v druhé kapitole navazuje shrnutí teoretických koncepcí, které se postupně v pohledu na tento důkazní prostředek prosazovaly. Ve třetí...
|
|
|
Metodika vyšetřování loupeží
Jakoubková, Barbora ; Krupička, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Metodika vyšetřování loupeží Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá metodikou vyšetřování loupeží, konkrétně jejími vybranými komponentami, kterými jsou kriminalistická charakteristika loupeží, způsoby páchání loupeží zaměřené na vybrané způsoby páchání a typické stopy. Podává tak hlubší náhled do těchto částí vyšetřovacího procesu, zachycuje jejich specifika a poskytuje srovnání se zahraniční literaturou. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, které na sebe navazují a vzájemně spolu souvisí. První kapitola představuje trestný čin loupeže, jak je upravený v zákoně č. 40/2009 Sb., trestním zákoníku, tedy jeho postavení v současném českém právním řádu. Nastiňuje předmět metodiky z hlediska trestního práva. Druhá kapitola se věnuje kriminalistické charakteristice loupeží. V jednotlivých podkapitolách rozebírá kriminální situaci, způsoby páchání loupeží, pachatele a oběť loupeží, a nakonec se zabývá motivem činu a kritérii pro výběr oběti. Tato kapitola nabízí množství statistických údajů souvisejících s loupežemi. Podkapitola, která se zaměřuje na způsoby páchání loupeží, poskytuje různé druhy klasifikace, včetně typologií zahraničních autorů, a další významné komponenty ve způsobu páchání loupeží. Třetí kapitola představuje způsoby páchání loupeží, se zaměřením na dělení loupeží podle intenzity agrese. Rozebírá...
|
|
|
Metodika vyšetřování specifických případů vražd (se zaměřením na případy, v nichž pachatel předstírá, že jde o sebevraždu oběti)
Záhorová, Štěpánka ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Metodika vyšetřování specifických případů vražd (se zaměřením na případy, v nichž pachatel předstírá, že jde o sebevraždu oběti) Diplomová práce se zabývá metodikou vyšetřování vražd a sebevražd, především typickými způsoby páchání těchto činů, typickými a rozdílnými stopami na těle oběti a na místě činu a okolnostmi, které pachatele mohou vést k inscenacím sebevražd. Práce také poukazuje na specifika jednotlivých vyšetřovacích úkonů. Cílem práce není vytvořit souhrnnou obecnou metodiku vyšetřování případů vražd, ale upozornit na specifika, která jsou charakteristická pro vyšetřování vražd, které se jeví jako sebevraždy, a odlišit tyto inscenace od skutečných sebevražd. Diplomová práce se skládá ze šesti kapitol. První kapitola se zabývá definicí a charakteristikou pojmů vražda a sebevražda z pohledu trestního práva a kriminalistiky. Druhá kapitola se věnuje okolnostem, které pachatele vražd vedou k následným inscenacím sebevražd. Ve třetí kapitole jsou uvedeny typické způsoby páchání vražd a sebevražd. Jádro celé diplomové práce tvoří čtvrtá kapitola, která se zabývá kriminalistickými stopami na těle oběti a na místě činu. Kapitola obsahuje nejen podrobný přehled typických a rozdílných stop vyskytujících se v případech vražd a sebevražd, ale i nejčastější podvržené stopy v případech inscenací....
|
|
|
Rekonstrukce trestného činu
Strnadová, Marie ; Krupička, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Hlavním tématem této diplomové práce, je rekonstrukce trestného činu. Tento zvláštní důkazní prostředek je upraven v ust. § 104d trestního řádu. Tento úkon se koná, má-li být obnovena situace, při které byl spáchán trestný čin, nebo mají-li být obnoveny okolnosti, které souvisí s trestným činem nebo k němu mají určitý vztah, pokud má být prověřena výpověď podezřelého, obviněného, spoluobviněného, poškozeného nebo svědka ale pouze v případě, že jiné důkazy provedené v řízení nepostačují k objasnění daného případu. V první kapitole je téma právní úpravy rekonstrukce trestného činu zasazeno do historického kontextu. Následuje současná zákonná úprava tohoto institutu v českém právním řádu. Dále je rozebrán pojem, význam a druhy kriminalistické rekonstrukce, ta je porovnána s vybranými zvláštními způsoby dokazování, za které je často nesprávně zaměňována. Jelikož je rekonstrukce trestného činu složitý a velmi důležitý důkazní prostředek, věnuje se meritum této práce právě přípravě, plánování, samotnému provedení, dokumentaci a vyhodnocení tohoto úkonu. Dále jsou v práci popsány dva příklady rekonstrukce trestného činu z praxe a práci zakončují úvahy de lege ferenda.
|
host ::
RSS.