|
|
Rozvoj západní části města Kroměříže
Kotova, Tetiana ; Tušer, Jaroslav (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Rozvoj lokality umožní spojení obytné zástavby pomocí pěších a cykloturistických tras, překonat bariéru, kterou vytváří tato plocha a přerušuje jednou rovinu města a vytvořit komunikační osu s kopcem Barbořinou. V současné době území bylo zemědělské a určené pro rozvoj. Vzhledem k tomu, že tato plocha už se nepoužívá za účelem a nepřináší zisk, je to zelený brownfield. Realizace projektu vytvoří parkový areál, který se stane součástí urbanistické struktury, vytvoří nové druhy aktivit a vyřeší některé problémy s komunikací, například jako je nedostatek pěší a cyklo spojení mezi lokalitou Važany a Barbořinou.
|
|
|
Organické pevnolátkové lasery
Koutný, Jan ; Salyk, Ota (oponent) ; Vala, Martin (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je příprava a charakterizace modelových součástek pro tenkovrsvé organické pevnolátkové lasery. Práce se dále zabývá srovnáním různých metod určení prahové energie, při které dochází k zesílené spontánní emisi studovaného derivátu diketo-pyrrolo-pyrrolu. Teoretické část je věnována shrnutí poznatků o interakci světelného záření s hmotou a laserům se zaměřením na organické pevnolátkové lasery. Praktická část se zaměřuje na vlastní přípravu modelových součástek pro organické pevnolátkové lasery, úpravu aparatury pro jejich charakterizaci, srovnání vyhodnocovacích metod pro stanovení prahové energie a studium vlivu různých podmínek přípravy součástek.
|
|
|
Pěší pohyb ve struktuře města
Dokoupilová Pazderková, Kateřina ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Sklenář, Vavřín (oponent) ; Ing.arch.Jaroslav Tušer,CSc. (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Město bylo od pradávna místem, kde se lidé společně setkávali, žili a tvořili, a proto by měla v dnešní anonymní době role jednotlivců – obyvatel města růst. Úloha chodce jako jedince umožňujícího přímý kontakt tváří v tvář, jedince komunikujícího s okolím se stává nezbytnou součástí „živého“ města. Proto, aby město bylo funkční, je potřeba koncentrovat lidi a události, teprve potom se město stává městem lidí, městem místa, městem momentu. Definice městské udržitelnosti a životaschopnosti by měla být poměřována schopností města poskytnout kvalitní životní podmínky svým obyvatelům. Zahrnuje je to především vysokou kvalitu přírodního i umělého prostředí, dobré životní a pracovní podmínky, právo lidí na bydlení, práci, sociální služby a infrastrukturu. Dále by mělo chránit kulturní identitu města a poskytnout možnost participace při rozhodování ve městě. Dopravní provoz ovlivňuje ve velké míře narůstající Urban Sprawl, vytváří velké přepravní vzdálenosti a zvětšuje potřebu dopravy, především osobními automobily. Je zapotřebí vytvořit efektivní plánování s politikou inovativních dopravních systémů, které budou schopny redukovat potřebu dopravy. Můžeme konstatovat, že pěší doprava pro udržitelnost města má přínos v omezení suburbanizace, ve zmenšení podílu motorové dopravy a ve snížení rizika prostorové segregace. Je potřeba vytvořit města, kde se lidé pohybují a potkávají se, kde se mísí nejrůznější funkce a formy tak, aby nedocházelo k náhlým opouštění center a vzniku monofunkčních zón. Je důležité počítat s principem, že ulice jsou společenským prostorem. Prostorem nejen dopravním, ale především prostorem společenským. Navrhovat tedy kvalitní síť propojených, funkčních a bezpečných pěších tras mezi obytnými budovami a místními cíli tak, aby budovy umožňovaly výhled do ulice, což zvyšuje nejen bezpečnost, ale především propojuje dění těchto dvou světů. Vytvořit živé, pulsující město, kde pěší pohyb je tím spojujícím prvkem mezi stále se rozvíjejícím městem a zachováním života v něm, je obrovská výzva pro nás všechny.
|
|
|
Suburbanizace – mezi městem a krajinou (hledání strategie pro udržitelný rozvoj suburbií v zázemí velkého města)
Šerá, Jana ; Koutný, Jan (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Zadání mé diplomové práce vyšlo z modulového specializovaného ateliéru Kompaktní město. Zabývá se problematikou suburbanizace - fenoménu posledních 20 let v naší zemi. Jejím smyslem je hledat kroky, které by vedli k zlepšení kvality života v nich. Stojíme tváří v tvář problému rozpínání města do krajiny na úkor zemědělské půdy. Stěhujeme se blíž přírodě a tím ji paradoxně ztrácíme. Trávíme hodiny a hodiny v dopravních prostředcích, nejčastěji osobním automobilu. Ale přichází doba, kdy se zásoby neobnovitelných zdrojů tenčí a jejich cena roste a pak možnost volby: použít auto a jet do práce do města nebo dojít pěšky do zaměstnání v místě bydliště bude velmi ceněná. Současný český venkov přestává být venkovem v pravém slova smyslu. Stává se rezidenčním zázemím blízkých měst. Lidé, kteří se stěhují na vesnici, tam většinou nejdou za prací v zemědělství. Stěhují se tam za vidinou rodinného domu se zahradou blízko přírody. Tuhle tu svoji představu tam ale nenacházejí. Realitou je velký dům, uprostřed malé parcely, která nenabízí intimní prostor. Satelitní obytné soubory jsou málokdy koncipovány ve vztahu k okolní krajině, jak je v tomu v tradiční zástavbě. Pravoúhle narýsované parcely obehnané zdmi vytvářejí ostrou hranici, která vybízí k přistavění dalšího satelitu. Práce je dělena to několika částí. V první se zabývám obecně proměnami vztahu člověka ke krajině. V druhé jsem se zaměřila na mapování suburbanizace v okolí Brna. Vybrala jsem několik městských částí i samostatných obcí, ve kterých už proces suburbanizace proběhl, nebo jím jsou nejvíce ohroženy. Tři zvolené lokality (Útěchov, Jehnice, Troubsko) jsem analyzovala detailněji a následně porovnala. V následující části jsem definovala pět oblastí, kterým je třeba věnovat pozornost při rozvoji suburbánních lokalit. Cílem všech zásahů je především minimalizovat nezbytné cesty automobilem V poslední části se věnuju konkrétně Jehnicím. Netvořím územní ani regulační plán. Definuji důležitá místa, prostory a nabízím vize, kterým směrem by se měl jejich rozvoj ubírat.
|
|
| |
|
|
Nová scéna Besedního domu Vyškov - novotvar v historickém prostředí
Pagáč, Martin ; Plášil, Jiří (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo vytvořit dostavbu ke stávajícímu Besednímu domu ve Vyškově. Návrh řeší prostor v místě proluky vzniklé v průběhu 20. století a zatraktivnění vstupu do centra města v této části městské památkové zóny. Návrh v tomto místě upřednostňuje průchod pro pěší s parkovacími místy pouze pro zaměstnance okolních objektů, zaměstnance a divadelníky pro besední dům a případně pro rezidenty. Parkoviště je přesunuto za objekt bývalé fary (dům s č.p. 2). Navržená budova respektuje návaznost na výšku podlaží a výškové dělení fasády sousedního objektu besedního domu. Ve stávajícím besedním domě dochází ke kontaktu několika druhů funkcí a to je pro tento stávající objekt v nynějším stavu vysoká zátěž. Dostavba doplňuje besední dům o nový sál s foyer, zázemím pro zaměstnance a členy divadelního spolku a také funguje jako víceúčelový objekt. Návrh je rozdělen do 3 etap. První etapa řeší dopravní situaci v ulici Kostelní a řeší návaznost nejen nové dostavby besedy, ale také okolních objektů, včetně obchodního domu a obytné zástavby v tomto místě. Ve druhé etapě dochází k samotné realizaci dostavby vyškovské besedy s co nejmenším narušením provozu stávající besedy. Třetí etapa řeší blízké okolí a úpravu ploch v těsné blízkosti dostavby a umožňuje vytvořit dostatečný předprostor pro rozptylové plochy před vstupem do nově navržené dostavby. Třetí fáze je spojena s úpravami ve stávajícím besedním domě – přesun hygienických zařízení do novostavby a zvětšení foyeru.
|
|
| |
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Novotný, Vlastimil ; Koutný, Jan (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Inspirací pro mou práci bylo dílo Jana Amose Komenského Labyrint světa a ráj srdce. Kde Labyrint představuje předpolí květné zahrady v Kroměříži a ráj srdce pak samotná Květnice a Štěpnice Libosadu. Předpolí jsem rozdělil na pět světů Svět Poznání, Svět Klamu a iluze, Svět Budoucnosti, Svět Zahradnictví a Svět Zrození). Každý svět je originální a jedinečný svým obsahem a pojetím. V předpolí kroměřížských zahrad jsem zrekonstruoval vstupní budovu a vytvořil zde dvoupatrovou budovu Edukačního centra s investorem požadovanými místnostmi, aulou, výstavní místností a toaletami. Dále pak jednopatrový Zahradnický domek, sklad, dva skleníky a výstavní dílnu s prodejnou.
|
|
|
Revitalizace a prostorové řešení pivovaru v Miroticích
Švarcová, Marie ; Tušer, Jaroslav (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Urbanistická a architektonická studie prostoru bývalého pivovaru v centrální části města Mirotice. Studie je zaměřena na transformaci a prostorovou kultivaci lokality bývalého pivovaru a jeho okolí se zřetelem k revitalizaci bývalého pivovaru. Cílem návrhu je přispět formou šetrné přestavby ke zhodnocení prostoru bývalého pivovaru a navazujícího centrálního prostoru města při respektování historických hodnot.
|
|
| |
host ::
RSS.