|
|
Sebastiano Luciani (zvaný del Piombo) a jeho spolupráce s Raffaelem v Římě mezi lety 1511-1517
Konečná, Kateřina ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá ranou římskou tvorbou Sebastiana Lucianiho, později zvaného del Piombo. Sebastiano pocházel z Benátek a do Říma se dostal na pozvání bohatého obchodníka Agostina Chigiho, jenž mu umožnil pracovat v jeho vile Farnesině. Zde, v Sala di Galatea, Sebastiano vymaloval technikou al fresco osm lunet náměty z Ovidiových Proměn a také vytvořil samostatnou fresku Polyféma. Již touto první římskou zakázkou se dostal do kontaktu s předními umělci té doby, především s Raffaelem, který ve vile také pracoval. Raffael ve stejné místnosti vytvořil slavnou fresku Galateie, přičemž se nepokusil stylově navázat na dílo Sebastianovo. Jejich soupeření a ovlivňování se navzájem pokračovalo i poté, co Sebastiano vilu opustil. Rivalita mezi nimi byla navíc umocněna Sebastianovým přátelstvím s Michelangelem, který byl považován za Raffaelův protipól a který také pro Benátčana vytvářel přípravné kresby, jak je nastíněné v předposlední kapitole. Kapitola poslední se věnuje obrazu Madona s rouškou, který se jako jediná Sebastianova malba nachází v českých sbírkách. Klíčová slova Sebastiano del Piombo, Sebastiano Luciani, Řím, Villa Farnesina, Raffael
|
|
|
Citace maleb starých mistrů ve fotografii (s důrazem na Vermeera van Delft)
Binková, Simona ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Práce "Re-inscenace maleb starých mistrů ve fotografii (s důrazem na Vermeera van Delft)" se zabývá novodobou reflexí děl starých mistrů ve fotografii na konkrétním příkladě díla Vermeera van Delft. Problematika je ukázána na dílech autorů-fotografů od počátku 20. století, a to konkrétně Toma Huntera a Dorothee Golz, kteří děj zasazují do současnosti a snaží se řešit sociální problémy, Cindy Sherman, Yasumasa Morimury a Hiroshi Sugimota, kteří k tvorbě fotografi přistupují pomocí třetího média (divadlo, sochařství) a vzniklý produkt působí groteskně a nakonec Guido Reye a Richarda Polaka, fotografy z počátku 20. století, kteří ve svých fotografiích volně citují holandské malby. klíčová slova: holandské malířství 17. století, fotografie 20. a 21. století, re-inscenace, apropriace, postmoderna, Vermeer van Delft, Tom Hunter, Dorothee Golz, Cindy Sherman, Yasumasa Morimura, Hiroshi Sugimoto, Guido Rey, Richard Polak
|
|
|
Španělský dvorský portrét 16. století a španělské podobizny z Lobkowické sbírky
Kalinová, Daniela ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Práce pojednává o španělském dvorském portrétu 16. st. a počátku 17. st. Po stručném uvedení do problematiky portrétu obecně se soustředí na dvorský portrét celé postavy, mapuje počátky portrétu ve Španělsku a vznik domácí portrétní školy. Podrobněji se zabývá dvěma generacemi španělských portrétistů, zejména Alonsem Sánchez Coellem a jeho konkurenty na dvoře Filipa II. a dále Juanem Pantojou de la Cruz a jeho žáky, působícími v Madridu za vlády Filipa III. Nakonec podává přehled nejzajímavějších španělských podobizen z Lobkowiczké sbírky, které vznikly v okruhu těchto portrétistů madridského dvora.
|
|
|
Aspekty komična v umění raného novověku
Bartlová, Anežka ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Ve své práci jsem se věnovala obrazu Hanse von Aachena Smějící se sedláci z pohledu smíchové kultury a jejích konotací ve dvorské kultuře Rudolfa II. Tento obraz jsme zkoumala v porovnání s obrazy podobných námětů slavností sedláků. Výsledkem mého zkoumání bylo zjištění, že zkoumaný obraz nemá s ostatními díly s tematikou sedláckých slavností mnoho společného, že jde spíše o typ portrétu. Námětem obrazu je pravděpodobně soukromá hra malíře a adresáta obrazu. Hra se odehrává mezi divákem a zobrazenými postavami, zajímavě je také rozehrána hra s mediem obrazu samým. Annotation I have chosen Hans von Aachen's image Laughing peasants for my work and I suggest its interpretation from the point of "vulgar" culture of laughter and also its connection with art at the court of Rudolf II. I have recompared the picture with some images depicting a similar topic of peasant's festivals. RI suggest as a conclusion that the image has no connection with these works, and I think it is more likely a certain type of portrait. The correct topic of von Aachen`s image is private a play between the painter and recepient. This interplay is enacted between the beholder and figures in the image and another interesting play takes place concerning the image medium itself.
|
|
|
Mytologické náměty v díle Lucase Cranacha staršího
Hájková, Zita ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tvorbou německého malíře Lucase Cranacha staršího. Po úvodním seznámení se životem Lucase Cranacha staršího, se převážná část práce věnuje mytologickým námětům, se zřetelem na jejich původ v pramenech a literatuře. Posuzuje vliv na jeho tvorbu v kontextu se soudobými malíři a humanismem. Představuje podmínky, především na dvoře saských kurfiřtů, ve kterých Cranach tvořil.
|
|
| |
|
|
Marco Bello ve veřejných sbírkách České republiky
Pešlová, Olga ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá čtyřmi obrazy z českých sbírek, za jejichž autora je považován Marco Bello (žák Giovanni Belliniho). Důraz je kladen na podrobný popis, který tvoří základnu pro navazující komparace. Autorka u jednotlivých děl informuje o jejich provenienci, výskytu v literatuře, technologii, stavu, restaurování apod. Ve studii je rovněž shrnuta základní literatura o autorovi a prezentovány zlomky životopisných dat. Velká pozornost je věnována obrazu Kristova obřízka, který, jako jediné signované autorovo dílo, představuje logický středobod jakékohokoliv bádání o díle Marca Bella. Tabulka v příloze shrnuje přehled obrazů, jež byly malíři dosud připisovány a ukazuje tak názorně jednotlivé koncepce a jejich vzájemné interference. Práce se opírá o detailní fotodokumentaci tuzemských děl.
|
|
|
Martin Heidegger, Meyer Schapiro, van Goghovy Boty a některé problémy interpretace
Zachariáš, Jan ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Ve studii Martin Heidegger, Meyer Schapiro, van Goghovi Boty a některé problémy interpretace se zabývám možnostmi výkladu van Goghova díla Pár bot (č. kat. Faille F 255). Ve stati Zrození uměleckého díla německého filozofa Martina Heideggera, je rozpracována otázka po bytí bot jako náčiní, přičemž teprve při pohledu na zobrazení bot si divák uvědomuje jejich skutečné bytí, a vnímá je jako autonomní předmět. Heidegger se volně zamýšlí nad obrazem a říká, že se jedná o boty venkovanky. Historik umění Meyer Schapiro napadl Heideggera v článku Still-Life as a Personal Object, že prý obraz fantasticky a svévolně interpretuje. Schapiro dokládá, že boty patří van Goghovi a je potřeba v nich vidět metonymický autoportrét malíře. Z dobových svědectví vyplývá, že znázorněné boty skutečně patřily van Goghovi, jestli však obraz maloval s úmyslem vložit do něj něco z vlastních pocitů je pravděpodobné, ne však jisté. Práce je dle tématu logicky rozdělena do tří kapitol, první se věnuje Heideggerovi, druhá van Goghovi a třetí Schapirovi.
|
|
|
Rembrandt Harmenszoon van Rijn v českých a moravských státních sbírkách
Lišková, Julie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Práce se zabývá několika obrazy z pražské Národní galerie spjatými s Rembrandtem Harmenszem van Rijn. Jedná se konkrétně především o tři malby, z nichž jedna je dodnes považována za autorskou práci Rembrandtovu, zbylé dvě již připsány jeho žákům, ovšem v minulosti byli po jistou dobu Rembrandtovi připisovány, což je moment velmi důležitý a rozhodující pro jejich výběr. Obecnějším kontextem práce je také problematika Rembrandtova autorství, což s ní velice úzce souvisí. Jedná se ale pouze o širší nastínění v souvislosti zmíněných obrazů. Rozsáhlý prostor je věnován především uměleckohistorickým názorům, jejich reprodukování a snaze o vytyčení sporných bodů. Závěrem práce je tedy spíše reprodukování a shromáždění dostupných informací, neboť zodpovědně odpovědět a rozuzlit otázky autorství, je práce na mnoho a mnoho let s nejistým výsledkem.
|
|
|
Žánrová malba 17. a počátku 18. století v Čechách
Rousová, Andrea ; Horyna, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent) ; Mádl, Martin (oponent)
Tema pn'ice "Zanrova malba 17. a pocatku 18. stoleti v Cechach" bylo zvoleno pfedevsim z toho duvodu, ze se doposud nikdo z badatelu teto problematice nevenoval. Prace tedy poprve mapuje situaci na umelecke scene, a to z nekolika lihlu pohledu, pficemz stezejni je poznani 0 zanrovych dflech umelcu pracujicich v Cechach obdobi raneho, a pfedevsim vrcholneho baroka. Pfedtim ale bylo tfeba definovat zanrovou malbu jako takovou, nebot' od jejiho vymezeni se pote odvijel vyber del, ktera v praci oznacuji za zanrova. Stirn souvisi take blizsi pfedstaveni problematiky ikonografie a ikonologie zanrove malby a to i z hlediska vyvoje interpretace pfednich specialistu na tuto diskutovanou oblast. Pozornost je venovana take zminkam 0 zanrove malbe v komentarich historiografU, maliru, teoretiku umeni a dalSich autoru od doby antiky po zaver 17. stoleti, nebot' z nich krome jineho vyplyva, ze tato kategorie nestala v popfedi jejich zajmu a staveli se k ni temer vyhradne kriticky. Na pfikladu sberatelstvi doby 17. a 18. stoleti je vsak prezentovan opacny pfistup, nebot' pocetne zastoupeni zanrove malby ve sbirkach at' uz aristokratickych, mest'anskych Ci klasternich poukazuje na jeji nesmirnou oblibu. Umelecke kolekce slouzily take jako zdroje inspirace pro mnohe z malifu pusobicich v Cechach, nebot' v nich byli pocetne...
|
host ::
RSS.