|
|
Vědění jako nástroj: instrumentalismus ve filozofii přírodních věd
Cvek, Boris ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kolman, Vojtěch (oponent) ; Švec, Ondřej (oponent)
Hlavní teze Richarda Rortyho v jeho díle Filozofie a zrcadlo přírody se soustředí na kritiku reprezentacionalizmu a to fundamentálně relativistickým způsobem. Cílem této dizertace je uchopit Rortyho myšlenky v širším smyslu jako kritiku nesprávné interpretace vědění-že a přenést pozornost na vědění-jak jako klíč k porozumění úspěchu přírodních věd. Skutečnost, že něco můžeme v našem okolí reprodukovatelně udělat, není relativní, a je to přesně tento způsob, kterým se šíří technika (vědění-jak) dokonce mezi různými kulturami. Na druhou stranu funkce přírodních věd vysvětlovat (knowing-that) je relativní a dává smysl pouze v kontextu toho, co je už známo a akceptováno. Přírodní vědy jsou tak úspěšné díky svým experimentům a právě takto se souhlas hypotézy s experimentální praxí (vědění-jak) stal kritériem její přijatelnosti. V této dizertaci je jako cesta ven z rortyánského relativizmu nabídnut koncept "otevřené autority" a na něm založený návrh na nový rozvoj filozofického pragmatizmu.
|
|
|
Pozdně wittgensteinovská etika jako projasňování, kultivace a obohacování etických způsobů vidění
Rozen, David ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Cílem práce je představit možnosti etiky v pozdně wittgensteinovském anti-fundacionalistickém rámci. V průběhu zkoumání budou představeny: (1) raně wittgensteinovská etika, (2) pozdně wittgensteinovský anti-fundacionalismus a (3) jeho důsledky pro analytickou meta-etiku - bude argumentováno (a) proti epistemologizaci etiky a (b) pro nutnost komplexnějšího chápání etiky, čímž budou překonány tradiční meta-etické spory realismu s anti-realismem a kognitivismu s non-kognitivismem -, což vyústí v (4) rozvinutí pozdně wittgensteinovské etiky. Etika bude představena jako spočívající v etických způsobech vidění světa, jejichž prostřednictvím vyvstávají rozličné fenomény jako eticky relevantní a pozdně wittgensteinovské etické zkoumání bude rozvinuto jako projasňování, kultivace a obohacování našich etických způsobů vidění v celkovém - částečně subjektivním a částečně intersubjektivním - kontextu řeči, životních forem a životních příběhů, z něhož vyvstávají. Klíčová slova Etika, meta-etika, Wittgentein, anti-fundacionalismus, pravda v etice, aspektové vidění, přehledné znázornění, etika jako projasňování, životní formy
|
|
|
Filozofie přirozeného jazyka - její úpadek a co po něm
Ivan, Michal ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Peregrin, Jaroslav (oponent) ; Tomeček, Marek (oponent)
Práce se zabývá historií Filozofie běžného jazyka, konkrétně kritickými argumenty, které byly vůči Filozofii běžného jazyka vzneseny. Práce nabízí krátký historický a sociologický pohled na Filozofii běžného jazyka, jelikož kromě důvodů argumentačních je nutno zvážit i další příčiny jejího úpadku. Analýza kritiky ukazuje dvě věci: 1) hlavním důvodem odmítnutí bylo jiné chápání významu (a důsledky, které z takového chápání plynou); 2) kritici zdůvodnění těchto odmítnutí ve svých argumentech už předpokládali. Oblastmi této kritiky byly: argument paradigmatického příkladu, empirická povaha vět o významu ve Filozofii běžného jazyka, strukturální prvky významu a politické důsledky teorie významu. Práce kritizuje Filozofii běžného jazyka tam, a v takových interpretacích, kde se v chápání významu nevzdaluje od kritiků a kde spolu sdílí předpoklady. Na druhou stranu se snaží obhajovat interpretaci, která se klasickému chápání vyhýbá ve všech důsledcích. Na závěr se ptá, jak je možné Filozofii běžného jazyka nadále využívat pro účely dnešní filozofie.
|
|
|
Wittgensteinova přehledná znázornění
Suchý, Jindřich ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
Cílem práce je vysvětlit Wittgensteinův pozdní filosofický pojem přehledného znázornění jako nástroje "řešení" filosofických problémů. Filosofické problémy jsou ve Wittgensteinově filosofii chápány jakožto pojmové zmatky či nedorozumění a funkce přehledných znázornění spočívá v jejich odstraňování metodami znázorňování spojitostí mezi pojmy. Filosofie je tak chápána jako terapie a její role jako spočívající v negativním úkolu (odstraňování problémů) a úkolu pozitivním (vnášení jasnosti do norem reprezentace). V práci je popisován Wittgensteinův pojem filosofického problému a metodologická východiska, jež jsou následně doprovázena příklady způsobů řešení těchto problémů. V následujících částech práce jsou uvedeni autoři, kteří svými zkoumáními přispěli k rozvoji přehledných znázornění; a barevný osmistěn, který představuje jediný Wittgensteinem systematicky rozvedený způsob přehledného znázornění pojmové oblasti. Přehledná znázornění jsou tak představena jako prostředek tematizace norem lingvistické praxe, předpokladů lidského porozumění světa.
|
|
|
Epistemologie pozdního Wittgensteina
Rozen, David ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
Záměrem této práce je výklad epistemologie pozdního Wittgensteina. Za tímto účelem v první části nejprve představím východiska a klíčové momenty Wittgensteinova pozdního pojetí filosofie v kontextu jeho raného díla a vymezím tak rámec, ve kterém se bude pohybovat následující výklad jeho pozdní epistemologie, která, jak se ukáže, nemůže být chápána jako teorie poznání vtradičním slova smyslu. Proto ve druhé části své práce představím Wittgensteinovu pozdní epistemologii skrze dvě přehledná znázornění - (1) přehledné znázornění gramatiky výrazu 'vědět' a (2) přehledné znázornění životních forem, jako transcendentálních podmínek poznání - tak, abychom spatřili souvislosti mezi jednotlivými aspekty jeho pozdního myšlení a projasnili charakter lidského poznání, které se ukáže jako sociální status ukotvený v řeči, jednání a mytologii dané kultury.
|
|
|
The Rule-Following Paradox
Samčík, Jozef ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
V bakalárskej práci sa zaoberám paradoxom, ktorý Wittgenstein spomína v §201 Filozofických skúmaní. Tento paradox spočíva v tom, že v závislosti na konkrétnom výklade pravidla je možné uviesť akékoľvek jednanie do súladu alebo do rozporu s daným pravidlom. Kripke nazýva tento problém paradoxom nasledovania pravidla a považuje ho za centrálny problém Filozofických skúmaní. Najskôr objasním úlohu pravidla v širšom kontexte Wittgensteinovho prístupu k jazyku. Ukážem pri tom, že fenomén nasledovania pravidla má kľúčovú rolu pre pochopenie pojmu "význam". Potom vyložím samotný paradox nasledovania pravidla na príklade dialógu so skeptikom. Následne popíšem účinok skeptických argumentov na vybrané koncepcie významu. Nakoniec porovnám a zhodnotím Kripkeho a McDowellovu interpretáciu Wittgensteinovho riešenia paradoxu nasledovania pravidla. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
C. S. Peircovo pojetí člověka a lidské subjektivity - Já jako semióza
Chudožilov, Andrej ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Otázka, jaký je vztah toho, co bývá pojímáno jako vnitřní subjektivní svět člověka, a toho, co bývá pojímáno jako vnější objektivní realita, je tradiční a nevyřešený problém filosofie. Charles Sanders Peirce svým sémiotickým přístupem k tomuto problému podává přinejmenším originální, přinejlepším pak osvětlující odpověď. Cílem této práce je na jednom místě shrnout, co nám vlastně Peirce ve svém obsáhlém díle k tomuto problému říká. Výsledkem této práce by tak měl být popis ucelené koncepce člověka a lidské subjektivity, jak ji můžeme najít či domyslet z Peircova filosofického systému, a popis jejího místa v myslitelově světonázoru. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pravda u Rortyho a Davidsona
Šulcová, Kristýna ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
(česky): Richard Rorty a Donald Davidson se v oblasti filozofie jazyka verbálně shodují na řadě podstatných témat, mimo jiné na odmítnutí korespondenční teorii pravdy, na nemožnosti podat definici pravdy, na odmítnutí dualismu a schématu a na neudržitelnosti dichotomie mezi realismem a antirealismem. Podstatné odlišnosti, představované zejména trváním na pojmu objektivní pravdy v případě Davidsona a svérázným pragmatismem na straně Rortyho, přesto přetrvávají. Úkolem této práce je přesně lokalizovat neshody obou filozofů a zjistit, zda jsou jejich projekty nakonec kompatibilní, nebo zda je jejich široký souhlas v některých tématech naopak spíše zdánlivý. Za tímto účelem práce detailně sleduje pojem pravdy obou filozofů se zvláštním ohledem na pojem objektivní pravdy u Donalda Davidsona. Závěrem interpretace je, že Rorty soustavně dezinterpretuje Davidsona, pokud se tohoto pojmu týká. Protože ale Davidson stejně jako Rorty odmítá, že by pravda mohla být normativní, a zcela ji tak odlučuje od odůvodňování, jsou obě koncepce i přesto slučitelné.
|
|
|
Schopenhauerovo pojetí hudby
Bakovský, Pavel ; Pokorný, Martin (vedoucí práce) ; Kolman, Vojtěch (oponent)
(česky) Tématem této práce je estetika a metafyzika umění v díle Arthura Schopenhauera s důrazem na jeho pojetí hudby. Jejím hlavním cílem je představení Schopenhauerovy estetiky v širším kontextu jeho filosofie a úvaha nad tím, zda se jedná o přijatelný popis umění. Mezi důležitá témata patří pojednání o vztahu umění a přírody a rozbor Schopenhauerova přístupu k pojmu (platónské) ideje. Práce se pokouší předložit interpretaci idejí na základě jejich role v uspořádání přírody, přičemž se vyslovuje pochybnost o jejich postavení v rámci umění. Závěrem práce je, že ačkoli nám hudba na základě Schopenhauerova přístupu může poskytovat významný metafyzický vhled, není jisté, zda nám ostatní druhy umění poskytují takový druh poznání, jaký jim Schopenhauer připisuje.
|
|
|
Dennettova kritika kválií
Kubelková, Kateřina ; Hill, James (vedoucí práce) ; Kolman, Vojtěch (oponent)
Tématem této práce je Dennettova kritika filosofického pojmu "kvália". Nejprve je představen pojem "kvália" a významy, jichž v rámci filosofie nabývá. Dále jsou uvedeny čtyři myšlenkové experimenty sloužící jako argumenty ve prospěch existence kválií spolu s Dennettovou reakcí vůči těmto myšlenkovým experimentům. Poté je představena Dennettova kritika kválií jakožto bezprostředně přístupných, nepopsatelných, niterných a soukromých vlastností vědomých mentálních stavů, přičemž je upozorněno na jednu z nejčastějších námitek proti této kritice - Dennettovo pojetí kválií je příliš úzké a kvália bychom mohli zachovat v umírněnější podobě. Následně je v práci načrtnuto takové skromnější pojetí - fenomenální vědomí. Práce se snaží ukázat, že ani pro fenomenální vědomí není v Dennettově heterofenomenologii a mnohanáčrtovém modelu vědomí místo a Dennett je vůči tomuto pojmu stejně skeptický jako vůči kváliím. V závěru práce je nastíněna otázka, zda je skutečně nutné vzdát se pojmu fenomenálního vědomí, pokud chceme vědomí zkoumat vědecky, tedy z pozice třetí osoby.
|
host ::
RSS.