|
|
Zdaňování nemovitostí
Štěpánková, Eva ; Karfíková, Marie (vedoucí práce) ; Bakeš, Milan (oponent)
Závěr V poslední části této práce bych se ráda věnovala určitému zamyšlení nad úpravou daně z nemovitostí a jejím dalším vývojem. Daň z nemovitostí je již poměrně dlouhou dobu cílem diskusí o nutnosti změny její úpravy, ale dokonce i o její důležitosti, resp.o tom, zda je tato daň skutečně tak důležitá a tak přínosná, aby v našem právním řádu zůstala. Tato daň má pochopitelně své zastánce i odpůrce. Do první skupiny budou nepochybně patřit obce, neboť právě do jejich rozpočtu výnos této daně přímo plyne. Do druhé skupiny pak patří jistě především poplatníci této daně, kteří ji nejednou chápou jako nespravedlivé další zdanění již jednou zdaněného příjmu. Pokusím se tedy podívat na tuto problematiku z obou těchto pohledů. Pravdou je, že daň z nemovitostí jako hlavní zdroj příjmů obecních rozpočtů najdeme téměř ve všech státech EU, což je patrné např. z Tabulky č. 4.1 v knize Financování měst, obcí a regionů 111 , která obsahuje hlavní obecní a regionální daně v EU v roce 2001. Všechny majetkové daně, tedy i daň z nemovitostí, jsou již tradičně chápány jako cena za ochranu majetku. Tedy z jejich výnosů jsou hrazeny náklady na budování policejního a hasičského aparátu. Je to poměrně velmi stabilní a dobře předvídatelný zdroj příjmů obecních rozpočtů (z důvodu nepřemístitelnosti nemovitosti) s velmi malou...
|
|
|
Daňová kontrola
Blažková, Vendula ; Karfíková, Marie (vedoucí práce) ; Bakeš, Milan (oponent)
Závěr Při správě daní se vždy budou střetávat dva základní protichůdné principy - nárok státu na daň na straně jedné a právo daňového subjektu vlastnit majetek na straně druhé. Aby byly naplněny základní požadavky na demokratický právní stát, musí tyto dva principy existovat v rovnováze. Žádný z nich nesmí převýšit ten druhý, přiměřenost by měla být základním interpretačním vodítkem všech norem daňového práva. Nároky na daňovou legislativu tedy nejsou malé, naplnění účelu daňového systému a speciálně daňové správy není lehkým úkolem. V době, kdy v roce 1992 v souvislosti se zaváděním nové daňové soustavy byla potřeba přijmout daňovou procesní normu v rekordně krátkém čase, se zákonodárce s tímto úkolem vypořádal ve formě zákona o správě daní a poplatků. Jak jsem ale ukázala v druhé kapitole této práce, stala se tato norma postupem času v mnoha ohledech nevyhovující. Text zákona o správě daní a poplatků již nesplňuje požadavek takové pregnantnosti, který je na právní normy kladen. Právní jistota i předvídatelnost právní normy je silně narušena. Příčinu vidím zejména v nedostatku časového prostoru na její přípravu a v rychlosti, jakou se obor daňového procesního práva vyvíjí. Nejasnosti vyplývající hlavně z kontextu daňové kontroly v zákoně o správě daní a poplatků sice byly soustavně odstraňovány...
|
|
|
Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla z pohledu soudních rozhodnutí
Větvičková, Veronika ; Karfíková, Marie (vedoucí práce) ; Bakeš, Milan (oponent)
Závěr Zamyslíme-li se, zda je opravdu nezbytné, aby povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu za škodu způsobenou provozem vozidla byla zakotvena v zákoně, lze dospět k závěru, že nastavený systém povinně smluvního charakteru je nutností. I přes takto zákonem uloženou povinnost se najdou lidé, kteří provozují svá vozidla bez uzavřené příslušné pojistné smlouvy a kteří dobrovolně postupují riziko způsobení dopravní nehody nepojištěným vozidlem. Zákonem č. 137/2008 Sb. bylo do zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vloženo ustanovení § 24c, v jehož odstavci prvním je uvedeno: Je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit Kanceláři příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Za úhradu příspěvku podle věty první odpovídá společně a nerozdílně s vlastníkem vozidla jeho provozovatel, není-li současně jeho vlastníkem;1 Uvedená povinnost snad bude pro provozovatele a vlastníky vozidel dostatečnou motivací k uzavření pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Jak již bylo uvedeno v úvodu mé práce, v současné době není literatura vztahující se k pojištění odpovědnosti z provozu vozidel dostatečně rozsáhlá a zároveň neexistují publikace, které by odrážely změny...
|
|
|
Vztahy centrální banky k bankám obchodním
Pastorčák, Jan ; Bakeš, Milan (vedoucí práce) ; Karfíková, Marie (oponent)
Vztahy centrální banky k bankám obchodním Cílem práce je analýza vztahů centrální banky k bankám obchodním se zaměřením na situaci v České republice. Tato analýza je kritickým zhodnocením stávající právní úpravy a nastiňuje plánované změny, o kterých se v současné době diskutuje. Práce je rozdělena do pěti kapitol včetně úvodu a závěru. První kapitola definuje základní pojmy používané v práci jako je bankovní systém, centrální banka a komerční banky. Tato kapitola je rozdělena do čtyř částí. První část popisuje centrální banku a bankovní systém. Druhá část postavení centrální banky, její funkce a nástroje. Třetí část se zaměřuje na obchodní banky. Poslední část nastiňuje tendence ve vývoji bankovního sektoru. Druhá kapitola charakterizuje subjekty bankovního systému v České republice a je rozdělena do dvou částí. První část popisuje ČNB a její hlavní funkce. Druhá část nastiňuje organizační strukturu obchodních bank v České republice. Třetí kapitola se soustředí na bankovní regulaci a dohled a jejich dělení. První část analyzuje důvody regulace bankovního sektoru. Druhá část se zaměřuje na bankovní regulaci a dohled je v České republice. Třetí část obsahuje úpravu pravidel kapitálové přiměřenosti v rámci mezinárodních dohod Basel I a II. Čtvrtá část hodnotí úroveň bankovní regulace a dohledu v...
|
|
|
Finančně-právní aspekty zavedení eura
Bugan, Bystrík ; Karfíková, Marie (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá vlivem zavedení eura na český právní řád zejména s ohledem na otázky finančního práva. Popisuje základní právní předpisy upravující euro na evropské a národní úrovni spolu s poslední judikaturou Soudního dvora Evropské unie, Nejvyššího soudu ČR a Vrchního soudu v Praze. I když jsou unijní nařízení přímo použitelné v ČR, na ČR se vztahuje výjimka z jejich aplikace podle čl. 139 SFEU, jelikož jako členský stát EU nezavedl ještě euro. ČR má určité zkušenosti se zavedením nové měny - rozpadem České a Slovenské federativní republiky v roce 1992 byla provedena měnová odluka a česká koruna se stala oficiální českou měnou. Hlavní část této práce podrobně analyzuje české právní předpisy z oblasti finančního práva, které jsou dotčeny zavedením eura. V této souvislosti by mělo být novelizováno asi 310 zákonů. Hlavní důvody změny právních předpisů jsou tyto: (i) právní předpisy obsahují částky v korunách, které nelze automaticky přepočítat použitím čl. 14 Nařízení (ES) č. 974/98 ze dne 3. května 1998, (ii) právní předpisy obsahují odkazy na úrokové sazby vyhlašované ČNB nebo jiné nekonzistentní odkazy a (iii) transpozice unijních směrnic byla provedena před několika lety a částky přepočtené z eur na koruny jsou značně odlišné od dnešního směnného kurzu EUR/CZK. S ohledem na...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vztahy centrální banky k bankám obchodním
Kubo, Aleš ; Bakeš, Milan (vedoucí práce) ; Karfíková, Marie (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se zabýval problematikou vztahů centrální banky k bankám obchodním. Úvodní část je věnována především výkladu o bankovnímu systému, jenž vytváří prostředí, ve kterém se všechny tyto vztahy odehrávají (lépe řečeno, tyto vztahy jsou součástí bankovního systému). Veškeré vztahy lze pak rozdělit do určitých oblastí. Já jsem se zaměřil na tři oblasti vztahů, které považuji za nejdůležitější. Jedná se o regulaci, dohled a vztahy, ve kterých Česká národní banka vystupuje jako tzv. "banka bank". Tyto tři oblasti tak tvoří jádro mé diplomové práce. Pro doplnění a ilustraci je součástí diplomové práce též příloha. Bez fungujících bank by nebylo dost dobře možné představit si fungující ekonomiku a ekonomický pokrok. Tato závislost je však oboustranná, banky potřebují ke své činnosti fungující ekonomiku. Tak dochází k vzájemnému ovlivňování obou systémů. Banky a další instituce a vzájemné vztahy mezi nimi dohromady vytvářejí bankovní systém. Z toho lze vyvodit závěr, že bankovní systém má dvě navzájem propojené složky - složku institucionální a složku funkční. Jak jsem již uvedl v kapitole o bankovním systému, do institucionální složky bankovního systému spadají jednotlivé banky, členěné podle hlavní náplně činnosti do několika druhů a funkční složka bankovního systému reprezentuje...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.