|
|
Bydlení jako kulturologický problém. Metropole 19. století
Kozlová, Tereza ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Způsob a úroveň bydlení je obrazem kultury, životního stylu a vzájemných vztahů mezi lidmi, ale také pokroku technologie, organizace výroby, ekonomické dostupnosti a forem vlastnictví bytů. Z kulturologického hlediska vznik lidských sídel souvisí se základní potřebou úkrytu i s přijetím určitého prostředí a zabydlení se v něm. V této práci využíváme kulturologického přístupu a sledujeme příběh moderního bydlení, tedy proměny forem bytových staveb ve vztahu k proměnám společnosti a způsobu jejich užívání. Architektura se zabývá domem, ale nikoliv bydlením. Stejně tak činí další obory. My hledáme vztah mezi duchovní a hmotnou kulturou. Architektura a urbanismus jsou hmotným vyjádřením sociální zkušenosti, domov je základem architektury. Sledované období je počátkem éry bytu, jehož podoba je tématem vědecký konferencí. Architekti diskutují s lékaři a hygieniky, politiky a ekonomy, vynalézají půdorysy bytů, které jsou funkční, zdravé a vycházejí z dobové kultury. Příčky oddělující jednotlivé místnosti určují, jakým způsobem se v bytě bude žít. Na základě půdorysů proto můžeme číst vzrušující příběhy o proměnách rodinného života, postavení žen, mužů a dětí, sociální segregaci, potřeby intimity atd.
|
|
|
Max Egon zu Hohenlohe-Langenburg a Československo
Kozlová, Tereza ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Diplomová práce analyzuje vztah prince Maxe Egona Hohenlohe-Langenburga k Československé republice od jejího vzniku do roku 1945. Soustředí se na otázky, jakou roli hrál princ v československé politice a jaké bylo jeho stanovisko ke všem situacím, které zasáhly šlechtu ve 20. století v ČSR - pozemková reforma, sudetská krize a poválečný vývoj. V první kapitole se práce zaměřuje na vznik ČSR a jeho dopad na šlechtu, a tedy i na prince Maxe Egona. Druhá kapitola pojednává o důsledcích pozemkové reformy na majetek rodu Hohenlohe-Langenburgů, třetí kapitola řeší sudetoněmeckou krizi a roli prince Maxe Egona v ní. Poslední kapitola ukazuje situaci šlechty po roce 1945. Autorka dochází k závěru, že osobnost prince Maxe Egona byla velmi nejednoznačná - vždy se snažil s každým vyjít ve snaze, aby docílil osobního profitu, a z obavy, aby si podržel majetek v takovém rozsahu, jaký měl v době, kdy se rod Hohenlohe-Langenburgů usadil v nynějším českém pohraničí. Klíčová slova Max Egon zu Hohenlohe-Langenburg, Československo, Mnichovská dohoda, druhá světová válka, Sudety
|
|
|
Max Egon zu Hohenlohe-Langenburg a Československo
Kozlová, Tereza ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Diplomová práce analyzuje vztah prince Maxe Egona Hohenlohe-Langenburga k Československé republice od jejího vzniku do roku 1945. Soustředí se na otázky, jakou roli hrál princ v československé politice a jaké bylo jeho stanovisko ke všem situacím, které zasáhly šlechtu ve 20. století v ČSR - pozemková reforma, sudetská krize a poválečný vývoj. V první kapitole se práce zaměřuje na vznik ČSR a jeho dopad na šlechtu, a tedy i na prince Maxe Egona. Druhá kapitola pojednává o důsledcích pozemkové reformy na majetek rodu Hohenlohe-Langenburgů, třetí kapitola řeší sudetoněmeckou krizi a roli prince Maxe Egona v ní. Poslední kapitola ukazuje situaci šlechty po roce 1945. Autorka dochází k závěru, že osobnost prince Maxe Egona byla velmi nejednoznačná - vždy se snažil s každým vyjít ve snaze, aby docílil osobního profitu, a z obavy, aby si podržel majetek v takovém rozsahu, jaký měl v době, kdy se rod Hohenlohe-Langenburgů usadil v nynějším českém pohraničí. Klíčová slova Max Egon zu Hohenlohe-Langenburg, Československo, Mnichovská dohoda, druhá světová válka, Sudety
|
|
|
Vztah německé císařské rodiny k nacismu
Kozlová, Tereza ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Bakalářská práce analyzovala vztah německé císařské rodiny k nacismu ve 30. a 40. letech 20. století. Soustředila se na otázky, proč konzervativní dynastie Hohenzollernů spolupracovala s radikální pravicovou stranou a na jakých principech se shodly. V první kapitole se práce zaměřila na vztah mezi bývalým císařem Vilémem II. a NSDAP. Další kapitoly se zabývaly vztahy národně-socialistické vlády k dalším členům dynastie - mimo jiné korunním princem Vilémem a princem Augustem Vilémem. Autorka došla k závěru, že spojení bylo založeno na "parazitující" formě - císař chtěl hnutí využít pro znovuzískání trůnu a NSDAP využila politického kapitálu císaře u konzervativních občanů a monarchistů. Ze spojení jednoznačně profitovali nacisté, kterým monarchisté napomohli k převzetí moci. Dynastii naopak spojení s NSDAP kompromitovalo. Klíčová slova Hohenzollerni, nacismus, Adolf Hitler, Vilém II., Hermann Göring, výmarská republika, obnovení monarchie
|
|
|
Bydlení jako kulturologický problém. Metropole 19. století
Kozlová, Tereza ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Způsob a úroveň bydlení je obrazem kultury, životního stylu a vzájemných vztahů mezi lidmi, ale také pokroku technologie, organizace výroby, ekonomické dostupnosti a forem vlastnictví bytů. Z kulturologického hlediska vznik lidských sídel souvisí se základní potřebou úkrytu i s přijetím určitého prostředí a zabydlení se v něm. V této práci využíváme kulturologického přístupu a sledujeme příběh moderního bydlení, tedy proměny forem bytových staveb ve vztahu k proměnám společnosti a způsobu jejich užívání. Architektura se zabývá domem, ale nikoliv bydlením. Stejně tak činí další obory. My hledáme vztah mezi duchovní a hmotnou kulturou. Architektura a urbanismus jsou hmotným vyjádřením sociální zkušenosti, domov je základem architektury. Sledované období je počátkem éry bytu, jehož podoba je tématem vědecký konferencí. Architekti diskutují s lékaři a hygieniky, politiky a ekonomy, vynalézají půdorysy bytů, které jsou funkční, zdravé a vycházejí z dobové kultury. Příčky oddělující jednotlivé místnosti určují, jakým způsobem se v bytě bude žít. Na základě půdorysů proto můžeme číst vzrušující příběhy o proměnách rodinného života, postavení žen, mužů a dětí, sociální segregaci, potřeby intimity atd.
|
|
|
Nigérie v historické perspektivě, její zahraniční politika a současné problémy
Kozlová, Tereza ; Volenec, Otakar (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Diplomová práce pod názvem "Nigérie v perspektivě dějin, její zahraniční politika a současné problémy" se zabývá historickým vývojem Nigérie až po současnou politickou a ekonomickou situaci po parlamentních a prezidentských volbách na jaře roku 2007. Historický přehled tvoří úvodní část práce, na kterou navazuje obecná analýza zahraniční politiky Nigérie a dále působení země ve vybraných afrických a jiných mezinárodních organizacích. Součástí této kapitoly je rovněž analýza vzájemných vztahů Nigérie a jejich okolních států -- Beninu, Nigeru, Čadu, Kamerunu a Rovníkové Guiney. Další částí práce je charakteristika ropného konfliktu v deltě Nigeru a možné návrhy na jeho řešení. V závěru práce prezentuji shrnutí zjištěných informací.
|
host ::
RSS.