|
|
Excesy z jednatelského oprávnění statutárního orgánu
Koráb, Jan ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
Název práce: Excesy z jednatelského oprávnění statutárního orgánu Rekodifikace civilního práva změnila způsob, kterým obchodní korporace jedná. Členové statutárního orgánu nyní jednají za obchodní korporace jako její zástupci. Tento posun, kdy se z členů statutárního orgánu stali pouzí zástupci obchodní korporace, otevřel možnost diskuze ohledně charakteru zástupčího oprávnění a případné možnosti jeho překročení. Této problematice jsem se ve své diplomové práci s názvem Excesy z jednatelského oprávnění věnoval. V této práci jsem vycházel ze základních východisek, kterými byla šíře zástupčího oprávnění a jeho omezitelnost ze zákona. Práci jsem rozdělil do následujících hlavních kapitol. V kapitole věnované základním pojmům jsem se věnoval pojmu statutární orgán, svéprávnosti právnické osoby a charakteru jednatelského oprávnění. Další kapitola byla věnována možnosti překročení jednatelského oprávnění. Vnitřní členění této kapitoly bylo na překročení jednatelského oprávnění s účinky dovnitř a navenek. Kapitola o způsobu jednání byla zaměřena na jednání porušující způsob jednání a diskutované rozsudky o jednání porušující způsob jednání ve vztahu k zaměstnancům a o společném jednání jednatele a prokuristy. Výstupem této práce je, že zástupčí oprávnění je možno překročit, účinky navenek se však uplatní...
|
|
|
Nejčastější pochybení zadavatelů při zadávání veřejných zakázek včetně rozhodovací praxe
Tomková, Miroslava ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
Tato práce popisuje nejčastější pochybení zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a rovněž odkazuje na související rozhodovací praxi. Ačkoliv náleží zadávání veřejných zakázek k obchodnímu právu, jeho specifická právní úprava z něj dělá "sui generis". To znamená, že zadávání veřejných zakázek v ČR je do určité míry samostatné. Zadávání veřejných zakázek je taktéž velice rozvíjející se oblast práva. Od roku 1995, kdy vstoupila v platnost první ucelená právní úprava, se museli zadavatelé seznámit se čtyřmi různými právními úpravami zadávání veřejných zakázek. Již teď je známo, že v roce 2016 vstoupí v platnost nová právní úprava. Obeznámení se s každou právní úpravou může být, zvláště pro méně odborně zdatné zadavatele, náročné a vedoucí k pochybením. Cílem této práce je analyzovat nejčastější pochybení zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a uvést postup, kterým by se zadavatelé měli řídit, aby postupovali v souladu se zákonem. Důvodem této práce je přinést odpovědi na komplikované, ale také jednoduché problémy, kterými se zadavatelé musí při zadávání veřejných zakázek zabývat. Tato práce pozůstává z 12 kapitol, každá zabývající se rozdílným aspektem pochybení při zadávání veřejných zakázek a k tomu související rozhodovací praxi. První kapitola se zabývá určením kategorie zadavatele. Kapitola...
|
|
|
Prokazování kvalifikačních předpokladů ve veřejných zakázkách
Křížová, Iveta ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá právní úpravou veřejných zakázek s důrazem na oblast kvalifikace. V České republice je nově účinný zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, který byl přijat v souvislosti novými evropskými zadávacími směrnicemi. Zákon o zadávání veřejných zakázek, resp. ustanovení týkající se prokazování kvalifikace, vychází zejména ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek, která ruší dřívější zadávací směrnici 2004/18/ES. Z nových evropských zadávacích směrnic vyplývá trend plné elektronizace veřejných zakázek, kdy se tato skutečnost samozřejmě buď již dotkla či v brzké době dotkne i prokazování kvalifikace ve veřejných zakázkách. V rámci této rigorózní práce pak byla zohledněna i předešlá právní úprava, kdy byla zejména konfrontována s novou právní úpravou. Zadavatel je dle mého názoru povinen při zadávání veřejných zakázek zohledňovat aktuální rozhodovací praxi dohledových orgánů, mohlo by se zdát, že tato povinnost mu nyní odpadá, neboť rozhodovací praxe k zákonu o zadávání veřejných zakázek je zatím velmi chudá. Opak je však pravdou, na což se snažím poukázat i v rámci této rigorózní práce. Zadavatel totiž může v mnoha situacích přiměřeně využít dosavadní rozhodovací praxe vztahující se k zákonu o veřejných zakázkách. Cílem této...
|
|
|
Právnická osoba jako člen orgánu kapitálové obchodní společnosti
Borkovcová, Petra ; Zahradníčková, Marie (oponent) ; Horáček, Tomáš (oponent)
128 Právnická osoba jako člen voleného orgánu kapitálové obchodní společnosti Resumé Tato diplomová práce pojednává o jedné z významných novinek v českém právu obchodních společností zavedené v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, kterou je obecná možnost zvolit členem statutárního, kontrolního nebo jiného voleného orgánu kapitálové obchodní společnosti, tj. společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti, právnickou osobu. Diplomová práce představuje tuto problematiku v širším kontextu a měla by poskytnout čtenáři základní představu o tom, jaké přínosy a jaká rizika s sebou tento koncept do českého práva přináší a jaká je jeho praktická využitelnost. Za tím účelem nabízí přehled toho, jak k úpravě členství právnických osob ve volených orgánech kapitálových společností přistupují zahraniční právní řády, nakolik je tento koncept (nejen v Evropě) rozšířen a jaké jsou dosavadní zahraniční, pozitivní i negativní, zkušenosti s jeho fungováním. Zvláštní pozornost je přitom věnována právní úpravě ve Velké Británii, neboť v této zemi je problematika členství právnických osob ve volených orgánech kapitálových společností aktuálně předmětem přelomových (byť zatím ne účinných) legislativních změn, spočívajících v obecném zákazu povolání právnické osoby do funkce člena orgánu kapitálové společnosti....
|
|
|
Ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele
Ducháček, Tomáš ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Liška, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá ochranou proti nesprávnému postupu zadavatele při zadávání veřejných zakázek. Za tímto účelem jsem analyzoval část zákona o zadávání veřejných zakázek věnující se přezkumným postupům, včetně uvedení některých dopadů právní úpravy. Po úvodní části práce následuje kapitola vykládající základní pojmy problematiky. V kapitole třetí se věnuji především problematice námitek a blokačních lhůt, které brání zadavateli v uzavření smlouvy. Další kapitola se celá zabývá řízením před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, a to od podání návrhu, přes institut kauce či nově založené povinnosti zaplatit poplatek za podání podnětu, vyzdvihnuty jsou specifické odlišnosti řízení před Úřadem proti standardnímu správnímu řízení, až po možné způsoby a důvody ukončení správního řízení. Opravné prostředky proti rozhodnutí Úřadu, včetně možné žaloby ke správnímu soudu, jsou tématem kapitoly páté. V samotném závěru shrnuji získané poznatky, odpovídám na v úvodu položené otázky a přidávám úvahy de lege ferenda. Osobně považuji analyzovanou právní úpravu za poměrně zdařilou. Na základě poznatků mezi její největší přínosy kladu posílení role námitek a vylepšení podmínek pro zrychlení rozhodovací činnosti Úřadu, naopak velmi negativně hodnotím zavedení poplatku za podání podnětu Úřadu. Větší důraz by bylo...
|
|
|
Uzavření smlouvy na veřejnou zakázku
Kuchař, Roman ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Elek, Štefan (oponent)
Zadání veřejné zakázky podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, směřuje ke vzniku specifického závazkového poměru mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem, a to zásadně na základě předchozího zadávacího řízení, nestanoví-li zákon v daném případě jinak. Zadávací řízení představuje zvláštní úpravu předkontraktačního a kontraktačního procesu, jež se odehrává v závazném, zákonem stanoveném postupu, který se liší od běžné soukromoprávní kontraktace, přestože se podle převažujícího doktrinálního i judikaturního názoru jedná rovněž o postup soukromoprávní. Tématem této diplomové práce bude analýza specifik kontraktačního procesu vedoucího k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, a to s cílem upozornit na jeho podobnosti, ale také odlišnosti oproti obecné soukromoprávní kontraktaci. Tato práce je rozdělena do tří základních částí, přičemž první z nich se věnuje především samotnému zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, jeho zařazení v systematice práva, vztahu k evropské právní úpravě zadávání veřejných zakázek, povaze zadávacího řízení (se zaměřením na otevřené řízení) a smlouvy na veřejnou zakázku. Dále následuje stěžejní kapitola věnovaná uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, na níž navazuje závěrečná část o změnách již uzavřených smluv. Rozbor vychází z české a unijní...
|
|
|
Kontraktační proces a změna smlouvy ve veřejné zakázce
Kubeš, Jiří ; Eichlerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
77 Abstrakt Způsob zadávání veřejných zakázek dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, je soukromoprávním kontraktačním procesem s vysokou mírou formalizace a právní regulace. Tím se odlišuje od obecného kontraktačního procesu v civilním právu. První kapitola této práce se věnuje rozboru problematiky zadávání veřejných zakázek z pohledu zasazení do právního rámce. Dochází k závěru, že se jedná o soukromoprávní kontraktaci se subsidiárním použitím předpisů civilního práva, zejména pak občanského zákoníku. Druhá kapitola se zabývá způsobem uzavření smlouvy ve veřejné zakázce, tedy kontraktačním procesem. Kontraktační proces je zde rozdělen na fázi předkontraktační a fázi kontraktační, a to tak, že do fáze předkontraktační spadají ty části zadávacího řízení, během kterých dochází k vyjasnění obsahu závazku a okruhu smluvních partnerů. Do fáze kontraktační pak spadá samotné uzavření smlouvy s vybraným uchazečem. Kapitola popisuje specifičnosti kontraktačního procesu ve veřejné zakázce od vyhlášení výběrového řízení zadavatelem až po uzavření smlouvy. Tyto specifičnosti jsou představeny ve vztahu k otevřenému řízení zadávanému v nadlimitním režimu. Na konci kapitoly je pak uvedeno srovnání s ostatními druhy řízení a jsou uvedeny odlišnosti od otevřeného řízení. Kapitola si pokládá i několik...
|
|
|
Zadávací podmínky a hodnocení nabídek v nadlimitním režimu z pohledu nového zákona o zadávání veřejných zakázek
Palla, Kristina ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
Ve své rigorózní práci se zabývám aktuální právní úpravou zadávání veřejných zakázek v nadlimitním režimu se zaměřením na zadávací podmínky a hodnocení nabídek. Nový Zákon o zadávání veřejných zakázek nabyl účinnosti 1. října 2016, jedná se tedy o problematiku, která není dosud komplexně zpracována a naopak je velmi široké pole působnosti k diskusi a odborným názorům. Cílem mé práce bylo zejména shrnout právní úpravu zadávacích podmínek a hodnocení nabídek a posoudit, jaký bude mít nová právní úprava dopad na praxi, a to jak z pozice zadavatele, tak i dodavatele, včetně použitelnosti stávající judikatury k příslušné právní problematice. Pro účely mé rigorózní práce jsem využila nejen dostupné prameny a literaturu, ale zpracovala jsem i anonymní dotazníky, které jsem rozeslala k rukám zadavatelů, dodavatelů, či administrátorů veřejných zakázek, zejména advokátům z oblasti zabývající se zadáváním veřejných zakázek, aby se vyjádřili ke konkrétním dotazům. Zejména tento zdroj informací byl pro mě klíčový. Zpracováním těchto dotazníků jsem získala cenné informace z různých úhlů pohledů praxe, které mi pomohly k dílčím závěrům mé rigorózní práce. Závěrem mé rigorózní práce byly poznatky o konkrétních nedostatcích právní úpravy vztahující se k zadávacím podmínkám, které v praxi již nyní působí zadavatelům...
|
|
|
Společníci v jednotlivých formách obchodních společností
Radoměřská, Jana ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Černá, Stanislava (oponent)
Předkládaná diplomová práce nese název "Společníci v jednotlivých formách obchodních společností" a představuje analýzu právního postavení společníků obchodních společností, která si primárně klade za cíl vystihnout a blíže rozvést nejvýznamnější aspekty, jež určují a ovlivňují účast společníků v konkrétních typech obchodních společností a v konečném důsledku také samotnou povahu těchto entit. Za stěžejní pojem této práce byl zvolen společnický vztah, který představuje spojovací linii mezi obchodní společností a osobami jednotlivých společníků. Prostřednictvím zkoumání dílčích prvků tohoto vztahu, včetně způsobů jeho vzniku a zániku v rámci jednotlivých forem obchodních společností, jsou určovány odlišnosti v právním postavení subjektů těchto entit. Problematika úpravy právního postavení společníků je zkoumána především z pohledu de lege lata, přičemž ve vhodných případech je provedena komparace objektivního práva s předchozí právní úpravou s cílem deklarovat posun v normativním řešení určité otázky. Práce se rovněž zabývá některými interpretačně problematickými částmi korporátní úpravy, k nimž se snažím pomocí výkladových pravidel zaujmout vlastní stanovisko, a to především za účelem překonání veskrze popisného charakteru zvoleného tématu. Diplomovou práci lze rozdělit do dvou pomyslných částí....
|
|
|
Excesy z jednatelského oprávnění statutárního orgánu
Koráb, Jan ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
Název práce: Excesy z jednatelského oprávnění statutárního orgánu Rekodifikace civilního práva změnila způsob, kterým obchodní korporace jedná. Členové statutárního orgánu nyní jednají za obchodní korporace jako její zástupci. Tento posun, kdy se ze členů statutárního orgánu se stali pouze zástupci obchodní korporace, otevřel možnost diskuze ohledně charakteru zástupčího oprávnění a případné možnosti jeho překročení. Této problematice jsem se ve své diplomové práci s názvem Excesy z jednatelského oprávnění věnoval. Základními východisky pro další postup byly šíře zástupčího oprávnění a jeho omezitelnost ze zákona. Vedle překročení zástupčího oprávnění spočívajícího ve vybočení z působnosti jsem se v této práci věnoval dalším dvěma dalším jednáním, která ačkoliv byla vykonána v rámci svěřené působnosti, nejsou jednáními vykonanými v souladu se zákonem a společenskou smlouvou. Práci jsem rozdělil do tří hlavních kapitol. Kdy v kapitole o překročení zástupčího oprávnění jsem zkoumal možnost překročení zástupčího oprávnění ve vztahu k omezení zástupčího oprávnění ze zákona a aplikovatelnou úpravu. Další kapitola byla věnována vnitřním omezením jednatelského oprávnění. Kdy vnitřní členění této kapitoly bylo na jednání porušující vnitřní omezení, jednání ke kterým nebyl dán souhlas nejvyššího orgánu...
|
host ::
RSS.