|
|
Právní režim přírodních zdrojů na nebeských tělesech
Pepřík, Šimon ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
1 Právní režim přírodních zdrojů na nebeských tělesech Abstrakt Cílem práce je popsat právní režim přírodních zdrojů na nebeských tělesech. V posledních měsících a letech se stále častěji spekuluje o těžbě na Měsíci a na asteroidech a tato práce se ve svých sedmi částech věnuje právnímu režimu takových aktivit. Zejména zda jsou takové aktivity z hlediska mezinárodního práva možné, jak jsou upraveny a jaký je potenciální budoucí vývoj v této oblasti. Aby bylo možné věnovat se úvahám o právním režimu přírodních zdrojů na nebeských tělesech, je nezbytné se napřed seznámit se základními pojmy kosmického práva, mezi které patří kosmický prostor, nebeská tělesa a kosmické zdroje, jejichž vymezení je předmětem první části práce. Druhá část popisuje vývoj mezinárodního kosmického práva, od prvních zmínek o něm, až po vytvoření dvou významných mezinárodních dokumentů v této oblasti, Kosmické smlouvy a Dohody o Měsíci. Obě mezinárodní smlouvy jsou v jednotlivých kapitolách analyzovány a porovnány jak z hlediska jejich mezinárodního přijetí, tak z hlediska úpravy aktivit v oblasti kosmických zdrojů v nich obsažené. Následně je naznačen jejich možný budoucí vývoj. Ve třetí části jsou představeny základní zásady, na kterých by měly dbát státy při vytváření svých vnitrostátních právních úprav. Dále jsou popsány...
|
|
|
Mezinárodně právní otázky spojené s postavením státu Izrael
D´Evereux, Veronika ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Caban, Pavel (oponent)
Mezinárodně právní otázky spojené s postavením státu Izrael Abstrakt Vznik a trvající existence státu Izrael, který je zcela obklopen arabskými sousedními státy, může být jednou z hlavních příčin i nadále aktuálního konfliktu, který v této části regionu započal již před více než sedmdesáti lety. Vznik státu Izrael zároveň představuje určitou výjimku v mezinárodním právu z důvodu, že k němu došlo ve spojení s právně nezávaznou rezolucí orgánu mezinárodní organizace univerzální povahy, konkrétně ve spojení s rezolucí Valného shromáždění OSN 181 (II) z roku 1947. Tato rezoluce předpokládala na části území bývalé Osmanské říše, které bylo coby mandátní území toho času spravováno Velkou Británií, vznik jak židovského, tak i arabského státu. Zatímco stát Izrael vyhlásil svou nezávislosti dne 14. 5. 1948, arabští obyvatelé mandátu tuto rezoluci odmítli a k realizaci jejich práva na sebeurčení došlo až o mnoho desítek let později. Ve spojení s touto skutečností a dále v důsledku několika ozbrojených konfliktů mezi státem Izrael a okolními arabskými státy, došlo zároveň i ke vzniku sporné situace týkající se částí území bývalého Mandátu Palestina, která zároveň nejsou územím státu Izrael. Podle poradního posudku Mezinárodního soudního dvora ve věci Palestinsko - izraelská zeď z roku 2004 jsou tato území zahrnující...
|
|
|
Outer Space Activities & Environmental Protection
Pospíšilová, Petra ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent)
Kosmické aktivity a ochrana životního prostředí Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá analýzou různorodých spojujících faktorů mezi činnostmi ve vesmírném prostoru a ochranou životního prostředí. Zkoumá současný právní režim kosmického prostoru s ohledem na ochranu životního prostředí. Dále je uvedena analýza nejdůležitějších kosmických smluv, přezkoumání jednotlivých ustanovení týkajících se ochrany životního prostředí a podrobně řeší aktuální otázky životního prostředí vesmíru. Je zdůrazněna významná úloha mezinárodních orgánů, stejně jako současné výzvy, kterým čelí právní režim úpravy vesmírných aktivit. Ačkoli vesmírné aktivity nabízejí rozsáhlé možnosti ochrany životního prostředí Země, vesmír je aktuálně vystaven bezprostřednímu nebezpečí nazývanému vesmírný odpad, které by v případě nadálého ponechání bez povšimnutí mohlo zamezit všem možným budoucím vesmírným aktivitám. Znečištění vesmírného prostředí je nyní na kritické úrovni a mezinárodní společenství bude nezbytně muset v krátké době učinit kroky k jeho nápravě. Opatření ke zmírňování budoucího znečištění již nebude nadále efektivní bez dalších aktivních opatření ke snižování počtu nefunkčních objektů ve vesmíru. Na druhé straně, kosmická činnost již v dnešní době značně přispívá k ochraně životního prostředí Země, mimo jiné prostřednictvím...
|
|
|
Evropský soud pro lidská práva - výkon rozhodnutí a jeho komparace s postupem Soudního dvora Evropské unie
Hilšerová, Iveta ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Evropský soud pro lidská práva - výkon rozhodnutí a jeho komparace s postupem Soudního dvora Evropské unie Abstrakt Tato práce má za cíl poskytnout přehled procesu výkonu rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva navazující na řízení vedené před tímto soudem, bez jehož ukončení nelze vykonávací řízení zahájit. Práce se zaměřuje jak na orgány Rady Evropy, které hrají v tomto procesu klíčovou roli, tak i na vnitrostátní subjekty a opatření, která jsou v souladu s rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva jimi přijímána. Dále se zaměřuje na mechanismy využívané jak při realizaci opatření, tak při dohledové činnosti ze strany orgánů Rady Evropy. V rámci ucelenějšího pohledu na tuto problematiku se autorka zaměřila na výkon rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve třech středoevropských zemích, aby komparovala jak ukotvení mezinárodněprávní ochrany lidských práv v právním řádu těchto zemí, tak systematiku orgánů, které se na výkonu rozhodnutí podílejí a na konkrétních případech demonstrovala praktický postup při výkonu rozhodnutí ESLP v České republice, Slovenské republice a Rakouské republice. Vzhledem k tomu, že na evropském kontinentu existuje ještě další možnost ochrany lidských práv prostřednictvím mechanismů Evropské unie, je tato práce zaměřena také na postupy a realizaci rozhodnutí Soudního...
|
|
|
The Outer Space Treaty in the Context of 21st Century
Žaludová, Zuzana ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
KOSMICKÁ SMLOUVA V KONTEXTU 21. STOLETÍ ABSTRAKT Kosmická smlouva je základním právním dokumentem kosmického práva a tento rok oslavuje 50 let od jejího přijetí. V rámci mezinárodního společenství vyvstávají dotazy o významu této smlouvy v kontextu 21. století, která se v době jejího přijetí potýkala s zcela odlišnými podmínkami než v současnosti. Důvodem pro takovou diskusi je především současný vývoj v oblasti vesmíru a technologie, jenž není součástí Kosmické smlouvy či jiné příslušné závazné úmluvy. Nové možnosti prozkoumání vesmíru se nadále rozšiřují, a to zejména na poli soukromých subjektů, přičemž činnosti se liší vzhledem k jejich povaze, od komerčních až po vojenské. Nicméně, během těchto 50 let tyto nové možnosti také pomalu přispívají k závažným problémům v oblasti životního prostředí, které nebyly natolik prioritní, jako jsou nyní. Mimo jiné je kosmické právo charakterizováno vysokou roztříštěností a neexistencí společného standardu pro vnitrostátní právní předpisy v této oblasti. Vzhledem k těmto výzvám, kterým kosmické právo čelí, specialisté a odborná veřejnost se shoduje, že současná legislativa neposkytuje nezbytný rámec k zajištění mírového využití kosmického prostoru a budoucí bezpečnosti. Otázkou je, jaká tedy čeká budoucnost Kosmickou smlouvu v kontextu těchto okolností? Práce...
|
|
|
Ochrana práv původních obyvatel Austrálie, zejména pak ve vztahu k médiím a právům duševního vlastnictví
Černá, Hana ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou právní ochrany původních obyvatel Austrálie. Jelikož toto téma samotné by bylo příliš rozsáhlé, bylo zúženo především na analýzu dvou aktuálně diskutovaných témat, a to na právní ochranu původních obyvatel Austrálie ve vztahu k médiím a následně pak na právní ochranu původních obyvatel Austrálie ve vztahu k právům duševního vlastnictví. Práce je rozdělena na tři hlavní kapitoly. První kapitola si dává za cíl uvést českého čtenáře do problematiky a vylíčit stěžejní historické události týkající se původních obyvatel Austrálie (jako je kolonizace Austrálie, problematika genocidy, tak jak je vnímána mezinárodním společenstvím, polika asimilace, období Stolen Generations a jiné). Upozorňuje na skutečnost, že i současně diskutované problémy je nutno chápat v jejich historickém kontextu, se znalostí aboridžinské minulosti a, k čemuž pak dospěje autorka ve druhé kapitole, i s hlubší znalostí odlišností aboridžinské kultury. Druhá kapitola je výstupem z autorčina studijního pobytu na University of Queensland, kde provedla výzkum na dvě aktuálně diskutovaná témata související s problematikou právní ochrany australských původních obyvatel. Prvním tématem byla právní ochrana původních obyvatel ve vztahu k médiím v souvislosti s tehdy probíhající diskuzí o přijetí návrhu na změnu...
|
|
|
Přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o lidských právech
Del Maschio, Kristýna ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Resumé Cílem této diplomové práce je poskytnout ucelený pohled na problematiku přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Z tohoto důvodu se první část práce nejprve zaměřuje na vymezení současné situace ochrany lidských práv v Evropě. Jsou zde představeny systémy ochrany lidských práv na úrovni Rady Evropy i Evropské unie a také vymezen vzájemný vztah mezi oběma systémy. Na tomto místě bude věnována pozornost také historii otázky přistoupení a vymezení základních znaků charakterizujících autonomii právního řádu Evropské unie. Druhá část práce poté poskytne rozbor právních nástrojů, jež přistoupení umožnily. Hlavní důraz bude kladen na rozbor dohody o přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o lidských právech, která obsahuje právní, institucionální i technické řešení začlenění Unie do systému Úmluvy. Tato analýza poslouží k zodpovězení výzkumných otázek vymezených v úvodu práce a také jako základ pro třetí práce, jež se zabývá velmi aktuálním posudkem Soudního dvora Evropské unie z prosince 2014, na základě nějž shledal dohodu o přistoupení neslučitelnou s primárním právem Evropské unie. V této části práce budou nejprve vymezeny argumenty Soudního dvora hovořící pro odmítnutí dohody. V další kapitole poté budou vybrané argumenty Soudního dvora blíže...
|
|
|
Mezinárodní trestní tribunály ad hoc
Purgerová, Eva ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Hofmannová, Mahulena (oponent)
Tato disertační práce se zabývá přiblížením problematiky ukončení činnosti mezinárodních trestních tribunálů ad hoc, neboť tyto byly zřízeny ke splnění konkrétního úkolu a nemají status stálého tribunálu. Práce obsahuje zejména rozbor pravidel pro ukončení činnosti Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu (ICTR) a jejich aplikaci v konkrétních případech. V rámci uvedení do problematiky ukončení činnosti mezinárodních trestních tribunálů ad hoc je na začátku popsán vznik dvou dosud nejznámějších mezinárodních trestních tribunálů ad hoc, a to ICTY a ICTR a přiblížena jejich jurisdikce. Jádro práce představuje rozbor strategií dokončení ICTY a ICTR, opatření k implementaci strategií dokončení ICTY a ICTR, analýza postoupení případů národním soudům a přechodu na domácí vyšetřování a zřízení tzv. reziduálního mechanismu. Zvláštní kapitolu tvoří přiblížení pravidla 11 bis, které určuje podmínky možnosti předání případů národním orgánům, včetně posouzení aplikace tohoto pravidla v konkrétních případech. Ve své práci se zabývám otázkou praktického významu strategií dokončení ICTY a ICTR s ohledem na posouvání finálních dat definitivního ukončení činnosti tribunálů. Posuzuji předání jednotlivých případů národním soudům a snažím se...
|
|
|
Schopnost mezinárodního práva řešit národnostní konflikt: případ Bosny a Hercegoviny
Jungwirth, Tomáš ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Práce se zabývá komplexní otázkou schopnosti mezinárodního práva řešit národnostní konflikt a vychází přitom z případové studie daytonského systému v Bosně a Hercegovině. Snahou je zaujmout interdisciplinární přístup a zaměřit se nikoli pouze na právní otázky, ale zhodnotit také sociologické a další relevantní aspekty. V prvních kapitolách jsou shrnuty návrhy mírového řešení předcházející Daytonu, na ně navazuje právní analýza přijatých dohod a dále rozsáhlá analýza nejvýznamnějších a nejviditelnějších aspektů jejich implementace. Poslední kapitola se poté zabývá tématem z hlediska řešení konfliktů. V úvodu je formulováno několik klíčových otázek: Je mezinárodní právo schopno vyloučit možnost znovuvypuknutí ozbrojeného konfliktu v Bosně? Jsou jeho limity či chybná aplikace bezprostřední příčinou současného stavu? Stal se v případě Bosny a Hercegoviny mezinárodní režim zcela odtržen od sociologického substrátu? Při hledání odpovědí je značná pozornost věnována vnímání a přijímání daytonského systému jednotlivými zájmovými skupinami v rámci bosenské společnosti, stejně jako dalšímu působení mezinárodního společenství v zemi.' Z provedené analýzy vyplývá, že daytonský systém je přežitý a není schopen nadále tvořit základní kámen bosenského politického systému. Jeví se, že mezinárodní společenství by...
|
|
|
Zákonnost důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Nejedlý, Josef ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Hubálková, Eva (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou zákonnosti důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv ("Úmluva"). Na první pohled by se mohlo zdát, že tato oblast s Úmluvou souvisí pouze pramálo. Žádné ustanovení Úmluvy výslovně neupravuje otázky dokazování a Evropský soud pro lidská práva ("ESLP") s ohledem na své subsidiární postavení a doktrínu čtvrté instance tradičně odmítá vyslovovat se k zákonnosti a přípustnosti důkazů. Přesto, jak dokládá poměrně bohatá judikatura ESLP a i někdejší Evropské komise pro lidská práva (společně "orgány Úmluvy"), zákonnost důkazů dávno není výlučnou doménou vnitrostátního práva. Jedná se navíc o oblast, ve které se štrasburské case-law rozvíjí obzvlášť dynamicky. Představuje tak výzvu pro právní vědu a praxi, jejichž nelehkým úkolem je tento vývoj nejen zachytit, ale i ovlivnit. Při zajišťování důkazů v rámci trestního řízení dochází velmi často k omezování základních práv jednotlivce. Nepřekvapí tedy, že se judikatura orgánů Úmluvy v oblasti dokazování rozvíjela právě v této oblasti. Tato práce analyzuje jednotlivé kategorie důkazů, ve vztahu k nimž se orgány Úmluvy měly příležitost dosud vyslovit nejvíce: důkazy získané za pomoci státem řízené provokace, důkazy získané mučením, nelidským nebo ponižujícím zacházením,...
|
host ::
RSS.