|
|
Dědictví filosofického behaviorismu: pojem mysli bez myslí
Soutor, Milan ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
Práce se v nuje epistemologickému problému jednoty na pozadí vývoje filosofie Bertranda Russella. Nejprve se zabývám naivním realismem, který Russell p ijal od G. E. Moora, kde krom argument proti idealismu p edstavuji p edevším doktrínu objektivní jednoty propozice. V druhé kapitole rozebírám d vody, které Russella dovedly k opušt ní naivn realistického východiska a vypracování mnohorela ní teorie soudu. Tuto teorii Wittgenstein ale ukázal jako neschopnou vy ešit problém syntetické jednoty soudu. Podle interpretace, kterou hájím, tato okolnost p im la Russella k radikálnímu odvratu od tradi ního epistemologického paradigmatu, podle kterého je esenciálním rysem mentálního fenoménu ítomnost v domí jako entity. Russellovým obratem k naturalismu se zabývám v poslední kapitole. Zvláštní pozornost v nuji regresivnímu argumentu, který p edložili v r zných verzích Moore, L. Wittgenstein a G. Ryle. Klí ová slova realismus, neutrální monismus, behaviorismus, jednota soudu, v domí
|
|
|
Filozofické možnosti otázky po osobní identitě
Endrle, Jaroslav ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
(česky) Tématem této práce je problém osobní identity. Jejím cílem je nalézt altrnativní způsob položení a řešení této otázky. K dosažení toho je zvolen následující postup. Nejprve jsou vytknuty tří hlavní problematické body, které určují směr, jímž se ubírají diskuze vedené na toto téma především v rámci analytické filozofie. Těmito předpoklady jsou - ontologické pojetí identity, logická disociabilita mysli a těla a metoda myšlenkového experimentu. Hlavní část práce lze chápat jako návrh cesty vedoucí k překonání jich samotných i těžko řešitelných problémů, k nimž vedou. Ta začne na konci první části obecnou kritikou ontologického pojetí identity a představením alternativního epistemického pojetí identity. V druhé a klíčové části práce je představeno schéma teorie konceptuálního systému. Právě v něm nalezneme alternativní rámec, v němž má být otázka identity osoby řešena. Jeho zavedením bude zablokována logická disociabilita kritérií identity osoby. Zároveň v něm bude fundováno epistemické pojetí identity. Na konci druhé části práce pak bude naznačen původ i funkce konceptu osoby v konceptuálním systému. Budu tvrdit, že se koncept osoby vyvinul z konceptu role, který slouží k organizaci kooperativních aktivit. Po přehodnocení pojetí identity a navržení konceptuálního rámce, jehož použití umožňuje...
|
|
|
Pojetí mysli na počátku novověké tradice
Kadlec, David ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Práce se zabývá pojetím mysli u Johna Lockea a René Descartese. Hlavní pozornost je věnována schopnostem lidské duše, čili chápavostí a vůli, a též její ontologické povaze. Jsou kladeny otázky o druhu substance, kterou mysl je, o identitě osobnosti, svobodě vůle a způsobech poznávání. Systémy jsou po uvedení kriticky zkoumány, a srovnávány co do jejich silných a slabých stránek. Rozdíly mezi oběma filosofy se nejzjevněji ukazují ke konci práce v názoru na nehmotnost či hmotnost mysli. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Lidská přirozenost u Benedicta de Spinozy
Haiklová, Markéta ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
Tato práce je členěna do několika části. V teoretické části této práce bylo pojednáno o Spinozově pojetí substance, substanciálních atributech a o modu rozlehlosti a myšlení. Tato teoretická část byla přípravným stupněm pro následující postup práce, kde jsme si stanovili za úkol vymezení lidské přirozenosti ve Spinozově Etice. V kapitolách zabývajících se lidskou přirozeností, k nimž, jakožto přípravná část, patří i kapitola pojednávající o rozumu, paměti, představách a trojím druhu poznání, byla představena naše teze "dvojí přirozenosti", vyplývající z rozlišení adekvátního a neadekvátního poznání. Tohoto vymezení bylo užito jakožto předpokladu pro vlastní interpretaci, vztahující se k problému paralelismu/dualismu modu myšlení a modu rozlehlosti, který vyvstává v V. oddíle Etiky, kde se tematizuje zánik lidského těla a věčna část lidské mysli.
|
|
|
Od Descartovy mysli ke Kantovu rozumu
Dekastello, Petr ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Primárním východiskem zkoumání je dílo R. Descarta Meditace o první filosofii a zkoumání pojmu chápavosti (intellectus) a jeho postavení v rámci mysli (mens) ve vztahu k myšlení (cogitatio). K tomu je třeba tematizovat a brát v úvahu také smyslové vnímání (sentio) a představivost (imaginatio), které zprostředkovávají chápavosti "materiál" k souzení. Cílem práce je ukázat, jakou má chápavost funkci v "rozumu" a předložit interpretaci, jakým způsobem se nám může jevit struktura mysli v závislosti na rozumu (ratio), a to v pojednání R. Descarta, jeho díle a odpovědích na námitky. Postavení a funkce chápavosti bude konkrétně zkoumána náčrtem logické struktury vzájemné závislosti uvedených hlavních pojmů, které jsou zásadní pro chápání podstaty lidské mysli. V závěru bude na prozkoumaných základech ukázáno, že systém "rozumu" R. Descarta lze chápat jako východisko transcendentálního pojetí rozumu u Kanta, které vede k idealistickému pojetí světa a vychází z apriorních forem myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pojetí objektu jakožto komplexu percepcí u Davida Huma
Fršlínek, Jan ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Práce pojednává o objektu (jakožto komplexu percepcí) a s daným tématem souvisejícími otázkami v kontextu filosofie Davida Huma, jak je obsažena především v první knize jeho díla Treatise of Human Nature a rovněž s přihlédnutím k dílům Enquiry Concerning Human Undestanding a An Abstract of A Treatise of Human Nature a dalším titulům primární a sekundární literatury. Tematizováno je v tomto kontextu tedy nejprve Humovo pojetí percepcí jako takové (a to na základě první kapitoly Treatisu, Of ideas, their origin, composition, connexion, abstraction etc.). Poté je v souvislosti s předchozím pojednáno i o Humově pojetí identity (především objektu-tělesa) a jeho koncepce individuace, resp. i stálosti a koherence. (a to na základě čtvrté kapitoly Of scepticism with regard to senses). Na konci práce jsou kontrastovány různé možné typy objektů, jež lze (dle autora této práce) chápat jako komplexy percepcí a poté je nabídnuto schéma hypotézy o individuaci tzv. materiálních těles (bodies) v prostoru.
|
|
| |
|
|
Manipulation and moral responsibility
Kalivodová, Hana ; Marvan, Tomáš (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
V současné filozofii probíhá debata o vlivu manipulace na morální odpovědnost jedince. Jedni poukazují na to, že manipulace není odlišná od jakéhokoliv jiného deterministického působení prostředí na agenta. Jiní přicházejí s historicismem, ideou, že odpovědnost je citlivá na výskyt manipulace v kauzálním řetězci předcházejícím činu. Historicismus stojící na narušení přirozeného vývoje může být ale těžko obhajitelný v případech skrytého společenského podmiňování. Názory na konečnou odpovědnost agenta navíc ovlivňují intuice o jeho identitě, kontrole a původu důvodů, jež ho motivují k činu. Předmětem práce je současnou debatu zmapovat a pojmenovat faktory vstupující do hry při hledání hranice odpovědnosti manipulovaného agenta. Klíčová Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Idealismus mezi Leibnizem a Berkeleym
Raboch, Filip ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
Zatímco Berkeleyho pozice v otázce materialismu světa je bezpochyby idealistická, Leibnizova pozice je poněkud problematická: v metafyzických textech se zdá být idealistou, zatímco v přírodněfilosofických a fyzikálních textech spíše dualistou v aristotelském smyslu. Leibniz dokonce chce být jak idealistou/fenomenalistou, tak realistou. Navíc se ve svých poznámkách k Berkeleymu vůči idealismu a odmítnutí matérie jasně vymezuje. Cílem této práce je zmapovat Leibnizovu idealistickou pozici, porovnat ji s Berkeleym a rozhodnout, zda Leibnizovy námitky vůči Berkeleymu jsou oprávněné, nebo zda jsou jejich pozice skutečně podobné.
|
host ::
