|
| |
|
|
Superintendent Ferdinand Císař
Groll, Vlasta ; Wernisch, Martin (vedoucí práce) ; Halama, Ota (oponent)
Diplomová práce se zabývá osobou posledního moravského superintendenta evangelické církve helvétského vyznání Dr. Theol. Ferdinanda Císaře. Vykresluje situaci evangelické církve helvétského vyznání v Předlitaví v dané době a dále se věnuje jeho osobě. Ferdinand Císař se stal po vikariátu ve Vanovicích farářem v Novém Městě na Moravě a poté v Kloboukách u Brna. Byl zvolen seniorem západního obvodu moravské superintendence h. v. a později jejím superintendentem. Na svou dobu měl velké jazykové znalosti a výborný přehled o světové situaci. Byl známou osobou nejenom v evropských církvích presbyterního zřízení. Spoluvydával církevní časopis Hus. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Etické důrazy Janova Zjevení
Buřvalová, Denisa ; Halama, Jindřich (vedoucí práce) ; Halama, Ota (oponent)
Diplomová práce se zabývá teologickým a etickým pojetím biblické Apokalypsy - novozákonního Zjevení Janova - na základě srovnání dvou historicky a teologicky významných pramenů, "Výkladu na Zjevenie svatého Jana" Mistra Jakoubka ze Stříbra a "Výkladů Šestidílky" z dílny Kralických. První část práce se věnuje apokalyptice jako takové, Zjevení Janovu a jeho pojetí v dějinách. Ve druhé části se představují oba základní prameny - Jakoubkovo dílo a dílo Kralických - a jejich postoj k etice a eschatologii. Poslední část této práce se věnuje vybraným etickým důrazům. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Memorandum Puncta Bohemiae
Macek, Jan ; Wernisch, Martin (vedoucí práce) ; Halama, Ota (oponent)
Tato bakalářská práce Memorandum Puncta Bohemiae se zabývá prosbou českých tajných evangelíků z roku 1723 k pruskému králi Fridrichu Vilému I., aby se přimluvil za zatavení jejich pronásledování a jejich práva u císaře. V práci jsou analyzovány čtyři dokumenty, které se pojí k této žádosti, které přepsal a ve svém archivu uložil Daniel Arnošt Jablonský. Práce se ptá po přínosu těchto dokumentů pro historické bádání. To je založeno na důkladné analýze samotných dokumentů a nejtěsnějších historických souvislostí. Mezi hlavní témata patří struktura, způsob fungování a vnitřní propojení tehdejší tajné evangelické církve a kazatel Martin Rohlíček. Součástí práce je také doslovný přepis zkoumaných dokumentů a jejich překlad do češtiny.
|
|
|
První angličtí exulanti pro víru
Železník, Benjamin ; Wernisch, Martin (vedoucí práce) ; Halama, Ota (oponent)
Když jsem uvažoval o tématu písemné práce z církevních dějin, musel jsem se nejprve rozhodnout, na kterou z velkých kapitol historie křesťanské církve bych se měl zaměřit. Od mého prvního setkání s historiografií prostředkující obraz živoucího sledu příběhů a událostí církve v průběhu staletí, nejvíce mne oslovily práce soustředící se na projevy křesťanského nonkonformismu toužícího po ozdravění církve - pojednání sledující dějiny reformních hnutí a dějiny křesťanských sekt. Předně tři velká období upoutala mou pozornost. Je jim společné zvláštní nasazení pro nápravu církve a společnosti, nasazení pro věc Kristovu, pro dosvědčení evangelia, a současně vzdor vůči mocenskému postavení a vladaření církve. Témata, mezi kterými jsem se rozhodoval, jsou jmenovitě dějiny valdenství, dějiny reformního hnutí v Čechách a české evangelické církve v době předtoleranční, a anglické reformní hnutí. Počátkům kazatelského hnutí valdenských měl jsem možnost blíže se věnovat při přípravě k semináři z církevních dějin (ET3022. Spor o chudobu církve, ZS 2005/6) a přesto, že život a rozšíření společenství valdenských v Evropě je bezesporu veliké téma, chtěl bych využít této příležitosti k studiu jiného dějství evropského významu. Dějinám českého opravného hnutí a životu evangelického společenství v 17. a 18. století je u nás...
|
|
|
Pojetí křtu u Jana Bechyňky v Traktátu o viděních a pokušeních zbožného mládence a v pojednání o křtu zvonu
Beranová, Bohumila ; Rejchrtová, Noemi (vedoucí práce) ; Halama, Ota (oponent)
Práce se věnuje pojetí křtu u utrakvistického kněze Jana Bechyňky. Nejprve je postava svébytného literáta a teologa představen a a zařazena do historických souvislostí jagellonské doby. V následujících kapitolách se přistupuje ke konkrétnímu tématu. Bechyňkův pohled na pedobaptismus, jenž je čerpán z dlouhé pasáže o závazku křtu z jeho Traktátu o viděních a pokušeních zbožného mládence, je srovnáván se křtem dětí v Chelčického Zprávách o svátostech a se křtem obecně v jiné z Chelčického prací, s jeho Rozpravami z Pařížského rukopisu. Původním záměrem bylo najít paralely mezi oběma zmiňovanými mysliteli, ale ukázalo se, že existují i určité rozdíly, avšak ne v zásadních skutečnostech. V případě Bechyňkova traktátu O křtu zvonu podávám zcela konkrétní výklad tohoto pojednání. Poslední kapitola se zabývá utrakvistickou křestní praxí na počátku novověku a v současnosti, která má být jenom dokreslením a jakýmsi hrubým představením křestních rituálů tehdy a dnes. A nakonec v příloze vydávám Bechyňkův traktát O křtu zvonu s výkladovými poznámkami a poznámkami k transkripci. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Nástěnná malba v městském prostředí 16. a počátku 17. století na pomezí Čech a Moravy
Hamrlová, Anna ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent) ; Halama, Ota (oponent)
Nástěnná malba 16. a počátku 17. století městského prostředí patří k dosud spíše opomíjeným tématům, její umělecké ztvárnění i ikonografická koncepce však mnohé vypovídají o životě obyvatel doby renesance. Výtvarný fenomén byl v předkládané práci studován na pomezí Čech a Moravy, v současné době odpovídající okresům Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Jihlava. Toto rozdělení zároveň umožnovalo systematické bádání i soupis dochovaných maleb. Studie se zabývá nejprve souhrnem pestré historické situace v dané lokalitě a náboženského dění spjatého převážně, nikoliv však výlučně, s novoutrakvismem a luterstvím, které navázaly na zdejší utrakvistický základ z doby husitské. Jedním z cílů práce tak bylo studovat vztah náboženského vyznání a uměleckého či ikonografického ztvárnění maleb. Důležitou otázku představovaly také vybrané umělecké zdroje spjaté převážně s grafickou produkcí doby. Další kapitoly byly proto věnovány nejprve studiu umělecké teorie nástěnné malby, poté městských domů v zahraničí a v dané lokalitě, následovalo studium sakrálních interiérů v kontextu saského prostředí a v poslední kapitole bylo přistoupeno k tematické a ikonografické studii nashromážděných maleb. Výsledky poukázaly především na pestrost vybíraných témat, na německé a italské zdroje pro městské domy a převážně na saské vlivy...
|
|
|
Útěšná smrt - pojednání o smrti v raném novověku
Přibylová, Ivana ; Halama, Ota (vedoucí práce) ; Halama, Jindřich (oponent)
První část pojednává o smrti na konci 16. a začátku 17. století, tedy v období raného novověku. Pro orientaci v koloritu baroka je do práce zařazena část týkající se pohřbů, které patřily k nepostradatelným obřadům tehdejší společnosti. Zmínka je o moru, který kosil všechny - katolíky, nekatolíky i bezvěrce. Část druhá chce upozornit na dobu, která se zapsala také do převratného objevu knihtisku, ve zkratce je pojednáno o dílech, která vycházela a souvisela s tématem smrti. Kázání bylo věnováno především manželovi zemřelé, tudíž je krátce pojednáno o osobě jednoho z představitelů rodu Valdštejnů, Jiřím. Hlavní částí je pak vlastní kázání, které vyšlo v tištěné podobě a bylo doplněno dvěma články, tedy artykuly a "potěšením všem věřícím o tom, že duše věřících odcházejí z tohoto života do nebe". Dodatek z pera tiskařova uzavírá celý spisek Matěje Klesela, faráře v Hostinném. Pohřební kázání raného novověku obsahovala přemíru citací ze Starého i Nového zákona, citací církevních Otců a dalších oblíbených autorů té doby. Jsou zapojeny přímo do původního textu. Upozorňují čtenáře, jak si mají počínat v životě, aby dosáhli spásy, a nabízejí naději na život v nebesích. Součástí mé práce je základní výpověď o textu, po níž následuje rozbor textu a shrnutí. Cílem práce je zpřístupnit kázání našim současníkům.
|
|
|
Pražský manifest Thomase Müntzera. Pokus o dobové zařazení a rozbor reformačního dokumentu.
Potočková, Mirjam ; Halama, Ota (vedoucí práce) ; Libichová Cermanová, Pavlína (oponent)
Cílem této práce s názvem Pražský manifest Thomase Müntzera. Phokus ho dhobhové zařazení a rhozbhor refhormačníhho dhokumentu je zprostředkovat seznámení s Tomasem Müntzerem, a to primárně skrze jeho vlastní dílo, tzv. Pražský manifest. Müntzer tento text napsal roku 1521, ke konci svého pobytu v Praze, kde se neúspěšně snažil získat Čechy pro své myšlenky. Sepsal ho ve třech rozdílných verzích, latinské a dvou německých, z nichž jedna se dochovala i v nedokončeném dobovém překladu do češtiny. Jádrem této práce je rozbor hlavních témat jedné z těchto verzí. Kromě toho jsou v ní shrnuty základní informace o Pražském manifestu jako takovém. Dále jsou zde popsány náboženské poměry Čech v době Müntzerova příchodu a výsledky bádání o této jeho návštěvě. Celá práce je uvedena stručným představením Müntzerova života a díla. Přílohou k této práci je pracovní překlad rozebírané verze Pražskéhho manifestu z německého originálu do českého jazyka.
|
host ::
RSS.