|
| |
|
|
Vztah dramatického textu a jevištního díla
Kryzová, Lucie ; ULLRICHOVÁ, Daria (vedoucí práce) ; HANČIL, Jan (oponent)
Lucie Kryzová se ve své práci zabývá problematikou vztahu dramatického textu a jevištního díla. Práce je rozdělena do dvou částí ? teoretické a praktické. V teoretické části nejprve definuje používané pojmy. Zabývá se zásadními teoriemi české divadelní vědy (dílem Jiřího Veltruského a Otakara Zicha). Následně zkoumá, kdy vzniká kontroverzní vztah mezi dramatickým textem a výsledným jevištním tvarem, zabývá se režijním apriorismem a zkoumá otázku stylizace u vizualizovaného divadla. Druhá část práce má poněkud osobnější tón a pojednává o osobních zkušenostech autorky. Lucie se snaží aplikovat své závěry z první teoretické části na vlastní tvorbu. Popisuje šest semestrů bakalářského studia oboru režie-dramaturgie.
|
|
|
Ivan Vyskočil a jeho pedagogika
Petelíková, Eva ; ČUNDERLE, Michal (vedoucí práce) ; HANČIL, Jan (oponent)
V této práci se pokouším propojit vlastní zkušenosti získané kontaktem
s pedagogikou prof. Ivana Vyskočila a teoretická hlediska zabývající se diváckou
recepcí. Moji práci tvoří dvě části.
V první části se věnuji fenoménu diváctví. Zaměřuji se především na ontologický
princip divadelní tvorby a s ním spojenou zpětnovazebnost ve vztahu divák ?
herec. Vycházím z tezí Otakara Zicha, Eduarda Bullougha, Jaroslava Etlíka, Maxe
Herrmanna a především Eriky Fischer-Lichte. Zmiňuji se o fyziologické podstatě
vnímání související s tzv. zrcadlovými neurony. Pokouším se uvést do kontextu
divadelně teoretický a neurovědecký pohled na recepci jakožto psycho-fyzickou
zkušenost.
V druhé části práce se zaměřuji na koncepci studia prof. Ivana Vyskočila,
(zakladatele Katedry autorské tvorby a pedagogiky na DAMU), která spočívá
v pěstování psychosomatické kondice, ve výcviku sebereflektujících tvůrců -
herců, kteří jsou zároveň i diváky.
V závěru se pokouším poukázat na spojitost mezi vlastním pěstováním
psychosomatické kondice prostřednictvím studia herectví na Katedře autorské
tvorby a pedagogiky a rozvíjením určité divácké kompetence, která úzce souvisí
s kvalitou estetického zážitku a jeho reflexí, a tedy i s prací divadelního kritika,
k níž mimo jiné vede studium na Katedře teorie a kritiky na DAMU.
|
|
|
Honzíkova cesta aneb postřehy hereckého učně
Večeřa, Jan ; HANČIL, Jan (vedoucí práce) ; RUT, Přemysl (oponent)
V této práci se zabývám herectvím v kontextu toho, co jsem se naučil během studia na Divadelní Akademii Můzických Úmění v Praze (Katedra Autorské tvorby a pedagogiky), ale i v kontextu toho, co jsem naučil ve svém životě. Práce je tudíž v mnoha ohledech spíše osobní výpovědí na téma herectví, než vědeckým pojednáním.
V každé z kapitol otevírám nové téma, které se snažím rozebrat a nahlédnout z hlediska adepta herectví. Témata, kterých se napříč prací dotýkám jsou: osobnost herce, autenticita, bezprostřednost, herecké sebevědomí?
Své poznatky stran těchto témat popisuji vlastními slovy a poté se je snažím dávat do kontextu s již exitujícími teoriemi. Jako hlavní téma práce vnímám propojenost lidské a herecké existence. Vztah herce k životu, jak ke svému, tak k životům těch ostatních.
Hledám vztahy mezi životem a herectvím a snažím se obojí vzájemně dávat do souvislostí. Odvolávám se na své (ale nejen své) zážitky z dětství, dospělosti, studia?V několika intermezzech reflektuji svoje herecké zkušenosti ve vztahu ke konkrétním představením či rolím.
|
|
|
Herectví jako vědomý proces
Švestková, Marie ; TICHÝ, Zdeněk (vedoucí práce) ; HANČIL, Jan (oponent)
V práci se zamýšlím nad tím, co (z hlediska herce) ovlivňuje komunikaci herce s divákem. Nedávám si za cíl toto téma vyčerpat. Práce nevznikala podle osnovy, ale intuitivním přidáváním a ubíráním témat.
Inspirací pro mě byla vlastní sebestřednost a nedostatek autorské odvahy.
Druhou inspiraci Já a ty Martina Bubera v poslední fázi vystřídalo Postdramatické divadlo Hanse-Thiese Lehmanna.
|
|
| |
|
| |
|
|
Autorské herectví a jeho proměny v rámci terapie závislých
Křesadlová, Václava ; HANČIL, Jan (vedoucí práce) ; CHRZ, Vladimír (oponent)
Ve své disertační práci se snaţím reflektovat vlastní zkušenosti s aplikací autorského přístupu k herectví v terapeutické komunitě pro drogově závislé. V tomto zařízení působím jiţ dvanáct let jako terapeut, garantuji program neverbální techniky a pravidelně 1x ročně vedu divadelní projekt.Disertační práce je rozdělena do dvou hlavních částí. Nejprve se zabývám otázkami autorského herectví a jeho pedagogikou. Pokouším se přiblíţit specifika, která v sobě nese autorský přístup k herectví. Dále popisuji dialogické jednání a hereckou propedeutiku na základě volné hry a kolektivní improvizace. Tyto dramatické experimenty pomáhají aktérům při vlastní stavbě psychosomatické kondice, jeţ je jádrem studia na Katedře autorské tvorby a pedagogiky DAMU.Druhou část práce věnuji svému působení v oblasti léčení klientů s drogovou závislostí. Snaţím se přiblíţit problematiku léčby v komunitě, zvláště se zaměřuji na otázky spojené s dramatickým projevem klientů. V komunitě Magdaléna vedu program ?neverbální techniky?, vytvořila jsem vlastní koncepci tohoto programu a v disertační práci ji podrobně popisuji. Dále se pokouším přiblíţit přípravu divadelních projektů v komunitě a jedenáct konkrétních inscenací.Nakonec uvaţuji nad vztahem mezi autorským herectvím a psychoterapií. V obou případech vnímám jako nejdůleţitější schopnost tvořivě jednat v přímém kontaktu s druhými. Pozastavuji se nad otázkou sebe-zkušenosti v terapii a psychosomatické kondice v autorském herectví a jejich vzájemným vztahem.
|
|
| |
|
|
Psychologické souvislosti scénické tvorby
Šípek, Jiří ; Vostrý, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hyvnar, Jan (oponent) ; Gajdoš, Július (oponent) ; Hančil, Jan (oponent)
Předložená disertační práce prochází vybraná (ale podstatná) témata scénického umění. Vychází z teoretických prací předních divadelních umělců (Frejka, Hilar, Zich, Vostrý aj.) Detailně jsou v této souvislosti diskutovaná témata emoce, empatie, vnitřně hmatové vnímání a distance. V empirickém výzkumu jsou hledané specifické způsoby reagování umělecké osobnosti v situaci zpracování výchozí neurčitosti materiálu. Autor k tomu použil Rorschachův projektivní test.
|
host ::
RSS.