|
|
Mineralogická vazba izotopů radia v karlovarských vřídelních sedimentech: Výsledky selektivního rozpouštění
Supiňková, Taťána ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Smrček, Stanislav (oponent)
Karlovarské termální vody se vyznačují karbonátovou sedimentací v místech vývěrů. Tyto sedimenty obsahují radium. Vazba radia na jednotlivé typy sintrů (aragonitový, kalcitový) byla experimentálně zkoumána pomocí rozpouštění vřídelních karbonátů v kyselinách. Bylo zjištěno, že radium přechází do rozpustné frakce jak v případě aragonitových, tak i v případě kalcitových sintrů. Původní hypotéza o možnosti vazby radia pouze do sintrů aragonitových byla vyvrácena. Byly provedeny také doplňující experimenty se syntetickým radiobarytem. Radium je v radiobarytu přítomno v kyselinou částečně rozpustné formě. V případě, že by bylo radium vázáno na radiobaryt (znám z karlovarského Vřídla i jiných lokalit), pak by se i při experimentech zřejmě také částečně rozpouštělo.
|
|
|
Obsah a vazba stříbra v galenitu
Němec, Matěj ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Zachariáš, Jiří (oponent)
Galenit se jako hlavní stříbronosná ruda vyskytuje téměř na všech Ag ložiscích. Obsahuje-li více než 0,5 hmot. % Ag, jedná se o galenit pevný roztok - PbS ss. Toto stříbro je v galenitu vázáno dvěma hlavními způsoby. Jako inkluze nebo izomorfní příměs. Kolem devadesáti procent Ag se v PbS vyskytuje v podobě inkluzí jež jsou až na vyjímky produktem retrográdního procesu chladnutí pevného roztoku. Jedná se o matildit (AgBiS2), miargyrit (AgSbS2), diaforit (PbAg3Sb3S8), freislebenit (AgPbSbS3), pyrargyrit (Ag3SbS3) aramayoit (Ag(Sb,Bi)S2), freibergit (Ag12Sb4S13), gustavit (AgPbBi3S6) etc. Menší část izomorfního Ag vstupuje do minerálu substitucí 2Ag+ = PbII+ . Rozpustnost Ag2S je však v běžných podmínkách depozice (200 - 300řC ) velmi malá. Množství takto inkorporovaného stříbra v galenitu je max. 0,4 mol. % při 615řC. Většina izomorfního stříbra ovšem vstupuje do galenitu heterovalentně substitucí Ag+ + Bi III+ /Sb III+ = 2 PbII+ . V tomto případě může být obsah Ag v PbS až 9 hmot. % při 350 - 400řC. V ložiskách, ve kterých neproběhla párová substituce Bi/Sb za Pb, je obsah stříbra v galenitu pouze velmi malý. Obsah stopových prvků Ag, Bi a Sb může mít také vliv na tvar krystalů PbS. Galenit bohatý Bi obvykle tvoří oktaedricky omezené krystaly. Galenit který obsahuje více Ag a Sb a pouze velmi malé množství...
|
|
| |
|
|
Identifikace a původ drahých kamenů v insignii Univerzity Karlovy v Praze, Přírodovědecké fakulty
Petrová, Zdeňka ; Hanusová, Irena (oponent) ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce)
Otázka objednání žezla Přírodovědecké fakulty byla poprvé projednávána profesorským sborem PřF 25. 11. 1921, více jak rok po oddělení Přírodovědecké fakulty od fakulty Filosofické. Komise zvolená z řad profesorů předložila návrh na zhotovení žezla podobného žezlu mateřské Filosofické fakulty. Přes Ministerstvo školství a národní osvěty byl objednán na Vysoké škole umělecko - průmyslové návrh nového žezla, který vypracoval prof. Jaroslav Horejc. Jeho návrh však konzervativní profesorský sbor v lednu 1923 zamítl, a když prof. Horejc odmítl zhotovit upravenou kopii žezla FF podle návrhu profesorského sboru, obrátili se profesoři na osvědčenou zlatnickou firmu Tengler, která vyrobila již dřívější žezla fakultní i rektorské. Alois Tengler byl ochoten kopii žezla vypracovat, ale zároveň přinesl nový návrh v ceně 20 000 korun, který více vyšel vstříc představám profesorů a následně byl přijat. Tengler se zavázal žezlo dodat do 15. 11. 1924 a případné připomínky zapracovat do konce března 1925, přičemž podle přípisu děkana byl termín dodržen. Na žezle je však uvedena datace 1926, kdy proběhly závěrečné úpravy do současné podoby.
|
|
|
Metody měření radonu ve vodách
Hrušková, Lenka ; Třískala, Zdeněk (oponent) ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce)
Předpokládá se, že vysoké aktivity radonu ohrožují lidské zdraví, na druhou stranu jeho nízké koncentrace mají terapeutické účinky využívané v lázeňství. Jeho charakteristické vlastnosti jsou vhodné pro ložiskový průzkum, hydrologické a environmentální studie a předpovědi zemětřesení a vulkanické činnosti. V této práci jsou vysvětleny metody jeho měření pomocí záření, scintilačními detektory a ionizačními komorami. Dále jsou zde srovnány aparatury "radon - in - air monitor", aparatura s hydrofobní membránou a metoda využívající olivový olej. Nejvíce perspektivní je právě jednoduchá metoda využívající hydrofobní membrány.
|
|
|
Porovnání oxyhumolitu sokolovské pánve s materiály používanými v lázeňství a alternativní medicíně a jeho možné využití v těchto oborech
Dúcka, Barbora ; Goliáš, Viktor (oponent) ; Rojík, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá stručnou charakteristikou tří materiálů, oxihumolitu a sapropelitu ze sokolovské pánve, které jsou srovnávány s františkolázeňskou slatinou. Místa odběru vzorků jsou stručně geograficky a geologicky popsány, včetně geneze ložisek. Materiály jsou konkrétně charakterizovány několika analýzami. Na základě výsledků těchto analýz jsou vlastnosti všech tří materiálů porovnávány. Větší pozornost se věnuje porovnání obsahu síry, huminových kyselin a teplodržnosti. Část práce je věnována popisu peloidů vůbec, jak se dělí a jak působí na lidský organismus. Velice stručně je pojednáno o historii využívání peloidů. Zkoumá se možnost použít oxihumolitu a sapropelitu při výrobě přírodních kosmetických produktů nebo použití v balneologii jako náhrada za nativní a zejména za regenerovanou slatinu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.