|
|
Magnetotransport properties of FeRh nanowires
Fabianová, Kateřina ; Dubroka, Adam (oponent) ; Uhlíř, Vojtěch (vedoucí práce)
Iron-rhodium (FeRh) is a material undergoing a first order magnetic phase transition from antiferromagnetic (AF) to ferromagnetic (FM) phase which occurs when the material is heated above the transition temperature or by applying a sufficiently large magnetic field. This phase transition is accompanied by a significant change in entropy, magnetization and electric resistivity while the transition temperature is strongly dependent on the crystal stoichiometry, elemental substitution, pressure and in case of thin layers on the strain induced by the substrate. This work is focused on the study of magnetotransport properties of wires patterned from FeRh thin layers grown on substrates inducing different strain in the layer. One of the main effects studied in this work is the anisotropic magnetoresistance (AMR) demonstrated by a change of the resistance for different orientations of the magnetic moments in the material with respect to the electric current direction. The AMR was studied both in the FM and AF phase of FeRh. The AMR of the FM phase in the high temperature phase was measured and an unexpected behavior of the AMR of the residual FM phase of FeRh in the low temperature phase was discovered. A strong dependence of the AMR on the orientation of the measured segment with respect to the crystallographic directions of FeRh was explored.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Příušnice a jejich epidemiologická charakteristika
Ovečková, Markéta ; Fabiánová, Kateřina (vedoucí práce) ; Černá, Milena (oponent)
Souhrn Z uvedených epidemiologických dat je patrné, že pravidelné očkování proti příušnicím je nezbytnou součástí pediatrické péče dnešní populace. Vakcinace proti příušnicím je v současné době prováděna ve více než 100 zemích světa, kde od jejího zavedení došlo k několika epidemiím s postižením vakcinovaných i nevakcinovaných osob. Často se jednalo o maximální výskyt ve věkové skupině 19-23 let. Hlavní příčinou dnešních epidemií je pravděpodobně nízká kolektivní imunita u starších dětí z důvodu vymizení protilátek po předchozí vakcinaci. U dospělých je hlavní příčinou to, že nebyli příušnicemi přirozeně promořeni. Při vzniku epidemie v ČR hraje roli zejména import onemocnění z různých států, například z Polska, kde bylo pravidelné očkování zahájeno až v roce 2004. Většina mladých lékařů se ve své praxi s příušnicemi pravděpodobně nesetkala, přičemž jejich starší kolegové mnohdy již zapomněli různorodé symptomy postižení. Někdy je proto velice obtížné včas rozpoznat toto onemocnění. S prvními příznaky se setkají nejčastěji praktičtí lékaři, stomatologové, otorinolaryngologové a internisté. Při bolestivém otoku varlete by orchitidu při příušnicích neměli přehlédnout lékaři z oborů urologie a chirurgie.
|
|
|
Porovnání výskytu černého kašle ve světě a v ČR.
Čurdová, Anna ; Fabiánová, Kateřina (vedoucí práce)
Na snížení nemocnosti pertuse v roce 1958 v České republice mělo zásadní význam zavedení vakcinace celobuněčnou očkovací látkou československé výroby. Od 90. let minulého století můžeme v ČR sledovat trend stoupající incidence pertuse. Nemocnost se postupně posunula z věkové skupiny nejmenších a předškolních dětí ke starším věkovým kategoriím. Nejvyšší počet hlášených případů byl zaznamenán ve věkové skupině 10-14letých jedinců. Podle tohoto výskytu onemocnění není imunita po očkování dlouhodobá a zvýšená nemocnost se objevuje již po třech letech od dokončeného očkování. To vedlo k zavedení přeočkování starších dětí ve věku 10-11 let booster dávkou. Otázkou zůstává, zda je nová změna očkovacího kalendáře dostatečná, či je nutné přistoupit k aplikaci šesté booster dávky již v 9 letech. I přes vysokou proočkovanost v ostatních vyspělých zemích Evropy a světa je možné pozorovat podobný trend zvyšující se nemocnosti především u starších a dospělých. Onemocnění má závažný průběh zvláště u dětí do jednoho roku života a je spojeno s nebezpečím smrtelných komplikací. U dospělých probíhá infekce lehce, atypicky, bývá nerozpoznána a je pak velikým rizikem přenosu pertuse na vysoce vnímavé, dosud neočkované kojence. Je na zvážení cílená imunizace rodičů, prarodičů a dále specifického okruhu populace dospělých, kteří...
|
|
|
Epidemiologické aspekty pertuse v ČR
Fabiánová, Kateřina ; Kříž, Bohumír (vedoucí práce) ; Pazdiora, Petr (oponent) ; Smetana, Jan (oponent)
Souhrn Cílem bylo zdokumentovat vývoj a výskyt onemocnění pertusí v ČR zejména s ohledem na pertusí nejohroženější skupinu dětí do jednoho roku života. Součástí práce bylo zodpovězení otázky, zda recentní vzestup nemocnosti v ČR není způsoben novými liniemi B. pertussis, proti nimž jsou současné vakcíny neúčinné, a zda jsou cirkulující kmeny B. pertussis citlivé na antibiotika volby. Byla použita data o výskytu pertuse ze surveillance programu. Do studovaného souboru bylo zařazeno 265 dětí ve věku do jednoho roku života s laboratorně potvrzeným onemocněním pertusí z období 1997 - 2013. Izoláty B. pertussis získané v rámci surveillance pertuse byly vyšetřeny molekulárně biologickými metodami - MAST, MLVA a MLST. Bylo provedeno stanovení citlivosti kmenů B. pertussis izolovaných od pacientů v letech 1967 - 2010 k základním antibiotikům pro léčbu pertuse. Rozborem epidemiologické situace bylo potvrzeno, že v ČR stoupá od 90. let minulého století nemocnost pertusí ve všech věkových kategoriích, včetně dětí do jednoho roku života. Téměř 77 % dětí onemocnělo pertusí během prvních čtyř měsíců života ještě před zahájením pravidelného očkování; 79 % dětí nebylo před začátkem onemocnění očkováno proti pertusi ani jednou dávkou vakcíny. Metodami molekulární biologie bylo prokázáno, že v ČR se vyskytují nové klony B....
|
|
|
Srovnání očkovacích látek proti pertusi (černému kašli)
Karásková, Veronika ; Fabiánová, Kateřina (vedoucí práce)
Pertuse je infekční onemocnění s vysokou nakažlivostí. Vyvolavatelem je gramnegativní bakterie Bordetella pertussis, která osidluje epitel respiračního traktu a způsobuje typické příznaky. Hlavními faktory patogenity jsou filamenózní hemaglutinin (FHA), pertusový toxin (PT), pertaktin (PRN) a aglutinogeny fimbrií (fim2, fim3). Onemocnění probíhá ve třech stádiích - katarálním, paroxysmálním a rekonvalescenci. Diagnostickým průkazem je kultivační záchyt. Kauzální léčbou je antibiotická terapie chemoterapeutiky ze skupiny makrolidů. Pertuse je onemocnění, kterému se dá předcházet očkováním. Po zavedení očkování v ČR celobuněčnou vakcínou v roce 1958 došlo k dramatickému poklesu výskytu pertuse. Od 90. let incidence opět mírně stoupá. Dříve se toto onemocnění týkalo pouze malých dětí do věku cca 5 let, v posledních letech pozorujeme posun i ke starším věkovým kategoriím. Onemocnění je zvláště u dětí ve věku do jednoho roku života spojeno s nebezpečím smrtelných komplikací. U dospělých probíhá infekce mírně nebo i asymptomaticky. Celobuněčná vakcína je spojena s častějším výskytem nežádoucích účinků, které se stupňují s narůstajícím věkem a počtem vpichů. Nové schéma očkovacího kalendáře zahrnující očkování acelulární vakcínou bylo zavedeno v roce 2007 v ČR. Tato vakcína je spojena s menším výskytem nežádoucích...
|
host ::
RSS.