|
|
Indukce neurogeneze a gliogeneze po ischemickém poškození CNS
Filipová, Marcela ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Moravec, Jan (oponent)
Ischemické poškození mozku (iktus) patří mezi nejčastější příčiny úmrtí a invalidity u lidí. Objev neurogeneze a možnosti její indukce cytokiny v dospělém centrálním nervovém systému (CNS) poskytl naději na možnou léčbu ischemie. Tato práce se zaměřuje na popis mechanismů neurogeneze na buněčné a molekulární úrovni a čerpá z poznatků získaných během posledních deseti let. První kapitola této práce je zaměřena na popis vzniku nových neuronů v gyru dentatu hippokampu a subvenrikulární zóně, hlavních neurogenních oblastech dospělého CNS, za fyziologických podmínek. Další část je zaměřena na stručný popis modelů používaných ke studiu ischemie u potkana a myši a na patofyziologii ischemického poškození mozku, při kterém dochází k aktivaci astrocytů a mikrogliálních buněk. Dále je popsána aktivace neurogenze v těchto dvou hlavních neurogenních oblastech. Zmíněna je i úloha NG2 glií, které se vyskytují v celém mozku, a které se podle nejnovějších výzkumů jeví jako potenciální zdroj buněk, jejichž cílenou diferenciací by bylo možné vytvořit specifické typy nervových buněk (oligodendrocyty, astrocyty a pravděpodobně i neurony), které by se daly využít pro reparaci poškozené nervové tkáně. Poslední část práce se zabývá vlivem jednotlivých růstových faktorů, které vytvářejí mikroprostředí vhodné pro...
|
|
|
Studium buněčné toxicity vybraných nanočástic v tkáňových kulturách.
Filipová, Marcela ; Holada, Karel (vedoucí práce) ; Benson, Veronika (oponent) ; Hubálek Kalbáčová, Marie (oponent)
Bezpečnostní rizika, která vyplývají z cytotoxického působení nanočástic (NPs) v komplexním biologickém prostředí, zůstávají hlavním problémem, který limituje využití NPs v biomedicíně. V této studii byla vyšetřována cytotoxicita NPs odlišného složení, tvaru a velikosti, jmenovitě SiO2 NPs (SiNPs, 7-14 nm), superparamagnetických NPs oxidů železa (SPIONs, 8 nm) a karboxylovaných mnohovrstevných uhlíkových nanotub (CNTCOOHs, průměr: 60-100 nm, délka: 1-2 μm). Cytotoxicita byla vyhodnocena pomocí nově navržené screeningové eseje schopné současně stanovit aktivitu buněčných dehydrogenáz, aktivitu laktát dehydrogenázy (LDH) uvolněné z buněk do okolí a počet intaktních buněčných jader a apoptotických tělísek v kultuře lidských endotelových buněk izolovaných z pupečníkové žíly (HUVEC) rostoucích v jedné jamce 96-jamkové destičky. Zmíněné znaky byly následně využity k získání informace o životaschopnosti buněk a nekrotických a apoptotických aspektech buněčné smrti. Výsledky z této "tři v jednom" screeningové eseje buněčné smrti (CDS) ukázaly, že SiNPs a CNTCOOHs vyvolávaly výrazné cytotoxické působení projevující se poklesem životaschopnosti buněk a rozvojem tvorby apoptotických tělísek. Naproti tomu SPIONs navozovaly pouze mírnou cytotoxicitu. SiNPs navíc narušovaly buněčnou membránu vedoucí ke zvýšenému...
|
|
|
Diferenciační potenciál polydendrocytů po fokální cerebrální ischemii
Filipová, Marcela ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Jendelová, Pavla (oponent)
Po ischemickém poranění dochází k sérii patofyziologických změn, které se projevují výlevem růstových faktorů a morfogenů, které ovlivňují buněčnou proliferaci, migraci a také diferenciaci. Ischemické poškození indukuje neurogenezi a gliogenezi v subventrikulární zóně postranních komor a v gyru dentatu hipokampu, nicméně může probíhat také v oblastech, které nejsou primárně neurogenní, jako je mozková kůra nebo striatum. V poslední době se pozornost obrátila k novému gliálnímu typu, tzv. polydendrocytům neboli NG2 gliím. Za fyziologických podmínek se tyto buňky dělí a jsou schopny dozrávat do dospělých oligodendrocytů, a proto jsou často přirovnávány k prekurzorovým buňkám oligodendrocytů. Ačkoli některé studie ukázaly, že polydendrocyty jsou schopny dozrávat do protoplasmatických astrocytů (Zhu et al., 2008) a neuronů in vitro (Belachew et al., 2003), schopnost této diferenciace za fyziologických či patologických podmínek je stále předmětem diskuze. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jaký vliv mají vybrané růstové faktory a morfogeny, konkrétně mozkový neurotrofní faktor (BDNF), bazický růstový faktor fibroblastů (bFGF), vaskulární endoteliální růstový faktor (VEGF) a morfogen Sonic hedgehog (Shh), na diferenciační potenciál polydendrocytů in vitro po jejich izolaci z nepoškozené mozkové...
|
|
|
Indukce neurogeneze a gliogeneze po ischemickém poškození CNS
Filipová, Marcela ; Moravec, Jan (oponent) ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce)
Ischemické poškození mozku (iktus) patří mezi nejčastější příčiny úmrtí a invalidity u lidí. Objev neurogeneze a možnosti její indukce cytokiny v dospělém centrálním nervovém systému (CNS) poskytl naději na možnou léčbu ischemie. Tato práce se zaměřuje na popis mechanismů neurogeneze na buněčné a molekulární úrovni a čerpá z poznatků získaných během posledních deseti let. První kapitola této práce je zaměřena na popis vzniku nových neuronů v gyru dentatu hippokampu a subvenrikulární zóně, hlavních neurogenních oblastech dospělého CNS, za fyziologických podmínek. Další část je zaměřena na stručný popis modelů používaných ke studiu ischemie u potkana a myši a na patofyziologii ischemického poškození mozku, při kterém dochází k aktivaci astrocytů a mikrogliálních buněk. Dále je popsána aktivace neurogenze v těchto dvou hlavních neurogenních oblastech. Zmíněna je i úloha NG2 glií, které se vyskytují v celém mozku, a které se podle nejnovějších výzkumů jeví jako potenciální zdroj buněk, jejichž cílenou diferenciací by bylo možné vytvořit specifické typy nervových buněk (oligodendrocyty, astrocyty a pravděpodobně i neurony), které by se daly využít pro reparaci poškozené nervové tkáně. Poslední část práce se zabývá vlivem jednotlivých růstových faktorů, které vytvářejí mikroprostředí vhodné pro...
|
|
|
Úloha porodní asistentky při uspokojování potřeb u ženy po hysterektomii
FILIPOVÁ, Marcela
Tématem bakalářské práce je Úloha porodní asistentky při uspokojování potřeb u ženy po hysterektomii. Bakalářskou práci tvoří dvě části, a to část teoretická a část výzkumná. V teoretické části jsou definovány gynekologické operace, především je zde rozebírána hysterektomie. V oblasti předoperační péče a pooperačního průběhu je popisována úloha porodní asistentky. Je zde zmíněna potřeba pohybu, hygieny a čistoty, dýchání, spánku, výživy a vylučování, sexuální potřeba, potřeba bezpečí a potřeba sounáležitosti a lásky. Teoretickou část práce uzavírá kapitola věnující se edukaci ženy po hysterektomii porodní asistentkou. Pro účely bakalářské práce byly stanoveny dva cíle. Prostřednictvím prvního cíle bylo zjišťováno, jaké jsou potřeby ženy po hysterektomii. Druhý cíl se zaměřoval na otázku spokojenosti ženy po hysterektomii s péčí porodní asistentky. Pro tyto dva cíle byly určeny tři výzkumné otázky: Které bio-psycho-sociální potřeby u žen po hysterektomii byly nejvíce změněny? Jak ženy po hysterektomii hodnotí péči porodní asistentky? Jaká byla očekávání žen po hysterektomii v souvislosti s péčí porodní asistentky? Kvalitativní výzkumné šetření bylo provedeno pomocí hloubkových individuálních polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly vedeny s osmi ženami po hysterektomii v měsících březen a duben v roce 2016. Rozhovory probíhaly ve vybraných gynekologických ambulancích v Jihočeském kraji. Samotným rozhovorům předcházelo seznámení žen a gynekologů s tématem a výzkumnými cíli bakalářské práce. Ženy byly ujištěny o zachování anonymity a o nakládání se získanými daty dle etických norem. Na tomto základě byly podepsány Žádosti o souhlas ke spolupráci. Získané rozhovory byly se souhlasem žen nahrávány na audiozáznam, následně přepsány do tištěné formy a analyzovány pomocí metody barvení textu. Na základě analýzy výpovědí žen byly stanoveny hlavní významové kategorie a podkategorie. Celkem byly zvoleny čtyři hlavní významové kategorie, které byly doplněny čtrnácti podkategoriemi. Pomocí výzkumného šetření bylo zjištěno, že nejčastější indikací žen k podstoupení hysterektomie byly děložní leiomyomy, ty jako důvod operace uvedly ženy Ž1, Ž2, Ž5, Ž7, Ž8. Dalšími důvody, proč bylo u žen z výzkumného souboru přistoupeno k chirurgickému odstranění dělohy, byly prekancerózní stavy, maligní nádory těla děložního a prolaps dělohy. Výsledky výzkumu ukázaly, že ženy před operací nejčastěji pociťovaly strach a úzkost. Ukázalo se, že ke změně došlo zejména v saturaci potřeby pohybu a spánku v bezprostředním pooperačním období. Změna se také odehrávala v uspokojování potřeby bezpečí a v saturaci potřeby být bez bolesti. V naplňování těchto potřeb má nepostradatelnou úlohu porodní asistentka, jelikož je v častém kontaktu se ženou a může reagovat na její měnící se potřeby. Bylo zjištěno, že v oblasti uspokojování potřeby dýchání, hygieny, výživy, sexuální potřeby a potřeby sounáležitosti a lásky nedošlo u žen po hysterektomii k výraznějším změnám. Nejčastějšími pooperačními komplikacemi, které ženy z výzkumného souboru uváděly, bylo zvracení a nauzea, pooperační krvácení a vaginální mykózy. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že většina žen byla s péčí porodní asistentky spokojena, ale ženy Ž1 a Ž4 postrádaly ze strany porodní asistentky prostor pro otázky. Za povšimnutí stojí fakt, že ženy Ž5, Ž6 a Ž8 z výzkumného souboru nevěděly, že o ženu po hysterektomii může pečovat porodní asistentka a neměly tedy žádná očekávání ohledně její péče. Domnívaly se, že porodní asistentka pečuje o ženu v období těhotenství, při porodu a v šestinedělí, zatímco o ženu s gynekologickým onemocněním a po gynekologické operaci pečuje dle respondentek ženská sestra. Ostatní ženy ve svých očekáváních ohledně péče PA uváděly zejména profesionalitu, schopnost empatie a komunikace. Bakalářská práce poukazuje na nedostatky v péči porodní asistentky o ženu po hysterektomii a zároveň se snaží najít vhodné kroky pro zlepšení péče o ženu.
|
host ::
RSS.