|
|
Vliv neonikotinoidů na hmyzí společenstva se zaměřením na včely
Weingartová, Barbora ; Erban, Tomáš (vedoucí práce) ; Šípek, Petr (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na pesticidy a jejich vliv na životní prostředí. Prostředky na ochranu rostlin musí procházet složitým hodnocením, které zahrnuje i vliv na necílové organismy. Negativní účinky pesticidů se nehodnotí pouze pro člověka a jiné obratlovce, ale také pro bezobratlé živočichy. Důležitou skupinou, na které je prováděno hodnocení rizik pesticidů, jsou opylovači, kteří hrají nezastupitelnou roli v ekosystémech. Zaměření této práce je na určitou skupinu pesticidů zvanou neonikotinoidy, z nichž některé jsou zakázané v některých zemích. Jsou uvedeny druhy neonikotinoidů, jejich toxicita a účinky na opylovače, které byly vypozorovány. Důležité je přehodnocení zákazu neonikotinoidů, díky kterému si můžeme udělat ucelený obraz na to, zda byl jejich zákaz správný. Klíčová slova: pesticidy, neonikotinoidy, opylovači, včela medonosná, čmeláci, syndrom zhroucení včelstev
|
|
|
Nový přístup hodnocení suspektních otrav včel pesticidy: certifikovaná metodika
Erban, Tomáš ; Kamler, Martin ; Kadlíková, Klára ; Markovič, Martin ; Titěra, Dalibor ; Seifrtová, Marcela ; Halešová, Taťána
Včelstva jsou vystavena účinkům stovek různých přípravků na ochranu rostlin, které jsou zejména při nesprávném použití potenciálním zdrojem otrav včelstev. Metodika uvádí čtenáře do problematiky včetně současné legislativy a přispívá novými aspekty do indikace a hodnocení suspektních otrav včel, které jsou v Česku každoročně vyšetřovány Státní veterinární správou (SVS) a Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ). V metodice je uveden postup identifikace otravy včel, čeho je třeba si všímat pro možné záměny otrav včel s chorobami, a postup, jak se má v takovém případě včelař zachovat a koho kontaktovat pro ohlášení suspektní otravy. Některé body metodiky mají inovativní doporučující aspekty pro zlepšení hodnocení otrav včel včetně rozsahu kontaminace včelstva. Tato metodika je k užitku státní správě, samotným včelařům a také pro vědecké a výukové účely.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Nutritional biology of synanthropic mites (Acari: Acaridida)
Erban, Tomáš ; Smrž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Grubhoffer, Libor (oponent) ; Šustr, Vladimír (oponent)
NÁZEV DISERTAČNÍ PRÁCE Potravní biologie synantropních roztočů (Acari: Acaridida) ABSTRAKT V minulosti bylo provedeno několik pokusů o popsání potravní biologie akaroidních roztočů, nicméně plné porozumění těmto procesům pozbývá úplnosti. Cílem této disertační práce bylo rozšířit naše znalosti týkající se trávicí fyziologie skladištních a prachových roztočů a aplikovat tyto znalosti na jejich potravní biologii. Výzkumný přístup použitý v této disertační práci zahrnuje in vitro charakterizaci enzymové aktivity v celotělních extraktech (WME) a extraktech zbytkového růstového média (SGME), vyhodnocení enzymové aktivity s ohledem na fyziologické pH střeva, enzymatické inhibiční experimenty, in vivo lokalizaci enzymových aktivit ve střevě roztočů, určení efektů výživných nebo růst inhibujících aditiv v experimentálních dietách na populační růst roztočů a určení potravních preferencí synantropních roztočů na základě vyhodnocených in vitro a in vivo analýz. pH střeva dvanácti druhů synantropních akaroidních roztočů bylo determinováno v rozmezí pH 4 až 7 a ukázalo gradient v pH z předního do zadního střeva. pH v trávicím traktu synantropních akaroidních roztočů koresponduje aktivitám proteáz, α-glukosidáz, α-amyláz a bakteriolytických enzymů. Aktivita těchto enzymů reprezentuje hlavní trávicí aktivitu v roztočích,...
|
|
|
Nutritional biology of synanthropic mites (Acari: Acaridida)
Erban, Tomáš
NÁZEV DISERTAČNÍ PRÁCE Potravní biologie synantropních roztočů (Acari: Acaridida) ABSTRAKT V minulosti bylo provedeno několik pokusů o popsání potravní biologie akaroidních roztočů, nicméně plné porozumění těmto procesům pozbývá úplnosti. Cílem této disertační práce bylo rozšířit naše znalosti týkající se trávicí fyziologie skladištních a prachových roztočů a aplikovat tyto znalosti na jejich potravní biologii. Výzkumný přístup použitý v této disertační práci zahrnuje in vitro charakterizaci enzymové aktivity v celotělních extraktech (WME) a extraktech zbytkového růstového média (SGME), vyhodnocení enzymové aktivity s ohledem na fyziologické pH střeva, enzymatické inhibiční experimenty, in vivo lokalizaci enzymových aktivit ve střevě roztočů, určení efektů výživných nebo růst inhibujících aditiv v experimentálních dietách na populační růst roztočů a určení potravních preferencí synantropních roztočů na základě vyhodnocených in vitro a in vivo analýz. pH střeva dvanácti druhů synantropních akaroidních roztočů bylo determinováno v rozmezí pH 4 až 7 a ukázalo gradient v pH z předního do zadního střeva. pH v trávicím traktu synantropních akaroidních roztočů koresponduje aktivitám proteáz, α-glukosidáz, α-amyláz a bakteriolytických enzymů. Aktivita těchto enzymů reprezentuje hlavní trávicí aktivitu v roztočích,...
|
|
|
Proteomická analýza lysozymu a lysozymu podobných proteinů synantropních roztočů
Chum, Tomáš ; Erban, Tomáš (vedoucí práce) ; Mikeš, Libor (oponent)
Tato diplomová práce byla zaměřena na studium lysozymu a lysozymu funkčně (antibakteriální) nebo hmotnostně (14 - 17 kDa) podobných (lysozyme-like) proteinů synantropních akarodidních roztočů. Obecně jsou lysozymy živočichy využívány k obranným (antimikrobiálním) účelům, ale mohou plnit i trávící funkci. Podobně mohou být využívány i chitinázy, které jsou u prachových roztočů identifikované alergeny, nebo jiné enzymy s příbuznou aktivitou. U roztočů jsou jedněmi ze známých významných alergenů tzv. "lysozyme-like" proteiny, jejichž název je spíše historický a souvisí s velikostí podobnou lysozymu. Bakteriolytickou aktivitu má u roztočů také 14,5 kDa protein (UniprotKB Q8MWR6). Do studie byli zahrnuti domácí roztoči Dermatophagoides farinae a D. pteronyssinus a Lepidoglyphus destructor. Přítomnost lysozymu byla prokázána přímou detekcí imunohistochemicky a pomocí "dot blotů" anti lysozymovou protilátkou. Imunohistochemická analýza prokázala přítomnost lysozymových epitopů v exkrementech D. farinae, D. pteronyssinus a L. destructor. "Dot-blot" analýza prokázala lysozymovou imunoreaktivitu ve zbytkovém růstovém médiu (SGME) všech třech testovaných druhů. Toto naznačuje, že by lysozym mohl být produkován ve střevě roztočů. Dvourozměrnou proteinovou elektroforézou a identifikací MALDI TOF/TOF byla...
|
|
|
Studium fyziologie a hledání proteomických nástrojů pro supresi a detekci Varroa destructor
Holenková, Martina ; Erban, Tomáš (vedoucí práce) ; Titěra, Dalibor (oponent)
Tato práce je zaměřena na studium fyziologie a proteomu roztoče Varroa destructor a jeho porovnání se včelou medonosnou Apis mellifera. Roztoč Varroa je v současné době hlavním problémem včelařství, jelikož napadá většinu včelstev. Možnosti kontroly roztoče se neobejdou bez reziduí jak v úlu, tak například v medu a jiných surovinách využívaných člověkem. Dalším problémem může být také současně diskutovaná otázka spojitosti roztoče se syndromem zhroucení včelstev (Colony Collapse Disorder). Pro zorientování v orgánech V. destructor byla studována vnitřní anatomie roztoče pomocí parafínové histologie. Na histologických řezech barvených hematoxylinem a PAS reakcí bylo možné pozorovat trávicí soustavu roztoče, ale také vajíčko, vaječníky nebo mozek. Cílem práce byla především identifikace proteinů roztoče V. destructor a včely A. mellifera jako jejího hostitele. Pro elektroforetické dělení proteinů byla použita dvourozměrná elektroforéza, kde druhý rozměr separace proteinů probíhal pomocí 12% a 15% SDS-PAGE. Z reprezentativních gelů byly vybrány nejabundantnější spoty, které byly analyzovány hmotnostním spektrometrem MALDI TOF/TOF. Nejabundantnější protein identifikovaný ve vzorcích V. destructor byl hexamerin, arginin kináza či hemelipoglycoprotein precursor. Hexameriny byly také hlavními...
|
|
|
Produkce sekundarních metabolitů u aktinomycet z rhizosféry brambor.
Komžák, Ondřej ; Erban, Tomáš (oponent) ; Bosáková, Zuzana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na hledání producentů sekundárních metabolitů potlačujících patogenní bakterii Streptomyces scabies (synonymum scabiei), která způsobuje strupovitost u některých druhů zemědělských plodin a tím významné ekonomické ztráty. Metodou sekvenace genů 16S rRNA byly identifikovány kmeny bakterií z rhizosféry brambor a jednoduchým kultivačním testem určeny kmeny, které účinně potlačují Streptomyces scabies. Další práce v rámci tohoto projektu bude zaměřena na identifikaci těchto sekundárních metabolitů metodou HPLC.
|
|
| |
host ::
