|
|
Alchymista Edward Kelley aneb příběh jednoho "Engellendera"
Chourová, Petra ; Ebelová, Ivana (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá alchymistou Edwardem Kelleym, jenž je dosud v české historiografii neprávem opomíjen. Jedná se o velmi zajímavou osobnost, k níž se pojí řada legend, které je někdy těžké odlišit od reality. Kelley se narodil roku 1555 v anglickém Worcestru, velkou část svého života však prožil v Čechách. Pro nás je podstatné, že vstoupil do služeb vzdělance působícího u dvora královny Alžběty Johna Dee. Spolu s tímto mužem, který potřeboval Kelleyho jako médium při tzv. andělských seancích, které mu měly ukázat tu správnou cestu k dosažení veškerého vědění, se posléze vydal na cestu po Evropě. Do českého království přijeli pánové roku 1584 a Kelley zde setrval až do své smrti roku 1597. Pražský rudolfínský dvůr představoval ideální prostřední pro učence i umělce z nejrůznějších zemí, lákal též mnoho podvodníků prahnoucích po penězích.
|
|
|
Fenomén putování po hradních zříceninách v první polovině 19. století. Edice a obsahový rozbor tří cestovních deníků Karla Krameria
Kalašová, Marcela ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce)
V letech 1814, 1815 a 1818 podnikl Karel Kramerius (1797-1874), syn známého nakladatele a novináře Václava Matěje Krameria (1753-1808), spolu se svými přáteli Karlem Michelem či Janem Šťasným tři velké prázdninové cesty po Čechách. Cílem těchto cest byly převážně zříceniny hradů, němí svědci minulosti, kterou Karel Kramerius tolik toužil poznat. Tato práce čtenáři přináší především edici tří cestovních deníků, které si Karel Kramerius na těchto cestách psal. Kromě podrobných popisů zřícenin hradů, často provázené vlastnoruční kresbou, deníky obsahují též popisy ostatních historických objektů (zámků, klášterů, přírodních památek), krajin, průběhu cesty a příhod, které cestovatelům putování od vesnice k vesnici zpestřovaly. Při poznávání vlasti se setkávali s obrozenci, příbuznými, přáteli, i prostým lidem. Karel Kramerius vyrůstal ve vlasteneckém ovzduší, vytvořeném již probíhajícím národním obrozením, a v době počínajícího českého romantismu. Oba tyto myšlenkové proudy se promítly v jeho denících. Avšak zatímco vlastenecké cítění se rozvinulo v plné šíři, romantické vnímání zřícenin a přírody zde sledujeme zatím jen v náznacích. Edice Krameriových deníků si klade za cíl rozšířit doposud nevelkou pramennou základnu pro poznání počátků českého romantismu a především počátků romantického zájmu o hrady a jejich...
|
|
|
Apothecaries in the Czech countries in the early modern period
Čižmárová, Lucia ; Hlaváčková, Ludmila (oponent) ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce)
Práca sa zaoberá dejinami lekární a lekárnikov do roku 1170. Hlavný akcent je kladený na lekárnikov pôsobiacich v Prahe. Úvod práce zachycuje európsky vývoj farmácie a pokračuje celkovým vývojom lekárnikov a lekární v Českých krajinách. Obsahuje podrobnú sumarizáciu pražských lekárnikov vyskytujúcich sa v archívnych prameňoch. Práca sa zároveň venuje profesnej úrovni lekárnikov a popisuje medicinálne poriadky, ktorými sa museli okrem iných profesií riadiť aj lekárnici. Popisuje vybavenie lekární, nástroje a nádoby, s ktorými prichádzali lekárnici každodenne do styku. Práca ďalej približuje atmosféru lekárne, ktorá mala svoje tajomné špecifika a končí krátkou exkurziou do pražskej lekárne.
|
|
|
Vývoj židovské obce v Kolíně v 18. století. Populace, živnosti a správa ve srovnání
Věchetová, Zuzana ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Šedinová, Jiřina (oponent)
Původním záměrem mé práce bylo porovnat populace jedné židovské obce české (Kolín) a jedné moravské (Třebíč), tak aby šlo i o porovnání typů pramenů. Na těchto územích došlo k rozdílnému vývoji židovských obcí, zejména kvůli jinému sídelnímu rozmístění židovské populace. V Praze a Kolíně byli Židé1 koncentrováni oproti rozptýleným Židům v českých venkovských sídlech. Na Moravě žili relativně rovnoměrně rozmístěni ve městech, což bylo dáno legislativním zákazem usídlování Židů na vesnicích a také zákazem hausírování. Nařízení zřejmě neumožňovalo existenci sociálně slabším židovským rodinám a více se prosadil model ochranných Židů usídlovaných vrchností. Díky tomu došlo také k rozdílnému vzniku určitých typů hromadných pramenů. Na Moravě nevznikly celozemské soupisy Židů, tak jako v Čechách, které jsou výborným statistickým souborem jednotně zpracovaných údajů. Nakonec se tyto rozdíly ukázaly být natolik rozporné, že neumožnily smysluplné srovnání. Proto jsem původní koncepci srovnání české a moravské židovské obce opustila a i přes rozdíly soupisových pramenů v Čechách jsem se věnovala srovnání dvou českých obcí. Předkládaná diplomová práce se zabývá především židovskou obcí v Kolíně v porovnání s židovskou obcí v Libni 18. století. Kolín a Libeň jsem zvolila vzhledem k předpokládané podobné dynamice vývoje...
|
|
|
Cech zušlechťovatelů skla v Polevsku a Falknově. Vznik, vývoj a činnost
Šimánková, Dagmar ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Lněničková, Jitka (oponent)
Předkládaná rigorózní práce Je doplněním poznatků, které byly zapsány v magisterské práci týkající se polevsko-falknovského cechovního zřízení. Magisterská práce byla obhájena v lednu 2006 na katedře Pomocných věd historických a archivního studia Filozofické fakulty Unizerzity Karlovy Praha. Původní práce byla doplněna nejen o načtenou literaturu, ale především o kapitolu týkající se cechovní a sklářské legislativy od konce 17. století do počátku 19. století. Rigorózní práce se snaží zachytit vznik, činnost a vývoj cechů zušlechťovatelů skla na Českolipsku se zaměřením na polevsko-falknovský cech. V jejím rámci jsem porovnala jednotlivá cechovní privilegia zušlechťovatelů skla v obcích Polevsko a Falknov, Kamenický Šenova Chřibská. Snažila jsem se také zachytit počty mistrů, tovaryšů a učňů v polevsko-falknovském cechu a zjistit, z kterých konkrétních obcí členové cechu pocházeli. Zjišťovala jsem zejména frekvenci a obsah cechovních schůzí, poplatky za vyučení a tovaryšství, za mistrovské zkoušky a dále jsem se snažila podchytit běžný "život" cechu, např. spory, které mezi sebou cechy vedly, jednotlivé stížnosti členů cechovních zřízení, ale i pomoc členů cechu ostatním členům či jejich rodinám, např. při úmrtí. 1 Dále jsem se zaměřila na legislativu, která vycházela z centrálních institucí a týkala se jak...
|
|
|
Mezinárodní vztahy československého a českého archivnictví od roku 1918 do současnosti
Simkovičová, Jana ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Linhartová, Lenka (oponent)
Cílem práce bylo postihnout vývoj mezinárodních styků československého a českého archivnictví po roce 1918 do současnosti. Mezinárodními styky jsou přitom myšleny především případy spolupráce, která je již zaštítěna jak plnou státní suverenitou a oficiální podporou úředních míst, tak i vědeckými organizacemi. Zohledněn byl rovněž výzkum československých a českých archivářů v zahraničních archivech, který byl intenzivněji započat až po roce 1954 v souvislosti se vznikem archivní správy. Přehled služebních cest, který je součástí práce byl zpracován na základě zpráv ze služebních cest našich archivářů, které jsou součástí registratury Odboru archivní správy MV ČR. Ačkoliv se mezinárodní styky v pravém slova smyslu začaly rozvíjet až po roce 1945, součástí práce jsou i pasáže zabývající se vývojem československého archivnictví po roce 1918 a restitučním řízením v oblasti archivnictví po první a druhé světové válce. Samostatná kapitola je věnována archivní a spisové rozluce se Slovenskou republikou po zániku federace v roce 1993 Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Korespondence Pavla Papáčka s Aloisem Gallatem, Václavem Ježkem, Josefem Posltem a Eduardem Strassem. Edice Korespondence z let 1888-1930
Lánská, Veronika ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Kobetič, Pavel (oponent)
Předkládaná práce představuje všechny známé dopisy mezi chrudimským rodákem Pavlem Papáčkem a v Chrudimi žijícími osobnostmi zdejšího kulturního života Aloisem Gallatem, Václavem Ježkem, Josefem Posltem a Eduardem Strassem. Pro edici uvedené korespondence jsem se rozhodla po prohlédnutí pozůstalosti Pavla Papáčka, uložené v Regionálním muzeu v Chrudimi, kde mě zaujaly především dopisy mezi Pavlem Papáčkem a Josefem Posltem týkající se prodeje Papáčkovy knihovny chrudimskému vlastivědnému muzeu. Edici doplňují dopisy dalších chrudimských osobností, nalezené ve stejném fondu, které se dotýkají bud' prodeje knihovny nebo Papáčkova vztahu k Chrudimi, a dopisy nalezené v dalších fondech uložených ve Státním okresním archivu Chrudim. Při výběru dokumentů jsem se řídila především snahou po úplnosti, proto jsou zde zařazeny jak dopisy o několika stranách se závažnějším obsahem, tak dopisnice s pozdravy z výletu. Edice je časově ohraničena na jedné straně vznikem prvního dochovaného dopisu Pavla Papáčka Václavu Ježkovi v roce 1888 a na druhé straně smrtí Pavla Papáčka v roce 1930. Dopisy byly dochovány torzovitě, mnoho dopisů, v nichž by měl pisatel odpovídat na předcházející dopisy nebo naopak první dopis, na nějž zde uvedené odpovědi reagují, scházejí. Toto téma nebylo dosud v literatuře (ani v regionální)...
|
|
|
Život soběslavských měšťanů v letech 1525-1550 z pohledu jejich testamentů
Říhová, Hana ; Hrubá, Michaela (oponent) ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce "Život soběslavských měšťanů v letech 1525 - 1550 z pohledu jejich testamentů" je založena na studiu testamentů mužů a žen, které jsou pro sledované období dochovány ve Státním okresním archivu v Táboře. Přibližuje laické i odborné veřejnosti ucelený soubor raně novověkých testamentů a pozůstalostních rejstříků soběslavských měšťanů, mapuje testamentámí praxi v poddanském městě, umožňuje poznat způsob života lidí, profesní a sociální stratifikaci raně novověké společnosti a finanční hospodaření jednotlivých domácností. Výjimečným způsobem poukazuje na vztah člověka k Bohu, jeho myšlení a vnímání světa na prahu života, vzájemné vazby v rodině a vztah ke svým blízkým.
|
|
|
Deníky Zdenky Braunerové (1873-1883)
Šámal, Martin ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce)
Zdenka Braunerová je v povědomí širší veřejnosti zapsána jako česká výtvarnice, malířka. Přestože sama sebe vnímala a považovala za krajinářku, významná a mnohem více ceněná je především její tvorba v oblasti knižní grafiky. Její přínos a význam pro české umění je dokonce přirovnáván k významu Boženy· Němcové pro českou literaturu. Mnohem méně je již známa skutečnost, že se jedná o první plně profesionální českou malířku. Rozhodnutí stát se nezávislou a soběstačnou umělkyní a především pak jeho realizace, však narážely na zažité představy o postavení a funkci ženy ve společnosti. Z tohoto důvodu se stala jakýmsi symbolem vzepření se proti dobovým konvencím či maloměšťáctví. V minulosti bylo napsáno mnoho biografických, umělecko-historických či populárně naučných publikací, studentských prací i odborných článků zabývajících se životem či jednotlivými aspekty života této malířky. Přesto zájem o život a dílo Zdenky Braunerové neutichá, což lze vysvětlit nejen významem této osobnosti pro českou kulturu, ale také specifičností jejího života, který stále láká k novému zkoumání a objevování nových souvislostí. Vliv na badatelský zájem má nepochybně také neuvěřitelně rozsáhlá pozůstalost rozptýlená po mnoha českých i zahraničních institucích. Toto mimořádně pestré bohatství není stále ještě zcela vytěženo a láká...
|
|
|
Mezinárodní vztahy československého a českého archivnictví od roku 1918 do současnosti
Simkovičová, Jana ; Linhartová, Lenka (oponent) ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem předkládané práce je postíhnout mezinárodní vztahy českého, respektive československého archivnictví po roce 1918 do současnosti. Vzhledem k tomu, že se jedná o časově poměrně rozsáhlý úsek, bylo nutné rozčlenit práci do několika kapitol podle časových období. Samotnému jádru práce předchází rozbor použi tých pramenů a literatury. Úvodní kapitola je věnována děj inám čes kého archivnictví po roce 1918, která byla zařazena s ohledem na celkově složitý organizační tématu. vývoj našeho archivnictví a lepší pochopení Předem je nutné upozornit, že smyslem práce a jejím cílem je zmapovat mezinárodní vztahy a vazby českého archivnictví, které se začaly rýsovat po roce 1918 a v průběhu let se dále tvořily a upevňovaly. Mezinárodními styky jsou přitom myšleny především případy spolupráce, která je již zaštítěna jak plnou státní suverenitou a oficiální podporou úředních míst, tak i vědeckými organizacemi. Tato koncepce zachovává linii textu na úrovni mezinárodních vztahů v pravém slova smyslu. Příkladem může být téma archivní rozluky, kde se výklad úmyslně nezabývá přehledem konkrétních fondů a jejich osudů v rámci rozlukových prací, ale sleduj e jednání a diplomatické kroky, které byly v tomto směru podniknuty a hodnotí výsledky, kterých bylo dosaženo. S ohledem na jednotlivých kapitolách jednotlivých států.
|
host ::
RSS.