|
|
Role klošů v přenosu ptačích trypanosom
Santolíková, Anežka ; Svobodová, Milena (vedoucí práce) ; Dvořák, Vít (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zmapovat výskyt ptačích druhů klošů v České republice, objasnit, jaké linie ptačích trypanosom tito kloši přenášejí, a prozkoumat specificitu vůči vektorům u trypanosom dříve izolovaných z klošů. Během let 2017 - 2018 byly z pěvců odchyceny tyto ptačí kloši Ornithomya avicularia (91), O. biloba (267), O. fringillina (45), Ornithoica turdi (6), Stenepteryx hirundinis (1) a Ornithophila metallica (1). Potvrdila se hostitelská specifita vůči vlaštovkovitým u druhů O. biloba a S. hirundinis, Ostatní druhy klošů se vyskytovaly na tažných i stálých ptácích. Fylogenetická analýza genu pro cytochrom c oxidázu I, která zahrnovala i dříve necharakterizovaný druh O. metallica, odhalila příbuznost tohoto druhu s O. turdi. Ptačí trypanosomy byly detekovány u O. biloba (prevalence 20 %), O. avicularia (prevalence 8 %) a O. fringillina (prevalence 4 %). Všechny trypanosomy izolované z klošů patřily do skupiny ptačích trypanosom corvi-culicavium. Fylogenetická analýza trypanosom potvrdila výskyt pěti dříve popsaných linií této skupiny, čtyři izoláty z ptačí krve tvořily dvě nové bazální skupiny. Většina sekvencí trypanosom izolovaných z klošů tvořila sesterskou skupinu dříve popsaným liniím. Specifita vůči vektorům u jednotlivých linií ptačích trypanosom izolovaných z klošů byla zjišťována...
|
|
|
Molekulární identifikace flebotomů
Hlavačková, Kristýna ; Dvořák, Vít (vedoucí práce) ; Straka, Jakub (oponent)
Předložená diplomová práce se věnuje identifikaci zástupců rodů Phlebotomus a Sergentomyia z podčeledi Phlebotominae. Druhy rodu Phlebotomus se podílí na přenosu virových a bakteriálních infekcí, spolu se zástupci novosvětského rodu Lutzomyia jsou také jedinými prokázanými přenašeči parazitických protozoí rodu Leishmania. Druhy rodu Sergentomyia přenáší prvoky sesterského rodu Sauroleishmania, který infikuje plazy, ale již dlouhou dobu se objevují spekulace o jeho možném zapojení do přenosu savčích leishmanií. Tato podezření pramení zejména z opakovaných nálezů savčích leishmanií v jejich trávicím traktu. Přesné druhové určení medicínsky důležitých zástupců hematofágního hmyzu je naprosto zásadní, mimo jiné k efektivnímu nastavení jejich kontroly. Rutinní určování flebotomů je založeno na morfologických znacích umístěných především na hlavě a genitáliích. Tyto znaky však podléhají vnitrodruhové variabilitě, jejich hodnocení vyžaduje určitou míru zkušenosti a u volně chycených jedinců mohou být poničené, což znemožňuje určení do druhu. Tato práce proto přestavuje dvě alternativy identifikace flebotomů na základě molekulárních znaků. První z nich je DNA-barcoding, přístup založený na sekvenační analýze určitého DNA markeru a jeho porovnání s databází, který se dnes již běžně používá k určování řady...
|
|
|
Srovnání metod molekulární identifikace flebotomů
Gottfried, Vítězslav ; Dvořák, Vít (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Flebotomové jsou významní trapiči a přenašeči medicínsky a veterinárně významných virových, bakteriálních a protozoárních onemocnění, kteří se především vyskytují v subtropických a tropických oblastech celého světa. Nejvýznamnějším přenášeným onemocněním je leishmanióza. V současnosti je popsáno více než 900 druhů a poddruhů podčeledi Phlebotominae rozdělených do 32 rodů. Jejich taxonomie není dosud ustálena. Morfologická identifikace jednotlivých druhů je časově náročná, u některých druhů dokonce nemožná. Pro druhovou identifikaci flebotomů jsou proto používány molekulární metody. V této práci jsou popsány metody založené na zkoumání molekulárních struktur, případně etologických projevů flebotomů. Všechny tyto metody byly použity k druhové identifikaci flebotomů, k čemuž jsou v jednotlivých kapitolách uvedeny příklady a výhody a nevýhody jejich použití.
|
|
| |
|
|
Invaze hostitelských buněk mikrosporidiemi, zástupci Cryptomycota a Aphelida.
Johánková, Alžběta ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Dvořák, Vít (oponent)
Zástupci skupin Aphelida, Cryptomycota a Microsporidia jsou obligátní intracelulární parazité, kteří napadají širokou škálu hostitelů. Infikují je prostřednictvím unikátního invazního aparátu, ve kterém hraje důležitou roli struktura zvaná penetrační trubice. Za použití této trubice proráží stěnu hostitele a uvnitř hostitelských buněk přechází do rychle se množícího trofického stádia. Penetrační trubici také často využívají při opuštění hostitele. Hlavním cílem této práce je proto detailněji představit způsob invaze a strukturu penetračního aparátu těchto tří skupin organismů s důrazem na jejich vzájemnou příbuznost, ale i jejich odlišné životní strategie. V širším kontextu je studium biologie těchto organismů důležité i z fylogenetického hlediska, neboť jejich evoluční historie by mohla napomoci objasnit vývoj celé říše Fungi. Vědecká komunita doposud věnovala největší pozornost zejména skupině Microsporidia a o zbylých skupinách tak schází podrobnější informace. Klíčová slova: afelidie, Cryptomycota, mikrosporidie, Rozella, penetrační trubice, invaze
|
|
|
Návrh fotovoltaické elektrárny pro rodinný dům v okrese Jihlava
Dvořák, Vít ; Maule, Petr (oponent) ; Vaněk, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce řeší návrh fotovoltaické solární elektrárny pro konkrétní rodinný dům v lokalitě Jihlavska. Cílem práce bylo seznámit se s technologií pro výrobu solárních systémů, vyhodnotit trh v ČR a vytvořit návrh fotovoltaické solární elektrárny. Celkem byly navrženy tři elektrárny za pomoci návrhového systému PV*SOL. Každý návrh využívá jinou technologii fotovoltaických článků. Výsledkem každého návrhu elektrárny je kompletně hotový projekt, z kterého vychází mnoho faktorů jako účinnost celého systému v dané lokalitě, finanční analýza, návratnost investic a další. Navíc tyto projekty splňují podmínky pro dosažení dotačního programu Nová zelená úsporám. Na konci práce jsou vyhodnoceny všechny tři navržené elektrárny a za pomoci multikriteriální analýzy je určen nejlepší a nejvýhodnější návrh elektrárny pro danou lokalitu. V závěru je pak uvedena myšlenka dalšího rozvoje projektu.
|
|
|
Intraspecific variability of Phlebotomus sergenti, a major vector of Leishmania tropica
Dvořák, Vít
"Intraspecific variability of Phlebotomus sergenti, a major vector of Leishmania tropica" Vít Dvořák Dizertační práce, obhájená na Katedře parazitologie PřF UK 16.9. 2008 Phlebotomus sergenti je hlavním přenašem prvoka Leishmania tropica, původce lidské kutánní leishmaniózy, díky čemuž je druhem flebotoma se značným lékařským významem. Díky jeho širokému areálu rozšíření je předpokládána značná vnitrodruhová variabilita a byla postulována hypotéza o existenci kryptických druhů, lišících se ekologickými vlastnostmi, hostitelskými preferencemi a schopností přenosu leishmaniózy, což by mělo závažné důsledky z hlediska epidemiologie, diagnostiky a léčby této nemoci. Předkládaná dizertační práce shrnuje výsledky studia vnitrodruhové variability P. sergenti pomocí křížení jedinců z laboratorních kolonií a studia divokých populací druhu různými přístupy molekulární taxonomie. Prokázali jsme, že je možné úspěšně křížit jedince P. sergenti z laboratorních kolonií původem z Turecka a Izraele. Bylo pozorováno úspěšné páření a inseminace, v obou rodičovských kombinacích byli získáni životaschopní hybridi F1 a F2 generace, u nichž nebyl pozorován signifikantní rozdíl v produkci vajec. Analýza divokých populací P. sergenti z Turecka, Izraele, Sýrie a Uzbekistánu byla provedena několika molekulárními metodami: RAPD,...
|
|
|
Leishmaniases of Algeria and Morocco - vectors and reservoir hosts
Hanušniaková, Ida ; Dvořák, Vít (vedoucí práce) ; Kočišová, Alica (oponent)
Jedným z významných zanedbávaných tropických ochorení je leishmanióza. Tá sa vyskytuje v Starom i v Novom svete, kde postihuje stovky tisíc ľudí ročne. V Starom svete pre ľudí nebezpečné leishmánie prenáša rod Phlebotomus, v Novom svete rod Lutzomyia. Medzi tri hlavné formy prejavu ochorenia patrí kutánna, mukokutánna a viscerálna leishmanióza. Alžírsko je každoročne druhé na svete v počtoch prípadov kutánnej leishmaniózy. V Maroku je ročne prípadov menej, ale aj tam je leishmanióza bežným ochorením. Porozumenie prenosovému cyklu v ohnisku nákazy môže viesť k lepšej prevencii ochorenia. Na území Maroka a Alžírska sa vyskytuje Leishmania major, ktorá spôsobuje zoonotickú kutánnu leishmaniózu a prenáša ju Phlebotomus papatasi, L. tropica, ktorá spôsobuje antroponotickú kutánnu leishmaniózu a prenáša ju P. sergenti a L. infantum, ktorá spôsobuje zoonotickú viscerálnu leishmaniózu a prenášajú ju niektoré druhy podrodu Larroussius, napríklad P. perniciosus či P. perfiliewi. Medzi rezervoárové organizmy sa radia hlodavce, psi a človek. V minulosti bolo druhové určenie flebotomov závislé na morfologických kľúčoch. V súčasnosti sú využívané aj metódy druhového určenia na základe molekulárnej diagnostiky. Medzi najznámejšie patrí DNA barcoding, ktorý amplifikáciou špecifického úseku cytochróm oxidázy I...
|
|
|
Role klošů v přenosu ptačích trypanosom
Santolíková, Anežka ; Svobodová, Milena (vedoucí práce) ; Dvořák, Vít (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zmapovat výskyt ptačích druhů klošů v České republice, objasnit, jaké linie ptačích trypanosom tito kloši přenášejí, a prozkoumat specificitu vůči vektorům u trypanosom dříve izolovaných z klošů. Během let 2017 - 2018 byly z pěvců odchyceny tyto ptačí kloši Ornithomya avicularia (91), O. biloba (267), O. fringillina (45), Ornithoica turdi (6), Stenepteryx hirundinis (1) a Ornithophila metallica (1). Potvrdila se hostitelská specifita vůči vlaštovkovitým u druhů O. biloba a S. hirundinis, Ostatní druhy klošů se vyskytovaly na tažných i stálých ptácích. Fylogenetická analýza genu pro cytochrom c oxidázu I, která zahrnovala i dříve necharakterizovaný druh O. metallica, odhalila příbuznost tohoto druhu s O. turdi. Ptačí trypanosomy byly detekovány u O. biloba (prevalence 20 %), O. avicularia (prevalence 8 %) a O. fringillina (prevalence 4 %). Všechny trypanosomy izolované z klošů patřily do skupiny ptačích trypanosom corvi-culicavium. Fylogenetická analýza trypanosom potvrdila výskyt pěti dříve popsaných linií této skupiny, čtyři izoláty z ptačí krve tvořily dvě nové bazální skupiny. Většina sekvencí trypanosom izolovaných z klošů tvořila sesterskou skupinu dříve popsaným liniím. Specifita vůči vektorům u jednotlivých linií ptačích trypanosom izolovaných z klošů byla zjišťována...
|
|
|
Zdroje krve evropských flebotomů (Diptera: Phlebotominae) a metody jejich určování
Kykalová, Barbora ; Dvořák, Vít (vedoucí práce) ; Kočišová, Alica (oponent)
Leishmanióza je závažné a často opomíjené onemocnění s celosvětovým rozšířením. Jejími výhradními přenašeči jsou zástupci dvoukřídlého krevsajícího hmyzu, flebotomové. Identifikace hostitelů z nasáté krve přináší užitečné informace při objasňování koloběhu infekcí v endemických oblastech a odhalení potravních preferencí může napomáhat při vytvoření vhodných ochranných opatření. V průběhu let bylo k účelu určování nasáté krve adaptováno mnoho metod. Dnes jsou nejčastěji používané imunologické a DNA detekční metody v mnoha variantách. Základním genetickým markerem DNA detekčních metod jsou mitochondriální geny, zejména gen pro cytochrom B. Metody založené na proteinových analýzách jsou pro určování krve u flebotomů novinkou. Úspěšně byla představena metoda peptidového mapování MALDI-TOF hmotnostní spektrometrie. Předložená práce přináší výsledky určování hostitelů z nasáté krve u laboratorně nasátých samic i u terénních vzorků ze zemí Balkánu. Porovnává použití základní identifikační metody založené na sekvenační analýze při využití dvou odlišných genetických markerů (cytochrom B, prepronociceptin) a výsledky získané dalšími dvěma DNA detekčními metodami, multiplex PCR a RFLP. Zároveň představuje peptidové mapování, inovativní metodu hmotnostní spektrometrie, její využití a porovnání s tradičními DNA...
|
host ::
RSS.