|
Vliv podmínek žíhání a stárnutí na precipitaci fáze Ni4Ti3 v Ni-bohatých slitinách NiTi
Dlouhý, Antonín ; Bojda, Ondřej ; Fiala, J.
Práce se zabývá kvantitativní analýzou precipitátu fáze Ni4Ti3 ve slitine NiTi po rozpouštecím žíhání pri teplote 850°C po dobu 30 minut a stárnutí pri teplote 450°C po dobu 1 hodiny. Žíhání a stárnutí probehlo bez aplikace vnejšího napetí na vzduchu nebo v inertní atmosfére argonu. Pozornost je zamerena nejen na velikost precipitátu u hranic a v objemu zrn a na jejich objemový podíl, ale také na následný prubeh martenzitické transformace B2-(R)- B19’. Kvantitativní analýza je založena na vyhodnocení mikrostrukturních snímku z transmisního elektronového mikroskopu pomocí programu Adaptive Contrast Control. Martenzitická transformace byla dokumentována metodou diferenciální skenovací kalorimetrie. Výsledky prokázaly homogenní precipitaci fáze Ni4Ti3 s heterogenním rozložením krystalografických variant. Práce diskutuje možný vliv ochranné atmosféry behem žíhání a stárnutí na precipitaci fáze Ni4Ti3 a charakteristiky martenzitické transformace.
|
|
Nízkocyklová únava tvárné litiny s 2,8 % niklu
Tesařová, H. ; Petrenec, Martin ; Pacal, B. ; Musilová, I.
Tvárna litina s feritickou matricí legována 2,8% Ni byla cyklicky zatěžována konstantními amplitudami celkové deformace za účelem experimentálního studia cyklické napěťově-deformační odezvy a únavové životnosti.Původní mikrostruktura je dokumentována světelným mikroskopem. Lomové plochy byly pozorovány skenovacím elektronovým mikroskopem pro studium míst iniciace únavových trhlin jež byla slévárenské defekty a grafitidké částice./navovou životnost lzevelmi dobře aproximovat pomocí Manson-Coffin a Basquin závislostí.
|
|
Nízkocyklová únavová odolnost feritické litiny s kuličkovým grafitem legované niklem
Tesařová, H. ; Petrenec, Martin ; Pacal, B.
Zkoušky nízkocyklové únavy byly provedeny na válcových vzorcích z litiny s kuličkovým grafitem (dále LKG) v režimu řízené deformace za účelem posouzení únavové odolnosti. Byly získány křivky cyklického zpevnění, cyklická deformační křivka a křivky únavové životnosti. Je dokumentována mikrostruktura pomocí světelné mikroskopie. Lomová plocha byla pozorována pomocí elektronové rastrovací mikroskopie. Únavovou životnost lze uspokojiv_ charakterizovat Manson-Coffinovým a Basquinovým zákonem. Místa iniciace únavových trhlin v blízkosti povrchu jsou zdokumentovány.
|
| |
| |
|
Využití dvouparametrové lomové mechaniky u ozubení s tenkým věncem
Cílem práce je stanovení trajektorie únavové trhliny u ozubení s tenkým věncem pomocí MKP. Byly využity principy jednoparametrové a dvouparametrové lineárně elastické lomové mechaniky k zjištění typu porušení ozubeného kola. Byla určena minimální tloušťka věnce při které se trhlina ještě šíří pod zubem. Numerické simulace byly porovnány s experimentálními daty nalezenými v literatuře. Bylo zjištěno, že zahrnutí vlivu constraintu zpřesňuje predikci směru šíření únavové trhliny a v jistých případech vede k výrazně odlišným výsledkům predikovaných pomocí jednoparametrové lineárně elastické lomové mechaniky.
|
| |
|
Příspěvek k lomové houževnatosti hornin a metodice jejího měření
Vavro, Leona
Na rozdíl od lomové mechaniky betonu, kovů, plastů nebo keramiky je lomová mechanika hornin v České republice málo prozkoumanou oblastí. Předložený příspěvek shrnuje základní poznatky o vývoji metodiky měření lomové houževnatosti v podmínkách laboratoří Ústavu geoniky AV ČR v Ostravě. Metodika měření vychází z doporučení vydaných International Society for Rock Mechanics. Byly odebrány vzorky tří základních typů hornin (žula, pískovec, mramor). V současnosti jsou zhotovovány horninové výbrusy pro mikroskopické studium mineralogicko-petrografického složení a jsou stanovovány základní fyzikální a mechanické vlastnosti hornin. V následující fázi výzkumu se připraví tělesa pro měření lomové houževnatosti, která bude stanovována podle vyvinuté metodiky. Lomová houževnatost hornin může mít praktický význam v řadě aplikací např. při predikci anomálních geomechanických jevů, jako jsou horské otřesy.
|
| |
|
Tahová pevnost keramických pěnových materiálů
Řehořek, Lukáš
Keramické pěnové materiály se používají v mnoha průmyslových a medicínských odvětvích. Je tedy důležité plně charakterizovat všechny jejich mechanické vlastnosti. V tomto článku je popsána metodologie zkoušení těchto křehkých materiálů v tahu. Experimentálním materiálem byla replikačně vyrobená pěnová keramika na bázi korundu. Zkouška se skládá z fixace vzorku do speciálně připravených hliníkových kelímků a následného zatěžování pomocí soustavy přípravků zajišťujících tahové zatížení. Získané výsledky z více jak 60 vzorků jsou prezentovány společně se statistickou analýzou.
|