|
|
Lomové chování oceli EUROFER´97 po tepelném stárnutí
Hadraba, Hynek ; Dlouhý, Ivo
Feriticko-martenzitická ocel se sníženou aktivací Eurofer´97 je kandidátním konstrukčním materiálem reaktorové nádoby uvažovanéch fúzních reaktorů. Použití oceli Eurofer´97 je limitováno teplotou kolem 550°C. Naproti tomu zvýšení účinnosti fúzního reaktoru, na úroveň potřebnou pro produkci elektrické energie, vyžaduje zvýšení teploty v reaktoru. Dlouhodobá vysokoteplotní zátěž vede k mikrostrukturním změnám oceli. Cílem práce bylo popsat vliv krátkodobé a dlouhodobé teplotní zátěže na lomové vlastnosti oceli Eurofer´97. Krátkodobá teplotní zátěž byla simulována žíháním se stupňovitým ochlazováním, dlouhodobá teplotní zátěž pak dlouhodobým (5000 h) isotermickým žíháním při teplotě 550°C. Lomové chování bylo posouzeno pomocí instrumentované zkoušky rázem v ohybu. Nebyla pozorována žádná změna lomového chování oceli po žíhání se stupňovitým ochlazováním. Naproti tomu byla pozorována výrazná změna lomového chování po dlouhodobé teplotní zátěži.
|
|
|
Lomové chování RAFM oceli Eurofer´97 po tepelném stárnutí
Hadraba, Hynek ; Dlouhý, Ivo
Ocel Eurofer´97 je kandidátním konstrukčním materiálem reaktorové nádoby uvažovaného fúzního reaktoru DEMO. Použití oceli Eurofer´97 je limitováno teplotou kolem 550°C. Cílem práce bylo popsat vliv krátkodobé a dlouhodobé teplotní zátěže na lomové vlastnosti oceli Eurofer´97. Krátkodobá teplotní zátěž byla simulována žíháním se stupňovitým ochlazováním, dlouhodobá teplotní zátěž pak dlouhodobým (5000 h) isotermickým žíháním. V případě krátkodobé teplotní zátěže, simulované žíháním se stupňovitým ochlazováním, nebyl pozorován žádný vliv na lomové chování. Naproti tomu byla pozorována výrazná změna lomového chování po dlouhodobé teplotní zátěži; došlo k posunu tranzitní křivky o 5°C. Toto chování může být spojeno s pozorovaným zhrubnutím karbidů. Riziko zkřehnutí hranic zrn způsobené segregací fosforu je v případě oceli Eurofer´97 velmi nízké, zatímco zhrubnutí karbidů způsobuje její výrazné zkřehnutí.
|
|
|
Predikce teplotní závislosti lomové houževnatosti z parametrů tahových zkoušek
Dlouhý, Ivo ; Hadraba, Hynek ; Šmida, T. ; Babjak, J.
Na základě tahových zkoušek byla predikována referenční teplota teplotní závislosti lomové houževnatosti. Ke korelaci zmíněných vlastností byla využita neuronová analýza. Pro určení lomové houževnatosti byla použita tělesa pro zatěžování tříbodovým ohybem, referenční teplota byla určena multiteplotní metodou. Z tahových zkoušek byly určovány různé deformační a lomové vlastnosti zejména z oblasti krčku. Bylo negenerováno celkem 29 datových souborů z nízkolegovaných ocelí. Byla zjištěna dobrá korelace mezi predikovanými a experimentálně zjištěnými hodnotami referenční teploty. Pro zvýšení přesnosti predikovaných hodnot a snížení počtu vstupních dat jsou potřebné další analýzy s větším počtem datových souborů.
|
|
|
Fraktální anisotropie a heterogenita lomových ploch oceli
Strnadel, B. ; Dlouhý, Ivo
Závislosti fraktální dimenze lomové plochy vykazují vlnový charakter a rozptyl v závislosti na mikrosturkturním stavu testované oceli. Výsledky fraktální analýzy ve směru šíření trhliny a podél čela trhliny byly použity pro rekonstrukci geometrie lomové plochy. Důsledky konkurence transkrystalického a interkrystalického křehkého lomu mohou vést k zvýšené drsnosti lomové plochy a její fraktální dimenze.
|
|
|
Predikce referenční teploty z parametrů tahových zkoušek
Šmida, T. ; Babjak, J. ; Dlouhý, Ivo
Příspěvek je orientován na analýzu možností predikce referenční teploty lokalizující křivku lomové houževnatosti na teplotní ose na základě dat z tahové zkoušky. Pro analýzu byla použita neuronová analýza. Lomová houževnatost byla určována na základě standardních zkoušek tříbodovým ohybem, referenční teplota byla určována víceteplotní metodou. V analýze byla použita data inženýrského a fyzikálního charakteru se zaměřením na parametry popisující lokalizovanou deformaci. Trénovací soubor obsahoval data pro 29 nízkolegovaných ocelí. Byla zjištěna dobrá korelace mezi predikovanou a experimentálně zjištěnou referenční teplotou. Je nicméně nutný vyšší počet datových souborů v trénovací množině, aby bylo dosaženo odpovídající přesnosti.
|
|
|
Hledání lokálního maxima funkce algoritmus "postup06"
Byczanski, Petr
Lokální maximum diferencovatelné funkce je hledáno postupnou změnou argumentu. V okolí každého postupového bodu je funkční průběh aproximován pouze několika členy Taylorova rozvoje. Změna argumentu určená na základě aproximativního průběhu je primárně omezena zachováním jistého stupně platnosti aproximace.
|
|
|
Konkurence transkrystalického a interkrystalického lomu jako projev degradace oceli
Dlouhý, Ivo ; Hadraba, Hynek ; Strnadel, B.
Význam práce lze spatřovat v kvantifikaci příčin a charakteristik, které řídí iniciaci interkrystalického křehkého lomu a jeho výskyt v konkurenci se štěpným lomem. Studována byla CrNi ocel komerční čistoty a stejná ocel se zvýšeným obsahem atomů nečistot, Sn a Sb. Interkrystalické zkřehnutí bylo indukováno stupňovitým ochlazováním aplikovaným u obou taveb. Lomová houževnatost byla určována na základě zkoušek tříbodovým ohybem jednak standardních těles a jednak těles typu Charpy s trhlinou. Byla analyzována relace štěpného napětí a kritického napětí pro interkrystalický lom, přičemž byla prokázána vhodnost těchto parametrů pro kvantifikaci kombinace transkrystalického a interkrystalického lomu. Při kvantifikaci morfologických rozdílů v lomových povrchů byla použita fraktální analýza.
|
|
|
Použití lokálního přístupu při řešení transferability lomově mechanických parametrů
Dlouhý, Ivo ; Hadraba, Hynek ; Jurášek, L.
Při zachování podmínek platnosti mohou být tělesa typu Charpy s trhlinou (PC) použita pro specifikaci charakteristik lomové houževnatosti odpovídajících standardním tělesům. Typickým případem je perlitická ocel R7T používaná na výrobu železničních dvojkolí charakteristická výraznou mezí kluzu a zvýšenými pevnostními vlastnostmi. Bylo zjištěno, že v důsledku rozsáhlé Lüdersovy deformace je v rozmezí 60 až 90 MPam1/2 pozorována absence hodnot lomové houževnastoti a to v důsledku formování plastického kloubu v nedolomené části těles. Distribuce největšího hlavního napětí před čelem trhliny PC tělesa zatěžovaného v režimu rozsáhlých plastických deformací bylo shodné s průběhem této charakteristiky u referenčního pole (pro podmnky SSY). 3D výpočty metodou konečných prvků prokázaly, že u vzorku nedochází ke ztrátě constraintu.
|
host ::
RSS.