|
|
Originalita vědy a problém plagiátu. Tři výstupy Emanuela Rádla k jazykové otázce ve vědě z let 1902-1911
Hermann, Tomáš
Námětem příspěvku jsou vybrané publicistické polemické výstupy biologa a filosofa Emanuela Rádla (1873-1942) z dvou desetiletí před první světovou válkou, které se dotýkaly problémů národních jazyků ve vědě: 1. V drobné replice z roku 1902 profesoru v Lipsku R. Fickovi šlo o obecnou otázku smyslu provozování vědy v národních jazycích malých národů. 2. V delším samostatném eseji z roku 1910 o povaze české přírodovědy Rádl reagoval na paušální obvinění české vědy z nepůvodnosti a plagiátorství německých vzorů. 3. Současně Rádl sám zamířil přímo do nitra české vědecké obce, když z plagiátorství obvinil svého kolegu botanika K. Domina. Následná zuřivá polemika zasáhla část tehdejší přírodovědecké obce. Biografické okolnosti vztahující se k jedné osobě ukazují jeden typ dobových úvah o jazykové otázce ve vědě.
|
|
|
Ecclesia universalis versus Ecclesia nationalis? Cesta k rozdělení teologické fakulty roku 1891
Kunštát, Miroslav
Příspěvek popisuje cestu, která vedla 10 let po rozdělení pražské univerzity na českou a německou část (1882) též k rozdělení doposud utrakvistické katolické teologické fakulty (1891). Hledání nové pozice fakulty je nastíněno nejenom v rámci akademických zařízení jednotlivých národních společností, nýbrž i ve světle aktuálních pastoračních podnětů (konfrontace se sekularismem moderny, liberalismem, socialismem a nacionalismem). Dobové diskuse autor dokládá ohlasy z církve, university i politiky, zvláštní pozornost věnuje názorům profesora morální teologie a pozdějšího pražského světícího biskupa Wenzela Frinda (1843-1932).
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
České vědecké společnosti exaktních věd v 19. století
Jindra, Jiří
Je podán výklad o českých vědeckých společnostech působících v českých zemích od 19. století. V oblasti matematiky, astronomie a fyziky to byla Jednota českých matematiků, jejímž předchůdcem byl studentský Spolek pro volné přednášky z matematiky a fysiky. Chemici byli organizováni ve Spolku českých chemiků, jemuž předcházel studentský přírodovědecký spolek Isis. Ostatní přírodovědecké discipliny pěstoval Přírodovědecký klub. Současnými společnostmi s nepřerušenou činností jsou Jednota českých matematiků a fyziků a Česká chemická společnost.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vyšší hospodářská a hospodářsko-průmyslová škola zemská v Táboře. Konstituování a vývoj první české zemské akademie v letech 1866-1919
Kokešová, Helena
Příspěvek je věnován padesátitříleté historii vyšší hospodářské školy v Táboře, jediné školy svého druhu v českých zemích. Škola vznikla v roce 1866 a byla českým ekvivalentem německé hospodářské školy v Děčíně-Libverdě. Autorka věnuje pozornost snahám o zřízení táborské školy a především její činnosti a vývoji v letech 1866ů1919. Vedoucí postavení hospodářské školy v Táboře v českém zemědělském školství trvalo až do zrušení hospodářské akademie v roce 1919, kdy akademie našla pokračování v nově zřízené Vysoké škole zemědělské v Brně. V článku jsou zmíněny též osobnosti, jejichž činnost je spjata s táborskou školou a které se výrazně zasloužily o rozvoj českého zemědělského školství (Jan Baptista Lambl, František Farský, František Sitenský). Část referátu je zaměřena na výuku jazyků v táborské škole, kde se kromě obou zemských jazyků učilo jako nepovinnému předmětu ruskému a krátce i polskému jazyku.
|
host ::
RSS.