|
|
John Wenceslaus Kosch (1718-1798): North Bohemian master builder of the late baroque
Mandažiev, Petr ; Horyna, Martin (advisor) ; Macek, Petr (referee)
Předložená diplomová práce si netroufá být více než pouhou skicou k tématu činnosti Jana Václava Kosche. Hlavním kritériem výběru informací se stala snaha přiblížit se k podobě staveb v době jejich vzniku. Protože byl Jan Václav Kosch tvůrcem především regionálním, svým životem spjatý s Děčínskem, Českolipskem, Šluknovskem a dalšími zdejšími končinami, považoval jsem za nutné podat, pokud to bylo možné, také stručné příběhy jednotlivých lokalit. V případech jako Nový Bor, Varnsdorf, atp., jsem dějiny vzniku těchto míst rozšířil natolik, aby bylo zcela zřejmé, pro koho zde Jan Václav Kosch své stavby budoval. Tato okolnost vzniku jednotlivých architektur je dle mého soudu o to důležitější, protože upozorňuje na změnu společenských poměrů druhé poloviny osmnáctého století. Jako Koschovi objednavatelé nyní nevystupují pouze jednotlivci, ale také určité společenské vrstvy obyvatelstva, zejména obchodníci a podnikatelé. Ti také mnohdy určují podobu staveb svým vkusem a potřebou reprezentovat životní úspěchy. Dalším důležitým činitelem v určování podoby architektury bylo období josefínské stavební byrokracie, kde se konkrétní tvůrce, Kosche nevyjímaje, zcela ztrácel ve víru mechanismu úřednické mašinérie. Snad lze vyslovit domněnku, že právě toto období výrazně ovlivnilo svou unifikační tendencí charakter...
|
|
|
The Methodology of Art History in the Work of Heinrich Wölfflin (1864-1945)
Mandažiev, Petr ; Konečný, Lubomír (advisor) ; Rakušanová, Marie (referee) ; Kroupa, Jiří (referee)
Heinrich Wölfflin (1864-1945) is considered one of the most influential art history scholars. His study entitled "Kunstgeschichtliche Grundbegriffe" ("Principles of Art History"), published in 1915, gained considerable response, both critical and favourable. In the study, Wölfflin attempted to explain transpersonal principles of periodically repeating artistic evolution. This evolutionary process, culminating in two phases, conditions entire artistic output (architecture, sculpture, painting, artistic craft), which thus developes within predetermined limits. Wölfflin defined each phase by concepts-pentad that gives a true picture of its character. First of the climaxes is the art oriented according to the analogy with the sense of touch; the second one is the artistic output defined by the analogy with the sense of sight. Wölfflin deduced the contradiction of the "linear style" (fixed to objects) and the "painting style" (wedded to purely optical qualities) from evolutionary degrees of human imaginantion, which developes precisely from haptic to visual projections. This progression - as emphasized by him - is always one-way and can not be reversal. Both these style-types are being permeated by various, historicaly conditioned culturally-historical contents that represent an outer component of the...
|
|
|
John Wenceslaus Kosch (1718-1798): North Bohemian master builder of the late baroque
Mandažiev, Petr ; Macek, Petr (referee) ; Horyna, Martin (advisor)
Předložená diplomová práce si netroufá být více než pouhou skicou k tématu činnosti Jana Václava Kosche. Hlavním kritériem výběru informací se stala snaha přiblížit se k podobě staveb v době jejich vzniku. Protože byl Jan Václav Kosch tvůrcem především regionálním, svým životem spjatý s Děčínskem, Českolipskem, Šluknovskem a dalšími zdejšími končinami, považoval jsem za nutné podat, pokud to bylo možné, také stručné příběhy jednotlivých lokalit. V případech jako Nový Bor, Varnsdorf, atp., jsem dějiny vzniku těchto míst rozšířil natolik, aby bylo zcela zřejmé, pro koho zde Jan Václav Kosch své stavby budoval. Tato okolnost vzniku jednotlivých architektur je dle mého soudu o to důležitější, protože upozorňuje na změnu společenských poměrů druhé poloviny osmnáctého století. Jako Koschovi objednavatelé nyní nevystupují pouze jednotlivci, ale také určité společenské vrstvy obyvatelstva, zejména obchodníci a podnikatelé. Ti také mnohdy určují podobu staveb svým vkusem a potřebou reprezentovat životní úspěchy. Dalším důležitým činitelem v určování podoby architektury bylo období josefínské stavební byrokracie, kde se konkrétní tvůrce, Kosche nevyjímaje, zcela ztrácel ve víru mechanismu úřednické mašinérie. Snad lze vyslovit domněnku, že právě toto období výrazně ovlivnilo svou unifikační tendencí charakter...
|
guest ::
