|
|
The Czech refugees from the occupied borderland in the time of Second Republic (1938-1939)
Benda, Jan ; Kuklík, Jan (advisor) ; Gebhart, Jan (referee)
V poslední době se rozšířily příspěvky k problému uprchlíků, kteří v důsledku Mnichovské dohody a mnoha dalších důvodů, ať už politických, rasových, či ekonomických opustili své domovy na území zabraném Německem, Polskem a Maďarskem. Stalo se tak pravděpodobně i v souvislosti s tlakem sudetoněmeckých krajanských sdružení na odškodnění za zabavený majetek po 2. světové válce. Pozornost není upřena jen na ně, ale i na české přestěhovalce ze Slovenska. Obecně mě k tomuto tématu inspirovaly články Miroslava Šišky v sobotním Právu a snaha poznat situaci v mém městě, které leželo na cestě uprchlíků z pohraničí do hlavního města. Důvodem byla také snaha vidět téma s konkrétními aktéry - osobami, které dosavadní obecná literatura, vzhledem ke své podstatě, může velmi těžce zachytit. I proto jsem se rozhodl, směřovat jádro této práce k osvětlení situace v Kralupech nad Vltavou -okresním městě ve středních Čechách, které se muselo ze dne na den vypořádat s přílivem stovek uprchlíků. (Uprchlíkem je pro mě každý, kdo splňoval definici tohoto označení uvedenou v Jednacím řádu Ústavu pro péči o uprchlíky. Se stejným významem používám i další označení hraničáři, či utečenci.) Pozornost této sondy by měla být upřena zejména na situaci ve městě včetně místní péče o uprchlíky, kteří přišli do Kralup ze svých domovů. Z...
|
|
|
The Czech refugees from the occupied borderland in the time of Second Republic (1938-1939)
Benda, Jan ; Gebhart, Jan (referee) ; Kuklík, Jan (advisor)
V poslední době se rozšířily příspěvky k problému uprchlíků, kteří v důsledku Mnichovské dohody a mnoha dalších důvodů, ať už politických, rasových, či ekonomických opustili své domovy na území zabraném Německem, Polskem a Maďarskem. Stalo se tak pravděpodobně i v souvislosti s tlakem sudetoněmeckých krajanských sdružení na odškodnění za zabavený majetek po 2. světové válce. Pozornost není upřena jen na ně, ale i na české přestěhovalce ze Slovenska. Obecně mě k tomuto tématu inspirovaly články Miroslava Šišky v sobotním Právu a snaha poznat situaci v mém městě, které leželo na cestě uprchlíků z pohraničí do hlavního města. Důvodem byla také snaha vidět téma s konkrétními aktéry - osobami, které dosavadní obecná literatura, vzhledem ke své podstatě, může velmi těžce zachytit. I proto jsem se rozhodl, směřovat jádro této práce k osvětlení situace v Kralupech nad Vltavou -okresním městě ve středních Čechách, které se muselo ze dne na den vypořádat s přílivem stovek uprchlíků. (Uprchlíkem je pro mě každý, kdo splňoval definici tohoto označení uvedenou v Jednacím řádu Ústavu pro péči o uprchlíky. Se stejným významem používám i další označení hraničáři, či utečenci.) Pozornost této sondy by měla být upřena zejména na situaci ve městě včetně místní péče o uprchlíky, kteří přišli do Kralup ze svých domovů. Z...
|
|
|
Activist journalist Vladimír Krychtálek (1903-1947)
Juroška, Martin ; Gebhart, Jan (referee) ; Kuklík, Jan (advisor)
Vladimír Krychtálek (27 January 1903, Brno - 22 April 1947, Praha) termed as one of so-called activistic jornalists, acted during his newspaper profession i. a. in France, as foreign correspondent of Lidove noviny in the USSR and in Yugoslavia and after that as editor and editor in chief of Venkov and Večer. During the Second Republic period Krychtálek undertook two informative journeys to Berlin and after the creation of the Protectorate of Bohemia and Moravia used his contacts with representatives of German occupation authorities for the benefit of the concern Novina, which published daily newspaper Večer and Venkov. Krychtálek became an editor in chief of newspaper Večer in May 1939 and from summer of this year started to act as journalist for the benefit of cooperation with occupational forces. From autumn of 1939, Krychtálek took part together with selected Czech journalists in classified discussions with representatives of German occupational authorities for press affairs Karl von Gregory and Wolfgang Wolfram von Wolmar. Within this discussions, protectorate journalists obtained instructions what and how to write articles for the support of cooperation between Czechs and Germans. In summer and autumn of the year 1940, Krychtálek made - in cooperation with newspapermen Vladimír Ryba and Jaroslav Křemen...
|
|
|
Czechoslovak pilots in German captivity 1940-1945
Kudrna, Ladislav ; Hlavačka, Milan (advisor) ; Hanzlík, František (referee) ; Gebhart, Jan (referee)
Příslušníci RAF, čs. letce nevyjímaje, byli ze strany velitelství RAF připraveni na možnost zajetí. Předně znali svá práva a povinnosti vyplývající ze Ženevské konvence. Zajatec mohl udat pouze své vojenské číslo, jméno a hodnost. Nic víc. Pokud by porušil tato ustanovení, vystavoval se po skončení války možnosti vojenského postihu. Velení RAF však svoje muže připravilo nejen na to, co mají dělat v případě zajetí, ale i na to, jak se zajetí vyhnout. Ukázali jsme si, že velení RAF nechalo v roce 1941 seznámit svoje příslušníky s příběhem letce, který upadl do zajetí a podařilo se mu z něho utéct a probít se zpět do Velké Británie. Na příkladě tohoto muže mělo být ukázáno, jak se v případě zajetí zachovat, co mohli letci očekávat v případě německých výslechů, a jak využít příležitost k útěku. Letci byli rovněž seznámeni s tím, jak se zachovat v případě sestřelení nejen nad Německem, ale i nad okupovanou Evropou, především nad Francií. Letci potom byli na operace nad nepřátelským územím vybaveni různými pomůckami, které jim měly pomoci probít se zpět do Velké Británie. I když se velení RAF snažilo své muže co nejlépe připravit na možnost sestřelení nad nepřátelským územím, přesto několik čs. letců po válce do protokolu uvedlo, že neměli potřebné instrukce, jak se v takovém případě zachovat. Tedy jak se vyhnout...
|
|
|
Political region Most in year 1938
Mocová, Jitka ; Gebhart, Jan (referee) ; Kuklík, Jan (advisor)
Jako téma své diplomové práce jsem si zvolila "Politický okres Most v roce 1938". Cílem bylo postihnout vzájemný vztah českého a německého živlu v průběhu necelých 70. let, a to se zaměřením na rok 1938, jako na přelomový okamžik tohoto vztahu. Okres Most byl svým charakterem, v rámci pohraničních oblastí, zcela specifický. Jednalo se o oblast, kde se německé obyvatelstvo muselo vyrovnávat se silnou českou menšinou. Sleduji politický okres od doby, kdy se začala jeho národnostní struktura měnit v souvislosti s těžbou uhlí, tedy do 70. let 19. století. Z tohoto důvodu je práce rozdělena do tří částí: I. část Habsburská monarchie (od 70. let 19. století do r. 1918), II. část Československá republika (1918-1935) a m. část: Rok 1938. Jednotlivé části jsou dále děleny na kapitoly. V první části se snažím zachytit změnu národnostního složení obyvatelstva politického okresu v závislosti na rozvoji těžby hnědého uhlí. Opírám se především o práce Jana Měchýře l popisující jednak proces zakládání dolů, ale i život a smýšlení tehdejších horníků. Práce jsou staršího data a částečně ovlivněny dobovou ideologií, ale přesto, pokud se týče faktografických údajů a znalostí problematiky, jedná se o díla vysoké hodnoty. V kapitole, zabývající se národnostními poměry, využívám údajů Z. Šubrta a L. Fediuka2 , kteří prováděli v...
|
|
|
The national trial with Radola Gajda 1947. A case study
Král, Martin ; Gebhart, Jan (referee) ; Šedivý, Ivan (advisor)
The topic of the study is the case of Radola Gajda, a former legionary and Czechoslovak general, before the National Court in 1947. After a short presentation of Radola Gajda, the study deals with his activity during the Second Czechoslovak Republic and the Protectorate. It outlines the origins of retributive justice, but it mostly focuses on Gajda's case. I have raised questions relating to the objectivity of the court, the way of its approach to the accused person and the possibility of interference in the judge's impartiality. I have also done some research into the way how the party press informed about this case. I have discovered that in 1947 Radola Gajda was no longer a politically important person, and I did not manage to find any significant interference into the investigation and the law case. The court gave equal space both to the defence and the plaintiff, and it sensibly assessed the evidence of both parties. The press of the individual political parties informed about the trial in a very brief way, and left-wing dailies in particular were more likely to present information aimed against the accused.
|
|
|
Ice hockey in the Protectorate of Bohemia and Moravia
Kunert, Petr ; Gebhart, Jan (referee) ; Randák, Jan (advisor)
This thesis deals with ice hockey in the era of the Protectorate of Bohemia and Moravia. It describes the role of sport during the Nazi occupation while approaching ice hockey from both sport and social point of view. Further to this, brief biographies of the most considerable players of the period concerned are provided. This thesis aspires to be a small contribution to the history of one of the most popular Czech sports.
|
|
|
The activity of the Government and the supreme defense council of the state in 1932-1938
Straka, Karel ; Gebhart, Jan (advisor) ; Kuklík, Jan (referee) ; Hanzlík, František (referee)
This PhD thesis describes evolution of the political-military decisions in the field of defense of the Czechoslovak Republic in the 1930s. Its aim is to give the essential pieces of knowledge about preparation of the effective defense in that time. Much has been written about the Czechoslovak military preparations during the critical period of the international affairs between 1932-1938. Many studies and books have only contained a pure military side of the Czechoslovak defense. Historical development of the Czechoslovak Military Forces is well-known with regard to the Czechoslovak military situation within the Munich crisis in September 1938 but the effective defense measures were taken for the period of a few years before 1938. The political-military decisions of the Czechoslovak executive system have not been examined. Work of the Supreme Defense Council of the State (Nejvyšší rada obrany státu) is in the centre of this PhD thesis. The Supreme Defense Council of the State and the Government had major responsibility for Czechoslovak security. Work of the mentioned Council has not been examined. The PhD thesis is divided into five chapters, arranged chronically, which trace development of the Czechoslovak defense system. There is a preface and a conclusion in the structure of this PhD thesis too. The...
|
|
| |
|
|
Political ideas of Bohumil Laušman - story of the democratic socialist
Horák, Pavel ; Čechurová, Jana (advisor) ; Gebhart, Jan (referee)
Bohumil Laušman (born August 30th, 1903) was a member of the Social Democratic Party. He was elected member of the National Assembly for the Pardubice region after ten years in regional politics. At the age of thirty-one he became the youngest Member of Parliament. He organised the foundation of the second parliament formation after the Munich events within the system of limited democracy, the National Labour Party. Not only did he show courage, he also showed sense for reality, when he was regulating some left-wing radicals in the weak party. He participated actively in the resistance after the establishment of the protectorate. In his resistance, he promoted collaboration across the political spectrum. That is why the selfconfident Laušman entered the exile with the idea that the left-wing party should have a moral right to determine political direction of exile institutions, which were forming at that time. His obvious left-wing tendency and non-constructive behaviour are possible to be seen after the failure of his political formation of Czechoslovakia's resistance movement in Paris and London. He travelled to the USSR in the middle of the year 1942 to get acquainted with political ideas of the representatives of the Czechoslovak resistance residing there, possibly to get their political support. During...
|
guest ::
RSS feed.