|
|
Barley Proteomic Studies Related to Beer Production
Benkovská, Dagmar ; Márová, Ivana (referee) ; Ehrenbergerová, Jaroslava (referee) ; Zdráhal, Zbyněk (referee) ; Bobáľová, Janette (advisor)
Tato práce se zabývá proteomickými studiemi ječmene v souvislosti s výrobou piva. Ječmen patří mezi nejvýznamnější plodiny na světě a je využíván hlavně pro sladovnické účely, nejčastěji pro pivovarnictví. Studium proteinů ječmene během sladování a výroby piva poskytuje informace o změnách v proteinovém složení nebo jejich posttranslačních modifikacích. Jelikož jsou proteiny v ječmeni a jejich změny zásadní pro kvalitu sladu a piva, proteomické studie ječmene mají potenciál pro zlepšení procesu sladování a pivovarnictví. Hlavním cílem této práce je studium ve vodě rozpustných proteinů ječmene a jejich změn, ke kterým dochází během sladování a výroby piva. Rozdíly v proteinovém složení byly sledovány pomocí gelové elektroforézy, kapalinové chromatografie na reverzní fázi, gelové chromatografie a MALDI-TOF hmotnostní spektrometrie. Během sladování se vlivem klíčení zrna zvyšuje množství některých proteinů a také jsou tvořeny nové proteiny. V průběhu vaření piva se naopak v důsledku vysoké teploty a enzymatické aktivity proteáz mnoho proteinů rozkládá. Těmto drsným podmínkám odolají jen některé proteiny, které přechází až do piva a mohou ovlivnit jeho kvalitu. Dále byly zkoumány různé odrůdy ječmene a jejich rozdíly. Byly porovnány odrůdy povolené pro výrobu certifikovaného Českého piva s jednou osvědčenou sladovnickou odrůdou a jednou nesladovnickou odrůdou ječmene. Kromě toho byly studovány v alkoholu rozpustné proteiny ječmene a jejich změny v průběhu sladování. Zvláštní pozornost byla věnována vybrané skupině posttranslačních modifikací proteinů: glykosylacím. Neenzymaticky glykosylované proteiny ječmene (neboli glykované proteiny) jsou tvořeny v průběhu sladování kvůli přítomnosti velkého množství glukózy uvolněné z rozkladu škrobu. Glykované proteiny ovlivňují stabilitu proteinů a kvalitu piva, obzvlášť pěnotvorný účinek. Enzymatické N-glykosylace představují nejčastěji studované posttranslační modifikace u rostlin, protože glykoproteiny hrají klíčovou roli v různých biologických funkcích. Glykoproteiny jsou často přítomny v malém množství, a proto je pro jejich analýzu potřebné obohacení glykoproteinů z komplexní směsi. Pro studium glykoproteinů byla využita afinitní chromatografie s lektinem concanavalin A. Kromě toho byla také optimalizována analýza sacharidové části glykoproteinů. Tato disertační práce přináší důležité informace o proteinech ječmene, jejich změnách a analýze, které budou užitečné pro další studium.
|
|
|
Development of Instrumentation and Methodology in Proteomic and Environmental Analysis
Hezinová, Věra ; Bobáľová, Janette (referee) ; Lubal,, Přemysl (referee) ; Čáslavský, Josef (referee) ; Klepárník, Karel (advisor)
Tato práce je zaměřena jak na cílený tak na přehledný přístup ve studiu proteomiky. Cílená proteomika přináší informace o přítomnosti proteinu a jeho lokalizaci v buňce či tkáni pomocí luminiscenčních značek na bázi kvantových teček, zatímco přehledná proteomika se zabývá identifikací změn v proteomu dvou nebo více jedinců stejného druhu vystavených různým podmínkám. Protože proteomika vyžaduje vysoce citlivé separační a identifikační techniky, byly v této práci ověřeny různé metody zlepšení citlivosti kapilární elektroforézy s hmotnostní detekcí. Použití rozhraní s kapalinovým spojem pro spojení těchto dvou technik, které zajišťuje vyšší citlivost analýz, bylo také ověřeno analýzou metabolitů etanolu a kokainu v lidské moči. Zavedené techniky instrumentace jsou využitelné při posouzení vlivu významných faktorů životního prostředí na živé systémy jak na buněčné tak na molekulární úrovni.
|
|
| |
|
|
A New evaluation of combined antitumor effects of natural and synthetic nuclear retinoid receptor ligands in human breast carcinoma cells
Strouhalová, Dana ; Laštovičková, Markéta ; Bobál, P. ; Macejová, D. ; Mosná, B. ; Brtko, J. ; Bobálová, Janette
This work represents the study of the effects of biologically active ligands of nuclear retinoid X receptors, triorganotin compounds, on proteomic profile of MDA-MB-231 cells. We focused primarily on tributyl/phenyltin derivatives that suggest the combined antitumor effect when they are used with natural nuclear retinoid receptor ligand all-trans retinoic acid (ATRA). Proteomic strategies connected to PDQuest evaluation were applied in this study. Some specific proteins with tumor process association were chosen for more detail study. Our findings indicate that selected triorganotins derivatives resulted to significantly reduced level of studied proteins belonging to metabolic pathway or to other cellular processes as apoptosis or epithelial–mesenchymal transition. In the case of vimentin, the key protein of EMT process, the silencing was set up by triorganotin compounds and significantly enhanced by combination with ATRA. This additive effect on downregulation can result from the potential engagement of RXR/RAR heterodimer, considering co-addition of both partner ligands of mentioned heterodimer to the treatment.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Barley Proteomic Studies Related to Beer Production
Benkovská, Dagmar ; Márová, Ivana (referee) ; Ehrenbergerová, Jaroslava (referee) ; Zdráhal, Zbyněk (referee) ; Bobáľová, Janette (advisor)
Tato práce se zabývá proteomickými studiemi ječmene v souvislosti s výrobou piva. Ječmen patří mezi nejvýznamnější plodiny na světě a je využíván hlavně pro sladovnické účely, nejčastěji pro pivovarnictví. Studium proteinů ječmene během sladování a výroby piva poskytuje informace o změnách v proteinovém složení nebo jejich posttranslačních modifikacích. Jelikož jsou proteiny v ječmeni a jejich změny zásadní pro kvalitu sladu a piva, proteomické studie ječmene mají potenciál pro zlepšení procesu sladování a pivovarnictví. Hlavním cílem této práce je studium ve vodě rozpustných proteinů ječmene a jejich změn, ke kterým dochází během sladování a výroby piva. Rozdíly v proteinovém složení byly sledovány pomocí gelové elektroforézy, kapalinové chromatografie na reverzní fázi, gelové chromatografie a MALDI-TOF hmotnostní spektrometrie. Během sladování se vlivem klíčení zrna zvyšuje množství některých proteinů a také jsou tvořeny nové proteiny. V průběhu vaření piva se naopak v důsledku vysoké teploty a enzymatické aktivity proteáz mnoho proteinů rozkládá. Těmto drsným podmínkám odolají jen některé proteiny, které přechází až do piva a mohou ovlivnit jeho kvalitu. Dále byly zkoumány různé odrůdy ječmene a jejich rozdíly. Byly porovnány odrůdy povolené pro výrobu certifikovaného Českého piva s jednou osvědčenou sladovnickou odrůdou a jednou nesladovnickou odrůdou ječmene. Kromě toho byly studovány v alkoholu rozpustné proteiny ječmene a jejich změny v průběhu sladování. Zvláštní pozornost byla věnována vybrané skupině posttranslačních modifikací proteinů: glykosylacím. Neenzymaticky glykosylované proteiny ječmene (neboli glykované proteiny) jsou tvořeny v průběhu sladování kvůli přítomnosti velkého množství glukózy uvolněné z rozkladu škrobu. Glykované proteiny ovlivňují stabilitu proteinů a kvalitu piva, obzvlášť pěnotvorný účinek. Enzymatické N-glykosylace představují nejčastěji studované posttranslační modifikace u rostlin, protože glykoproteiny hrají klíčovou roli v různých biologických funkcích. Glykoproteiny jsou často přítomny v malém množství, a proto je pro jejich analýzu potřebné obohacení glykoproteinů z komplexní směsi. Pro studium glykoproteinů byla využita afinitní chromatografie s lektinem concanavalin A. Kromě toho byla také optimalizována analýza sacharidové části glykoproteinů. Tato disertační práce přináší důležité informace o proteinech ječmene, jejich změnách a analýze, které budou užitečné pro další studium.
|
|
|
Development of Instrumentation and Methodology in Proteomic and Environmental Analysis
Hezinová, Věra ; Bobáľová, Janette (referee) ; Lubal,, Přemysl (referee) ; Čáslavský, Josef (referee) ; Klepárník, Karel (advisor)
Tato práce je zaměřena jak na cílený tak na přehledný přístup ve studiu proteomiky. Cílená proteomika přináší informace o přítomnosti proteinu a jeho lokalizaci v buňce či tkáni pomocí luminiscenčních značek na bázi kvantových teček, zatímco přehledná proteomika se zabývá identifikací změn v proteomu dvou nebo více jedinců stejného druhu vystavených různým podmínkám. Protože proteomika vyžaduje vysoce citlivé separační a identifikační techniky, byly v této práci ověřeny různé metody zlepšení citlivosti kapilární elektroforézy s hmotnostní detekcí. Použití rozhraní s kapalinovým spojem pro spojení těchto dvou technik, které zajišťuje vyšší citlivost analýz, bylo také ověřeno analýzou metabolitů etanolu a kokainu v lidské moči. Zavedené techniky instrumentace jsou využitelné při posouzení vlivu významných faktorů životního prostředí na živé systémy jak na buněčné tak na molekulární úrovni.
|
guest ::
RSS feed.