|
|
Pasport veřejné zeleně v rámci katastru obce Janov (okres Svitavy)
Kročil, Daniel
Tato bakalářská práce se zabývá vytvořením pasportu veřejné zeleně. Pasport probíhal v katastru obce Janov, kam spadají vesnice Janov, osady Mendryka a Gajer a jejich přilehlé okolí. Pro lokalizaci stromů a keřů byla použita mobilní aplikace. Ke každému naměřenému prvku byly přiřazeny také dendrometrické údaje, včetně zdravotního stavu. Zdravotní stav byl posuzován dle metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR). Na obecních parcelách bylo naměřeno téměř 7 000 stromů včetně keřů. Pasport bude sloužit pro potřeby obce a bude vložen na geoportál obce Janov.
|
|
|
Zhodnocení zdravotního stavu dřevin z hlediska výskytu dřevních hub v sídelní zeleni obce Hybrálec
Hegerová, Aneta
V rámci bakalářské práce Zhodnocení zdravotního stavu dřevin z hlediska výskytu dřevních hub v sídelní zeleni obce Hybrálec (Kraj Vysočina) bylo zhodnoceno 123 stromů. Terénní průzkum probíhal pravidelně od jara 2018 do podzimu 2019. Tento průzkum byl zaměřen na vyhledávání plodnic víceletých i jednoletých hub. Bylo nalezeno 10 druhů hub – Ganoderma adspersum, Hypholoma fascilucare, Kretzschmaria deusta, Laetiporus sulphureus, Pleurotus ostreatus, Phellinus igniarius, Pholiota squarrosa, Pholita adiphosa, Schizophyllum commune a Stereum hirsutum na 6 druzích stromů – Acer platanoides, Aesculus hippocastanum, Fraxinus excelsior, Quercus robur, Salix alba a Tilia cordata. U několika stromů bylo provedeno měření akustickým tomografem a v jednom případě byla pro identifikaci plodnic rodu Ganoderma použita metoda mikroskopování. Na základě zhodnocení zdravotního stavu byla pro každý strom navržena opatření, aby byla zajištěna co největší provozní bezpečnost dřevin. Konečná cena všech navrhovaných zásahů činí 54 780 Kč.
|
|
|
Inventarizace veřejné zeleně v intravilánu obce Žacléř
Tišlerová, Anna
Tato bakalářská práce se zabývá vytvořením pasportní evidence veřejné zeleně města Žacléř. Základem pasportizace je určení skladby biologických prvků (jednotlivé stromy, keře) a jejich lokalizace pomocí GNSS. Současně byla provedena inventarizace této zeleně, která zahrnovala identifikaci parametrů jako druh dřeviny a tloušťku kmene. Dále byl posouzen zdravotní stav zjištěný na základě metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Výsledná databáze bude využita městským úřadem v Žacléři.
|
|
|
Marketingový průzkum názoru veřejnosti na rozsah a intenzitu využívání krajiny ve Zlínském kraji
Holzner, Petr
Cílem práce je marketingový průzkum názoru veřejnosti na rozsah a intenzitu využívání krajiny ve Zlínském kraji. Konkrétněji se práce zabývá míněním veřejnosti o využití zemědělské půdy, veřejné a soukromé zeleně a také o rybolovu, lesnictví, myslivosti, podpoře bioenergií a ochraně přírody. Názory občanů byly zjišťovány pomocí dotazníků a výsledky byly zpracovány do tabulek a grafů. Z výsledků vyplývá, že lidé ve Zlínském kraji se obecně zajímají o krajinu kolem sebe a o jejím využití. Obyvatelé menších měst a vesnic se více zajímají o využití zemědělské půdy, lesnictví a myslivosti. Naopak lidé žijící ve městech řeší převážně problematiku využití městské zeleně.
|
|
|
Zmapování současného využití bylin při tvorbě květinových vegetačních prvků v intravilánu sídel
Huvar, Petr
Tato bakalářská práce na téma „Zmapování současného využití bylin při tvorbě květinových vegetačních prvků v intravilánu sídel“ se zabývá problematikou využití trvalek ve veřejné zeleni městského prostředí. Literární rešerše se zabývá historií použití trvalek, rozdělením do funkčních skupin, zakládáním a údržbou trvalkových záhonů a v neposlední řadě přínosem těchto květinových vegetačních prvků v intravilánu sídel. Tato literární rešerše dále poskytuje podklad pro praktickou část bakalářské práce, která je zhotovena formou terénního šetření. Terénní šetření poskytuje kvantitativní výsledky pro vyhodnocení současného stavu využití trvalkových výsadeb, ve srovnání s ostatními plochami zeleně ve městském prostředí Kopřivnice.
|
|
|
Využití letničkových záhonů z přímých výsevů v urbánním prostoru. =: The use of annual flower beds raised by direct sowing in urban space. /
Klasová, Kristýna
Předkládaná disertační práce se komplexně zabývá problematikou využití letničkových záhonů z přímých výsevů v urbánním prostoru. V literární části práce jsou uvedena teoretická východiska vztahující se k dané problematice. Na tyto poznatky navazuje práce v experimentální části, která se snaží nalézt odpovědi na neuspokojivě vyřešená dílčí témata problematiky a prohloubit některé již získané poznatky do takové míry, aby bylo možné širší uplatnění letničkových záhonů z přímého výsevu ve veřejné zeleni českých obcí a měst. Pro naplnění tohoto hlavního cíle bylo v disertační práci řešeno několik samostatných dílčích témat. V praktické části práce bylo provedeno terénní šetření, v rámci kterého byly vytipovány a navštíveny modelové objekty, zejména zahraniční, vzhledem k tomu, že v době zahájení řešení disertační práce bylo v České republice využití letničkových záhonů z přímých výsevů spíše výjimečné. Celkem bylo navštíveno 12 měst a obcí s 87 plochami záhonů. Na základě získaných dat byla vypracována typologie ploch pro použití letničkových záhonů z přímých výsevů, čímž byly vymezeny možnosti využití letničkových záhonů z přímých výsevů v urbánním prostoru s důrazem na jejich limity a potenciál. Experimentální část práce se skládá ze dvou samostatných experimentů. První z nich je zaměřen na ověřování vybraných technologií zakládání letničkových záhonů z přímého výsevu, které by v co nejvyšší míře eliminovaly výskyt nežádoucích jednoletých plevelů. Tento experiment byl založen opakovaně v letech 2013, 2014 a 2015. Výsledky každého roku byly využity k úpravám technologií ověřovaných v následujících letech. V roce 2015 bylo ověřováno celkem 10 finálních variant technologií zakládání. Pro tyto finální technologie byly navíc stanoveny materiálové a pracovní náklady na založení a péči. Druhý experiment je zaměřen na ověřování nových potenciálně vhodných druhů a kultivarů letniček pro zakládání z přímého výsevu, které by rozšířily používaný sortiment letniček. V roce 2014 bylo ověřováno 45 taxonů letniček, v roce 2015 byl experiment rozšířen a celkově bylo ověřováno 70 taxonů letniček. Poslední část práce je zaměřena na přenos získaných zkušeností do praxe. V rámci této části práce byly modelové technologie ověřovány ve veřejném urbánním prostoru měst Strakonice, Plzeň, Lednice, Brno aj. Zkušenosti z mnoha uskutečněných realizací jsou jednou z důležitých součástí této práce. Předkládaná práce shrnuje poznatky v oblasti letničkových záhonů z přímého výsevu, které autor získal v průběhu 6 let.
|
|
|
Revitalizace městské zeleně v podobě jedlého komunitního sadu
HOSNEDLOVÁ, Veronika
Diplomová práce v literární rešerši pojednává o veřejné zeleni, jejím dělením, formách, funkci, ochraně a revitalizaci. Rešerše pojednává o zeleni jako o nedílné každodenní součásti našeho lidského života, kterou je nutné neničit kvůli jakémukoli vývoji a v největší možní míře ji zachovávat, upravovat a nově vytvářet. Cílem práce je návrh ideové revitalizační studie zeleně v Blatné. Pro tuto činnost byly použity poznatky z literární rešerše a taktéž množství poznatků o městu a řešené lokalitě. Díky této práci bylo možné zjistit historii a současný stav území a navrhnout revitalizaci s ohledem na tyto znalosti. Navržená revitalizace vybrané lokality zeleně je vytvořena tak, aby plocha integrovala a splňovala požadavky místní komunity jak z pohledu nutného parkování, tak z pohledu zachování zeleně. Revitalizovaná plocha reflektuje moderní pojetí přírodní tvorby veřejné zeleně s jejím funkčním využitím v podobě jedlých dřevin a bylin.
|
|
| |
|
|
Proměny veřejné zeleně a její kultivace na přelomu 19. a 20. století (případová studie města Kolína)
Michálková, Barbora ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Pauknerová, Karolína (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl posoudit, k jakým proměnám veřejné zeleně docházelo na přelomu 19. a 20. století s důrazem na plochy, které primárně sloužily pro kulturní a společenské využití. Jedním z nejvýraznějších subjektů vytvářejících specifický ráz krajiny v industriálních městech v tomto období jsou okrašlovací spolky, na jejichž význam se pokusím touto prací poukázat. V úvodních kapitolách je problematika zařazena do historicko- společenského kontextu, vymezeny jsou základní pojmy spojené s industriální společností. Představena je podstata fungování okrašlovacích spolků společně s předmětem jejich činnosti. Nutnou součástí práce je taktéž pojednání o významu zeleně, její vývoj a typologie. Druhý oddíl zahrnuje regionální sondu věnující se přeměně zeleného prostranství v rámci městského organismu Kolína v průběhu jeho proměny v moderní průmyslové město. Na základě získaných archivních dat je v rámci této problematiky zhodnocena činnost místního okrašlovacího spolku, což umožnilo vytvoření příspěvku týkajícího se dosud nedostatečně zanalyzovaného vztahu společnosti a veřejné zeleně.
|
|
|
Metodika hodnocení dostupnosti veřejné zeleně v urbánním prostředí
Kubíček, Ondřej ; Temelová, Jana (vedoucí práce) ; Fialová, Dana (oponent)
V této bakalářské práci se zabývám tématem hodnocení dostupnosti veřejné zeleně v městském prostředí. Práce shrnuje některé problémy měření dostupnosti na základě analýzy vybraných metod použitých v dřívějších výzkumech na toto téma. Hlavním cílem práce je navrhnout metodiku, která se s těmito problémy vypořádává a pomocí níž je možno co nejpřesněji měřit dostupnost veřejné zeleně ve městech. V empirické části práce využívám navrženou metodiku ke srovnání dostupnosti veřejné zeleně ve dvou katastrálních územích (Motol a Vršovice) a k ověření hypotézy, že větší množství zeleně koresponduje s lepší dostupností veřejné zeleně pro obyvatele. Klíčová slova: dostupnost, veřejná zeleň, metodika, městské prostředí
|
host ::
RSS.