|
|
Příčiny v současné době zvýšeného výskytu karcinomů štítné žlázy
Škarková, Barbora ; Brynychová, Iva (vedoucí práce) ; Dvořáková, Šárka (oponent)
V současné době dochází k několikanásobnému nárůstu incidence karcinomů štítné žlázy, přičemž největší nárůst zaznamenává papilární karcinom štítné žlázy. Cílem práce je diskutovat faktory, které zvyšují riziko vzniku karcinomů štítné žlázy. Jediným potvrzeným rizikem je ionizující záření, které způsobilo největší incidenci v souvislosti s jadernými útoky a haváriemi jaderných elektráren. Mezi další faktory patří příjem jódu a vliv dusičnanů, které oba působí jakožto samostatné rizikové faktory a taktéž zesilují rizikový potenciál ionizujícího záření. Karcinomy štítné žlázy se vyskytují 3× častěji u žen, proto jsou také diskutovány rizikové faktory související s ženským pohlavím jako je estrogen, metody asistované reprodukce, těhotenství a hysterektomie. Hypotyreóza a Hashimotova tyreoitida vykazují značnou souvislost s karcinomy štítné žlázy, naopak rozporuplnými faktory jsou rizikové složky životního stylu a výživy (např. kouření, brukvovitá zelenina, vysoký glykemický index a index tělesné hmotnosti). Vysoký výskyt karcinomů štítné žlázy byl nalezen v sopečných oblastech v souvislosti s účinky těžkých kovů obsažených v lávě. Vysoká incidence byla dále evidována v oblastech s nízkou průměrnou roční teplotou. Jednou z diskutovaných příčin nárůstu incidence karcinomů štítné žlázy je také zlepšená...
|
|
|
Hydrogeologie Skorkovského a Sojovického jímacího řadu na základě nových údajů z vrtů
Rybářová, Magdalena ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kůrková, Iva (oponent)
Ve studňových řadech břehové infiltrace jímacího území Káraný dochází v posledních desetiletích k výraznému zvyšování obsahu dusičnanů. Tato práce se zabývá prouděním a chemismem podzemní vody v oblasti Skorkovského a Sojovického jímacího řadu, které jsou svou jakostí dlouhodobě nejvíce problémové. V roce 2013 bylo v oblasti těchto řadů, vyhloubeno 12 vrtů (V1- V12), údaje z nich jsem využila k zpřesnění hydrogeologické charakteristiky oblasti a pokusila jsem se zpřesnit informace o původu znečištění dusičnany. Z provedených měření úrovní hladiny podzemní vody je zřetelná hydraulická spojitost mezi řekou a vrty ležícími do 130 m od řeky (V1, V2 a V10), kterou dokazují i krátkodobé výkyvy teploty vzniklé v důsledku rychlejšího a intenzivnějšího průniku povrchové vody z Jizery při vyšším průtoku v řece. Dále jsem sestavila geologické řezy zájmovým území, které ukazují geometrii kvartérních sedimentů a hladiny podzemní vody. Chemické analýzy podzemní vody ukázaly, že podle hlavních rozpuštěných látek nelze odlišit podzemní vody z vrtů zasahující mělkou část křídového kolektoru od podzemní vody kvartérní zvodně. Z výsledků infiltračních zkoušek vyplývá větší propustnost v prostředí s travním krytem (kv = 8,6-10-5 m/s), kde je povrch půdy rozrušen kořeny rostlin, než v prostředí na polních pozemcích,...
|
|
|
Modelování znečištění povrchových vod v CHKO Křivoklátsko s využitím GIS
Šereš, Michal ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Environmentální modelování se v posledních letech stává významným nástrojem na podporu rozhodování. Zejména v oblasti ochrany povrchových vod představují hydrologické modely významné potenciální uplatnění. V diplomové práci byly pomocí hydrologického modelu SWAT simulovány koncentrace dusičnanů v povrchových vodách na území devíti povodí v oblasti CHKO Křivoklátsko v letech 2003 - 2010. Postup práce se skládal z několika na sebe navazujících kroků. Nejprve byly vytvořeny modely povodí. Na základě citlivostní analýzy byly následně určeny parametry modelu vykazující největší citlivost. Ty byly během kalibrace upravovány v programu SWAT-CUP. Výsledky simulací kalibrovaného modelu byly následně vyhodnoceny. Provedené modelování ukázalo, že zájmové území není celoplošně ohroženo dusičnanovým znečištěním. V rámci jednotlivých povodí je možné vytipovat konkrétní ohrožené lokality. Ve většině případů se jedná o území s významným zastoupením zemědělských půd. Množství vyplavených dusičnanů ze zemědělsky zatížených ploch se pohybuje v rozmezí 6 - 10 kg.ha-1 . Některé velmi disponované plochy vykazují i hodnoty vyšší. Z většiny území se vyplavuje mezi 0 - 4 kg.ha-1 NO3 za rok. Sledované vodní toky nevykazují překračování limitních koncentrací NO3 stanovených nitrátovou směrnicí. Průměrné koncentrace se...
|
|
|
Metody analýzy hydrochemických dat v prostředí statistického softwaru na příkladu modelového území Novohradska
BERNASOVÁ, Tereza
Obsahem diplomové práce bylo statisticky vyhodnotit vliv způsobu hospodaření a krajinného pokryvu na hydrochemické parametry povrchových vod. Pro vyhodnocení bylo zvoleno modelové území, které se nachází v Novohradských horách a je tvořeno dolním a horním subpovodím Váčkového potoka a dolním subpovodím Paseckého potoka. V rámci jednotlivých subpovodí je uplatňován odlišný způsob hospodaření (orná půda, les a louky), z tohoto důvodu je možné porovnat vliv daného hospodaření na hodnoty sledovaných parametrů povrchových vod. Zvolenými parametry byly vodivost, N NO3-, TOC, NL105 a průtok. Na základě výsledků lze tvrdit, že vody pocházející z intenzivně zemědělsky obhospodařovaného subpovodí Váčkového potoka vykazovaly vyšší hodnoty sledovaných parametrů než lesní či luční subpovodí. Byl zjištěn jednoznačný trend mnohonásobného zvýšení průtoku a hodnot N NO3-ve vodách vždy den po silné srážkové epizodě. Celkově lze tvrdit, že orná půda má snížené retenční schopnosti, čemuž nasvědčuje i zjištěný vysoký celkový odtok vody ze zemědělsky obhospodařovaného subpovodí.
|
|
|
Vliv antropogenní činnosti na znečištění vybraných vodních nádrží v povodí Jordánu.
ŠÍMOVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá posouzením vlivu soustav vodních nádrží a zemědělského hospodaření na kvalitu povrchových vod v povodí Košínského potoka v okrese Tábor. Byl posuzován vliv na kvalitu povrchových vod několika vodních toků v úsecích, které se od sebe výrazně liší krajinným pokryvem, způsobem hospodaření, plochou povodí a rozdílnými vodními nádržemi. Sledovány byly základní hydrochemické parametry, jako jsou obsahy živin, anorganického i organického uhlíku, či nerozpuštěných látek. Vzorky povrchových vod byly odebírány ze stálých odběrových míst v průběhu vegetační sezóny. Obsahy sledovaných látek byly laboratorně stanoveny titrací, gravimetricky a spektrofotometricky. Z naměřených dat byly v rámci základní popisné statistiky stanoveny průměrné hodnoty, mediány, mezikvartilová rozpětí a rozsahy hodnot, data byla dále statisticky zpracována neparametrickými testy. Výsledky ukázaly především zásadní vliv břehové vegetace a širších pásů vzrostlé stromové vegetace jako účinného filtru proti znečišťování povrchových vod ve vodních tocích splachem živin. V některých případech se projevil pozitivní vliv vegetačního krajinného pokryvu v zamezení znečištění vodního toku nad úroveň stanovenou legislativou, lze tedy význam vegetace v boji proti znečištění vodních toků považovat za zásadní. Ze získaných dat je možné vyvodit, že antropogenní vliv na povrchové vody v povodí je často zásadní, lze jej však vhodným uspořádáním krajinného pokryvu minimalizovat.
|
|
|
Metodický návod pro hospodaření ve zranitelných oblastech
Klír, Jan ; Kozlovská, Lada ; Haberle, Jan ; Mühlbachová, Gabriela
Metodika popisuje aktuální opatření pro ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů ve zranitelných oblastech České republiky. V metodice jsou přehledně popsány jednotlivé požadavky 4. akčního programu nitrátové směrnice pro období 2016–2020, schváleného vládou ČR za účelem omezení ztrát dusíku vyplavením dusičnanů do povrchových a podzemních vod, snížení rizika eutrofizace povrchových vod i omezení transmise dusičnanů do okolních států vodami odtékajícími z území České republiky. Cílem je tedy snížit znečištění vod dusíkatými látkami pocházejícími ze zemědělství, jež má za následek ohrožení lidského zdraví, poškození zdrojů obživy, narušení vodních ekosystémů, škody na přírodních hodnotách nebo ohrožení oprávněného používání vod. Součástí publikace jsou i odkazy na vybrané odborné publikace a související předpisy.
Plný text:  PDF
|
|
|
Zásady hospodaření pro ochranu vod před znečištěním dusičnany
Klír, Jan ; Kozlovská, Lada
Metodika shrnuje zásady správné zemědělské praxe pro ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. V metodice jsou přehledně popsány požadavky na hospodaření, které omezují ztráty dusíku do vod, jako je vyloučení hnojení dusíkem v nevhodném období, na podmáčených, zaplavených, zamrzlých nebo sněhem pokrytých zemědělských pozemcích. Dále jsou popsány zásady hospodaření na svažitých pozemcích, v blízkosti povrchových vod a principy použití hnojiv s ohledem na půdně-klimatické podmínky, potřebu porostu a výživný stav půdy. Součástí publikace je vysvětlení používaných termínů a odkazy na vybrané odborné publikace a relevantní zákonné normy.
Plný text: PDF
|
|
|
Modelové hodnocení vlivu čistírny odpadních vod s využitm GIS
Kočová, Iva ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Komínková, Dana (oponent)
Předmětem předkládané diplomové práce je popis různých typů matematických modelů zaměřených na šíření znečištění ve ve vodním toku, výběr nejvhodnějšího typu a konstrukce vlastního modelu s využitím programu MATLAB. Aplikace modelu je provedena na Karlickém potoce, kde bude uvedena do provozu nová ČOV Vysoký Újezd. Pomocí sestaveného modelu jsou prezentovány tři simulační studie, vyjadřující závislost času na koncentraci dusičnanů. Jedná se o: Simulace havárie čistírny odpadních vod Vysoký Újezd Nadměrný přísun dusičnanů způsobený splachem z přilehlých zemědělských pozemků Kombinace obou předchozích simulací Cílem výše uvedených simulačních studií je ukázat, jak se dusičnany šíří jednotlivými kompartmenty po celé délce vodního toku a jaký je úbytek v čase. Porovnává dopady bodových a plošných zdrojů znečištění. Jednotlivé studie zároveň prezentují vliv dusičnanů na Karlický potok, který spadá do dvou kategorií ochrany, CHKO Český kras a Přírodní rezervace Karlické údolí. Model je kalibrován a odlaďován na základě odběrů na Karlickém potoce, které jsem prováděla v období od 30.6.2008 do 1.12. 2009. Výsledky simulačních studií dokázaly, že havárie čistírny odpadních vod je mnohem výraznějším zásahem do Karlického potoka, než splach z plošných zdrojů. Zajímavý je také vývoj koncentrace v čase,...
|
|
| |
|
|
Kvantifikace vlivu srážko-odtokových událostí na celkové odnosy živin z povodí
STREITOVÁ, Eva
Tato diplomová práce se zabývá objasněním vlivu srážko-odtokových událostí na odnos živin z povodí, a jaké srážko-odtokové události jsou hlavní příčinou odnosů. V rámci tohoto bude kvantifikován vliv těchto epizod na povodí Jenínského potoka, konkrétně na subpovodí J2. V práci je popsán nejen koloběh vody v přírodě, popis vzniku srážko-odtokových událostí, ale i samotné faktory, které ovlivňují odtok vody a tím i způsobený odnos živin. Dále jsou zde popsány základní živiny vyskytující se nejčastěji a v největším množství v našich vodách, mezi které patří dusík a fosfor a v neposlední řadě jsou zde popsány i celkové odnosy živin ve vodách při srážko-odtokových událostech. Následuje samotný popis povodí a odběrného profilu J2 ze kterého byly zpracovány výsledky. Výsledky byly zpracovány v několika výpočetních metodách, které se mezi sebou na závěr porovnaly. Došlo také k výpočtu odnosů při 5 extrémních srážkových událostech a jejich procentuálnímu vyjádření z celkových ročních odnosů a následnému vyhodnocení výsledků.
|
host ::
RSS.