|
|
Reprodukční a užitkové vlastnosti dojnic holštýnského skotu v chovech s rozdílným typem dojení
JEŠETOVÁ, Kateřina
Tato práce se zabývá reprodukčními a užitkovými vlastnostmi ve dvou chovech holštýnského skotu s odlišným typem dojení. Cílem práce bylo vyhodnotit a porovnat užitkové a reprodukční parametry holštýnského skotu v rybinové a robotické dojírně za rok 2023. V podniku A probíhá dojení po skupinách (2×10) v rybinové dojírně 2× denně. V podniku B se dojí 2× denně za pomoci automatických dojících robotů. Z výsledků dojivosti je zřejmé, že podnik B dosáhl vyšší průměrné dojivosti téměř o 4 litry mléka na dojnici (3,86 l) než bylo zaznamenáno v podniku A. V obou podnicích dojnice dosahovaly vyšší dojivosti v souvislosti s rostoucím pořadím laktace. Naopak vyššího obsahu mléčných složek (obsah tuku a bílkovin) bylo dosaženo v rámci podniku A. U průměrného obsahu bílkovin v mléce nebyl rozdíl mezi podniky značný (0,08 %). Naproti tomu byla v podniku A průměrná tučnost mléka vyšší o 0,41 % než v podniku B. Průměrný počet somatických buněk byl dvojnásobný v podniku s robotickým dojením (342 tis. SB/ml) oproti podniku A (170 tis. SB/ml). Mezi podniky s konvenčním a robotizovaným dojením byly největší rozdíly v dojivosti, obsahu tuku v mléce, počtu somatických buněk, laktačním dni a v podílu mrtvě narozených telat. Další ukazatele, jako je servis perioda, věk při prvním otelení, počet dní stání na sucho, mezidobí a inseminační index, byly v obou podnicích podobné nebo téměř shodné.
|
|
| |
|
|
Mléčná užitkovost plemene Brown Swiss ve vybraném chovu
MACHÁČKOVÁ, Kamila
Kontrola mléčné užitkovosti krav je klíčovou činností v chovu skotu, která poskytuje cenné informace pro chovatele a šlechtitele. Cílem této práce bylo zhodnotit jednotlivé kontroly mléčné užitkovosti plemene Brown Swiss ve vybraném chovu. Počty krav při sledování kontroly užitkovosti se po celé dva roky pohybovaly přibližně kolem dvaceti kusů. Byly sledovány hodnoty dojivosti, mléčného tuku, mléčné bílkoviny, laktózy a somatických buněk.
|
|
|
Mléčná užitkovost kozy bílé krátkosrsté a hnědé krátkosrsté ve vybraném chovu
KRAMEŠOVÁ, Jaroslava
Kozy se v poslední době se stávají oblíbenými pro chov. Chovají se převážně pro mléko a maso. Cílem této práce bylo zhodnocení mléčné užitkovosti koz u genových rezerv ČR. Průměrná dojivost z let 2020 - 2022 je u kozy bílé krátkosrsté 296,0 kg za normovanou laktaci a u kozy hnědé krátkosrsté 270,1 kg za normovanou laktaci. Průměrná tučnost mléka u kozy bílé krátkosrsté za sledované roky ve chovu byla 4,34 % a u kozy hnědé krátkosrsté 4,27 %. Obsah bílkovin u kozy bílé krátkosrsté byl 2,90 %, tato hodnota je obdobná i u kozy hnědé krátkosrsté, u které byla zjištěna hodnota 2,89 %. A jako poslední byla sledována laktóza. Jejíž průměrný obsah v mléce u kozy bílé krátkosrsté byl 4,29 % a u kozy hnědé krátkosrsté 4,24 %. Výsledky tedy poukazují na podprůměrnou dojivost, avšak obsah tuku v mléce byl nadprůměrný, a to dodává mléku lepší kvalitu například pro výrobu sýrů. Dojivost i obsahy jednotlivých složek jsou ovlivňovány z části jak geneticky, tak se jedná o faktory výživy, dojení, stres apod.
|
|
|
Zhodnocení provozních a ekonomických faktorů ovlivňujících výkupní cenu mléka na konkrétní farmě na Ukrajině
Orlov, Bohdan
Bakalářská práce pojednává o provozních a ekonomických faktorech, jež ovlivňují výkupní cenu mléka. Zajímala nás jedna konkrétní farma na Ukrajině. Mechanismy tvorby ceny by se naproti České republice potažmo Evropské Unii mohly lišit a tím pro nás byly zajímavé. Mezi sledované parametry bylo zahrnuto především: množství nadojeného mléka, obsah tuku a bílkovin, tržby v závislosti na množství a kvalitě vyprodukovaného mléka. Subjekt (vzorek) jsme vybírali neprav-děpodobnostním příležitostným výběrem. Jako objekt výzkumu posloužil podnik STOV im. Lesia Serdiuka, který se specifikuje na chov skotu holštýnského (ukrajinského černostrakatého) a ukra-jinského červenostrakatého plemene. Sběr dat se prováděl prostřednictvím telefonického rozho-voru a e-mailové komunikace, získána data byla následně zpracována dle běžných matematicko-statistických metod. Výsledky výzkumu naznačují silnou přímo-úměrnou souvislost mezi výkupní cenou mléka a koncentrací tuku a bílkovin, avšak, celkové tržby jsou ovlivněny spíše množstvím vyprodukovaného mléka než množstvím složek v něm obsažených.
|
|
|
Vyhodnocení reprodukce a mléčné užitkovosti v konvenčním a ekologickém chovu dojnic
Širůčková, Karolína
V této práci bylo řešeno vyhodnocení vybraných reprodukčních a užitkových parametrů v konvenčním a ekologickém chovu českého strakatého skotu. Za konvenční podnik bylo vybráno stádo plemenic z AZOS, s. r. o. Zakřany a za ekologický chov byla zvolena Ekofarma Branná. Výzkumem bylo zjištěno, že věk jalovic při prvním otelení byl výrazně vyšší v ekologickém chovu (43 x 26 měsíců). Délka mezidobí byla vyšší u konvenčního podniku (387 x 338 dnů), kde také docházelo k obtížnějším porodům. Způsob hospodaření měl vliv i na výši dojivosti, která byla vyšší v konvenci (32 x 12 kg mléka), stejně tak zde byl i vyšší obsah bílkovin (3,59 x 3,22 %), laktózy (4,92 x 4,68 %) a TPS (9,21 x 8,63 %). Ekologická farma dosahovala vyššího průměrného obsahu tuku (4,04 x 3,77 %), hladiny VMK (1,05 x 0,59 mmol/100g tuku) a počtu somatických buněk (261 x 175 tis. /ml). Naopak nebyl prokázaný vliv způsobu hospodaření na tyto hodnocené parametry: počet a pohlaví narozených telat, poměr otelených krav a jalovic, podíl vícečetných porodů a mrtvě narozených telat, obsah močoviny, kaseinu, kyseliny citronové, acetonů a ketonů.
|
|
|
Vliv teploty ve stáji na mléčnou užitkovost a pohybovou aktivitu holštýnských dojnic ve vybraném chovu
Vaňkátová, Eliška
Diplomová práce se zabývá vlivem teploty ve stáji na mléčnou užitkovost a pohybovou aktivitu dojnic holštýnského skotu ve vybraném chovu. Hodnocení mléčné užitkovosti bylo reprezentováno průměrným denním nádojem, obsahem mléčných složek, konkrétně obsahem tuku, bílkovin, laktózy, počtem somatických buněk a obsahem močoviny. Literární přehled pojednává o historii, charakteristice a chovném cíli sledovaného plemene. Dále popisuje stájové prostředí, tepelný stres a možnosti jeho eliminace. Je zde také popsána mléčná užitkovost, pohybová aktivita a faktory, které na ně působí. Sběr dat proběhl na mléčné farmě Vadín v kraji Vysočina. Sledováno bylo 30 krav holštýnského skotu, otelených v rozpětí 4 týdnů na přelomu ledna a února, po dobu jednoho roku. Z výsledků není patrné, že by průměrná denní teplota měla negativní vliv na průměrný denní nádoj. Naopak byl potvrzen vliv průměrné denní teploty na jednotlivé složky mléka. Při zvýšení teploty se snižoval obsah tuku, bílkovin a močoviny v mléce, naopak obsah laktózy se zvyšoval. Závislost počtu somatických buněk v mléce na průměrné denní teplotě nebyla potvrzena. Rovněž závislost pohybové aktivity na průměrné denní teplotě byla velmi slabá.
|
|
|
Analýza parametrov mliečnej úžitkovosti u dojníc pred a po inštalácii ventilátorov v stajni
Kancír, Ján
Cílem práce je analýza parametrů mléčné užitkovosti u dojnic před a po instalaci ventilátorů ve stáji. Za tímto účelem bylo provedeno pozorování v konkrétním chovu. Sledování probíhalo v období od roku 2016 do konce roku 2022. Celé sledování bylo rozděleno na dvě období a to na období před a období po instalaci ventilátorů. Mezi parametry mléčné užitkovosti budou zahrnuty především dojivost (kg mléka), pořadí laktace (n) a fáze laktace (dny). Ze zjištěných výsledků lze konstatovat následující. Instalace ventilátorů měla za celé sledování vliv na dojivost, kde před instalací byl průměrný nádoj nižší (P > 0,05) a po instalaci byl nádoj vyšší (P < 0,01). Vliv ventilátorů byl pozorován také na obsahu mléčných složek. Při zohlednění pouze letních měsíců (červen, červenec, srpen) bylo zjištěno, že se prokazatelně zvýšila (P < 0,01) dojivost u krav po instalaci ventilátorů. Co se týče obsahu mléčných složek neměla instalace prokazatelný vliv (P > 0,05). Přesto lze vidět obdobný trend snížení procenta tuku a bílkovin jako při celém sledování.
|
|
|
Digitálna dermatitída a jej dopad na produkčné a ekonomické ukazatele
Bončová, Barbora
Zdravotní problémy paznehtů jsou problémem v mléčných chovech po celém světě a ovlivňují pohodu dojnic a jejich produkční schopnosti. Tím přímo zasahují do ekonomiky farmy. Jednou z nejvíce rozšířených onemocnění je digitální dermatitida (DD). Předmětem této práce bylo vyhodnotit incidenci digitální dermatitidy na základě pořadí a fáze laktace v chovu s přibližně 700 dojnicemi holštýnského skotu. Experiment se zaměřoval na zjištění závislosti mezi výskytem onemocnění a dojivostí dojnic. Jako statistická metoda byla zvolená ANOVA pro opakované měření se závislou proměnnou průměrný denní nádoj. Dojnice byly rozděleny do čtyř výběrových souborů na základě pořadí a fáze laktace. Dále byl zkoumaný průběh laktace v období devíti týdnů, kdy v pátém týdnu proběhlo ošetření paznehtů. Následně byly vyčísleny náklady na digitální dermatitidu na jednu krávu a na celý podnik. Náklady byly vypočítany pomocí několika modelů pro vzájemné porovnání. Výsledky ukázaly, že prvotelky měly nejvyšší incidenci onemocnění a se zvyšující se paritou se počty snižovaly. Incidence digitální dermatitidy byla ve sledované skupině 12 %. Statistická závislost byla potvrzená v jednom výběrovém souboru, a to u dojnic ve druhé a třetí laktaci ve druhé fázi. Po ošetření byl zaznamenán pokles mléčné produkce na pár týdnů, přičemž krávy s DD měly soustavně během sledovaného období vyšší nádoje. Z toho vyplývá, že vysokoprodukční krávy mají vyšší náchylnost k DD. Vypočtené náklady na onemocnění se v jednotlivých modelech pohybovaly od 1 488,66 do 2 234,51 Kč na jednu krávu a celkové náklady podniku byly vyčísleny od 113 784,67 do 193 545,32 Kč.
|
|
|
Vlivy působící na kvalitu a složení bazénových vzorků mléka u dojnic českého strakatého skotu v konkrétním chovu
Strnadová, Jitka
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit vlivy působící na kvalitu a složení bazénových vzorku mléka u dojnic českého strakatého skotu. Pozorování probíhalo v rámci jednoho kalendářního roku (leden až prosinec 2022) ve vybraném chovu GenAgro Říčany a.s., kdy jsme odebrali celkem 52 vzorků mléka. Získané vzorky byly analyzovány a spolu s daty z teplotně-vlhkostních čidel (HOBO) seřazeny v programu Microsoft Excel a následně vyhodnoceny v programu STATISTICA 14.0. Nejvyšší počet somatických buněk (SB) v mléce byl v letním období, naopak nejnižší v zimním respektive jarním období (P < 0,05). Nejvyšší počet SB byl v teplotním pásmu na 20,1 °C a nejnižší pak do 0 °C (P < 0,05). Nejvyšší počet SB byl zjištěn v období s nejvyšším průměrným pořadí laktace (P < 0,05). U vlivu fáze laktace bylo zjištěno, že nejvyšší počet SB byl zjištěn u dojnic v období s nejvyšší průměrnou fází laktace (P < 0,05). U ostatních parametrů mléčné užitkovosti nebyly zjištěny průkazné rozdíly (P > 0,05). Za celé sledování byl bod mrznutí ve všech případech v průměru -0,552 °C.
|
host ::
RSS.