|
| |
|
|
Volby na Českobudějovicku 1946 a 1948, komparace z pohledu hospodářských a sociálních dějin
VÁLKOVÁ, Jana
Předkládaná bakalářská práce se zabývá situací na Českobudějovicku po druhé světové válce v letech 1945 1948. Je zaměřena na poválečnou hospodářskou a sociální situaci oblasti a na volby, které proběhly v letech 1946 a 1948. První část práce přibližuje poválečný vývoj v Československu. Speciálně se zaměřuje na hospodářský a sociální vývoj Československa. Popisuje vznik Národní fronty Čechů a Slováků a systém jejího fungování. A přibližuje politické strany třetí republiky, které byly povolené (komunisté, národní socialisté, sociální demokraté a lidovci) a jejich program. Druhá část představuje Českobudějovicko ve 20. století, zabývá se poválečnými obtížemi hospodářství a populace, zejména odsunem německého obyvatelstva. Ve třetí části je práce zaměřená na volby. Popisuje volební systém třetí republiky. Zabývá se výsledky voleb v roce 1946 a 1948 a komparuje je s výsledky českých zemí. A sleduje možné příčiny těchto výsledků.
|
|
|
Dějiny Bukovce od 18. do poloviny 19. století
Pola, Martin ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chládek, Oldřich (oponent)
Tato diplomová práce popisuje dějiny vsi Bukovec u Horšovského Týna od počátku 18. století do poloviny 19. století. Časový rámec byl zvolen na jedné straně s ohledem na již sepsané dějiny vsi do konce 17. století, zatímco druhá hranice byla vymezena revolučním rokem 1848, který přinesl zásadní změny ve fungování obcí a jejich samospráv. Po celé vymezené období byl Bukovec součástí rozsáhlého trauttmansdorffského dominia s centrem v Horšovském Týně. Zároveň byl sídlem farnosti; právě analýza panských a farních dokumentů umožňuje do značné míry pochopit sociální a hospodářské vazby v rámci obce, a nastínit tak její historický vývoj ve sledovaném období. Klíčová slova Bukovec, panství Horšovský Týn, farnost Bukovec, sociální dějiny, hospodářské dějiny, mikrohistorie
|
|
|
Kulturismus a revoluce: K otázce sociálních dějin tělesnosti v Československu
Šabek, Jiří ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Diplomová práce se snaží zpracovat téma fenoménu kulturistiky v širším kontextu utváření ideálního těla v moderní době. Kulturistika je chápána jako specifický socio-kulturní fenomén pevně spjatý s moderní společností a jejím historickým vývojem. Kromě samotné kulturistiky se tak práce zaobírá rozborem soudobé sociální teorie těla se zaměřením na domácí diskurs a v dalším kroku také analýzou diskursivního vytváření moderní tělesnosti od osvícenství do 20. století. Zde je kladen hlavní důraz na chápání charakteristických změn moderní společnosti v kontextu kontinuity celého modernizačního projektu. Hlavním cílem práce je popsat obecné dějin kulturistiky v rámci nastíněného procesu modernizace, stejně jako porovnání různých alternativních pojetí ideální tělesnosti v období tzv. fordistické modernity, kdy je zvláštní pozornost zaměřena na analýzu biopolitického diskursu komunistické diktatury. Zbylá část práce zpracovává pak historický vývoj kulturistického hnutí v Československu, kdy hlavní důraz je kladen na zasazení československé kulturistiky, včetně jednotlivých historických událostí, do celkového postulovaného konceptu. Klíčová slova: Sociální dějiny; kulturistika; sociální teorie; dějiny těla; subkultura; biopolitika; modernita; modernizace; sport; normalizace; Československo.
|
|
|
Počátky pivovarnictví ve Velkých Popovicích
Čelikovský, Kamil ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Scholz, Stefan (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou počátky pivovarnictví ve Velkých Popovicích. Stěžejní část věnovanou pivovaru předejde stručný rozbor literatury vztahující se k tématu, následovat bude přehled vývoje pivovarnictví obecně, od jeho zrodu v celosvětovém kontextu, přes počátky pivovarnictví v Čechách a jeho vývoj s ohledem na královská města, šlechtu, cechovní systém a období krizí. Jádro, věnované nejprve historii samotné obce Popovice, bude pokračovat vývojem pivovaru od prvních písemných zmínek z druhé poloviny 16. století, přes střídání jednotlivých majitelů, až do založení současného velkopopovického pivovaru Františkem Ringhofferem v roce 1874. Zohlední i vliv předprůmyslového pivovaru respektive statku v době vlastnictví, jak strahovských premonstrátů, tak staroměstských benediktinů na kulturně historický vývoj obce a jejího nejbližšího okolí v rámci rozvoje celého panství. Rovněž přiblíží i roli ekonomickou a její dopad na sociální skladbu obyvatelstva.
|
|
|
Velkostatek města Sušice. Od městských (šosovních) vesnic k robotní abolici a jejím výsledkům
Lhoták, Jan ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Knoz, Tomáš (oponent)
Jan Lhoták Velkostatek města Sušice. Od městských (šosovních) vesnic k robotní abolici a jejím výsledkům (abstrakt) Disertační práce se pokouší přispět ke složitému problému hospodářského vývoje českých zeměpanských měst v pobělohorské době. Zaměřuje se na jeden vybraný problém: zkoumání městské feudalizace, tzn. na rozbor významu a rozsahu jejich vrchnostenských aktivit. České dějepisectví se až dosud tomuto tématu věnovalo velmi okrajově, neboť se města obecně vnímala jako cizí element ve feudálním prostředí, jenž naopak vytvářel předpoklady ke společenské modernizaci. Zkoumal se proto přednostně velkostatek šlechtický (komorní), případně církevní. Úvodní kapitola bilancuje dosavadní stav výzkumu o městském velkostatku. Nejprve je zařazen rámcový přehled stavu výzkumu v západní Evropě. Městské vrchnostenské ambice tu jsou součástí šířeji koncipovaného studia vztahu města a venkova. V českém prostředí podobné studium zatím jen nesměle aplikuje archeologie a medievistika. Pro raně novověké období se výzkum fragmentuje mezi agrární a urbánní dějiny, které svými metodami přistupují k danému tématu s různými výsledky (především práce Adolfa Zemana o Plzni a Rokycanech v 18. století). Analytickou část disertační práce tvoří celkem šest kapitol, které nazírají městský velkostatek ze tří rovin. Každá z nich je...
|
|
|
Radikalizace pražských studentů ve 30. letech 20. století
Müller, Jiří
Diplomová práce se zabývá proměnou sociálního a politického jednání pražských studentů ve třicátých letech 20. století. Práce sleduje požadavky a představy studentů. Jejich nenaplnění odkrývá pohled na nespokojenost studentů, která vedla ke stupňování studentských vyhraněných politických a sociálních názorů. Třicátá léta přinesla ve studentském prostředí nástup krajních nacionalistických a antisemitistických, ale i levicových tendencí jak na české, tak na německé straně. Práce se opírá o dokumenty studentských fakultních spolků, o studentská periodika a o memoárové texty. Cílem práce je analyzovat, proti komu byla namířena nespokojenost studentů, jaké měli studenti představy o správném uspořádání státu a společnosti, jaké byly rozdíly v politickém a sociálním myšlení mezi jednotlivými fakultami a studentskými spolky a jak byli studenti vnímáni tehdejší společností. Práce dále reflektuje, jaký vliv mělo na utváření studentských postojů střetávání českých, německých a židovských studentů v Praze, jak bylo myšlení studentů ovlivňováno jejich sociálním postavením a jak a proti komu se vymezovaly jednotlivé studentské spolky. Práce má přispět k dotváření obrazu československé prvorepublikové společnosti.
|
|
|
Ideologické působení v dětských časopisech v Československu 70. let 20. století
Vondráčková, Kateřina ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
(česky) Cílem této práce je charakterizovat ideologické působení na stránkách časopisu Mateřídouška se zaměřením na období 1969-1979. Důraz je kladen na čtenáře a jeho právo na dětství v období tzv. normalizace. K řešení problému jsem přistupovala prostřednictvím analýzy předchozího vývoje časopisu a následným rozborem ročníků zkoumaného období. Výzkum ukázal, že Mateřídouška klade velký důraz na tradici a proto je nutné ji posuzovat jako celek. Přes vytyčený návrat k reálnému socialismu ideologie nabývá specifické formy. Na základě zjištěných údajů je možné tuto formu blíže charakterizovat a seznámit se tak s obrazem, který byl dítěti na stránkách časopisu Mateřídouška předkládán. Klíčová slova (česky) Československo, sociální dějiny, normalizace, propaganda, ideologie, dětské časopisy, Mateřídouška, pohádky, dětství
|
|
|
Československá hokejová reprezentace v letech 1945 - 1969
Švepešová, Alena ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Lomíček, Jan (oponent)
Cílem práce je na příkladu ledního hokeje ukázat, jakým způsobem ovlivňovaly mezinárodní události a politická rozhodnutí sport a zejména lední hokej v Československu. K lepšímu zasazení do kontextu slouží využití historických souvislostí, které dokládají oblíbenost ledního hokeje v českých zemích. Účelem práce je pravdivě popsat významné mezníky československého ledního hokeje s důrazem na orální historii, archivní prameny a periodika. Na příkladu ledního hokeje je možné ukázat, jakým vývojem si prošla československá společnost v letech 1945-1969, protože sport je možné brát jako zrcadlo společnosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Činnost obvodního výboru KSČ v Praze 9 v letech 1948-1953
Pilip, Jiří ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Diplomová práce usiluje o popsání fungování Obvodního výboru Komunistické strany Československa Praha 9 na lokální úrovni. Popisuje procesy, které předcházely samotnému rozhodování na konkrétních událostech jako převzetí moci Komunistickou stranou v únoru 1948 Soustředí se na témata, které Obvodní výbor na obvodu Praha 9 řešil jako bylo stranické vzdělávání či různé druhy pracovních iniciativ. Zkoumá vztahy mezi Obvodním výborem KSČ Praha 9 a organizacemi participujícími na tomto procesu. Klíčová slova Komunistické strana Československa, Praha 9, pracovní iniciativy, stranické vzdělávání, masové organizace
|
host ::
RSS.