|
|
Náměstí svobody ve Znojmě
Křížek, Josef ; Ludvíková, Iveta (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Josef Křížek, 6.roč., atelier doc. Ing. arch. Karla Havliše, Ústav navrhování 5, FA VUT, diplomní projekt, letní semestr, 2009/2010 Předmětem řešení byla lokalita náměstí Svobody ve Znojmě. Úloha byla řešena jako urbanisticko - architektonická studie dlouhodobě neřešené lokality s nevyhovujícím stavem. Široká analýza stavu a vývoje lokality byla částečně součástí i předdiplomního projektu. Lokalita se nachází na severním okraji historického jádra města Znojma. Hlavním problémem zde je v první řadě hustá tranzitní doprava, měřítkově neuchopitelný a nečitelný prostor nazvaný náměstí Svobody, kontakt různých druhů urbanistických struktur jakými jsou historická zástavba, sídlištní krajina, obytná zástavba i solitérní objekty. Celkově jsou tyto plochy volného veřejného prostoru nevhodně využity v podstatě pouze pro parkování motorových vozidel a zbytek je zatravněn. Řešení zmenšuje poloměr dopravní tepny až do podoby křižovatky tvaru T o minimálním poloměru 12 m, což dopravu zpomalí a zklidní. Vzniklé ulice mají charakter městské třídy a vzniká menší náměstí tak, aby byl prostor příjemnější a bezpečnější pro chodce. Návrh pracuje také s propojením zeleného prstence na místě bývalého městského hradebního okruhu. Toto propojení je z části pouze formální, tvoří ho stromořadí, místy zdvojené, dále zde byly vytvořeny veřejné prostory, typické pro město. Vzhledem k atraktivní poloze v centru města jsou navržené objekty uvažovány jako polyfunkční - v parteru prodejny a služby, v 1. NP administrativa a služby a 3. - 5. NP slouží pro bydlení. Parkování bude řešeno jako podzemní ve 3 podzemních garážích, maximum prostoru je věnováno chodcům a cyklistům. Místo má být v první řadě atraktivní pro chodce a cyklisty, tomu jsou uzpůsobeny plochy s kvalitním řešením dlažeb a vybavenost městským mobiliářem. Atraktivitu zajišťují i funkce prostoru, jakými jsou například tržiště a cyklocentrum na novém náměstí u křižovatky městských cyklostezek., Místo je tedy vhodné pro odpočinek a setkávání i bezpečný pohyb.
|
|
|
Naturkulturstadt Brno Židenice – Centrum lokální komunity, reflexe tradice a autonomie
Vaculíková, Klára ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Práce se zabývá obnovou kulturní krajiny, pozastavením její degradace a prací s fragmenty původní vesnické zástavby v novém kontextu, který jim dala významná urbánní změna. Cílem je tvorba lokálních center posilujících obdělávání půdy, které je zásadní pro ekosystém kulturní krajiny a paralelní benefity lokální produkce a rekreace pro místní obyvatele Dvě silné polarity - městské centrum a biocentrum - v těsném sousedství vytváří otázku jejich vzájemných vztahů a jejich možných vztahů v budoucnosti. Po připojení vsi Židenice k Brnu roku 1919 a necitlivé sanaci původní návsi a historického centra v 80. letech docházelo nejenom k strukturální proměně sídla, vykořenění vesnice a její kultury, ale ruku v ruce i k proměně a degradaci přilehlé kulturní krajiny, sadů, vinic a polí na židenickém kopci. Také pomocí sepsaných vzpomínek spisovatele Bohumila Hrabala, který se na tomto místě narodil a prožil mnoho let svého života ještě předtím, než byla vesnice městem zdeformována, se nám připomíná důležitost této opomíjené vrstvy sídla a její vztah ke krajině.
|
|
|
NOVÉ STARÉ BRNO
Krempaský, Lukáš ; Prudík, David (oponent) ; Františák, Luboš (vedoucí práce)
Student Ing. Lukáš Krempaský se ve své diplomové práci bude zabývat návrhem nových městských domů na Starém Brně. Po výběru konkrétního místa se bude zabývat jeho potenciálem a návrhem různých forem bydlení, možností parkování a mísením funkcí nejen v parteru. Zaměření diplomové práce může být upřesněno nebo upraveno po dohodě s vedoucím práce.
|
|
|
Územní studie využití aktuálního rozvojového území Dolní Vítkovice, Ostrava
Vlach, Jan ; Kopáčik, Gabriel (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce)
Předmětem této práce je prostor navazující na Dolní oblast Vítkovice, památkou Evropského kulturního dědictví ve městě Ostravě, Moravskslezký kraj. Tato práce se soustředí na zpřístupnění lokality pro všechny druhy dopravy, překonání přírodních a zejména člověkem vytvořených bariér a zároveň prozkoumává možnosti intenzivního zastavění s ohledem na průmyslovou minulost místa. To vše v kontextu postindustriálního města se zmenšující se a stárnoucí populací.
|
|
|
Městský dům - architektura kombinace funkcí
Veselá, Jana ; Urbášková,, Hana (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Řešené území se nachází v Brně v městské části Zábrdovice. Je vymezeno z východu řekou Svitavou, z jihu ulicí Cejl a ze západní strany ulicí Jana Svobody. Jeho rozloha je cca 18 790 m2. Z urbanistického hlediska je intenzivní dům samostatným městským blokem, který se však otvírá východním směrem k řece Svitavě, a tak komunikuje s nábřežím. Na druhou stranu je zde vytvořen i soukromý a polosoukromý prostor uvnitř bloku jako relaxační zelená „zahrada“ ve více úrovních. Hmoty objektu navazují v prodloužené linii na stávající sousední bloky a respektují tak integritu území. Intenzivní využití území spočívá v dosaženi vysoké hustoty zástavby, ovšem při zachováni kvalitního životního a obytného prostředí. Dochází zde k mísení funkcí a vytvoření města krátkých vzdáleností, kde je téměř vyloučena doprava. Pro dosažení takové intenzity je využíváno prostorového urbanismu. Princip návrhu spočívá v jednoduché lineární formě hmot respektujících tvar pozemku, která je oživená ve vnitrobloku umístěným elipsoidem, který je akcentem vůči lineární formě. Elipsoid slouží jako malé kulturní a výstavní centrum (KC), zároveň spojuje všechna ramena ohraničujícího bloku a přivádí denní světlo do prvního podlaží. Blok se otevírá směrem k řece a jeho poloveřejný prostor je s nábřežím propojen schodišti a zelení. Zeleň je uplatněna také na střechách. Ohraničující hmota je perforovaná a tak vytváří kryté terasy. Hlavním architektonickým záměrem bylo vytvoření integrované struktury, kde významnou roli hraje vnesení přírody a polyfunkčnosti do celého území, a tak zvyšuje jeho atraktivitu. Z dispozičního hlediska se jednotlivé funkce prolínají ve všech úrovních. Z konstrukčního hlediska se jedná o železobetonový monolitický skelet o 7 podlaží (1 podzemní a 6 nadzemních).
|
|
|
Územní studie rozvojového území Vítkovice - Moravská Ostrava
Vrtek, Tomáš ; Kopáčik,, Gabriel (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce) ; Kopáčik,, Gabriel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá rozvojem oblasti v blízkosti centra města Ostravy. Řešené území se nachází na jížní hranici městské části Moravská Ostrava a Přívoz a je defiována ulicemi k Trojhalí, Místecká, železničními tratěmi 321 a 323 a řekou Ostravicí. Cílem bylo navrhnout novou část města a vytvořit strategii pro její rozvoj, která reaguje na současné trendy ve vývoji Ostravy a slouží jako spojnice mezi dvěmi kulturně vzdělávacími významnými centry – Moravskou Ostravou a rozvíjející se částí NKP Dolní oblastí Vítkovice.
|
|
|
Kompaktní město - rehabilitace městského území v okolí historického jádra Brna - ,,brněnský Bronx"
Vodička, Jan ; Ležatka,, Lukáš (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je nalézt možnou podobu revitalizované městské struktury pro lokalitu v sousedství historického jádra Brna. Práce vychází z tradice kompaktního města při jeho vývoji od středověku po 19. století. Pro navrhované město krátkých vzdáleností jsou charakteristické promíšenost funkcí, preference nemotorové a hromadné dopravy, živé obchodní ulice se zelení, prostupnost a bezbariérovost. Návrh má vlastní svébytný přístup k lokalitě, koncepčně zcela odlišný od platného územního plánu. Nevěřím, že potřebným impulsem pro deprivovanou lokalitu brněnských Zábrdovic je probourání zástavby novou sběrnou komunikací duplikující malý městský okruh.
|
|
|
Město místo továrny
Vaculovičová, Vanda ; Sátora, Josef (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Architektonicko-urbanistický návrh na přestavbu části Starého Brna (bývalého areálu firmy Kras a okolních ploch) vychází ze stávající struktury Starého Brna a principů kompaktního města (míchání funkcí > polyfunkční domy, vymezení soukromých a veřejných prostor,vyšší hustota zástavby …). Práce se skládá z více částí: urbanistické studie, návrhu dopravního řešení nábřeží Svratky a studie polyfunkčního bloku na nábřeží. Důležitá je idea zklidnění nábřeží Svratky (ukrytí dopravy do navrženého tunelu a tím zrušení bariéry mezi městem a řekou), díky které dojde k zatraktivnění lokality a vzniku prostoru pro sport, rekreaci a odpolední procházky. Na nábřeží stojí polyfunkční blok pod kterým společné podzemní garáže, které postaví silný investor/město. Po jejich dokončení bude pozemek nad garážemi rozdělen na několik parcel a ty budou dlouhodobě pronajmuty různým investorům, kteří si na nich postaví budovy podle svých potřeb. Na parcelách nad garážemi je možnost postupné výstavby. V projektu je zpracované jedna z možných variant. Jednotlivé budovy jsou řešeny v měřítku 1:200.
|
|
|
Naturkulturstadt Brno Židenice – Centrum lokální komunity, reflexe tradice a autonomie
Vaculíková, Klára ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Práce se zabývá obnovou kulturní krajiny, pozastavením její degradace a prací s fragmenty původní vesnické zástavby v novém kontextu, který jim dala významná urbánní změna. Dvě silné polarity - městské centrum a biocentrum - v těsném sousedství vytváří otázku jejich vzájemných vztahů a jejich možných vztahů v budoucnosti. Po připojení vsi Židenice k Brnu roku 1919 a necitlivé sanaci původní návsi a historického centra v 80. letech docházelo nejenom k strukturální proměně sídla, vykořenění vesnice a její kultury, ale ruku v ruce i k proměně a degradaci přilehlé kulturní krajiny, sadů, vinic a polí na židenickém kopci. Také pomocí sepsaných vzpomínek spisovatele Bohumila Hrabala, který se na tomto místě narodil a prožil mnoho let svého života ještě předtím, než byla vesnice městem zdeformována, se nám připomíná důležitost této opomíjené vrstvy sídla a její vztah ke krajině. Úvahu uzavírá návrh komunitního centra se zaměřením na propojení kultury a pěstování.
|
|
|
Naturkulturstadt Brno Židenice – Centrum lokální komunity, reflexe tradice a autonomie
Vaculíková, Klára ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Práce se zabývá obnovou kulturní krajiny, pozastavením její degradace a prací s fragmenty původní vesnické zástavby v novém kontextu, který jim dala významná urbánní změna. Cílem je tvorba lokálních center posilujících obdělávání půdy, které je zásadní pro ekosystém kulturní krajiny a paralelní benefity lokální produkce a rekreace pro místní obyvatele Dvě silné polarity - městské centrum a biocentrum - v těsném sousedství vytváří otázku jejich vzájemných vztahů a jejich možných vztahů v budoucnosti. Po připojení vsi Židenice k Brnu roku 1919 a necitlivé sanaci původní návsi a historického centra v 80. letech docházelo nejenom k strukturální proměně sídla, vykořenění vesnice a její kultury, ale ruku v ruce i k proměně a degradaci přilehlé kulturní krajiny, sadů, vinic a polí na židenickém kopci. Také pomocí sepsaných vzpomínek spisovatele Bohumila Hrabala, který se na tomto místě narodil a prožil mnoho let svého života ještě předtím, než byla vesnice městem zdeformována, se nám připomíná důležitost této opomíjené vrstvy sídla a její vztah ke krajině.
|
host ::
RSS.