|
|
Regulace a restrikce zábavních aktivit v prostředí Jednoty bratrské v předbělohorském období
Růčková, Markéta
Snahou Jednoty bratrské, jakožto církevního uskupení, bylo utváření křesťanského společenství podle biblického obrazu apoštolské církve, v němž je svrchovanou autoritou Písmo, které zároveň slouží jako nejvyšší měřítko správného konání na všech úrovních. Tomu mělo být přizpůsobováno i chování všech jejích členů. Ačkoli sociální struktura členů Jednoty se v průběhu její existence měnila, pro všechny své údy uplatňovala bez rozdílu společenského stavu a sociálního postavení zásady řádu a kázně, jejichž charakteristickým rysem je důraz na mravní kvalitu života, poslušnost a plnění Božích přikázání. Na základě pramenů normativní povahy, pocházejících z pera bratrských představitelů či vydaných v rámci synodních usnesení, i pramenů narativních, zejména kázání, lze sledovat, jak Jednota nahlížela na zábavní aktivity svých údů, oslavy spojené s životními událostmi člověka, svěcení svátků či na provozování hudby a her. Nastavená striktní pravidla však nutně vedly k jejich porušování při uplatňování v praktickém životě
|
|
|
Vojenské tábory v prostoru střední Evropy v letech 1550-1650
Andresová, Klára ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Předkládaná práce se věnuje problematice vojenských táborů křesťanských armád ve středoevropském prostoru v letech 1550-1650. Zaměřuje se na tábory armád habsburské monarchie a německých států, ovšem určitý prostor věnuje též situaci v Polsku a Uhrách. V jejích úvodních kapitolách je charakterizována pramenná základna a shrnuto dosavadní bádání. Dále jsou zařazeny exkurzy do dílčích témat, které souvisí s vojenskými tábory raného novověku, v rámci nichž jsou charakterizovány nejvýznamnější válečné konflikty dané doby, dobové strategie a taktiky, principy, složení a vybavení tehdejších armád, vojenské hodnosti a život tehdejších vojáků. Jádrem práce je výklad a komparace spisů vojenských teoretiků, kteří se tematice táborů věnovali, a to konkrétně děl Jana Tarnowského, Guillauma du Bellay, Leonhardta Fronspergera, Lazara von Schwendiho, Giorgia Basty, Johanna Jacobiho von Wallhausena a Raimonda Montecuccoliho. Na závěr je uveden průzkum vojenských řádů římského císaře Maxmiliána II. a švédského krále Gustava II. Adolfa, pamětí a deníků vojáků, kteří v dané době žili, a dobové beletrie. V práci jsou stručně charakterizovány kvartýry ve městech a vesnicích, ovšem hlavní důraz je kladen na vojenské polní tábory. Je popsáno, jaká místa byla považována za vhodná pro umístění tábora, jak se tyto tábory...
|
|
|
Inter-kulturní historická antropologie
Náhlovský, Michal ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Korecká, Zuzana (oponent)
Historická antropologie je relativně mladá vědní disciplína. Na mnoho projektů v rámci teoretických úkolů doposud čeká. Tato práce si bere za úkol zaměřit se na inter-kulturní srovnání v rámci historické antropologie. Tato práce se povede po linii oficiálních pramenů historie. Spíše než na aktéra samotného, bude pohlíženo na to, co teoreticky aktér mohl, resp. jaká byla jeho teoretická svoboda. Porovnáním dvou místně tak odlišných oblastí, jako jsou České země a Beninské impérium, má za úkol pokusit se ukázat srovnání v co nejvíce rozdílné míře. Práce si klade za úkol srovnat práva a povinnosti nejnižších tříd těchto dvou států. To se tak má dít, zasazeno do reality doby známé v Evropě jako raný novověk. Práce se bude opírat hlavně o prameny právní provenience. Práce si dává za cíl srovnání těchto faktů, bez jakýchkoliv nároků na jejich závazné hodnocení.
|
|
|
Poselská služba Dvora Králové n. L. v raném novověku
Iša, František ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kostlán, Antonín (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na problematiku ústní i písemné komunikace vykonávané prostřednictvím několika skupin poslů mezi menším královským věnným městem Dvorem Králové nad Labem a jeho vlastním vesnickým zázemím i vzdálenějšími místy na cizích panstvích. Práce se zabývá regionem Podkrkonoší v období pokročilého raného novověku, charakterizuje a analyzuje některé dochované archivní prameny k poselské službě ve Dvoře Králové nad Labem. Přibližuje prostředí, v kterém branní i jiní poslové konali svoje poselské služby, a pokouší se definovat vztah mezi vzdáleností a ohodnocením posla na území panství i mimo něj. V souvislosti s rozmanitou náplní ústních i písemných poselství se práce dotkla i několika dalších témat, jako je skutečná náplň robotních prací, doprovody jízdních vojáků při prospekci terénu, postrky tuláků a žebráků či počátky poštovnictví v regionu. Pra- covní metoda je založena na hluboké archivní sondě do vzácně dochovaných městských pra- menů účetní povahy, především do poselských register branných a rejstříků zaplacených poslů let 1740 a 1768. Výsledná zjištění prezentuje pomocí tabulek, grafů, slovního popisu i rekon- strukčními mapami. Informace z archivních pramenů vynesené do rekonstrukčních map dovo- lují vyslovit další závěry o formách a podobách poselské služby...
|
|
|
Konvent dominikánek na Starém Městě pražském v raném novověku. Ženská řeholní komunita a její vztahy k diecézním, řádovým a světským autoritám.
Walter, Pavel ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Černušák, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se snaží o přiblížení vývoje dominikánského konventu u sv. Anny a sv. Vavřince na Starém Městě pražském v období raného novověku (zejména v 17. a 18. století), a to jak z hlediska vnitřního života, tak i z pohledu kontaktů kláštera s vnějším světem. Vzhledem k útržkovitému pramennému dochování se podařilo uceleně v těchto oblastech zmapovat pouze tři témata. Úvod a první tři kapitoly podávají přehled pramenů a literatury a chronologicky nastiňují historii kazatelského řádu a samotného konventu, čtvrtá kapitola se zabývá vztahem mezi mniškami a jejími poddanými v obci Radlice. Především popisuje systém odvodů poddanských dávek konventu, vizitaci klášterních statků, a rovněž zachycuje jeden konkrétní spor mezi poddanou Barborou Wlaškou a konventem v 16. století. Pátá kapitola se věnuje rozboru barokních kázání, která v konventu zaznívala při slavnostním přijetí žadatelky mezi ostatní řeholnice. Samotný rozbor jsem provedl na základě obsahové a duchovní stránky homilií například pro Ludmilu Markvartovou z Hrádku a Johanu Agnes Minetti. Poslední kapitola se zabývá uplatněním arcibiskupské autority nad konventem v 18. století a společenskými vztahy mezi dominikánkami a členy šlechtických i měšťanských rodin Českého království. Tyto vztahy jsou nejlépe popsány na zadluženosti, a zároveň...
|
|
|
Hospodářský a sociální život kolegiátní kapituly ve Staré Boleslavi v 50. a 60. letech 17. století
Kratochvíl, Miroslav ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
V bakalářské práci je analyzován hospodářský a sociální život kolegiátní kapituly ve Staré Boleslavi v padesátých a šedesátých letech 17. století. Po nástinu historie kapituly a jejího místa v kontextu středověkého a raně novověkého vývoje následuje těžiště práce, soustředěné k výzkumu hospodářské a sociální situace staroboleslavské kapituly v padesátých a šedesátých letech 17. století. Téma je zkoumáno především na základě nevydaných pramenů (soupis nejdůležitějších z nich je uveden níže) s přihlédnutím k sekundární literatuře a je zasazeno do širšího rámce situace v Čechách po třicetileté válce. 1
|
|
|
Julius Jindřich Sasko-Lauenburský (1586-1665). Budovatel vojenské kariéry, pozemkového dominia a osmého divu světa
Vokurka, Michal ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na Julia Jindřicha Sasko-Lauenburského, aristokrata z početné dolnosaské rodiny, který konvertoval ke katolictví a věnoval se kariéře v císařské armádě jako Valdštejnův důstojník. Získal několik konfiskovaných panství v západních Čechách a díky své sňatkové politice se stal po třicetileté válce jedním z nejbohatších aristokratů v zemi. Založil slavné zahrady kolem svých rezidencí, přičemž ta nejznámější z nich, v Ostrově, byla nazvána osmým divem světa. Během svého dlouhého života působil jako vyslanec a diplomat, především na kurfiřtském dvoře v Drážďanech, kde reprezentoval císaře. Jeho finanční a sociální kapitál mu umožnil dosáhnout významného postavení v rámci české aristokracie, přestože do katolické habsburské monarchie přišel z protestantského prostředí.
|
|
|
Proměna vnímání upíra v západní kultuře od raného novověku po současnost : posouzení marginálního kulturního jevu v intencích civilizační teorie Norberta Eliase
Konečná, Zuzana ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Práce se zabývá vývojem proměny vnímaní upíra v západní kultuře od raného novověku po současnost. Upír se dnes v západní kultuře těší velké oblibě a zaujímá v ní neochvějné místo. Upíři současnosti jsou přitažliví a v podstatě ne nebezpeční. Předmětem této práce je snaha zjistit, zda tomu tak bylo i v předchozích staletích. Práce si všímá změn ve vzhledu a charakteru, a to jak fiktivní postavy, tak také "reálných upírů". Na základě analýzy vybraných fiktivních děl (literárních i obrazových) od konce 18. století, kdy upír vstoupil do západní fikce, ukazuje, jak se postupně proměňuje obraz, který této nadpřirozené bytosti Západ přisuzuje. Nezbytnou součástí toho, jak kultura vnímá určitý jev, je také víra v tento jev. Proto se v práci zabývám také tím, jak Západ v průběhu času tento fenomén vysvětloval. Práce dále seznamuje s teorií civilizačního procesu Norberta Eliase. Analýza proměny vnímání upíra v západní kultuře sleduje její stopy a zjištěné výsledky s ní porovnává, přičemž si dává za cíl odpovědět na otázku, zda se vnímání upíra proměňovalo v intencích této teorie.
|
|
|
Rabi Jehuda Liva ben Becal'el a kniha Zohar
Kohoutová, Kamila ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent) ; Visi, Tamás (oponent)
Disertační práce se věnuje myšlenkovému odkazu rabi Jehudy Livy ben Becalela, pražského Maharala a jeho vztahu k jedné z forem židovské mystiky známé jako kabala. Kabala se rozvinula mezi španělskými židovskými učenci 13. století a jejím nejvýznamnějším projevem bylo sepsání knihy Zohar. Práce ukazuje, jakým způsobem knihu Zohar četl a vykládal Maharal. První kapitola popisuje život a dílo učence. Druhá kapitola shrnuje dosavadní poznatky v oblasti Maharalova myšlení a jeho vztahu ke kabale. Třetí kapitola se věnuje popisu vzniku a kanonizace knihy Zohar jako jednotného díla. Obsahuje také textologickou část a komparaci, která usiluje o rozpoznání edice nebo skupiny rukopisů knihy Zohar, kterou Maharal užíval. Všímá si také zvláštní formy Maharalovy zoharické aramejštiny. Čtvrtá kapitola se věnuje otázce halachické autority knihy Zohar. Spolu s rozšířením spisu po jeho vytištění italskými tiskárnami začala být kniha Zohar některými sefardskými učenci používána jako rozhodující právní pramen v halachických otázkách, jejichž řešení bylo nejasné či sporné. Do oblasti střední Evropy halachický vliv knihy Zohar dosáhl především díky kompendiu Šulchan Aruch Josefa Kara. Tři následující kapitoly se věnují samotné analýze a výkladu textů knihy Zohar, které Maharal ve svém díle cituje a jejich teologické...
|
|
|
Testamentární praxe v Jihlavě v letech 1578-1624. (Testamenty jako prameny pro dějiny rodinných struktur, historickou demografii a sociotopografii)
Jirková, Pavla ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
Objekt výzkumu - raně novověký měšťanský testament - je v disertační práci nahlížen z pozice dějin rodinných struktur, historické demografie a sociotopografie. Vzorek 968 jihlavských testamentů z období 1578-1624 je podroben statistické analýze. Z hlediska metodologického jsou dále povaze tohoto výzkumu blízké mikrohistorické a prosopografické přístupy. Specifické téma bylo komparováno se závěry především anglické literatury. Výsledky výzkumu byly zhodnoceny z hlediska ročních součtů testamentů jako možných ukazatelů hlavních tendencí mortality a byly naznačeny možné souvislosti mezi počtem dětí zmíněných v testamentech a dědickým systémem konkrétního regionu. Ve spojitosti s četnými svatebními smlouvami testátorů bylo dále studováno fungování sňatkového trhu a délka trvání manželství. Mezi další otázky diskutované v disertační práci patří například rodinná a domácnostní postavení, postižení lidé, genderová studia a mezigenerační majetkový transfer. Konečně v rámci sociotopografického studia byly domy vybraných testátorů lokalizovány v rámci ulic či předměstí.
|
host ::
RSS.