|
|
Monitoring zaměstnanců a jeho metody
Zůnová, Petra ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Cílem této práce je podat vyvážený právní výklad problematiky monitoringu zaměstnanců, a to jak z pohledu práv a právem chráněných zájmů zaměstnavatele, tak z pohledu práva zaměstnanců na soukromí. Sledování zaměstnanců je upraveno zejména v ustanovení § 316 odst. 1 až 3 ZP. Pokud ovšem v rámci monitoringu dochází rovněž ke zpracování osobních údajů zaměstnanců, je nezbytné aplikovat též právní úpravu ochrany osobních údajů. V této práci rozlišuji tzv. jednorázovou či nahodilou kontrolu zaměstnanců prováděnou za účelem ověření dodržování zákazu užívání výrobních a pracovních prostředků zaměstnavatele pro jejich osobní potřebu ve smyslu § 316 odst. 1 ZP a soustavný monitoring zaměstnanců dle § 316 odst. 2 ZP. Dále je nutné se zabývat otázkou, zda též dochází ke zpracování osobních údajů zaměstnanců či nikoli. To znamená, že celkem je v praxi třeba pracovat se čtyřmi typy kontrol/sledování zaměstnanců, z nichž každý má relativně jiný právní režim. V současné době v oblasti ochrany osobních údajů dochází k největším změnám za posledních více než 20 let; dne 25. května 2018 totiž nabyde účinnosti GDPR. Toto nařízení v plném rozsahu nahradí stávající Směrnici 95/46/ES, která byla do českého práva implementována prostřednictvím ZOOÚ. Osud ZOOÚ není v tuto chvíli zcela jasný; s nejvyšší pravděpodobností...
|
|
|
Dostupnost a využívání sociálních služeb romskou menšinou v Prachaticích
ZŮNOVÁ, Petra
Problematika dostupnosti a využívání sociálních služeb romskou menšinou v Prachaticích je velmi aktuálním tématem. Všechny poskytované sociální služby jsou uvedeny v zákoně o sociálních službách. Hlavním posláním tohoto zákona je chránit práva a oprávněné zájmy jedinců, jež jsou v prosazování svých zájmů oslabeni, a to z různých důvodů. Těmito důvody mohou být např. věk, rasa, zdravotní postižení, krizová životní situace, nedostatečně podnětné sociální prostředí atd. Cílem předkládané diplomové práce je zmapování sociálních služeb, které využívá romská menšina v Prachaticích. Za účelem naplnění cíle práce byly stanoveny následující tři výzkumné otázky. VO 1: S jakými problémy se romská menšina na organizace sociálních služeb obrací? VO 2: Reflektují nabízené sociální služby v Prachaticích problematiku romské populace? VO 3: Jaké neuspokojené sociální potřeby mají Romové v Prachaticích? Pro výzkumnou část diplomové práce byla zvolena kvalitativní metodologie, která umožnila zachycení dynamiky názorů a postojů všech informantů/tek. Data byla sbírána za využití metody polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumné šetření bylo zkoumáno jak z pohledu romských obyvatelů města Prachatice, tak z pohledu sociálních pracovníků z místních organizací sociálních služeb. Data byla sebrána celkem od 17 informantů/tek. Získaná data byla zpracována pomocí metody zakotvené teorie. Za významné poznatky, které vyplynuly z mého výzkumu, považuji fakt, že romská populace ve městě Prachatice zná jen devět organizací sociálních služeb, přičemž využívá těchto organizací pouze pět (Most naděje, Céčko, Coolna, Lungo Drom, Phénix). Navíc tyto sociální služby organizací využívají pouze sporadicky nebo vůbec. Mezi sociální služby, které Romové využívají, patří volnočasové aktivity, sociální poradenství, besedy ve školách, poskytování a zajišťování stravy, poskytování ubytování, individuální plánování, krizová intervence, úschova cenností, materiální pomoc, kontaktní práce, výměnný program, orientační testování, předškolní příprava a doučování. Romové by uvítali větší zájem organizací sociálních služeb a jejich vstřícnost. Dále by je potěšilo více volnočasových aktivit na ubytovně, její lepší vybavenost společně s jejím okolím, více kultury pro Romy, romský klub v čele s romským sociálním pracovníkem. Romského sociálního pracovníka/pracovnici by uvítali i v jiné sociální službě a také u Městské policie Prachatice. Dále informanti/tky postrádají kontakt s majoritní společností, lepší časovou dostupnost městské hromadné dopravy a v neposlední řadě by uvítali změnu městského zastupitelstva. Pracovníci by v Prachaticích uvítali sociální službu, kde by byl dostupný psycholog i psychiatr pro děti a dospělé, dále větší četnosti návštěv o. s. Fokus České Budějovice, zhotovení sociálního bydlení a denního stacionáře pro bezdomovce, sociální službu pro děti do tří let, posílení terénní sociální práce a sociální službu, která by měla za cíl zaměstnávat brigádně Romy. Z výsledků, které vzešly z provedených rozhovorů a získaných dat, lze formulovat následující tři hypotézy. H1: Romská populace nejvíce využívá sociální poradenství. H2: Organizace poskytující sociální služby reagují na romskou problematiku. H3: Město Prachatice potřebuje posílit terénní sociální práci. Poznatky, které tato práce přinesla, mohou poskytnout organizacím sociálních služeb v Prachaticích zpětnou vazbu na danou problematiku od romské menšiny. Tím mohou organizace dále reagovat na potřebnost konkrétních služeb, a to se může projevit na četnějším využívání sociálních služeb v Prachaticích.
|
|
|
Evaluace primární drogové prevence základních škol ve městě Prachatice
ZŮNOVÁ, Petra
Název práce zní: Evaluace primární drogové prevence základních škol ve městě Prachatice. Primární prevence si klade za cíl odradit od prvního užití návykové látky nebo alespoň co nejdále odložit první kontakt s ní. Je to úloha celé společnosti. V první řadě by se na ní měla podílet rodina, která je nejdůležitější součástí člověka, dále je to okolní prostředí, které na dítě působí (např.: kamarádi, vrstevníci), škola, jenž se snaží být jedním ze subjektů primární prevence, a v neposlední řadě také praktický lékař. Ten je důležitou složkou pro odhalení projevů rizikového chování, například při vyšetřeních. Velmi důležité je to, že pokud prevence přichází z několika stran, má vyšší účinnost. Primární prevence by se měla realizovat před první zkušeností s návykovou látkou. Principy efektivní a vyhodnotitelné primární prevence jsou založeny na soustavnosti, dlouhodobosti, aktivnosti, přiměřenosti, názornosti a uvědomělosti. V rámci toho jsem v empirické části zkoumala, jaké názory mají žáci na preventivní programy, kdy aktivity přichází, jaké postoje žáci vůči návykovým látkám zaujímají, co si odnášejí za vědomosti z uskutečněných programů, jaké mají osobní zkušenosti a jaké názory mají školní metodici na tyto protidrogové aktivity. Pro zjištění dat byl použit kvantitativní výzkum, metoda dotazování, technika anonymního dotazníku vlastní konstrukce, na základě jehož vyhodnocení jsou verifikovány či falzifikovány předem stanovené hypotézy. Z výzkumu vyplývá, že zkušenosti s návykovými látkami se vyskytují ve všech základních školách ve městě Prachatice. Nejvíce je zastoupeno užívání legálních, společensky tolerovaných látek. Z výzkumu je patrné, že žáci základních škol jsou celkem dobře informováni o drogové problematice díky povinným preventivním programům. Výsledky práce je možné využít v praxi jako materiál pro školní metodiky prevence a pro vedení základních škol ve městě Prachatice, kterého lze využít jako zpětné vazby od žáků na realizované programy. Věřím, že práce může být využita i pro potřeby dalšího realizovaného výzkumu.
|
host ::
RSS.