|
|
Transneptunická tělesa
Blomann, Antonín ; Wolf, Marek (vedoucí práce) ; Ďurech, Josef (oponent)
Transneptunická tělesa jsou rozrůstající se skupinou planetek vnější sluneční soustavy. Vývoj struktury drah byl ovlivňován vývojem dalších těles sluneční soustavy. Porozumění principům a pravidlům nám může být užitečné při studiu vývoje sluneční soustavy a může napovědět nejpravděpodobnější scénář daných událostí. Nejvýznamnějším vlivem na uspořádání a ustálení drah měly bezesporu velké planety (tzv. migrace velkých planet) a to nejen na známější hlavní pás, ale i na oblast TNO. Tato teoretická část je popsána v prvních třech kapitolách. Další kapitoly pak popisují pozorování a pozorovací techniku, která byla použita. Významnou roli zde přebrala výpočetní technika, zejména pak použití CCD čipů a následné zpracování na počítači. Astrometrická pozorování a měření probíhala na Ondřejovské hvězdárně na dalekohledu 0,65 - m. Pro zhotovení snímků byla použita kamera firmy Moravské přístroje s CCD čipem KAF 3200ME. Bylo zhotoveno deset snímků s expozicí 120 sekund, které po úpravě a složení posloužily k astrometrickému měření. Získaná data ze zpracovaných snímků byla odeslána do databáze MPC.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Světelné křivky zákrytových dvojhvězd
Korda, David ; Zasche, Petr (vedoucí práce) ; Wolf, Marek (oponent)
Byla provedena fotometrická CCD pozorování deseti krátkoperiodických LMB (Low Mass Binaries) s dosud neurčenými parametry. Data byla získána pomocí dalekohledu s průměrem 65 cm v Ondřejově ve filtrech I, R a V v letech 2014 až 2016. Světelné křivky byly zpracovány pomocí programu PHOEBE. Získané hmotnosti a poloměry jednotlivých hvězd byly porovnány s teoretickou závislostí. Ukazuje se, že v dvojhvězdných krátkoperiodických systémech jsou poloměry hvězd v průměru o 4 % větší, než odpovídá modelům vývoje hvězd. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Nová studie dlouhodobých a orbitálních změn hvězdy se závojem V923 Aql
Steiner, Michal ; Harmanec, Petr (vedoucí práce) ; Wolf, Marek (oponent)
V první části je nastíněna problematika hvězd se závojem, jejich proměn- nost na různých časových škalách a některé z modelů, vysvětlující vznik závoje. Následuje část zabývající se softwarem použitým k měření. Po seznámení se s pro- gramy je obsaženo samotné zpracování dat. Celkem bylo měřeno na 46 spektrech z hvězdárny Ondřejov a fotometrii z hvarské observatoře v RJD = 52000-58500. Jednotlivá zjištění pak byla dána do srovnání s již zjištěnými vlastnostmi systému. Většinu dříve sledovaného chování V923 Aql se podařilo objevit i v dodaných da- tech, ale byla nalezena rozdílnost mezi RVHα a RVM měřenou na kovových čarách. Dále byla zjištěna ve srovnání s cykly měřenými v minulosti odlišná délka dlou- hodobých cyklů. 1
|
host ::
RSS.