|
|
Popírání holocaustu a jiných zločinů z pohledu mezinárodní ochrany lidských práv (svoboda projevu)
Prokešová, Lucie ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Popírání holocaustu a jiných zločinů z pohledu mezinárodní ochrany lidských práv (svoboda projevu) Tato práce pojednává o konfliktu mezi svobodou projevu a jinými právy a hodnotami zaručenými Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, které jsou dotčeny popíráním holocaustu a jiných zločinů. Svoboda projevu je relativním základním právem, které může být omezeno v zájmu ochrany jiných chráněných práv a hodnot. V případech popírání holocaustu a jiných zločinů jsou těmito chráněnými hodnotami především ochrana důstojnosti obětí, ochrana pořádku a předcházení zločinnosti. Cílem této práce je přinést komplexní pohled na problematiku popírání holocaustu a jiných zločinů ve světle svobody projevu v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. V první části se práce zaměřuje na vymezení vztahu popírání holocaustu a svobody projevu v mezinárodním právu, na charakteristiku svobody projevu a jejích limitů a na roli a postup Evropského soudu pro lidská práva v případě střetu svobody projevu a jiných chráněných práv a hodnot. Druhá část práce je pak věnována judikatuře Evropského soudu pro lidská práva týkající se popírání holocaustu a jiných zločinů. Mezi dílčí cíle této práce patří zejména vymezení postupu Soudu při posuzování zásahu do svobody projevu v případech popírání holocaustu, srovnání...
|
|
|
Legitimacy of mass surveillance and data collection in international law
Teššer, Marek ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
ČJ Za poslední desetiletí překonaly digitální technologie nevídaný vývoj. Internet, který původně sloužil jako prostředek komunikace mezi akademiky, se přetransformoval na hlavní komunikační prostředek používaný na celém světě. Způsob, jakým lidé mohou spolu komunikovat, se tak značně zjednodušil. V důsledku toho, se na kyberprostor zaměřila i pozornost vlád a tajných služeb, s cílem ho co nejvíc kontrolovat. Po Snowdenových odhaleních v roce 2013 se na mezinárodní scéně rozpoutala debata o přípustnosti masivního sledování jako prostředku boje proti terorismu. Od událostí z 11. září se rozšířily pravomoci tajných služeb v oblasti monitorování komunikace osob. Tato praxe s sebou přinesla několik zajímavých a dosud nevyřešených problémů. Je takové jednání vůbec přípustné? Pokud je, za jakých podmínek? Diplomová práce analyzuje legitimitu masivního elektronického sledování a sběru dat v mezinárodním právu v kontextu ochrany lidských práv, zejména práva na ochranu soukromí. Zaměřuje se přitom na elektronické sledování prováděné prostřednictvím sledovacích programů americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) a britského Vládního komunikačního ústředí (GCHQ). Jelikož se jedná o programy zahraničního sledování, práce věnuje důkladnou analýzu také sporné otázce extrateritoriální aplikovatelnosti...
|
|
|
Mezinárodně právní otázky spojené s postavením státu Izrael
D'Evereux, Veronika ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Mezinárodně právní otázky spojené s postavením státu Izrael Abstrakt Vznik a trvající existence státu Izrael, který je zcela obklopen arabskými sousedními státy, může být jednou z hlavních příčin i nadále aktuálního konfliktu, který v této části regionu započal již před více než sedmdesáti lety. Vznik státu Izrael zároveň představuje určitou výjimku v mezinárodním právu z důvodu, že k němu došlo ve spojení s právně nezávaznou rezolucí orgánu mezinárodní organizace univerzální povahy, konkrétně ve spojení s rezolucí Valného shromáždění OSN 181 (II) z roku 1947. Tato rezoluce předpokládala na části území bývalé Osmanské říše, které bylo coby mandátní území toho času spravováno Velkou Británií, vznik jak židovského, tak i arabského státu. Zatímco stát Izrael vyhlásil svou nezávislosti dne 14. 5. 1948, arabští obyvatelé mandátu tuto rezoluci odmítli a k realizaci jejich práva na sebeurčení došlo až o mnoho desítek let později. Ve spojení s touto skutečností a dále v důsledku několika ozbrojených konfliktů mezi státem Izrael a okolními arabskými státy, došlo zároveň i ke vzniku sporné situace týkající se částí území bývalého Mandátu Palestina, která zároveň nejsou územím státu Izrael. Podle poradního posudku Mezinárodního soudního dvora ve věci Palestinsko - izraelská zeď z roku 2004 jsou tato území zahrnující...
|
|
|
Postavení nevládních organizací v mezinárodním právu
Příhoda, René ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Postavení nevládních organizací v mezinárodním právu Abstrakt Nevládní organizace a zejména pak mezinárodní nevládní organizace jsou významným aktérem v mezinárodních vztahů, stejně tak jako státy, mezivládní organizace a nadnárodní korporace. Každý z těchto aktérů má v mezinárodních vztazích svoji úlohu, s různým dopadem na mezinárodní právo. Tato práce dopodrobna zmapovala mezinárodní nevládní organizace, od počátku jejich vzniku až do současnosti. Nevládní organizace byly rozčleněny a zatřízeny dle několika zvolených kritérií a vydefinovány. Ve své další části práce identifikovala skupinu nevládních organizací sui generis , které ačkoli jsou organizacemi nevládními, požívají mezinárodněprávní subjektivity. Práce byla pojata s prvky sociologické metody, tedy mnohem více se zaobírala skutečnostmi, proč daný dokument vznikl v takové podobě a jak je fakticky naplňován, spíše než jaký je obsah samotného dokumentu a jak by měl být vykládán. S ohledem na zvolenou metodu jsou zasazovány kauzální případy do historických souvislostí. Druhá část práce se zaobírala zejména organizacemi sportovními, které byly prvotním impulsem k sepsání této disertační práce. Práce nejen dopodrobna rozebrala, jak vybrané nevládní organizace fungují, ale i jaké jejich jednání mělo mezinárodní dopady. Poslední kapitola práce se...
|
|
|
Přístup mezinárodního práva k mučení
Albert, Lukáš ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Přístup mezinárodního práva k mučení Abstrakt Zákaz mučení existuje v rovině vnitrostátní i mezinárodní. Autor se zaměřuje pouze na přístup mezinárodního práva k mučení. Rozebírá jednotlivé prvky definic mučení, které obsahují mezinárodní dokumenty. Zároveň nezapomíná ani na kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, které je s mučením neoddělitelně spjato. Doplňuje i význam pohrůžky mučení, která může sama o sobě za určitých podmínek představovat mučení. Poskytuje přehled dosavadní mezinárodní úpravy zákazu mučení zakotveného nejen v lidskoprávních mezinárodních smlouvách, ale i v oblasti mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva trestního. Důraz klade dále na reflexi mezinárodní úpravy v praxi jednotlivých ochranných mechanismů zajišťujících efektivní kontrolu nad dodržováním zákazu mučení, konkrétně univerzálních, evropských, meziamerických, afrických a dalších fungujících mechanismů. Mučení zařazuje rovněž do kontextu zločinů podle mezinárodního práva. Odkazuje na praxi mezinárodního trestního soudu a ad hoc trestních tribunálů, které přisoudily zákazu mučení dokonce status ius cogens. V části práce věnující se mučitelům a jejich metodám autor z kriminologického hlediska zohledňuje postavení pachatele mučení v rámci řecké školy mučení. Dále uvádí i světově známé metody či...
|
|
|
Lidská práva právnických osob dle EÚLP
Veverka, Josef ; Tymofeyeva, Alla (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou lidských práv právnických osob dle EÚLP. Právnické osoby jsou vedle osob fyzických nositeli základních práva a svobod. Tato práva dosahují takového významu, že jsou hodna ochrany, a to nejen na úrovni vnitrostátní, ale i na úrovni regionální a univerzální. Pro 47 evropských zemí je ochrana základních práv a svobod zajišťována mezinárodní organizací zvanou Rada Evropy. V rámci Rady Evropy působí Evropský soud pro lidská práva zřízený na základě Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950. Na tento soud se se svými stížnostmi obrací fyzické osoby a tam, kde to povaha základních práv a svobod uvedených v Úmluvě a jejích protokolech připouští, též osoby právnické. Za pomoci deskriptivní, komparativní a analytické metody si tato diplomová práce dává za cíl uceleně představit právnickou osobu v roli individuálního stěžovatele před ESLP, přičemž zvláštní pozornost věnuje judikatuře ESLP, konkrétně rozsudkům o stížnostech právnických osob proti České republice, kterých je k dnešnímu dni 27. Práce je rozdělena do tří částí. První část se zabývá pojmem právnické osoby jako takové, přičemž dále popisuje její roli individuálního stěžovatele před ESLP, a to ve světle čl. 34 EÚLP. Tato část se dále zabývá podmínkami přijatelnosti stížností právnických...
|
|
|
Lidská práva starších osob v dokumentech Rady Evropy
Košinová, Sabina ; Tymofeyeva, Alla (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Lidská práva starších osob v Dokumentech Rady Evropy Cílem této diplomové práce je popsat lidská práva starších osob v dokumentech Rady Evropy. Dokumenty Rady Evropy jsou nástrojem, který pomáhá právům starších osob v mnoha ohledech. Pro účely této práce jsem nejprve musela najít definici starší osoby. Dokumenty Rady Evropy, na rozdíl od některých mezinárodních organizací, kterými jsou např. Interamerická unie nebo Africká unie, v jejichž dokumentech můžeme nalézt definici starší osoby, definici starší osoby neobsahují. Ze studia dokumentů Rady Evropy vyplývá, že za starší osoby jsou považovány osoby starší 60 let. Cílem dokumentů Rady Evropy upravujících práva starších osob je ochrana a zlepšení postavení starších osob, které z důvodu věku spadají do skupiny, kterou rada Evropy vymezuje jako zranitelnou. Dokumenty Rady Evropy týkající se starších osob se zabývají tématy jako jsou důchody, věková diskriminace a přístup ke službám. Nejnovějšími otázkami, kterými se Rada Evropy zabývala v roce 2020 a v roce 2021 ve vztahu ke starším osobám, je problém digitalizace a problém pandemie koronaviru a její dopad na starší osoby. Dokumenty Rady Evropy týkající se starších osob můžeme dělit na závazné a nezávazné. Mezi závazné řadíme úmluvy. Mezi nejdůležitější patří Evropská úmluva o lidských právech a...
|
|
|
Mezinárodněprávní postavení de facto států
Řeháčková, Diana ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Organizace lidské společnosti prošla během historického vývoje několika evolučními stádii. Jejich vrcholem se zejména v Evropě staly státní útvary založené na etnickém základě, národní státy. Jejich vznik a zánik probíhal mnohdy zcela živelně, což vedlo k rostoucí míře společenské nestability. Mezinárodní společenství proto hledalo mechanismy, které by tyto procesy regulovaly. Z pohledu mezinárodního práva bylo třeba především definovat stát a kodifikovat hlavní požadavky, které musela jakákoliv entita splňovat, aby se za stát dala pokládat. Montevidejská úmluva se shodla na elementární čtveřici, která spočívá v požadavku na obyvatelstvo, teritorium a výkonnou moc a schopnost dané entity účastnit se plnohodnotně mezinárodněprávních vztahů, tedy disponovat vnější suverenitou. Ani tyto čtyři elementy však nejsou zcela dostačující, a tak se k nim postupně nekonzistentně přidávaly další vedlejší požadavky, které pátraly především po vnitřním charakteru entity a jejím postoji kupř. k dodržování všeobecných lidských práv či práv menšin. Problém však spočívá v tom, že pouhé naplnění výše uvedených požadavků ke vzniku a plnohodnotné existenci státu nestačí. V současném světě je totiž prakticky nemožné, aby nový stát vznikl bez narušení integrity a suverenity státu stávajícího. Právo národů na sebeurčení,...
|
|
|
Přístup k nezávislému a nestrannému soudu jako záruka spravedlivého řízení podle Evropské úmluvy o lidských právech
Tymofeyeva, Alla
TYMOFEYEVA, A. Přistup k nezávislému a nestrannému soudu jako záruka spravedlivého řízení podle Evropské úmluvy o lidských právech. Praha 2010. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Právnická fakulta. Katedra mezinárodního práva. Vedoucí práce Doc. PhDr. Stanislava Hýbnerová, CSc. Práce se zabývá právem na přístup k nezávislému a nestrannému soudu podle ustanovení Evropské úmluvy o lidských právech se zaměřením na soulad legislativy a soudní praxe na Ukrajině se standardy, vypracovanými v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. V rámci řešení této problematiky je v první části práce proveden rozbor pojmu "právo na přístup k soudu" a jeho jednotlivých prvků. Z analýzy judikatury Evropského soudu vyplývá, že pojem "právo na přístup k soudu" zahrnuje následující prvky: 1) právo na zahájení soudního řízení, včetně odvolání a dovolání proti rozhodnutí správního nebo soudního orgánu v určitých případech; 2) právo na poskytování právní pomoci, včetně přidělení advokáta z úřední moci a osvobození od poplatků; 3) právo na projednání stížnosti nezávislým, nestranným soudním orgánem s plnou jurisdikcí, zřízeným zákonem; 4) právo na rozhodování soudu a vydání rozsudku v přiměřené lhůtě a 5) právo na výkon pravomocného a závazného soudního rozhodnutí v přiměřené lhůtě. V další části práce je...
|
|
|
Indigenous Peoples' Land Rights in Latin America
Černota, Nela ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Právo domorodých národů v Latinské Americe k půdě Pro mnohé domorodé národy a jejich kultury je typický jejich kolektivní, duchovní vztah k půdě, který přechází z generace na generaci. Domorodé národy na svých územích mnohdy závisí nejen ekonomicky, ale také svou kulturně. Právě s půdou však souvisí také rozsáhlé porušování jejich lidských práv. Tradiční území domorodých národů jsou často zabírána a ekosystémy, které k těmto územím patří, jsou narušovány. To vede k zásahu do tradičního způsobu života těchto národů a k vymizení jejich původních kultur. Od osmdesátých let minulého století však domorodé národy postupně posilují své postavení, a to i na mezinárodněprávní úrovni. V roce 1989 byla přijata Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 169, Úmluva o domorodých a kmenových národech v nezávislých zemích. Tato Úmluva zakotvila podstatně vyšší standardy ochrany práv domorodých národů k jejich územím. Zejména opustila patriarchální přístup starší Úmluvy, která se tomuto tématu věnuje - Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 107, Úmluvy o ochraně a integraci domorodého a ostatního kmenového a polokmenového obyvatelstva v nezávislých zemích. Úmluva č. 169 navíc označuje domorodé národy za "národy" a nikoli za "obyvatelstvo", jak tomu bylo u její starší verze. Tato Úmluva tak otevřela dveře dalším...
|
host ::
RSS.