|
|
Cesta k širokoúhlé kinematografii
Matoušek, Philip ; SMUTNÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; MACÁK, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem širokoúhlé kinematografie a snaží se popsat hlavní postupy vývoje v rámci dějin kinematografie. Hlavní důraz kladu na čas vzniku kinematografie na konci 19. století a na stanovení normy negativu o šířce 35mm, a potom na čas koncem 20. let, kde se tato norma málem proměnila vnovou normu širokého formátu, a konečně prosazení nové normy širokoúhlé kinematografie v 50. letech.
|
|
| |
|
|
The Cinematographer´s Role in Digital Century
Kmins, Jurgis ; SMUTNÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; JÍCHA, Marek (oponent)
Cinematography is experiencing major changes. Photochemical film has been a format for capturing images for more than a century. It the 21st centruy, digital era is overtaking established traditions of filmmaking. This thesis explores the technical aspects of digital technology, which could help in choosing a camera system for a particular project.
|
|
|
Ověření možností pro zvýšení tepelně-izolační schopnosti pěnových plastů
Smutný, Vojtěch ; Kopřivík, František (oponent) ; Šťastník, Stanislav (vedoucí práce)
Diplomová práce je věnována studiu materiálových vlastností vybraných druhů pěnového polystyrénu, zejména projevu součinitele teplotní délkové roztažnosti. Práce obsahuje dvě hlavní kapitoly, teoretickou a praktickou. V teoretické části se práce zabývá přehledem používaných tepelných izolací v podmínkách České republiky, popisu jevů, které souvisejí s mechanismy šíření tepla a přehledem používaných experimentálních metod pro stanovení tepelně-izolačních vlastností. V praktické části jsou uvedeny výsledky měření vzorků s pěnovým polystyrénem, které jsou modifikovány přidáním vybraných látek. Dále je v práci popsán strojový program, který slouží k výpočtu teplotního průběhu v konstrukci při oslunění.
|
|
|
Ruští kameramani 70. a 80. let 20.století
Souček, Prokop ; SMUTNÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; BERNARD, Jan (oponent)
Tato diplomová práce shrnuje a rozšiřuje informace o kameramanech 70. a 80. let 20. století. Věnuje se jak teoretickým základům včetně dobového kontextu a uměleckých souvislostí, tak podrobným rozborům konkrétních filmů s cílem vysvětlit novátorské vizuální postupy vznikající v tomto období na území Ruska.
Práce si klade za cíl rozborem konkrétních výrazových prostředků dokázat vyjímečnost tvorby této doby a její vliv na současnou kinematografii.
|
|
|
Transformace výrazových prostředků ve filmech Stevena Soderbergha při přechodu z analogové na digitální technologii
Hudeček, Ondřej ; SMUTNÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; MAREK, Diviš (oponent)
Bakalářská práce "Transformace výrazových prostředků Stevena Soderbergha při přechodu z analogové na digitální technologii" pojednává o proměně tvůrčích postupů ve tvorbě Stevena Soderbergha se zaměřením na změny, které s sebou přinesl příchod digitální technologie. Pro celistvé porozumění problematice práce představuje nástup digitální technologie z širšího hlediska a z pohledu autorů, kteří tuto technologii vítají, ale také těch, kteří ji zavrhují. Práce se nezabývá technickou komparací obou technologií. Dále je popsána proměna tvůrčích postupů Stevena Soderbergha na pozici režiséra, kameramana i střihače svých vlastních filmů. Práce zahrnuje deskripci transformace výrazových prostředků Stevena Soderbergha během jeho kariéry rozdělené do tří období a anticipaci jeho dalšího vývoje.
Metodami práce je studium zahraniční a české literatury, komparace estetických vlastností a technických možností analogové a digitální technologie, analýza filmů Stevena Soderbergha, analýza relevantních obrazových materiálů a zúčastněné pozorování.
|
|
|
Použití LED světelných zdrojů ve filmové a televizní osvětlovací technice
Brožek, Marek ; SMUTNÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; MACÁK, Jiří (oponent)
Cílem práce je podat ucelený přehled o vývoji a současných trendech LED technologií v oblasti filmové a televizní osvětlovací techniky.
Práce je koncipovaná do dvou částí. První se věnuje historii vzniku, fyzikálním a technickým parametrům LED a dále obsahuje glosář souvisejících pojmů.
Druhá část podává přehled vývoje technologických řešení ve výrobě filmové a televizní LED osvětlovací techniky, seznamuje s jejich přednostmi a nedostatky, upozorňuje na některé problematické momenty použití a představuje poslední novinky některých předních výrobců.
Závěr je shrnutím a obecným zamyšlením nad budoucností LED technologií.
|
|
|
Digitální postprodukční korekce obrazu
Daliman, Tomáš ; JÍCHA, Marek (vedoucí práce) ; SMUTNÝ, Vladimír (oponent)
Formáty a videokodeky, Bayerova maska, problematika barevných prostorů, referenční barevné prostory, pracovní barevné prostory, 1D LUT vs 3D LUT, úvod do správy barev, hardwarové řešení barvících systémů, Softwarové řešení barvících systémů.
|
|
|
Stereoskopie a kameraman
Gunaratna, Vidu ; SMUTNÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; MYSLÍK, Jiří (oponent)
Práce je studiem stereoskopie z pohledu kameramana. Vnímá ji v celé své šíři současného užití - od atrakcí v zábavních parcích, přes komerční narativní celovečerní filmy, až po dokumenty s kulturní hodnotou. Krátce se věnuje raným teoriím binokulárního vidění, počátku objevu stereoskopie a stereofotografie. Dále se zaměřuje na stručnou historii stereoskopie v kinematografii od jejího počátku, přes renesanci v 50. letech 20. století, až do současnosti. Pokračuje popisem principů prostorového vnímání, kde mezi klíčové pojmy patří disparita, paralaxa, konvergence a akomodace. Zmiňuje také důležitost nestereoskopických podnětů na stereopsi. Téma fyziologických základů stereopse zakončují vady prostorového vnímání. Další část práce se soustřeďuje na stereoskopické okno, které je analogií k rámu obrazu v běžné kinematografii. Zkoumá vliv velikost předváděcí plochy, omezení vzdálenosti zadního plánu a jevu, který se nazývá porušení stereoskopického okna. Pokračuje rozborem prostoru stereoskopického obrazu a okolnostmi které ovlivňují vjem velikosti předmětů a figur v něm, ale také analýzou vjemu celého obrazu v závislosti polohy diváka vůči plátnu. Pozornost je věnována i speciálnímu případu stereoskopie - ortostereoskopii. Rozvržení hloubky, nativní paralaxa, a pojmy optimální, dostupný a užitý prostor jsou definovány pro pochopení důležitosti konceptu plánu hloubky. Estetika hloubky je demonstrována na několika nedávných stereoskopických filmech. Následuje přehled technických prostředků pro stereoskopii - rigy, 3D monitory a software. Práce pokračuje diskusí nástrojů kameramana, které jsou rozděleny do dvou skupin - nestereoskopické a stereoskopické. Mezi nestereoskopické patří lineární a barevná perspektiva, vzdušná perspektiva, ostrost a neostrost a pohyb kamery. Stereoskopické nástroje tvoří interaxiální vzdálenost a konvergence. Případy hypostereoskopie a hyperstereoskopie jsou chápány též jako výrazový prostředek. Další kapitola je věnována specifikům a omezením stereoskopického snímání - potřeba dokonalého páru kamer, objektivů, specifikum kompozice ve stetoskopii, problémy spojené s polopropustným zrcadlem v rigu, osvětlování a použití kamerových filtrů. Následující část práce se stručně věnuje přidruženým tématům, která mají vliv na obrazovou složku. Jde o scénografii, postprodukci, kde je věnována pozornost gradingu, a různým stereoskopickým projekčním systémům, včetně autostereoskopie. Poslední část práce je rozhovor s kameramanem Andrewem Lesniem, ACS, ASC, který se dělí o svoje zkušenosti z práce na filmu Hobit. Závěrem je zamyšlení nad otázkou, zda je stereoskopie výrazovým prostředkem a pokouší se odhadnout, jakou budoucnost čeká stereoskopie v kinematografii a televizi.
|
|
|
Ostrost a neostrost zobrazení jako jev i výrazový prostředek
Chlumská, Františka ; MACÁK, Jiří (vedoucí práce) ; SMUTNÝ, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce nesoucí název ,,Ostrost a neostrost zobrazení jako jev i výrazový prostředek'' se zabývá ostrým a neostrým obrazem, vzniklým na filmovém políčku či digitálním čipu. Shrnuje základní vlastnosti lidského oka, a technické parametry a vlastnosti snímacích objektivů. Věnuje se též ''vizuální'' historii z pohledu neostrého obrazu a v závěru sumarizuje psychologický účinek ostrého versus neostrého obrazu na diváka. Přibližuje tedy dva možné úhly pohledu na ostrost a neostrost. Orientace v technologické a i psychologické stránce vzniku a vlivu ostrosti a neostrosti je pro kameramana stěžejní znalostí pro jeho tvorbu. Tato práce shrnuje pouze základy týkající se daného tématu, které je možné v rámci bakalářské práce předložit, nicméně věřím, že může být někomu k prospěchu v jeho studiu či profesi.
|
host ::
RSS.