|
|
Vliv stálezelenosti vs. opadavosti u rostlin v teplých obdobích vyšších zeměpisných šířek na strukturu dřeva: případová studie ze svrchní křídy ostrova James Ross (Antarktický poloostrov)
Chernomorets, Oleksandra ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Gryc, Vladimír (oponent)
Změny prostředí v důsledku globálního oteplovaní a jejich následky jsou podstatnou a široce studovanou otázkou. Křídové polární ekosystémy nemají v dnešní době obdobu. Proto takové ekosystémy představují unikátní možnost pro studium extrémních prostředí a organizmů se specifickými adaptacemi na ně. Příslušné ekosystémy mohou mít klíčový význam pro pochopení možných budoucích změn na naší planetě. Diplomová práce se věnuje otázce strategie adaptace suchozemských rostlin v období pozdní křídy: stálezeleností a opadavostí. Studovaný materiál pochází z oblasti Brandy Bay a Crame Col na ostrově Jamese Rosse u Antarktického poloostrova a byl sbírán v souvislém sledu profilů od souvrství Kotick Point po souvrství Santa Marta (cenonam až kampán). Ze studovaných 55 vzorků fosilních dřev bylo vybráno a systematicky popsáno pět typických taxonů jehličnanů pro dané geologické období a oblast: Agathoxylon kellerense, Agathoxylon antarcticus, Araucarioxylon chapmanae, Podocarpoxylon multiparenchymatosum a Phoroxylon sp. Agathoxylon kellerense (vzorek číslo AN34) byl vybrán pro detailní analýzu a zjištění strategie adaptace jehličnanů na základě anatomické stavby letokruhů. Metodou stanovení strategie adaptace rostliny (procentuální zmenšení buněk; procentuální zastoupení letního dřeva; RMI; náklon CSDM křivky)...
|
|
|
Systematická revize fosilních makroskopických zbytků mechorostů popsaných z terciéru Českého masivu
Veselá, Veronika ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Fosilní záznam mechorostů je podstatně chudší než záznam ostatních suchozemských rostlin. Tento fakt může být způsoben nízkým fosilizačním potenciálem, neúplným zachováním nedovolující podrobné studium, nebo neschopností paleobotaniků fragmenty mechorostů lokalizovat a následně identifikovat. Předkládaná diplomová práce shrnuje poznatky o dosud publikovaných makroskopických nálezech třetihorních mechorostů z několika oblastí Českého masivu spolu s dosud nepublikovanými nálezy z území mostecké pánve. Cílem práce je podrobný popis anatomicko-morfologických znaků jednotlivých vzorků a jejich zařazení do recentních taxonů. Celkem bylo popsáno 16 vzorků, které byly zařazeny do 15 taxonů napříč systémem. Konkrétně do 3 tříd (Haplomitriopsida, Jungermanniopsida, Bryopsida), 9 čeledí (Frullaniaceae, Fissidentaceae, Mniaceae, Aulacomniaceae, Amblystegiaceae, Thuidiaceae, Brachytheciaceae, Plagiotheciaceae, Neckeraceae) a 8 rodů (Frullania, Fissidens, Aulacomnium, Drepanocladus, Thuidium, Brachythecium, Plagiothecium, Homalia). Dva vzorky byly zařazeny do fosilního rodu Muscites (Muscites sp. 1, Muscites sp. 2), který stojí mimo recentní systém. Klíčová slova: mechorosty, terciér Českého masivu, systematika a taxonomie
|
|
|
Přehled popsaných paleozoických makrozbytků zástupců skupiny Monilophyta z oblasti Českého masivu
Zavoloko, Dmitrii ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Šimůnek, Zbyněk (oponent)
Systematika suchozemských rostlin (Embryophyta) prodělala v posledních letech bouřlivý vývoj. V rámci cévnatých rostlin (Tracheophyta) jsou dnes rozlišovány 3 velké skupiny: plavuňovité (Lycophyta), přesličky a kapradiny (Monilophyta) a konečně semenné společně s tzv. "prvosemennými" rostlinami (Lignophyta). Všechny tyto skupiny jsou v rámci Českého masivu známy už od středního devonu. V karbonu a permu pak podstupují bouřlivý rozvoj. Pro jakýkoliv budoucí systematický výzkum skupiny Monilophyta je v první řadě žádoucí zařadit již publikované paleozoické makrozbytky do nového systematického rámce a podat jejich vyčerpávající přehled. Klíčová slova: Monilophyta, Equisetopsida, Marattiopsida, Polypodiopsida, přesličky, kapradiny, devon, karbon, perm, paleobotanika, Český Masiv
|
|
|
Vliv stálezelenosti vs. opadavosti u rostlin v teplých obdobích vyšších zeměpisných šířek na strukturu dřeva: případová studie ze svrchní křídy ostrova James Ross (Antarktický poloostrov)
Chernomorets, Oleksandra ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Gryc, Vladimír (oponent)
Změny prostředí v důsledku globálního oteplovaní a jejich následky jsou podstatnou a široce studovanou otázkou. Křídové polární ekosystémy nemají v dnešní době obdobu. Proto takové ekosystémy představují unikátní možnost pro studium extrémních prostředí a organizmů se specifickými adaptacemi na ně. Příslušné ekosystémy mohou mít klíčový význam pro pochopení možných budoucích změn na naší planetě. Diplomová práce se věnuje otázce strategie adaptace suchozemských rostlin v období pozdní křídy: stálezeleností a opadavostí. Studovaný materiál pochází z oblasti Brandy Bay a Crame Col na ostrově Jamese Rosse u Antarktického poloostrova a byl sbírán v souvislém sledu profilů od souvrství Kotick Point po souvrství Santa Marta (cenonam až kampán). Ze studovaných 55 vzorků fosilních dřev bylo vybráno a systematicky popsáno pět typických taxonů jehličnanů pro dané geologické období a oblast: Agathoxylon kellerense, Agathoxylon antarcticus, Araucarioxylon chapmanae, Podocarpoxylon multiparenchymatosum a Phoroxylon sp. Agathoxylon kellerense (vzorek číslo AN34) byl vybrán pro detailní analýzu a zjištění strategie adaptace jehličnanů na základě anatomické stavby letokruhů. Metodou stanovení strategie adaptace rostliny (procentuální zmenšení buněk; procentuální zastoupení letního dřeva; RMI; náklon CSDM křivky)...
|
|
|
Kritické zhodnocení popsaných zkřemenělých dřev z třeboňské pánve (jižní Čechy) a zpracování nových nálezů
Venclová, Sandra ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Gryc, Vladimír (oponent)
VENCLOVÁ, S. (2018): Kritické zhodnocení popsaných zkřemenělých dřev z třeboňské pánve (jižní Čechy) a zpracování nových nálezů [Re-evaluation of the published silicified woods from the Třeboň Basin (South Bohemia) and systematical description of new finds. Mgr. Thesis, in Czech.] - 92 pp., Faculty of Science, Charles University, Prague, Czech Republic. Abstrakt: V práci jsou zkoumána zkřemenělá dřeva, pocházející ze tří lokalit v třeboňské pánvi. Dřeva byla zkoumána pomocí mikroskopických výbrusů. Byl zjištěn jeden kus jehličnaté dřeviny, zatím přiřazen k taxodioidnímu typu jehličnanu. Všechny zbylé zkoumané dřeviny patří k listnatým dřevinám, pravděpodobně se jedná o rod Paraphyllanthoxylon. Pomocí PCA analýzy byla zkoumána vzájemná podobnost jednotlivých dřev a podobnost s příbuznými druhy. Pravděpodobně se jedná o nový druh rodu Paraphyllanthoxylon. Paleontologické stáří zkřemenělých dřev nebylo zatím s jistotou stanoveno. Byla diskutována příslušnost zkřemenělých dřev k lipnickému souvrství. Klíčová slova: jihočeské pánve, lipnické souvrství, Paraphyllanthoxylon, zkřemenělé dřevo
|
|
| |
|
| |
|
|
Problematika prostředí vysokých zeměpisných šířek v křídě a paleogénu se zaměřením na suchozemské rostliny
Chernomorets, Oleksandra ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Dašková, Jiřina (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou vysokých zeměpisných šířek v křídě a paleogénu. V úvodu jsou popsány a definovány oblasti vysokých zeměpisných šířek a krátce popsány jejich hlavní charakteristiky v současné době. To umožňuje lepší pochopení výrazných odlišností těchto oblastí dnes a v geologické minulosti. Vlastní práce se stručně zabývá paleogeografickým postavením arktických a antarktických oblastí, jejich paleoklimatickou situací, organismy obývajícími suchozemská a mořská prostředí a způsoby jejich adaptací. Detailnější přehled je uveden u suchozemských rostlin. Poslední část je věnována specifickým strategiím přežití suchozemských rostlin v polárních oblastech v teplých geologických obdobích. Na základě prostudované literatury se práce snaží odpovědět na otázku, jaká byla strategie rostlin při adaptaci na vysoké zeměpisné šířky, zda byla stálezelenost, nebo opadavost účinnější pro přežití dlouhých a relativně teplých polárních noci. Na závěr je uveden význam studia vysokých zeměpisných šířek v období křídového a paleogenního skleníkového typu klimatu ve vztahu k možným budoucím důsledkům globálního oteplování. Klíčová slova: křída, paleogén, vysoké zeměpisné šířky, Antarktida, Arktida, suchozemské rostliny.
|
|
|
Paleoklimatická studie cenomanské flóry Českého masivu
Čepičková, Jana ; Kvaček, Zlatko (vedoucí práce) ; Sakala, Jakub (oponent)
Cílem této rešeršní práce je provedení rozboru vybraných rostlinných druhů z konkrétních cenomanských nalezišť české křídové pánve a jejich následného vyhodnocení pro účely zjištění klimatických podmínek ve stupni cenoman. Fosilní rostliny, které poslouží k demonstraci znaků, pocházejí ze dvou lokalit, a to Praha, Slivenec a Praha, Malá Chuchle a jsou uloženy v Národním muzeu v depozitáři v Horních Počernicích. Pro ucelenější pohled na cenoman v české křídové pánvi jsou použity popisy lokalit Praha, Hloubětín a Vyšehořovice. Výchozí metodou pro určování paleoklimatického signálu je tzv. CLAMP (Climate Leaf Analysis Multivariate Program) analýza, která stanoví přibližné klimatické podmínky, které panovaly v cenomanu. Klíčová slova: paleoklimatologie, flóra cenomanu, Český masiv
|
|
|
Study of fossil wood by modern analytical methods: case studies
Matysová, Petra ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Soták, Ján (oponent) ; Dietrich, Dagmar (oponent)
Zkřemenělá dřeva, která se řadí mezi permineralizované rostliny v trojrozměrné podobě, jsou odjakživa předmětem studia paleobotaniků. V jiných vědních disciplínách je jejich význam obvykle podceňován, jejich mineralogie a geochemie je málo známá a tudíž není vztahována ani k dalším známým faktům z jiných oborů. Kamenný vzhled a vlastnosti zkřemenělého dřeva jsou ceněny hlavně na mineralogických burzách. Pokud chceme více pochopit tafonomii těchto dřev a mechanismus jejich vzniku a zachování a poznat paleoprostředí, ze kterého tyto fosílie pocházejí, je nutný celostní přístup. Tato disertační práce si klade za cíl odhalit možnosti instrumentálních analýz permineralizovaných dřev a navrhnout nevšední postupy zkoumání vzorků dřev. Petrograficky a geochemicky byly analyzovány a porovnávány vzorky pennsylvanského až pozdně triasového stáří z několika lokalit z České republiky, Německa, Brazílie, Ománu, Mongolska, USA - Arizony, Francie a Antarktidy. Vybrané vzorky, jež byly povětšinou taxonomicky určeny, byly zkoumány kvalitativně a kvantitativně s pomocí detailního zobrazování a analytických metod. Byly prováděny jejich objemové (XRD) a bodové analýzy. Vzhledem k tomu, že jsou studované vzorky vysokého stáří, krystalinita SiO2 v nich obsaženého je taktéž vysoká (podle výsledků z rentgenové difrakce byl...
|
host ::
RSS.