|
|
Rekonstrukce letiště Brno - Tuřany
Paťha, Radim ; Ruller, Ivan (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je rekonstrukce provozu mezinárodního letiště v Brně a návrh nové příletové haly. Zvládnutí specifického provozu letiště v návaznosti na stávající odletovou halu a vytvoření vhodného konceptu pro přístavbu nových objektů s doplněním chybějících funkcí. Rekonstrukce řeší nedostatečnou kapacitu příletové haly a současně špatný technický stav zázemí a jeho nedostatečná kapacita provozu příletu a odletu. V tomto konceptu lze kapacitu letiště zdvonásobyt na 2 000 000 přepravených osob za rok. V konceptu, který je založen na osovosti a společné působení objektů jako celku, byly vytvořeny dva objekty, z nichž centrální část s provozy pro veřejnost (odbavení, čekací hala, restaurace, řídící věž, pronajímané plochy, zázemí celého provozu odletů a příletů) a příletová hala (kontrola, výdej zavazadel). Diplomový projekt je zpracován v rozsahu studie. Vychází z předchozí urbanistická studie řešeného území letiště v návaznosti na okolní obce a rozvoj celého území.
|
|
| |
|
|
Městská knihovna v Přerově
Mrázek, Josef ; Uhlíř, Petr (oponent) ; Ruller, Ivan (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je v jedné z možných lokalit navrhnout městskou knihovnu. Tento návrh obsahuje i úpravu okolí stavby. Řešení a návrh se řídí zadaným stavebním programem, velikostí pozemku a samotným místem v městském prostředí, ve vztahu k okolí. Knihovna je navržena na území, kde se nyní nachází dlážděné parkoviště a archeologický nález základů kaple z poloviny 16. století. Důvody pro umístění městské knihovny zrovna na tomto území jsou: požadavek města, nedostatečné prostory a roztříštěnost stávajících budov knihovny, špatný stav daného území a dobrá poloha území vzhledem k městu, leží v blízkosti historického centra, v klidové zóně a sousedí se zelení a řekou Bečvou.
|
|
|
Slovinské národní divadlo v Lublani
Semela, Ladislav ; Borák, Martin (oponent) ; Ruller, Ivan (vedoucí práce)
Řešením nové scény Slovinského Národního Divadla v Lublani sleduji i motto projektu „TACE“ (Theatre Architecture in Central Europe), tedy hledání formy a typu objektu pro "Nové Divadlo 21. století“. V rámci Workshopu konaného v březnu 2009 v Lublani, vznikly různé směry řešení včetně utopistických. Konfrontuji tedy tři témata: 1/ konvenční kukátkovou koncepci pro činohru „Národního Divadla“, 2/ nekonvenční řešení „Nového Divadla pro 21. století“ a 3/ urbanistický koncept dané lokality, tzv. „Jižní náměstí“, zpracovaný slovinským architektem Josipem Plečnikem začátkem 20. století. Ad 1/ pocit serióznosti a klasickosti v konvenční formě kukátkového divadla si vyžaduje fakt, že se jedná o scénu Národního Divadla. Slovinsko se jako poměrně mladý stát snaží o dobudování a upevnění své historické a národnostní existence, je proto nasnadě upřednostnit kukátko, pro nějž je psána většina národnostně identických her, nad nekonvenčním tzv. „performance“ reprezentujícím spíše internacionální umění. Ad 2/ hledání prostorových forem pro nekonvenční a interaktivní zpracování ať už tradičních námětů jako jsou balet, opera, muzikál či činohra, tak i nových forem jako je „performance“, vyústilo v jasný závěr – „black box“. Ideální divadlo budoucnosti je nekonečný a neomezeně multifunkční neutrální prostor disponující technologií a umožňující pružnou proměnu v prakticky cokoliv. Princip nejvíce se blížící filmovému studiu – prázdné hale s černými stěnami a stropem, ovšem na bázi divadla s jeho a další technologií. Ad 3/ kontroverzní lokalita v centru Lublaně, pro niž se již 70 let hledá vhodná zástavba. Je situována na konci jakéhosi Plečnikova „lublaňského diametru“, jemuž činí protipól obelisk na náměstí Francouzské revoluce. Je zde patrná nedokončená osa obelisk–náměstí–divadlo. Lokalita se sestává z proluky a vnitrobloku s nevhodnou zástavbou, nachází se zde ovšem společensky dobře fungující část – tzv. Knafijov prehod s řadou restaurací, ten zachovávám a navrhuji jeho doplnění menším objektem. Diametr měl podle Plečnikova konceptu pokračovat dále severovýchodně a navázat na nám. Osvobozenecké fronty. Toto navrhuji částečně realizovat pasáží pod divadlem. Budova je členěna do 2 funkčních celků – na divadlo s vlastními sály, foyerem, galerií a kavárnou a na obchodní pasáž s administrativní částí divadla. Čelní fasáda je kompozitem z několika prvků: zleva z dekoru - prolamovaného sloupu se sochou herce, jemuž dělá pozadí věž provaziště, dále z „opony“ v křivce sestupující pod skleněným „nebem“ divadelního sálu čnícího nad pasáž, z které stoupá pevný pylonu galerie z poloprůsvitného materiálu LitraConTM. Tato kompozice posouvá osu foyer vpravo mimo osu parku na osu diametru a tvoří tak prostor pro zásobování spolu s uvolněním stávající fasády kasina. Divadelní prostor s pasáží pod ním spojuje řada vřetenových schodišť, které se pootočením kolem své osy mohou uzavřít a spolu s odtažením opony tak umožnit změnu režimu provozu pasáže z foyer na veřejný prostor. Koncept divadelního prostoru kombinuje výše zmíněné body 1/ a 2/. Sestává z klasického jeviště s propadlem, portálem a provazištěm, které buďto může fungovat jako klasické kukátko až pro 800 diváků a nebo při uzavření železné opony jako komorní scéna pro postranní hlediště s cca 100 sedadly. Zbylý prostor poté funguje jako experimentální a sestává z točny a 4 jevišť, jejichž zadní stěny tvoří panoramatická okna. Jejich odcloněním je tak možno děj na jevišti obohatit o autentický horizont za ním.
|
|
|
Škola, základ života - Soubor školských staveb v Ostravě na Černé louce
Holcová, Petra ; Müller, Zdeněk (oponent) ; Ruller, Ivan (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je architektonická studie komplexu školských staveb v Ostravě. Jedná se o mateřskou, základní a střední školu – gymnázium. Škola je situována vedle kulturního klastru Černá louka v Ostravě – nově navrženého kulturního centra města, a na nábřeží Ostravice. Hlavní myšlenkou je přizpůsobení jednotlivých pobytových prostor měřítku dětí různého věku, orientace tříd na jihovýchod a zároveň k řece. Mateřská škola je provozně i hmotově oddělena, základní škola a gymnázium jsou propojeny v jednom dvou- a třípodlažním objektu s vnitřním dvorem. Objekty jsou přístupné pro žáky ze vstupního prostranství od Černé louky, vstup pro veřejnost se nachází na nově navržené městské třídě propojující Louku s Novou Karolinou. Areál také nabízí sportovní zázemí, tělocvičnu, bazén a venkovní sportoviště, které je přístupné z cyklostezky vedoucí okolo Ostravice. Vzhled objektů vychází z konstrukce, železobetonového skeletu z běleného pohledového betonu, a je ozvláštněn stínícími panely z cortenového plechu.
|
|
|
Architektura sociálně vyloučených - vězení s ostrahou v Brně
Pokorná, Eva ; Ruller, Ivan (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce)
Diplomová práce byla zpracována jako architektonická studie vězení s ostrahou v Brně na základě zadání. Vězení s ostrahou pro 350 vězňů reaguje na potřeby a trendy moderního vězeňství. Nové zařízení je postaveno na principu úsporného typologického řešení s minimálními docházkovými vzdálenostmi. Koncept je dělen na dva hlavní ubytovací objekty podkovitého tvaru, které jsou spojené budovou s provozní a administrativní funkcí. Jednotlivá ubytovací podlaží mají po dvou jednotkách bydlení, které obsahují vycházkové terasy. Terasy jsou opláštěné sítí volně přecházející na spojovací objekt a tvoří tím jednotný celek objektů. Plní tak funkci druhého zabezpečení. Uprostřed areálu se nachází sportovní plocha. Výrobní hala s příslušenstvím uzavírá v zadní části pevné oplocení areálu. Vytvořením kompaktního samostatně fungujícího celku je docíleno jednoduchosti a uzavřenosti areálu věznice s ekonomickým využitím pozemku.
|
|
|
DŮM NA HRANĚ - Valašské Meziříčí, ulice Sokolská
Švec, Martin ; Müller, Zdeněk (oponent) ; Ruller, Ivan (vedoucí práce)
Moderně a odlehčeně pojatý dům, který je protiváhou původní historické zástavby a vrcholem pohledové osy od Náměstí. Funkční rozdělení vnitřního prostoru se jasně projevuje ve vnějším vzhledu. V přízemním parteru je kladen důraz na komunikaci vnitřku s vnějškem. Původní ulice je rozšířena, vzniká náměstíčko s možností posezení a s prostorem pro zahrádku kavárny. Parter je určen přesahem střechy a dřevěnou pergolou, která zároveň obsahuje noční osvětlení. V přízemí se nachází dva obchodní prostory, lékárna a kinokavárna. První poschodí obsahuje rehabilitační centrum. Vzhledově je maximálně odlehčeno, fasáda je tvořena jen strukturálním zasklením. Je tak docíleno kontrastu mezi přízemím spojeným se zemí a třípodlažní hmotou s byty. Ta je vynášena mohutnými železobetonovými rámy, které jsou částečně viditelné i zvenku. Obytná část je řešena jako dřevostavba s lepenými rámy a roštovými stropními panely. Obsahuje 28 bytů, převážně malometrážních, například pro mladé rodiny a jednotlivce. V podzemí jsou navržena celkem tři podlaží podzemních garáží. 81 míst je vyčleněno pro veřejné parkoviště. Příjezd do podzemního parkingu je z jižní strany z ulice Sokolské a na rušnou komunikaci se napojuje v místě původní křižovatky s ulicí Královou, kde je nově instalován semafor. Vstupy do obchodů jsou orientovány na severní stranu k historickému jádru města, do ulice Poláškovy. Průchod parcelou je možný parčíkem na západní straně nebo středem budovy. Terasa nad přízemím je pochozí. Lze se na ni dostat po šikmé střeše kavárny, kde jsou navrženy lavičky a umělý vodopád. Ten ústí do fontány. Fontána má okrasnou funkci a je přímo spojena s nádrží na dešťovou vodu.
|
|
| |
|
|
NOVÉ NA STARÉ – Brno, nároží Bratislavská - Stará
Šebestová, Pavla ; Antl, Roman (oponent) ; Ruller, Ivan (vedoucí práce)
Návrh polyfukčního domu se nachází na území města Brna a to přesněji Brna - střed. Půdorysná stopa navržených objektů doplňuje chybějící hmotu nároží. Vytváří tak jaký si pomyslný spojovací uzel obou uličních front. Stavby také respektuje výšku přiléhajících budov. Celý objekt sestává z jednoho podzemního a šesti nadzemních podlaží. Směrem k ulici Bratislavská je snaha parter co nejvíce otevřít a zpřístupnit pěšákovi prostor vnitrobloku. Zároveň díky tomu vzniká jaký si před prostor přímo naproti divadlu Radost, který mohou návštěvníci divadla volně využít. Ulice Stará je pak pojata jako klidnější ulice s průchodem v parteru a řadou obchodů, které lákají pěšáka právě ke vstupu mezi budovy. Na nároží je pak v parteru umístěna prostorná kavárna. V objektu na ulici Bratislavská jsou ve druhém podlaží společenské prostory pro najemníky bytů a ve třetím až šestém samotné byty. V druhém objektu na ulici Stará jsou byty umístěny v druhém až šestém podlaží.
|
|
|
Městský polyfunkční dům na ulici Křížová, Brno
Poruba, Martin ; Němec, Josef (oponent) ; Ruller, Ivan (vedoucí práce)
NÁVRH Teorie 1. CO JE MĚSTSKÝ DŮM Podstatou městského domu (dále už pouze MD) je bezesporu „Parter“. Parter je myšlen prostor, kde se stýká veřejnost s živnostníkem (z pravidla vlastníkem domu), který produkuje originální výrobky nebo originální služby. Výhoda takového uspořádání spočívá právě v pohodlí majitele domu, který sejde pouhých pár schodů a je ve své vlastní živnosti. Do výšky pak následují patra pro bydlení majitele a patra vhodná pro bydlení rozvětvené rodiny či k pronájmu. Objekt lze po částech pronajímat. Podstatou je, že alespoň v jednom z bytů bude trvale bydlet vlastník. Tímto docílíme skutečné podoby MD. Možnost etapovité výstavby v zásadě pomáhá docílit optimálního rozložení financování projektu (viz obr. níže) tzn., že není nutno investici provést najednou. Důležité je vyplnit prázdné parcely v ulicích města právě parterem, na který se postupně navrší patra bydlení a vznikne tak MD. Stejně jako v přírodě i ve městě rostou domy stejným způsobem. Dožije-li některý z nich, je snadné nahradit ho novým městským domem v poměrně krátkém časovém intervalu. 2. VIZE DOPRAVY 2.1. Potřeba dopravy pro městského člověka Městský člověk žijící v MD by měl mít možnost dopravit se prakticky kamkoli pěšky. Běžné cíle, které si v průběhu dne či týdne vytyčí, by měly být v dosažitelné blízkosti. Neměla by tak vznikat nutnost vlastnit osobní motorové vozidlo za účelem dopravy po městě. Tak se MD automaticky dostává na pomyslný vrchol pyramidy forem bydlení. Život v něm přináší řadu výhod. Dovolím si tvrdit, že vlastnit takový dům by mohlo být cílem každého z nás. Jako vlastník MD nemusíte docházet do zaměstnání, tzn. vykonávat ho mimo domov. Veškerý komfort se nachází v blízkém okolí. Tato forma bydlení podporuje rozvoj maloobchodu a udržování mezilidských vztahů. Je to zdravý způsob života. V podstatě se snažím poukázat na dávno lety prověřené zkušenosti. 2.2. Budoucnost dopravy Při pomyšlení na dopravu budoucnosti se mi vybaví létající kapsle, s automatickou navigací. Dnes se nám to může zdát ještě příliš fantasy, ale dá se předpokládat, že právě tímto směrem se do budoucna doprava bude vyvíjet. Z takového konceptu dopravy ve městech tedy vyplývá, že nebude nutné investovat nemalé částky do budování pozemních koridorů a ulice se opět stanou příjemným místem pro setkávání lidí. Jen si to představte ráno, kdy vyjedete výtahem na střechu svého MD a nasednete při východu slunce do svého vznášedla…úžasné!!! Pokud se zůstaneme při zem, i v dnešní době existují řešení, která dopravu po městě odlehčí. Kvalitní MHD mnohé vyřeší. Přetížené dopravní uzly nemají v centrech měst, co dělat. MHD Jaká by měla být: Efektivní, čistá, za roční permanentku s dotovanou cenou Minimálně vytížené linky by měly být zrušeny a přetížené linky posíleny, což povede k stěhování lidí do center měst. To je výzvou pro urbanisty. Dostatečný počet sedadel ve vozidlech je nutnou podmínkou úspěšné MHD. Vozy s nízkou nástupní hranou a v dobré technické kondici jsou vizitkou kvalitní MHD. PŮJČOVNY JÍZDNÍCH KOL Po vzoru mnoha zemí EU bychom měli zvážit zajištění dopravy za pomocí cyklistických kol. Půjčovny kol by měly být běžným standardem. PŮJČOVNY UNIVERZÁLNÍCH MOTOROVÝCH MINI VOZÍTEK Stejně tak vytvoření celoměstského systému půjčoven elektrických motorových vozítek s malou rychlostí 25 km/h by bylo velice prospěšné.
|
host ::
RSS.