|
|
The effects of bacterial lysates on the gut barrier function and microbiota composition
Zákostelská, Zuzana ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Rada, Vojtěch (oponent)
Dynamické molekulární interakce, které neustále probíhají mezi střevní sliznicí a mikroflórou hrají důležitou roli ve vytvoření a následném udržení sližniční homeostázy. Aberantní odpovědi slizničního imunitního systému na jinak neškodné složky střevní mikroflóry mohou vést ke vzniku mnoha onemocnění jako například nespecifických střevních zánětů. Cílem této práce bylo popsat vliv a schopnost komensálních a probiotických bakterií na vznik patologické nebo naopak zdraví prospěšné reakce hostitele. Jedním z nejdůležitějších faktorů pro vývoj imunitního systému je kontakt s mikrobiálními komponentami. V této práci ukazujeme, ževe vývoji imunitního systému jedince existuje takzvané časové okno (u myší do tří týdnu), které umožnuje artificiální kolonizaci bezmikrobních myší perorálním podánímjedné dávky střevního obsahu. Kolonizace v pozdějším věku zbůsobí nevratné změny v reaktivitě imunitního systému. V této práci jsme popsali, že části mrtvých komensálních a probiotických bakterií na jako je například Parabacteroides distasonis (mPd) a L. casei DN-114 001 (Lc) mají protizánětlivý účinek v experimentálním modelu střevního zánětu. Mechanismus působení bakteriálního lyzátu L. casei DN-114 001 je následující a) zlepšuje bariérovou funkci střeva b) upravuje dysbiosu ve střevě a za c) moduluje slizniční imunitní...
|
|
|
Impact of Probiotic Bacteria on Allergic Sensitization in Type I Allergy Model
Schwarzer, Martin ; Kozáková, Hana (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Nevoral, Jiří (oponent)
Hlavním cílem v boji proti alergické epidemii je vývoj účinných preventivních strategií. Události v raném postnatálním období, jako je kolonizace bakteriemi, mají významný vliv na rozvoj vyvážených imunitních reakcí. Probiotika, zejména bifidobakterie a laktobacily, jsou vzhledem ke svým schopnostem modulovat imunitní odpověď hostitele nadějnými kandidáty pro prevenci alergických onemocnění. Aby mohl být bakteriální kmen označen jako probiotický, musí projít přísným testováním. Z 24 lidských bakteriálních izolátů jsme vybrali tři nové kmeny rodu Lactobacillus (L.) podle jejich antagonistické aktivity vůči patogenním bakteriím, odolnosti proti nízkému pH a prostředí žlučových solí. V myším modelu jsme prokázali jejich bezpečnost a ukázali jsme jejich schopnost ovlivnit cytokinovou produkci směrem k protialergické Th1 odpovědi v izolovaných slezinných buňkách. Využití probiotik jako vektorů pro slizniční podání rekombinantního alergenu je atraktivním přístupem ve vývoji dobře tolerovaných a účinných vakcín proti alergickým onemocněním. Ukázali jsme, že neonatální monokolonizace bezmikrobních myší rekombinantním kmenem L. plantarum NCIMB8826 produkujícím Bet v 1 snižuje senzibilizaci k březovému pylu v pozdějším životě. Mechanismus zahrnoval posun směrem k protialergickému Th1 fenotypu, doprovázenému...
|
|
|
Food allergy to wheat flour proteins
Šotkovský, Petr ; Tučková, Ludmila (vedoucí práce) ; Panzner, Petr (oponent) ; Prokešová, Ludmila (oponent)
SOUHRN V ČEŠTINĚ Potravinová alergie je jedním z nejčastějších onemocnění a postihuje jak dětskou, tak dospělou populaci. Její výskyt neustále roste, v posledních dvaceti letech se zdvojnásobil. Ačkoliv pšenice patří mezi hlavní potravinové alergeny a je základní složkou většiny jídel, naše znalosti pšeničných proteinů způsobujících IgE hypersensitivní reakci je nedostatečná. Diagnostika potravinové alergie na pšenici se vyznačuje vysokou sensitivitou, ale nízkou specificitou. Ta může být spojena s nedostatečnou čistotou používaných extraktů anebo absencí hlavních alergenů v těchto extraktech. V prvním kroku jsme charakterizovali 19 potenciálních alergenů rozpoznávaných IgE protilátkami ze sér pacientů. Díky proteomickým metodám (1-DE, 2-DE, MALDI-TOF, QTOF a LCQDECA nLC-MS/MS iontová past) jsme identifikovali např. tyto IgE vázající molekuly: inhibitory α-amylázy, β-amyláza, profilin, serpin, β-D-glukan exohydroláza a 27K protein. Pro kvantifikaci IgE protilátek jsme vyvinuli metodu ELISA, ve které byl použit jak pšeničný extrakt, tak komerčně dostupné inhibitory α-amylázy. V dalším kroku jsme vyvinuli metodu postupné izolace pšeničných alergenů z přírodních zdrojů, která využívá zařízení Rotofor a HPLC. Tímto přístupem bylo identifikováno 27 potenciálních alergenů, z nichž 7 bylo nově popsáno u...
|
|
|
Dentální materiály a imunitní reakce
Chrástová, Iveta ; Bártová, Jiřina (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent)
Nežádoucí reakce na kovy je poměrně častá u senzitivních jedinců a může vést k vývoji různých onemocnění, jako například lichen planus a lichenoidní reakce a popsán byl také vliv amalgámu na patologii autoimunitních onemocnění. U senzitivních pacientů s kovovými dentálními materiály může dojít k atrofii sliznice dutiny ústní a pacienti udávají také nepříjemné pocity v dutině ústní (pálení, řezání, nadměrná salivace). Reakce na kovy obsažené v dentálních materiálech je popisována jako alergická reakce IV. typu oddálené přecitlivělosti, dochází k narušení obranyschopnosti organismu, zvýšené cévní permeabilitě, tkáně jsou často poškozeny chronickým zánětem a v místě reakce se aktivuje také antigenně nespecifická složka imunity. Pro reakce oddálené přecitlivělosti je důležitá kooperace buněk prezentujích antigen (makrofágy a dendritické buňky) a T buněk. Monocyty jsou klíčové buňky imunitního systému, které se jako buňky prezentující antigen, zejména po přeměně v tkáních v makrofágy, přímo podílejí na aktivaci imunitní odpovědi a jejich stimulace je tedy zásadním faktorem při rozvoji nežádoucí reakce na dentální materiály. V diplomové práci byla proto měřena produkce cytokinů po stimulaci monocytů solemi kovů přítomných v dentálních materiálech. Ke zjištění rozsahu imunitní odpovědi pacientů na kovy...
|
|
|
Immunologic Characteristics of Cord Blood in Children with Increased Risk of Allergy Development Preventive Use of Probiotics
Hrdý, Jiří ; Prokešová, Ludmila (vedoucí práce) ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (oponent) ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (oponent)
Alergická onemocnění patří mezi jedna z nejčastějších onemocnění, proto nabývá na významu identifikace určitého včasného prognostického znaku ukazujícího na zvýšené riziko vzniku alergického onemocnění. Pupečníková krev je snadno dostupným klinickým materiálem, který může být využit pro hledání prognostických znaků signalizujících budoucí vznik alergie. V pupečníkové krvi dětí alergických matek (děti s relativně vysokým rizikem vzniku alergických onemocnění) a dětí zdravých matek (děti s nižším rizikem vzniku alergických onemocnění) bylo testováno proporční zastoupení Th1 cytokinů, Th2 cytokinů a regulačních cytokinů. Byla porovnána i aktivita lymfocytů, DC a Treg pupečníkové krve dětí zdravých a alergických matek. Byla zjištěna obecně vyšší reaktivita jak stimulované tak nestimulované mononukleární frakce leukocytů pupečníkové krve dětí alergických matek ve srovnání s dětmi zdravých matek. Vyšší reaktivita dendritických buněk dětí alergických matek byla detekována pouze po polyklonální stimulaci. Signifikantně nižší funkční vlastnosti Treg pupečníkové krve byly prokázány u dětí alergických matek ve srovnání s dětmi zdravých matek. Vyšší reaktivita lymfocytů a DC spolu se sníženou funkcí Treg pupečníkové krve dětí alergických matek mohou přispívat ke snazší sensitizaci/alergizaci predisponovaného...
|
|
|
Funkce slizniční bariéry střeva: metodiky a možnosti ovlivnění.
Hornová, Michaela ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent)
Funkce slizniční bariéry střeva: metodiky a možnosti ovlivnění Správné fungování střevní bariéry je esenciální pro udržení rovnováhy vnitřního prostředí organismu a zároveň plní funkci mechanické izolace před průnikem makromolekulárních substancí a mikrobů ze zevního prostředí. Poškozená sliznice střeva tedy dostatečně nebrání průchodu infekčních mikroorganismů, antigenů ze stravy, bakterií, virů a xenobiotik do subepiteliálních vrstev střeva jako to zvládá zdravá slizniční bariéra. Nadměrná interakce mezi pohlcenými antigeny z lumen střeva a imunitním systémem může vést k imunologicky mediovanému poškození organismu. Porušená bariéra střeva hraje významnou roli v patogenezi zánětlivých a autoimunitních onemocnění, kterými jsou například idiopatické střevní záněty, diabetes, celiakie nebo revmatiodní artritida. Cílem práce bylo zavést metody pro měření střevní propustnosti, které vypovídají o poškozené bariéře střeva. Měřením střevní propustnosti pomocí podávání 4,4 kDa FITC- dextranu jsme stanovili míru poškození způsobenou indomethacinem (nesteroidní antiflogistikum), alkoholem a bakteriálním LPS. Dále jsme hodnotili změny v kvantitativní expresi genů pro proteiny těsných spojů, IL-6 a iNOS u myší po intraperitoneálním podání LPS, který vyvolal septický šokový stav. Dalším cílem bylo zjistit...
|
|
|
The Role of Gut Microbiota and Lipopolysachaide Content of the Diet in the Development, Maturation and Function of the Immune System
Hrnčíř, Tomáš ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Macela, Aleš (oponent)
Savci se rodí bezmikrobní, avšak rychle po porodu jsou jejich epitelové povrchy osídleny obrovským množstvím baktérií. Nejrozsáhlejší společenství mikrobů se nachází v distálním střevě. Střevní mikroorganismy svým počtem desetkrát převyšují naše somatické a zárodečné buňky. Vztah mezi hostitelem a mikroorganismy se vyvinul tak, že obě strany z něj profitují. Studie na bezmikrobních myších prokázaly, že střevní mikroorganismy jsou nezbytné pro řádný vývoj imunitního systému. Klíčový význam přirozené imunity při komplexních a dynamických interakcích hostitele a mikroorganismů je stále patrnější. Hlavními cíli této studie bylo: zaprvé, zjistit, zda sterilní dieta s vysokým obsahem lipopolysacharidu může podpořit vývoj imunitního systému u bezmikrobních myší, zadruhé, objasnit, zda střevní mikroorganismy a dieta s vysokým obsahem lipopolysacharidu ovlivňují citlivost k endotoxinovému šoku, a konečně, zhodnotit roli adaptivní imunity při jeho patogenezi. Provedené experimenty jasně dokazují, že jak živé střevní mikroorganismy, tak také sterilní dieta s vysokým obsahem lipopolysacharidu zvyšují citlivost k endotoxinovému šoku. Též bylo prokázáno, že imunodeficitní SCID myši, které postrádají zralé B a T lymfocyty, jsou citlivější k endotoxinovému šoku než imunokompetentní Balb/c myši. Tato studie potvrzuje naši...
|
|
| |
|
|
Cytokinový profil pupečníkové krve u novorozenců v riziku rozvoje T1D - monitoring buněčné autoreaktivity s využitím protein microarray
Böhmová, Kristýna ; Štechová, Kateřina (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (oponent)
Diabetes 1. typu (Tl D) je orgánově specifické Th 1 autoimunitní onemocnění s celosvětově významně narůstajícím počtem nových případů. Také v České republice pozorujeme významný vzestup incidence ID, a to zejména v nejmladší věkové skupině (0-4 roky). Hlavní úloha v rozvoji TIO je přisuzována T lymfocytům a jimi produkovaným cytokinům. Zatím neumíme rozpoznat ča né známky buněčné autoreaktivity vedoucí k poškození pankreatických beta buněk a v současné době tak nelze tuto chorobu úspěšně vyléčit ani předejít jejímu vzniku. Naivní imunitIÚ systém novorozence, dosud nevystavený vlivům zevních faktorů, by mohl být využit jako důležitý model pro studium TID patogeneze. Vyšetřovali jsme pupečníkovou krev 22 novorozenclt s rodičem trpícím diabetem (TIDR) a 15 novorozenců s negativní rodinnou anamnézou. Pomocí proteinové microarray jsme v pupečníkové krvi stanovili produkci 23 cytokinů - před a po stimulaci diabetogenními autoantigeny. V Tl DR skupině jsme pozorovali nízkou bazální sekreci všech detekovaných cytokinů: GM-CSF (p=0,025), GRO (P=0,002), GROalfa (p=0,027), ILI -alfa (p=0,051 ), IL-3 (p=0,008), JL-7 (p=0,027), IL-8 (p=0,042), MCP-3 (p=0,022), MIG (p=0,034) a RANTES (P=0,004). V porovnání s bazálrúmi hodnotami jsme II kontrol po stimulaci pozorovali pouze nižší hodnoty G-CSF (p=0,030) a GROalfa...
|
|
| |
host ::
RSS.