|
|
Vliv hnojení digestátem na strukturu výnosu a vybrané kvalitativní ukazatele brambor
Polák, Miloslav ; Hamouz, Karel (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Práce se věnuje vlivu digestátového hnojiva na strukturu výnosu, škrobnatost a strupovitost bramborových hlíz. Nejprve byla zpracována rešerše o problematice hnojení brambor včetně dosavadních poznatků o hnojení digestátem. Následovala experimentální část práce, která byla řešena jako polní pokus v podniku SENAGRO Senožaty a.s. Podnik produkuje konzumní brambory pro řetězce TESCO. V podniku mají zájem na tom, aby využili odpadní materiál z bioplynové stanice (digestát) co nejhodnotněji a zkouší jej využívat jako dávku dusíku pod brambory. Podnik používá technologii záhonového odkameňování s šířkou řádků 90 cm.
Pokus byl prováděn tak, aby byla možnost zjistit účinnost digestátu jako náhrady obvyklého N hnojení k bramborám. Byl založen ve třech variantách: Varianta A. Síran amonný aplikován plošně před záhonovým odkameňováním a NPK 15-15-15 lokální aplikace (v celkové dávce 100 kg N/ha). Varianta B. Síran amonný + NPK + DAM 390 aplikován během vegetace 27. 5. 2015 (v celkové dávce 120 kg N/ha). Varianta C. Digestát v množství 120 kg N/ha. V pokusu byla použita poloraná až raná konzumní odrůda Luciana.
Před sklizní jsem podle metodiky provedl odkopy trsů pro zjištění úrovně výnosotvorných prvků a odebral vzorky, které byly vyhodnoceny na škrobnatost, ve Vese Velhartice a sám jsem zhodnotil strupovitost hlíz. Z výsledků statistického zhodnocení pokusných variant (bylo provedeno na katedře rostlinné výroby) jsem dospěl k těmto hlavním poznatkům.
Hnojení brambor digestátem neovlivnilo v porovnání s běžnými variantami N hnojení statisticky významně hmotnost hlíz pod trsem ani hmotnost konzumních hlíz. Hnojení digestátem v porovnání s kontrolními variantami N hnojení průkazně neovlivnilo celkový počet hlíz na 1 trs ani počet konzumních hlíz na 1 trs. Z hlediska vlivu na průměrnou hmotnost jedné hlízy se varianta s aplikací digestátu plně vyrovnala, případně předčila, pokusné varianty minerálního N hnojení. Je tudíž možné konstatovat, že z výnosového hlediska může sloužit jako náhrada hnojení dusíkatými a minerálními hnojivy. Škrobnatost ani strupovitost hlíz nebyly hnojením digestátem ve srovnání s tradičním N hnojením průkazně ovlivněny.
Závěrem bych chtěl říci, že pokus je pouze jednoletý a jeho výsledky nelze proto zobecňovat. Doporučuji, proto pokračovat v pokusu v dalších letech.
Podle mého názoru, je digestát a problém s jeho uplatněním stále aktuálnějším tématem. Pokud by se ve víceletých pokusech prokázalo, že je výsledek jeho aplikace k bramborám pozitivní, tak digestát má z mého pohledu opět širší využití a můžeme ho počítat i do budoucna jako plnohodnotné hnojivo.
Klíčová slova: brambory, digestát, škrobnatost, strupovitost, výnosnost
|
host ::
RSS.