Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 159 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mytologická inspirace v básních Lorenza de' Medici
Lukášová, Denisa ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Žáčková, Magdalena (oponent)
První část práce se zaměřuje na osobnost Lorenza de ʼ Medici a jeho zařazení do dobového a kulturního kontextu. Je představeno literární pozadí v 15. století v Itálii, Lorenzova biografie, přehled jeho tvorby a jeho přínos jako mecenáše florentské kultury a umění. Druhá část práce se zabývá analýzou čtyř Lorenzových děl, které spojuje mytologická tematika sahající až k antickým autorům. Na konkrétních citacích je demonstrováno jasné Lorenzovo ovlivnění těmito autory, ale zároveň je odkázáno i na jeho vlastní inovace v textu a příběhu. Závěr srovnává míru tohoto ovlivnění a podíl vlastní Lorenzovy invence na jednotlivých dílech a upozorňuje na jedinečnost jeho osobnosti, a to jak na poli kulturním, tak na poli literárním.
Narativa Michela Priska v kontextu italské literatury druhé poloviny 20. století
Zdeňková, Petra ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Flemrová, Alice (oponent)
Svou práci jsme věnovali italskému spisovateli Michelu Priskovi (1920 - 2003). Na základě podrobné analýzy autorových románů a některých povídek jsme se pokusili zařadit jeho narativní tvorbu do kontextu italské literatury druhé poloviny 20. století. Spisovatel, novinář, literární a filmový kritik Michele Prisco vstoupil do literatury v roce 1949 povídkovým souborem La provincia addormentata (Ospalá provincie). Během přesně půl století dlouhé spisovatelské dráhy vydal 11 románů a řadu povídkových souborů. Do českého prostředí byl uveden překlady románů Gli eredi del vento (1950, č. Dědicové větru, J. Hajný 1983) a Una spirale di nebbia (1966, č. Cár mlhy, J. Hajný 1984). Priskova narativní tvorba působí jako celek kompaktním dojmem, ačkoliv prošla určitým vývojem v plánu tematickém a zejména kompozičním. Pozadí téměř všech Priskových povídek a románů tvoří jeho rodný kraj pod Vesuvem nebo město Neapol. Autorovi ale nejde jen o popis kraje a jeho obyvatel, ale o zachycení člověka v jeho celistvosti. Zajímají ho vztahy mezi lidmi, lidská identita , ale i odvrácené stránky lidské povahy, kořeny zla, touhy po pomstě a násilí. Některé romány, např Cár mlhy mají až detektivní nádech, podložený suspensem psychologického charakteru. Prisco je si vědom, že na konci pátrání nemůže být absolutní poznání, protože spolu...
Benátky jako obraz duše moderního člověka. Literární tvorba Paola Barbara
Slavíková, Kateřina ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Flemrová, Alice (oponent)
Stěžejním dílem, jemuž se hodlám věnovat ve své diplomové práci, bude kniha Venezia, la citt ritrovata spisovatele Paola Barbara. Toto Barbarovo dílo jsem si vybrala proto, že mě zajímá aktuální pohled na jedinečný fenomén Benátek. Právě tuto knihu pokládám za současný nejplastičtěji vykreslený literárněfilozofický obraz tohoto města1 a její poetická výstavba mě inspirovala k vytyčení hlavního cíle mé práce, jímž bude literárně-sémiologický rozbor tohoto díla směřující k zachycení benátského prostoru jakožto zrcadla duše moderního člověka. V zájmu celistvosti pohledu na Paola Barbara a jeho tvorbu budu však dále okrajově sledovat též ostatní Barbarova díla tematicky zaměřená na život v benátské laguně (Lunario veneziano, Venezia, l'anno del mare felice, Ultime isole, L'impresa senza fine). Ve snaze postihnout Barbarův obecný náhled na lidskou existenci i jeho literární styl využiji též jeho prvotiny (Giornale dei lavori) a jednoho z nejvíce ceněných románů - Diario a due.
Rodinné vztahy ve vybraných dílech Elsy Morantové a Alberta Moravii
Uváčiková, Silvie ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent)
Ve své diplomové práci bych se chtěla zabývat tématem lidských vztahů v italské rodině. Budu vycházet ze dvou autorů, a to EIsy Morantové a Alberta Moravii. Po určitou dobu sdíleli tito autoři společnou cestu životem, a proto bude zajímavé sledovat, nakolikje pojetí těchto vztahů v jejich dílech rozdílné. Cílem této diplomové práce je zjistit, zda se navzájem ovlivňovali, či zda byla jejich tvorba naprosto nezávislá, a dále také zda se jejich společné soužití výraznějším způsobem promítlo do jejich děl při popisu rodinných vztahů jako takových. Vzhledem k bouřlivému manželství Moravii a Morantové a složitým povahám obou autorů bude zajímavé pokusit se zjistit, zda se jejich vztah a povahy odrazily v jejich dílech.
Překračování hranic. Vybraná témata v díle Fulvia Tomizzy
Kosová, Karolína ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Flemrová, Alice (oponent)
Existují "vnější" a "vnitřní" hranice. Člověk je neustále překračuje a pokouší. Vyskytují se na mapách, v podobě demarkačních linií s těžkými závorami, obklopené vojáky nebo jako nízké kamenné zídky oddělující pole sousedů na vesnici. Existuje hranice mezi mořem a pevninou, městem a venkovem, mezi dvěma národy. Fulvio Tomizza, jehož životu a dílu jsme se věnovali v této práci, s těmito hranicemi žil. S existencí těch vnějších se vyrovnával po celý život ve svém díle. Nepochopitelnou hranicí byl pro něj hraniční přechod mezi svobodným světem Itálie, kde nikdy nedosáhl toužené vnitřní svobody, a Istrií, patřící od roku 1954 k "nesvobodné části světa". Znal dobře hranici mezi italskou a slovanskou populací v oblasti Istrie, protože se světy těchto etnik protínaly v něm samotném. Proto zasvětil celé své dílo tomu, aby hranice nebyly hranicemi, které oddělují, ale naopak spojníky, místy setkávání a prolínání vlivů. Tak se i hranice jeho vnitřního světa, který nám zprostředkoval svou tvorbou, staly body spojení mezi minulostí a přítomností, realitou a snem, životem a smrtí. Sám Fulvio Tomizza byl nejlepším příkladem "prolínání hranic"; profese spisovatele byla od počátku jeho kariéry neoddělitelnou součástí jeho vlastního světa. Proto vykazuje značná část jeho děl i silné autobiografické prvky (L'albero dei...
Obraz mafie v dílech Leonarda Sciascii
Bubela, Petr ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent)
Resumé Cílem práce je analýza vývoje literárního obrazu mafie v dílech Leonarda Sciascii vzniklých v 60. a 70. letech 20. století. Na příkladech konkrétních ukázek textů se snažím dokumentovat literární techniky, pomocí kterých autor zobrazuje působení mafie, a zároveň si všímám způsobu, jakým pracuje s detektivním žánrem. Výchozí studijní materiál představují čtyři prozaické texty (Den sovy, Každému, co jeho jest, Kontext a Todo Modo) doplněné o divadelní hru Poslanec. Vlastní interpretaci a rozbor výše uvedených děl z hlediska struktury děje, žánrového zařazení a jazykové stránky textu doplňuji o zjištění dalších autorů, kteří se Sciasciovu dílu věnovali dříve. Mafie představuje v díle Leonarda Sciascii jedno z klíčových témat, ke kterým se v průběhu své tvorby neustále vracel. Při popisu tohoto jevu vycházel ze své osobní zkušenosti a hluboké znalosti sociokulturního prostředí Sicílie, aniž by existenci mafie spojoval výhradně s rodným ostrovem. Mafie v jeho pojetí představuje pouze jeden z projevů Moci, o jejíž kritickou reflexi usiloval po celý svůj život. Sciascia považoval mafii za produkt společenského zřízení a jako neoddělitelnou součást mocenského systému Sicílie, potažmo celé Itálie. Byl přesvědčen o tom, že mafie není na ústupu, ale naopak proniká čím dál hlouběji do těla společnosti a varoval...
Prózy Beppa Fenoglia
Giordanová, Giovanna ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Flemrová, Alice (oponent)
často charakterizován jako Závěr Beppe Fenoglio psal v období, kdy v italské literatuře převládal neorealismus; přestože bývá s tímto směrem spojován, je do tohoto období těžko zařaditelný, neboť jeho literární osud nebyl jednoznačný. Ve své práci jsem na toto chtěla poukázat a vytyčit, jakým smse Fenogliova tvorba ubírala. Jeho romány a povídky se vyvíjejí kolem dvou hlavních obsahových linií, venkovské a odbojové. V tvorbě s venkovskou tematikou je Fenoglio vázán ke svému kraji, Piemontu, a obzvláště ke krajině Langhe, do které je celá jeho tvorba zasazena. Proto bychom ho mohli považovat za autora především regionálního. Piemonťané ho také pokládají za svého autora, jsou na něho hrdí a jsou mu vděčni za to, že jejich kraj představil širšímu publiku. Ve svém díle autor vypovídá i o svém charakteru typického Piemonťana, který se přes hranice svého kraje příliš nedostal. Fenoglio se otevřel cizím vlivům intelektuálně, Anglie mu byla abstraktním vzorem. Život mimo Itálii nebo dokonce mimo Piemont by si Fenoglio ani jeho postavy nedokázaly představit, protože vazba k tomuto kraji byla příliš silná a niterná. Tématikou odboje se Fenoglio vyjádřil k problému, který zasáhl celou Itálii a přestože ho pojal velmi osobně, stává se tím autorem národním. Nechtěl však oslavovat období Resistenze tak, jak se to stalo v...
Časopis La Voce a italský modernismus
Polišenská, Vladimíra ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Flemrová, Alice (oponent)
Cílem této práce je ukázat, jak byl na stránkách časopisu La Voce, který vycházel ve Florencii v letech 1908-1916, reflektován život italské společnosti na začátku 20. století a proč je pro nás cenným zdrojem vypovídajícím o italském modernismu. Práce sestává z osmi částí. V úvodní kapitole je vysvětlen cíl práce a jsou zde uvedeny hlavní prameny, o které se opírá. Aby bylo možno lépe porozumět významu časopisu v rámci italské kultury, vysvětluje druhá kapitola okolnosti jeho vzniku na základě mezinárodního historického, společenského a kulturního kontextu. Třetí část se soustředí na časopis jako celek a jeho vývoj. Podává informace o jeho formálních charakteristikách a o proměnách programového prohlášení. Hlavní částí práce pak je analýza tématických okruhů, která je provedena ve čtvrté kapitole. Jsou zde definovány dvě hlavní tématické linie. První se zabývá moderními trendy v umění a to jak v literatuře, tak ve výtvarném umění a v hudbě. Zvláštní pozornost je věnována vztahu hlavních představitelů La Voce k futuristickému hnutí. Druhá linie se týká oblasti života společnosti a je námětově různorodější. Najdeme zde kapitoly věnované tématu italského Jihu, vzdělávání, politickým hnutím, válce v Libyi, první světové válce a v závěru jsou shrnuta ještě některá další témata jako filozofie, morálka, církev a...
Americana. Americký mýtus v italské meziválečné literatuře
Kalinová, Alžběta ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent)
Resumé Tato diplomová práce nazvaná "Americana. Americký mýtus v italské meziválečné literatuře" se zabývá podrobným popisem a analýzou antologie americké literatury Americana, kterou v roce 1940 připravil k vydání italský spisovatel a překladatel z angličtiny Elio Vittorini, a dále dopadem fašistické rétoriky a ideologie na italskou meziválečnou literaturu s důrazem na oficiální vztah fašistické Itálie k USA. Úvodní část představuje život a dílo Elia Vittoriniho, přičemž zmiňuje i nejrůznější vlivy, kterými se ve svém díle nechal inspirovat, a jeho motivaci k sestavení celé antologie. Další část této kapitoly stručně představuje také další překladatele, kteří do Americany přispěli. Střední část práce pak nastiňuje nástup fašistického režimu v Itálii a jeho vliv na kulturní prostředí v zemi, a to především na oblast žurnalistiky a literatury. Zabývá se samotným vznikem cenzury, ale všímá si i paradoxů, které fašistickou literární cenzuru provázely. Závěr této části pak představuje samotný boj Elia Vittoriniho a nakladatelství Bompiani za vydání Americany. Jádrem práce je popis obou verzí Americany, tedy původní verze Elia Vittoriniho i zcenzurované verze s předmluvou Emilia Cecchiho. V úvodu tato část nastiňuje samotný zrod amerického mýtu v italské literatuře a poté se zabývá vznikem a strukturou...
Lyrický subjekt v poezii básníků soumraku
Ertlová, Monika ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Čaplyginová, Olga (oponent)
Na počátku 20. století se v Itálii objevuje tzv. krepuskolarismus. Termín označuje tvorbu básníků, kteří byli dle dobové literární kritiky "soumrakem," (v italštině "crepuscolo") krásné literatury 19. století. Cílem diplomové práce je deskripce povahy lyrického subjektu v jejich dílech. Nenápadná krepuskolární poezie představuje počátek moderny v Itálii a staví se do opozice vůči klasické literatuře minulosti. V prvních pěti kapitolách práce jsou podrobně popsány bio- bibliografické údaje čtyř krepuskolárních autorů: Guida Gozzana, Sergia Corazziniho, Marina Morettiho a Alda Palazzeschiho. Na základě analýzy vybraných děl jsou určeny rozdíly v jejich chápání role básníka. Dílčím závěrem práce je charakteristika krepuskolárního lyrického subjektu, který je typický svou melancholií, intimismem a útěkem k poetice každodennosti. Melancholie a intimismus jsou témata, ke kterým se vrací i další generace italských básníků. Analýza děl Eugenia Montala, Umberta Saby, Giuseppa Ungarettiho a Dina Campany poukazuje na stíny této krepuskolární inspirace. Důraz na emocionalitu lyrického subjektu u této generace básníků mizí, prosazuje se spíše básnický postoj pozorovatele hořké skutečnosti. Přílohu práce tvoří korpusový výzkum klíčových slov krepuskolární poezie v aplikacích PSPad, KWords a dále v italských...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 159 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 PELÁN, Jakub
1 Pelán, Jan
1 Pelán, Jaroslav
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.