|
|
Prognostické faktory ovlivňující efekt chemoterapie u cervikálních a ovariálních karcinomů
Hruda, Martin ; Rob, Lukáš (vedoucí práce) ; Mlynček, Miloš (oponent) ; Špaček, Jiří (oponent)
První část práce: Prognostické faktory ovlivňující efekt chemoterapie u ovariálních karcinomů ÚVOD: Membránové transportéry (jako ABC, SLC a ATPázy) se podílejí na karcinogenezi a rozvoji chemorezistence, ale jejich význam pro prognózu epiteliálního karcinomu vaječníků (EOC) je stále málo známý. METODY: Hodnotili jsme profil genové exprese 39 ABC a 12 SLC transportérů a 3 ATPáz ve tkáních EOC a zabývali jsme se jejich významem pro prognózu a klinický průběh pacientek s EOC. Byla odhadnuta relativní exprese genů v souboru primárních EOC (n=57) a v kontrolních ovariálních tkáních (n=14) a porovnána s klinickými údaji a přežitím pacientek. Získané údaje byly validovány na nezávislém souboru pacientek (n=60). VÝSLEDKY: Šest ABC genů a gen SLC22A18 byly v karcinomech ve srovnání s kontrolami významně nadměrně exprimovány, zatímco exprese 12 genů ABC, 5 genů SLC, ATP7A a ATP11B byla snížena. Exprese genů ABCA12, ABCC3, ABCC6, ABCD3, ABCG1 a SLC22A5 byla vyšší u high-grade serózního karcinomu ve srovnání s ostatními podtypy. Exprese genu ABCA2 významně souvisela s grade EOC u obou souborů pacientek. Pozoruhodné je, že úroveň genové exprese ABCA9, ABCA10, ABCC9 a SLC16A14 významně souvisela s PFS v pilotních i validačních souborech. Hladina ABCG2 souvisela s PFS v souhrnném souboru pacientek. ZÁVĚR: Geny...
|
|
|
Prediktivní faktory prekanceróz vulvy - optimalizace diagnosticko-terapeutického managementu
Pichlík, Tomáš ; Rob, Lukáš (vedoucí práce) ; Mlynček, Miloš (oponent) ; Špaček, Jiří (oponent)
Karcinomy vulvy zahrnují asi jen 5% zhoubných gynekologických nádorů a řadí se tak mezi málo časté nádory. Při incidenci okolo 4 /100 000 žen se mortalita v poslední době výrazně nemění, dosahuje skoro 2/100 000 žen. Terapie kondylomat a prekanceróz vulvy i přes široké možnosti léčebných modalit nevede k výraznému snížení recidiv. Do práce byly zahrnuty tři odlišné soubory žen. První soubor dat byl zaměřen na distribuci HPV infekce u vulvárních lézích, kam bylo zahrnuto 54 žen s kondylomaty vulvy, 102 žen s prekancerózou vulvy, 49 žen s karcinomem vulvy a 44 žen s vulvární dystrofií. Druhý soubor se zabývá epidemiologií a významem chirurgických okrajů v léčbě HPV asociovaných vulvárních prekanceróz, kam bylo zavzato 65 žen. Třetí soubor dat je soustředěn na problematiku HPV a non HPV asociovaných karcinomů vulvy ve vztahu k recidivám, zařazeno bylo 133 žen s karcinomem vulvy, v konečném souboru bylo analyzováno 105 žen, z toho 53 žen s HPV asociovaný a 52 žen s non HPV asociovaným karcinomem vulvy. Hlavním cílem je analýza vlastních souborů, rozšíření znalostí o prediktivní faktory vulvárních lézí. Získané poznatky využít do praxe k optimalizaci diagnosticko- terapeutického managementu kondylomat, prekanceróz a karcinomů vulvy.
|
|
|
Vliv snížení radikality onkochirurgické léčby karcinomu děložního hrdla na snížení morbidity urogenitálního traktu
Chmel, Roman ; Rob, Lukáš (vedoucí práce) ; Halaška, Michael (oponent) ; Mlynček, Miloš (oponent) ; Roztočil, Aleš (oponent)
Karcinom děložního hrdla představuje v České republice čtvrtou nejčastější gynekologickou malignitu. V roce 2008 dosahovala incidence karcinomu děložního hrdla 19,2/100 000 (1021 žen) s úmrtností 6/100 000 žen. Radioterapie i chirurgická léčba časného stádia karcinomu děložního hrdla má srovnatelné výsledky, ale radikální operace zůstává preferovanou modalitou, a to zejména u mladých žen. Velmi úspěšná léčitelnost časných stádií tohoto onemocnění (88-97 %) na podkladě individualizované terapie vede v současnosti k akcentaci zvyšování kvality života léčených žen. S léčbou spojená morbidita souvisí zejména s radikalitou operace. Dominantním cílem předkládané práce byla prospektivní detekce předoperačního a pooperačního stavu kontroly mikce a kontinence moči u 142 hodnocených žen, které podstoupily "nervy šetřící" abdominální radikální hysterektomii - typ C1, méně radikální operaci - pánevní laparoskopickou lymfadenektomii a laparoskopicky asistovanou vaginální hysterektomii typ A a méně radikální fertilitu zachovávající operaci - pánevní laparoskopickou lymfadenektomii a simplexní trachelektomii. Pooperační morbidita souvisí jak s pánevní lymfadenektomií, tak i s resekcí parametrií a horní části pochvy s poraněním nervus hypogastricus a plexus hypogastricus inferior. Funkce dolního močového traktu byla před i...
|
|
|
Rizika a limity laparoskopie v léčbě gynekologických zhoubných nádorů
Charvát, Martin ; Robová, Helena (vedoucí práce) ; Kužel, David (oponent) ; Mlynček, Miloš (oponent)
Souhrn V práci jsou vyhodnoceny výsledky experimentálního protokolu fertilitu zachovávajícího postupu léčby u časných stadií cervikálních karcinomů (LAP I protokol). Detekce sentinelových uzlin a experimentální exstirpace aferentních kanálů využívající laparoskopii a její technické aspekty jsou analyzovány na prospektivním souboru 85 žen. Onkologické výsledky i časná a pozdní morbidita ukazují, že při dodržení indikačních zásad a námi zavedených operačních postupů lze řešení považovat za bezpečné s minimální morbiditou. V druhé části jsou analyzovány výsledky 148 žen s nádory děložního hrdla do 2 cm s invazí do poloviny stromatu u žen již neplánujících těhotenství (LAP II protokol). Onkologické výsledky jsou u námi definované skupiny velice dobré a zcela srovnatelné se "standardním" postupem modifikované radikální nebo radikální hysterektomie typ B nebo C, při nižší morbiditě. V samostatné části jsou analyzovány možnosti využití laparoskopie u karcinomů endometria včetně možnosti využití detekce sentinelových uzlin a technických aspektů využití laparoskopie u obézních žen. V současnosti největší kontroverzí je využití laparoskopie u zhoubných nádorů ovarií. Škola onkogynekologické skupiny FN Motol preferuje otevřený přístup a do práce jsme vybrali soubor pokročilých ovariálních nádorů, kde předoperační...
|
|
|
Hodnocení pooperačních lymfedemů u různě radikálních operací karcinomu vulvy a děložního hrdla
Nováčková, Marta ; Halaška, Michael (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent) ; Mlynček, Miloš (oponent) ; Kučera, Eduard (oponent)
Souhrn Cílem studie byla prospektivní detekce pooperačního lymfedému dolních končetin u pacientek po operaci pro karcinom děložního hrdla nebo karcinom vulvy pomocí různých vyšetřovacích metod a jejich porovnání a monitorování výskytu pooperačních komplikací a kvality života. Celkem bylo sledováno 78 žen po operaci pro karcinom děložního hrdla a 36 po operaci karcinomu vulvy. Pacientky byly rozděleny podle radikality zákroku na konzervativní a radikální skupinu. Před operací a za 3, 6 a 12 měsíců po operaci byl pomocí měření obvodů, multifrekvenční bioelektrické impedanční analýzy (MFBIA) a subjektivního pocitu pacientek hodnocen stav dolních končetin z hlediska lymfedému. Před operací a za 6 a 12 měsíců po operaci byla zaznamenána kvalita života pomocí dotazníků Evropské organizace pro výzkum a léčbu nádorových onemocnění EORTC QLQ-C30 a QLQ-CX24. Za 12 měsíců po operaci karcinomu děložního hrdla udávalo subjektivní lymfedém 35,9 % pacientek, u 37,18 % byl objektivně diagnostikován metodou měření obvodů končetin a u 52,56 % žen byl detekován nárůst množství extracelulární tekutiny pomocí metody MFBIA Ri/R0. U pacientek po operaci karcinomu vulvy dosáhla prevalence lymfedémů hodnocená subjektivně 19,44 %, měřením obvodů končetin 38,89 % a MFBIA R0 66,67 %. Jako rizikový faktor vzniku lymfedému byl po...
|
|
|
Rizika a limity laparoskopie v léčbě gynekologických zhoubných nádorů
Charvát, Martin ; Robová, Helena (vedoucí práce) ; Kužel, David (oponent) ; Mlynček, Miloš (oponent)
Souhrn V práci jsou vyhodnoceny výsledky experimentálního protokolu fertilitu zachovávajícího postupu léčby u časných stadií cervikálních karcinomů (LAP I protokol). Detekce sentinelových uzlin a experimentální exstirpace aferentních kanálů využívající laparoskopii a její technické aspekty jsou analyzovány na prospektivním souboru 85 žen. Onkologické výsledky i časná a pozdní morbidita ukazují, že při dodržení indikačních zásad a námi zavedených operačních postupů lze řešení považovat za bezpečné s minimální morbiditou. V druhé části jsou analyzovány výsledky 148 žen s nádory děložního hrdla do 2 cm s invazí do poloviny stromatu u žen již neplánujících těhotenství (LAP II protokol). Onkologické výsledky jsou u námi definované skupiny velice dobré a zcela srovnatelné se "standardním" postupem modifikované radikální nebo radikální hysterektomie typ B nebo C, při nižší morbiditě. V samostatné části jsou analyzovány možnosti využití laparoskopie u karcinomů endometria včetně možnosti využití detekce sentinelových uzlin a technických aspektů využití laparoskopie u obézních žen. V současnosti největší kontroverzí je využití laparoskopie u zhoubných nádorů ovarií. Škola onkogynekologické skupiny FN Motol preferuje otevřený přístup a do práce jsme vybrali soubor pokročilých ovariálních nádorů, kde předoperační...
|
|
|
Hodnocení pooperačních lymfedemů u různě radikálních operací karcinomu vulvy a děložního hrdla
Nováčková, Marta ; Halaška, Michael (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent) ; Mlynček, Miloš (oponent) ; Kučera, Eduard (oponent)
Souhrn Cílem studie byla prospektivní detekce pooperačního lymfedému dolních končetin u pacientek po operaci pro karcinom děložního hrdla nebo karcinom vulvy pomocí různých vyšetřovacích metod a jejich porovnání a monitorování výskytu pooperačních komplikací a kvality života. Celkem bylo sledováno 78 žen po operaci pro karcinom děložního hrdla a 36 po operaci karcinomu vulvy. Pacientky byly rozděleny podle radikality zákroku na konzervativní a radikální skupinu. Před operací a za 3, 6 a 12 měsíců po operaci byl pomocí měření obvodů, multifrekvenční bioelektrické impedanční analýzy (MFBIA) a subjektivního pocitu pacientek hodnocen stav dolních končetin z hlediska lymfedému. Před operací a za 6 a 12 měsíců po operaci byla zaznamenána kvalita života pomocí dotazníků Evropské organizace pro výzkum a léčbu nádorových onemocnění EORTC QLQ-C30 a QLQ-CX24. Za 12 měsíců po operaci karcinomu děložního hrdla udávalo subjektivní lymfedém 35,9 % pacientek, u 37,18 % byl objektivně diagnostikován metodou měření obvodů končetin a u 52,56 % žen byl detekován nárůst množství extracelulární tekutiny pomocí metody MFBIA Ri/R0. U pacientek po operaci karcinomu vulvy dosáhla prevalence lymfedémů hodnocená subjektivně 19,44 %, měřením obvodů končetin 38,89 % a MFBIA R0 66,67 %. Jako rizikový faktor vzniku lymfedému byl po...
|
|
|
Vliv snížení radikality onkochirurgické léčby karcinomu děložního hrdla na snížení morbidity urogenitálního traktu
Chmel, Roman ; Rob, Lukáš (vedoucí práce) ; Halaška, Michael (oponent) ; Mlynček, Miloš (oponent) ; Roztočil, Aleš (oponent)
Karcinom děložního hrdla představuje v České republice čtvrtou nejčastější gynekologickou malignitu. V roce 2008 dosahovala incidence karcinomu děložního hrdla 19,2/100 000 (1021 žen) s úmrtností 6/100 000 žen. Radioterapie i chirurgická léčba časného stádia karcinomu děložního hrdla má srovnatelné výsledky, ale radikální operace zůstává preferovanou modalitou, a to zejména u mladých žen. Velmi úspěšná léčitelnost časných stádií tohoto onemocnění (88-97 %) na podkladě individualizované terapie vede v současnosti k akcentaci zvyšování kvality života léčených žen. S léčbou spojená morbidita souvisí zejména s radikalitou operace. Dominantním cílem předkládané práce byla prospektivní detekce předoperačního a pooperačního stavu kontroly mikce a kontinence moči u 142 hodnocených žen, které podstoupily "nervy šetřící" abdominální radikální hysterektomii - typ C1, méně radikální operaci - pánevní laparoskopickou lymfadenektomii a laparoskopicky asistovanou vaginální hysterektomii typ A a méně radikální fertilitu zachovávající operaci - pánevní laparoskopickou lymfadenektomii a simplexní trachelektomii. Pooperační morbidita souvisí jak s pánevní lymfadenektomií, tak i s resekcí parametrií a horní části pochvy s poraněním nervus hypogastricus a plexus hypogastricus inferior. Funkce dolního močového traktu byla před i...
|
host ::
RSS.