|
|
Bilance plavenin unášených ve vznosu ve vybraných profilech povodí Dyje a Svratky
Priesner, Radek ; Mikl, Libor (oponent) ; Marton, Daniel (vedoucí práce)
V rámci této diplomové práce je vyhodnocena bilance plavenin, tedy nerozpuštěných látek unášených v suspenzi, ve vodoměrných profilech Hevlín/Dyje, Přibice/Jihlava, Znojmo/Dyje a Židlochovice/Svratka. Měření a následné vyhodnocení plavenin je provedeno dle oficiální rakouské metodické příručky, tento spis tedy navazuje na předchozí, bakalářskou práci. Vybrané základní kroky doporučované rakouskou metodikou při samotném měření plavenin jsou nadto porovnány s oficiálními postupy ze Spojených státu amerických a z České republiky. Práce navíc přichází s inovativními způsoby korekce dat naměřených optickou sondou. Výstupy budou využity v projektu ATCZ28 SEDECO – Sedimenty a ekosystémové služby ve vzájemném působení s povodněmi a suchem v pohraniční oblasti AT-CZ, ze kterého jsou k dispozici i samotné záznamy měření, a to od roku 2019 do roku 2022. Všechny výsledky jsou mimoto porovnány s měřeními Českého hydrometeorologického ústavu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Potrava dravých ryb vodárenských nádrží povodí Moravy
Mikl, Libor ; Adámek, Zdeněk ; Šlapanský, Luděk ; Všetičková, Lucie ; Jurajda, Pavel
Biomanipulace jsou považovány za jeden ze základních pilířů, kterými je možné ovlivnit jakost vod na vodárenských nádržích. Pro posouzení možností a účinnosti biomanipulačních opatření na vodárenských nádržích v povodí Moravy (Bojkovice, Ludkovice, Landštejn, Nová Říše a Hubenov) proběhly během jarních a letních měsíců v letech 2016 a 2017 kontrolní odlovy ryb (Jurajda et al. 2018). Ryby byly odlovovány s použitím elektrického agregátu a tenatních sítí. Na potravní analýzu bylo celkem odloveno 922 jedinců (dále ind.) dravých ryb: štika obecná (39 ind.), bolen dravý (24 ind.), okoun říční (805 ind.), candát obecný (43 ind.) a sumec velký (11 ind.).\nRybí složka v potravě dravých ryb studovaných vodárenských nádrží, tvořila celkem 75 % hmotnostního zastoupení z celkově přijaté potravy a dominovaly v ní především kaprovité ryby s 41 % hmotnostním zastoupením (plotice 15 %, perlín 12 %, cejn 8 %, ouklej 3 % a blíže neidentifikovatelné kaprovité ryby 2 %) a okounovité ryby s 20 % (okoun 15 %, candát 2 %, ježdík 1 % a blíže neidentifikovatelné okounovité ryby 1 %). Natrávené zbytky ryb, které nebylo možno zařadit do žádné vyšší taxonomické skupiny, tvořily 12 %. Druhou nejpočetnější složku potravy tvořili bezobratlí (24 %). Nezanedbatelnou část kořisti predátorů tvořily i samotné dravé druhy ryb 23 % (okoun 15 %, štika 4 %, candát 3 %, blíže neidentifikovatelné okounovité ryby 1 %). Kanibalismus se na složení potravy dravých druhů ryb podílel celkem 11 %, u okouna tvořil 15 %, u štiky a candáta shodně 13 %, zatímco u bolena a sumce nebyl zaznamenán.\nVýsledky potravních analýz spolu s monitoringem rybích společenstev studovaných nádrží, při němž byl zjištěn poměrně vysoký poměr dravých ku nedravým rybám (Jurajda et al. 2018) naznačují, že za současného stavu biomasy dravých ryb a vstupu nutrientů, mohou biomanipulační opatření sloužit maximálně jako prostředek k zakonzervování současného stavu jakosti vod na vodárenských nádržích, nikoliv jako opatření, které by mohlo významněji přispět ke zlepšení kvality surové vody.
|
|
|
Rybí společenstva pěti vodárenských nádrží v povodí Moravy
Jurajda, Pavel ; Janáč, Michal ; Roche, Kevin ; Mikl, Libor ; Šlapanský, Luděk ; Krechler, I. ; Adámek, Zdeněk ; Jurajdová, Zdenka ; Halačka, Karel
Cílem této pilotní studie bylo přinést základní data o rybích společenstvech pěti, doposud jen málo prozkoumaných, vodárenských nádrží.
|
|
| |
|
|
Kvalita prostředí a potravní chování kapra ve vztahu k přikrmování v polointenzivní rybniční akvakultuře
Adámek, Zdeněk ; Jurajda, Pavel ; Zukal, Jan ; Janáč, Michal ; Mikl, Libor ; Šlapanský, Luděk ; Všetičková, Lucie ; Prášek, Václav ; Šútovský, I. ; Chytka, V. ; Mrkvová, Markéta
Kombinací čtyř metod terénního výzkumu (telemetrie, elektrolov, potravní analýzy a měření parametrů vody) se ukázalo, že ryby nejsou v polointenzivním rybničním chovu rozmístěny rovnoměrně. Dominantní jedinci se koncentrují v krmných místech v hustotě, která může snížit obsah kyslíku až k hranici fyziologického minima, což vede k horšímu využití krmiv. Menší ryby se zdržují spíše mimo krmná místa a v okrajích rybníka a živí se převážně přirozenou potravu. Kromě menší hmotnosti mají i nižší obsah tuku. Rozdělení obsádky kapra na větší jedince s vyšším obsahem tuku, významně se orientující na krmná místa, a na menší s nižším obsahem tuku živící se více přirozenou potravou vede k doporučení vhodnosti rozšíření aplikace krmiv na více krmných míst, případně jejich střídání.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.