|
|
Rodinný dům
Matyska, Jan ; Manová, Ludmila (oponent) ; Maceková, Věra (vedoucí práce)
Bakalářská práce řeší návrh samostatně stojícího rodinného domu. Cílem práce je vypracování projektové dokumentace pro výstavbu domu. Dům je situován v Prostějově v katastrálním území Vrahovice. Rodinný dům je navržen pro čtyřčlennou rodinu. Stavba má dvě nadzemní podlaží a suterén. Konstrukční systém objektu je navržen ze systému HELUZ kombinovaný se systémem POROTHERM s vnějším kontaktním zateplovacím systémem ISOVER EPS. Suterén je zhotoven ze ztraceného bednění. Střecha je sedlová se střešní krytinou TONDACH Samba 11. Schodiště je navrženo železobetonové monolitické.
|
|
|
Sňatkové migrace v městském prostředí: Náchod 1550-1750
Matyska, Jan ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou sňatkové migrace v prostředí raně novověkého města. Na základě kvantitativní analýzy zápisů svatebních smluv a matrik oddaných z východočeského Náchoda sleduje sňatky obyvatel města s osobami z jiných lokalit. Nejprve je charakterizováno samotné město a stejnojmenné panství tvořící jeho přirozené zázemí, a to z hlediska jejich lidnatosti, správních a hospodářských poměrů. Následně je zkoumána migrace za sňatkem na základě pohlaví, rodinného stavu, vzdálenosti a právní statutu místa jejich původu či podíl migrace přes hranici panství. Vedle snahy popsat hlavní rysy zkoumaného fenoménu studie věnuje pozornost i jejím důsledkům, tedy problematikou integrace příchozích jedinců do městské komunity. Poslední část práce se zabývá některými kvalitativními aspekty vážícími se k migraci za sňatkem a také její reflexí v dobových ego- dokumentech. Klíčová slova: sňatková migrace; Náchod; město; venkov; integrace; měšťané; matriky; svatební smlouvy; raný novověk
|
|
|
Sňatkové migrace v městském prostředí: Náchod 1550-1750
Matyska, Jan ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou sňatkové migrace v prostředí raně novověkého města. Na základě kvantitativní analýzy zápisů svatebních smluv a matrik oddaných z východočeského Náchoda sleduje sňatky obyvatel města s osobami z jiných lokalit. Nejprve je charakterizováno samotné město a stejnojmenné panství tvořící jeho přirozené zázemí, a to z hlediska jejich lidnatosti, správních a hospodářských poměrů. Následně je zkoumána migrace za sňatkem na základě pohlaví, rodinného stavu, vzdálenosti a právní statutu místa jejich původu či podíl migrace přes hranici panství. Vedle snahy popsat hlavní rysy zkoumaného fenoménu studie věnuje pozornost i jejím důsledkům, tedy problematikou integrace příchozích jedinců do městské komunity. Poslední část práce se zabývá některými kvalitativními aspekty vážícími se k migraci za sňatkem a také její reflexí v dobových ego- dokumentech. Klíčová slova: sňatková migrace; Náchod; město; venkov; integrace; měšťané; matriky; svatební smlouvy; raný novověk
|
|
|
Rodinný dům
Matyska, Jan ; Manová, Ludmila (oponent) ; Maceková, Věra (vedoucí práce)
Bakalářská práce řeší návrh samostatně stojícího rodinného domu. Cílem práce je vypracování projektové dokumentace pro výstavbu domu. Dům je situován v Prostějově v katastrálním území Vrahovice. Rodinný dům je navržen pro čtyřčlennou rodinu. Stavba má dvě nadzemní podlaží a suterén. Konstrukční systém objektu je navržen ze systému HELUZ kombinovaný se systémem POROTHERM s vnějším kontaktním zateplovacím systémem ISOVER EPS. Suterén je zhotoven ze ztraceného bednění. Střecha je sedlová se střešní krytinou TONDACH Samba 11. Schodiště je navrženo železobetonové monolitické.
|
|
|
Náchodské testamenty v 17. století
Matyska, Jan ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Předmětem bakalářské práce je sonda do dochovaných testamentů ze 17. století z fondu Archiv města Náchoda. Tyto testamenty se nacházejí jednak ve dvou knihách kšaftů a také v aktovém materiálu. Nabízejí nové možnosti pohledu do běžného života města, především pak do majetkových a rodinných poměrů jeho obyvatel. Předkládaná práce představuje testamenty jako prameny a popisuje místní praxi jejich vzniku. Hlavním cílem práce pak bylo postižení okruhu osob, které pořídily kšaft a rozbor jejich odkazů. Pořizovatelé testamentů byli zkoumáni z hlediska pohlaví, rodinného stavu, povolání, majetkového zázemí, místa bydliště a zapojení do života městské komunity. Rozbor odkazů sleduje nejen jejich charakter, ale také okruhy jejich příjemců, zbožných i světských. Na závěr jsou pak zkoumány odkazy směřující mimo samotné město. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.