|
|
Možnosti využití příběhu při práci s lidmi traumatizovanými poraněním mozku
Pechmanová, Lucie ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Vodáčková, Daniela (oponent)
Tato práce se skládá z dvou částí, teoretické a praktické. V první z nich je prostor věnován zejména teoretickému definování pojmů jako příběh, životní příběh, narativní přístup, trauma a získané postižení. Pozornost je dále zaměřena na cílovou skupinu (lidé s traumatem mozku), s níž je posléze pracováno v praktické části. Následuje výčet nejčastějších příčin poranění/poškození mozku a jejich možných následků, to vše v přímé návaznosti na téma práce. První část je pak zakončena stručným seznámením s organizací, v níž bylo v rámci prostoru sociálně terapeutické dílny s příběhy pracováno. V praktické části dochází k částečnému přenesení teoretických poznatků do praxe. Této části dominují příběhy, které byly sesbírány v rámci přímé práce s klienty sociálně terapeutické dílny. Nejprve je u každého dán prostor jejich konkrétnímu životnímu příběhu, ten je dále analyzován, je vyzdvihnuto jeho osobní téma a nabídnuty možné interpretace. V závěru je pak shrnuta spolupráce včetně odkazů na průběh individuálních konzultací a plnění individuálních plánů. Finální zhodnocení vzájemné spolupráce je uskutečněno skrze reflexi dosáhnutých, předem stanovených klientských cílů. To poukazuje na vysokou míru efektivity využití příběhu při práci s lidmi po poranění/poškození mozku a to i přes zdánlivě nepřekonatelná...
|
|
| |
|
| |
|
|
Konstrukce vzdělávacího programu pro terénní sociální pracovníky ve vyloučených lokalitách
Kádárová, Vendula ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Víšek, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Konstrukce vzdělávacího programu pro terénní sociální pracovníky ve vyloučených lokalitách" je tematicky zaměřena na jednu z metod sociální práce - terénní sociální práci. Specificky pojednává o terénní sociální práci poskytovanou v lokalitách v rámci Ústeckého kraje, které jsou označeny jako "sociálně vyloučené romské lokality", a primárně řeší osobnost terénního sociálního pracovníka a jeho profesní kompetence. Cílem práce je sestavení vzdělávacího programu, jehož ambicí je vybavit terénní sociální pracovníky ve vyloučených lokalitách takovými vědomostmi, dovednostmi a kompetencemi, aby byli schopni vykonávat svou profesi kvalitně a efektivně. Při zpracovávání tématu práce vycházím z již známých poznatků a faktů týkající se oblasti terénní sociální práce a přístupů v práci s menšinami. Neopomíjím ani romskou tematiku zaměřenou na specifické potřeby Romů vyplývajících z jejich historie, kultury a tradic. Zároveň se zabývám současnou situací problematiky sociálního vyloučení Romů v ČR. Tyto poznatky analyzuji, shrnuji a pokouším se vytvořit ucelený přehled o této specifické kategorii sociální práce. Aby vzdělávací program odrážel nejen potřeby cílové skupiny, ale hlavně vyhovoval potřebám terénních sociálních pracovníků, využívám profesiografie, jako metody pro získávání...
|
|
|
Specifika práce s dětmi, které zažily fyzické týrání, očima sociálních pracovnic
Šindlerová, Kateřina ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem pracují sociální pracovnice s dětmi, které zažily fyzické týrání, a jaké strategie a metody využívají při své práci. Dále bylo mým cílem zjistit organizace a pracovníky, s nimiž tyto sociální pracovnice spolupracují. Bakalářská práce je složena z teoretické a praktické části. V teoretické části se zpočátku zaměřuji na uvedení do problematiky týrání dětí, na historii o právech dětí a krátce zmiňuji související legislativu o ochraně práv dětí. V další části poukazuji na rizikové faktory pachatelů trestného činu týrání a společné znaky rodiny, ve kterých k týrání a zanedbávání dětí dochází. Posledním bodem teoretické části jsou informace o možných institucích a zařízeních v Praze, ve kterých pracují s dětmi, jež tuto formu týrání zažily, mnohdy i s celou rodinou dítěte současně. Hlavním zdrojem byla dostupná literatura, materiály ze seminářů a brožury, které jsem získala na své stáži. Praktická část je složena ze dvou hlavních částí. První část - kazuistiky dětí, které zažily fyzickou formu týrání. V těchto případech jsem měla možnost zjistit průběh týrání v rámci svého působení na praxi. Druhá část obsahuje shrnutí vybraných informace od sociálních pracovnic, zejména o tom, jak vypadá terapeutická práce s týranými dětmi. Ke zjištění těchto informací...
|
|
|
Příbuzenská pěstounská péče v Karlovarském kraji
Rösslerová, Petra ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
O pěstounské péči se v současné době hovoří především v souvislosti koncepce plánovaného rušení dětských domovů, posílení jejího výkonu a legislativních změn v Zákoně o sociálně právní ochraně dětí. Jedna z forem pěstounské péče je příbuzenská pěstounská péče, kdy se pěstouny stávají příbuzní dítěte. Pro dítě je výhodné, že vyrůstá v prostředí, které je mu známé, existují však i nevýhody tohoto typu náhradní rodinné péče. Má práce se zabývá pozitivy i úskalími příbuzenské pěstounské péče, a to z pohledu dítěte, pěstouna, biologického rodiče a sociálního pracovníka. Cílem práce se stalo zmapování problematiky příbuzenské pěstounské péče z pohledu sociálního pracovníka orgánu sociálně-právní ochrany dětí v Karlovarském kraji.
|
|
|
Profesiogram jako východisko pro tvorbu metodik pro sociální pracovníky ve zdravotnictví při práci s chronicky nemocnými dětmi
Neradová, Magdaléna ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Bakalářská práce "Profesiogram jako východisko pro tvorbu metodik pro sociální pracovníky ve zdravotnictví při práci s chronicky nemocnými dětmi" se zabývá zachycením souboru profesních činností, požadavků a podmínek zdravotně sociálního pracovníka, ze kterého se dále dají usuzovat nároky na profesionalitu osobnosti pracovníka, a z toho případné navržení metodických postupů. Teoretická část pojednává o problematice chronického onemocnění u dětí, včetně jeho působení na běžný život dítěte, a o sociální práci ve zdravotnictví a její účinnosti na zdravotní stav klienta, který se vlivem onemocnění dostal do tíživé životní situace. V praktické části je pomocí metod kvalitativního výzkumu, rozhovoru, časového snímku dne a doplněním metody kritických událostí, vytvořen profesiogram zdravotně sociálního pracovníka. Klíčová slova Dítě, chronické onemocnění, zdravotnické zařízení, sociální práce, sociální práce ve zdravotnictví, sociální pracovník ve zdravotnictví, nároky profese, profesiogram.
|
|
|
Vliv přijetí dítěte do pěstounské péče na biologické děti pěstounů
Večeřová, Štěpánka ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
Diplomová práce pojednává o vlivu pěstounské péče na biologické děti pěstounů z pohledu pěstounů, biologických dětí pěstounů a odborníků, kteří se ve své praxi s problematikou pěstounské péče setkávají. Cílem práce bylo navrhnout možnosti sociální práce s biologickými dětmi žadatelů o pěstounskou péči tak, aby je pěstounská péče co nejméně negativně ovlivnila. Klíčová slova: pěstounská péče, biologické děti pěstounů, doprovázení pěstounských rodin, příprava na pěstounskou péči
|
|
|
Profesiogramy osobního asistenta a konzultanta lidí s mentálním postižením jako východisko pro školící programy
Pertlová, Veronika ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Holda, Dalibor (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo srovnat dvě pracovní pozice v jedné konkrétní organizaci za pomoci analytického profesiogramu, který měl charakterizovat tyto pracovní pozice do hloubky, strukturovat a vymezit požadavky a nároky na obě pozice a přinést tak souhrnné informace využitelné v rámci školících programů či vyhledávání vhodných pracovníků na tyto pozice. Práce je zaměřena na podrobný rozbor pracovních činností osobního asistenta a konzultanta, včetně nároků psychických, fyzických a jiných. Teoretická část se věnuje tématu mentálního postižení obecně s důrazem na specifika ve vzdělávání a komunikaci, které jsou klíčem k podpoře samostatného a spokojenějšího života lidí s mentálním postižením. Dále teoretická část přináší základní údaje o již zmiňované organizaci a o profesiografické metodě, jejímž výstupem je profesiogram. V této práci vycházím také ze svých pracovních zkušeností ve Fose, o.p.s., jakožto osobního asistenta.
|
|
|
Profesiogram jako východisko pro další vzdělávání sociálních pracovníků v nízkoprahových kontaktních centrech pro drogově závislé
Kocianová, Zuzana ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Holda, Dalibor (oponent)
Cílem bakalářské práce je vypracovat profesiogram jako východisko pro další vzdělávání sociálních pracovníků v nízkoprahových kontaktních centrech pro drogově závislé. Bakalářská práce mapuje pracovní náplň sociálního pracovníka v nízkoprahových kontaktních centrech pro drogově závislé, zejména běžné činnosti, jejich frekvenci, míru zátěže, náročné situace, jejich frekvenci, čím zatěžují, jaké požadavky jsou kladeny na pracovníka ve smyslu psychické a fyzické odolnosti, jaké jsou kladeny nároky na týmovou spolupráci, spolupráci s jinými organizacemi, kvalifikační a znalostní předpoklady úspěšného zvládnutí profese, potřeby týkající se podpory pracovníků při výkonu profese a jejich dalšího vzdělávání, atd. Na základě zjištěných informací je vypracován profesiogram sociálního pracovníka v nízkoprahovém kontaktním centru pro uživatele drog. V teoretické části bakalářské práce je představeno, co je profesiogram, pro jaké účely se sestavuje, jakými metodami jej lze sestavit. Uvádím zde, co obnáší profese pracovníka v nízkoprahovém kontaktním centru, jaký je kontext organizace, ve které sociální pracovník pracuje, jaký je profil klienta nízkoprahového kontaktního centra, jaké jsou potřeby cílové skupiny klientů - kritické shrnutí teorií a výzkumu jak zahraničních, tak i českých a je zde popsán i systém...
|
host ::
RSS.