|
|
Právní úprava kolektivního investování se zaměřením na zákon č. 240/2013 Sb.
Kučera, Petr ; Marek, Karel (oponent)
Právní úprava kolektivního investování se zaměřením na zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech Abstrakt Tato práce je rozdělena do pěti hlavních, na sebe navazujících částí. První je věnována úvodu do problematiky kolektivního investování včetně typologie fondů, jejich rozdělení, jsou v ní obsaženy základní pojmy týkající se této problematiky, a také popsán význam, základní principy a vysvětlena podstata kolektivního investování. Ve druhé části je stručně shrnutý vývoj české legislativy v této oblasti, a to od sametové revoluce až po současný stav. Do této části jsou zahrnuty historické souvislosti a způsob, jakým tyto události ovlivnily právní úpravu té doby. Třetí část je největší a nejkomplexnější, a je zaměřena na současnou právní úpravu, kterou představuje zejména zákon o investičních společnostech a investičních fondech. Na začátku kapitoly jsou uvedeny základní právní předpisy, a v následujících podkapitolách jsou velmi podrobně jednotlivé části ZISIF. V další části jsou na příkladu Rakouska a Spojených států amerických ilustrovány zahraniční právní úpravy, a některé z jejich prvků jsou poté využity v části práce věnované změnám zákona. U každé z těchto zemí je nejprve popsal historický vývoj kolektivního investování, poté vývoj právní úpravy a ta současná je...
|
|
|
Nakládání s majetkem státu
Štancl, Michal ; Liška, Petr (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent) ; Marek, Karel (oponent)
Název disertační práce v českém jazyce, abstrakt v českém jazyce a tři klíčová slova v českém jazyce Název: Nakládání s majetkem státu Abstrakt: Stát se v oblasti soukromého práva považuje za právnickou osobu. Je ovšem zcela zvláštní právnickou osobou, má dvojakou povahu, v jejímž důsledku se v právním styku pravidelně ocitá na pomezí práva soukromého a veřejného. Ve svém soukromoprávním jednání přitom stát není omezen principem legality. Může činit, stejně jako od něho odlišné právnické a fyzické osoby, i to, co mu není zákonem výslovně dovoleno. Na rozdíl od jiných právnických a fyzických osob však stát nemůže naplno využít principu autonomie vůle. Jeho jednání, jakkoliv není omezeno na to, co zákon dovolí, je předurčeno zřetelně danými mezemi. Tyto meze jsou představovány omezujícími ustanoveními, která korigují počínání samotných konkrétních organizačních složek státu a státních organizací tak, aby bylo dosaženo cíle právní úpravy, kterým je veřejný zájem na tom, aby se státním majetkem bylo nakládáno šetrně a aby hospodaření státu nebylo pro stát nevýhodné. Předmětem této práce je zkoumání jednotlivých prvků majetkoprávních vztahů státu, na něž jsou zaměřeny jednotlivé části práce. Nejdůležitějším subjektem majetkoprávních vztahů státu je sám stát. Na ten ovšem v soukromoprávním styku nelze nahlížet...
|
|
|
Kogentnost a dispozitivnost nového práva obchodních společností
Szmuda, Jozef ; Černá, Stanislava (vedoucí práce) ; Beran, Karel (oponent) ; Marek, Karel (oponent)
Název, abstrakt a klíčová slova v českém jazyce Kogentnost a dispozitivnost nového práva obchodních společností Abstrakt Disertační práce vychází ze základní premisy, že stěžejní zásadou soukromého práva je autonomie vůle, právo obchodních společností nevyjímaje. Proto pokud má být předmětem zkoumání kogentnost a dispozitivnost práva obchodních společností, musí být zkoumáno to, jakým způsobem se v právu obchodních společností projevuje autonomie vůle a jak je omezována. Veškerá omezení autonomie vůle disponovat se svým soukromoprávním vztahem jsou realizována prostřednictvím určitých limitů, stanovujících hranice, které subjekty právního vztahu nemůžou svým jednáním překročit. V práci je proto provedena kategorizace druhů omezení autonomie vůle a limitů, skrze které se druhy omezení autonomie vůle v právu obchodních společností realizují. Zkoumání limitů autonomie vůle vede v práci k dílčímu závěru, že všechny jejich kategorie lze podřadit pod obecný požadavek, aby právní jednání bylo v souladu se smyslem a účelem zákona. Smysl a účel právní normy proto lze považovat za základní kritérium pro identifikaci právní normy jakožto kogentní nebo dispozitivní. Nutno však zdůraznit, že autonomii vůle neomezují jen kogentní normy, ale i normy dispozitivní. Limity autonomie vůle se neprojevují pouze ve formě...
|
|
|
Smluvní volnost a její omezení v obchodních závazkových vztazích
Majchrák, Michal ; Pelikánová, Irena (vedoucí práce) ; Marek, Karel (oponent) ; Horáček, Vít (oponent)
Smluvní volnost představuje jednu ze základních zásad soukromého práva. Nejvýrazněji se zásada smluvní volnosti projevuje právě v obchodních závazkových vztazích, v nichž je připuštěna vůbec nejvyšší míra smluvní volnosti. Smluvní volnost je často obecně spojována s pravidlem, že co není zakázáno, je dovoleno, tj. že pokud právní předpisy nějaké smluvní ujednání nezakazují, mohou se na něm smluvní strany dohodnout. Toto chápání smluvní volnosti je však velmi zjednodušující a zavádějící a tudíž i v mnoha případech nesprávné. Vzhledem k tomu, že smluvní volnost je chápána jako zásada či princip, je k ní přistupováno poměrně živelně a při hledání odpovědí na otázku dovolenosti či nedovolenosti určitého smluvního ujednání je postupováno často intuitivně a na základě ad hoc argumentací je smluvní volnost v konkrétních případech buď připuštěna, nebo odmítnuta. Jedním z důvodů tohoto přístupu je i skutečnost, že dosud neexistují žádná exaktnější pravidla pro rozlišení dispozitivních a kogentních právních norem. Jejich rozlišení je přitom pro adresáty právních norem zásadní, neboť dává odpověď na otázku, kam až sahá jejich svobodná sféra, konkrétně tedy, je-li ohledně určité právní otázky smluvní volnost umožněna nebo nikoliv. Absence příslušné systematiky a živelnost a subjektivnost tohoto přístupu pak...
|
|
|
Dobrá víra, poctivost a slušnost v obchodním styku
Kvačková, Riana ; Černá, Stanislava (vedoucí práce) ; Zahradníčková, Marie (oponent) ; Marek, Karel (oponent)
Tato práce se zabývá principem dobré víry a principem poctivosti a slušnosti. Pojednává předně o terminologických obtížích s těmito principy spojenými a o rozdílech mezi nimi, v rámci čehož navrhuje terminologické řešení situace. Zabývá se dále obecným vymezením obou principů, jejich obsahem a jejich vztahem vůči ostatním příbuzným pojmům. Práce dále zkoumá právní ukotvení principů dobré víry a poctivosti a slušnosti v současném českém právním řádu. Při této analýze přihlíží k historickým a vybraným komparativním aspektům. Autorka disertační práce popisuje praktický aplikační dopad uvedených principů při srovnání předcházející a současné právní úpravy na vybraných příkladech využití obou pojednávaných principů v obchodním styku, a to jak smluvním právu, tak i v právu obchodních korporací. V rámci svého výzkumu přibližuje příklady dosavadní judikatorní praxe spolu se zhodnocením jejich aplikačního dosahu pro rekodifikační právní úpravu.
|
|
|
Obchodní kupní smlouva
Švábová, Jana ; Černá, Stanislava (vedoucí práce) ; Zahradníčková, Marie (oponent) ; Marek, Karel (oponent)
The purpose of the thesis "Contract of sale under business law" is to compare changes of the contract of sale, which occurred as a result of the newly adopted Act No. 89/2012 Coll., Civil Code. The aim of this thesis is to simultaneously take into account the proposal for a European Parliament and Council Regulation on a Common European Sales Law (Common European Sales Law, CESL). The thesis also focuses on selected provisions of the purchase - especially rules governing the acquisition of ownership from unauthorized (and the related principle of good faith) under the new Civil Code. Rules governing the acquisition of ownership were significantly changed. Thesis attepmts to specify rules which are applied in the case one of the contracting parties is in the possition of a consumer. Specific features of contracting process must be taken in consideration due to the protection of consumers and or small and medium- sized enterprises. The thesis is focused on selected aspects of the contract of sale, thus the purchase of property, asset deal or liability for defects are mentioned only in passing.
|
|
|
Započtení v obchodních závazkových vztazích
Jäger, Marek ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce) ; Marek, Karel (oponent) ; Zahradníčková, Marie (oponent)
1 Abstrakt Přestože započtení představuje jeden z nejčastějších způsobů zániku závazků jinak než splněním, zabývá se jím současná odborná literatura jen v jeho dílčích projevech. Soustavné zpracování tohoto způsobu zániku závazků však chybí. Pokles pozornosti věnované zániku závazků započtením patrně přetrvává z doby, v níž započtení jako způsob zániku závazků cizí ústředně řízenému národnímu hospodářství ustoupilo do pozadí. Úvodní část se proto zabývá především podstatou započtení, dále jeho poměrem k zániku závazků splněním, jakož i místem započtení ve veřejném právu. Kapitola, která pojednává o podstatě započtení, se usiluje oprostit od jeho chápání prostřednictvím hospodářského významu tohoto způsobu zániku závazků a přiblížit se jeho právní podstatě. Tuto podstatu lze nahlížet jak pohledem dlužníka, který se započtením zprošťuje svého závazku, tak pohledem věřitele, který i bez souhlasu druhé strany závazkového právního vztahu a bez nutnosti uplatnit svou pohledávku u soudu nebo jiného orgánu dosahuje jejího náhradního uspokojení. Přitom obě strany vystupují současně jako dlužníci i věřitelé pohledávek, které mají započtením zaniknout. Právo přivodit jednostranným právním úkonem zánik závazků započtením představuje majetkovou hodnotu, jíž se má poskytovat ochrana a které strana, jíž přísluší, zásadně...
|
|
|
Veřejná soukromá partnerství
Preisler, Pavel ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce) ; Marek, Karel (oponent) ; Vopálka, Vladimír (oponent)
1 1 Abstrakt Tématem této disertační práce jsou veřejná soukromá partnerství. Veřejná soukromá partnerství jsou novým fenoménem, jehož prostřednictvím veřejnoprávní subjekty (jako veřejní zadavatelé) zajišťují služby a stavební práce. Vyvinuly se v anglicky hovořících zemích, jmenovitě v USA a ve Velké Británii, v 70. a 80. letech minulého století. Později vzhledem k rozpočtovým omezením a problémům s financováním veřejných zakázek projevily zájem o tento fenomén rovněž jiné státy v rámci Evropské unie i jinde ve světě. Veřejná soukromá partnerství jsou spíše ekonomickým než právním pojmem. V právních úpravách se toto označení nepoužívá. Místo toho veřejná soukromá partnerství jsou vymezena a v právu ustanovena společnými znaky. Označení veřejná soukromá partnerství je souhrnným označením pro různé formy spolupráce mezi veřejnoprávními a soukromoprávními subjekty, které mají následující znaky: Spolupráce je založena na smluvních vztazích, jde o dlouhodobý vztah, soukromoprávní subjekt nese rizika spojená s plněním, která by jinak nesl veřejnoprávní subjekt. Cílem založení spolupráce je zajištění služeb a děl ve veřej ném zájmu a uspokojování veřejných potřeb. Za předpokladu, že výše uvedené znaky jsou naplněny, lze považovat vztah za vztah v rámci veřejných soukromých partnerství. Existuje řada forem...
|
|
|
Odpovědnost členů statutárních orgánů obchodních společností
Litvan, Martin ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce) ; Černá, Stanislava (oponent) ; Marek, Karel (oponent)
- Odpovědnost členů statutárních orgánů obchodních společností Odpovědnost členů statutárních orgánů obchodních společností je vícevrstevným fenoménem, který se navíc pohybuje v dynamice organizační struktury a fungování složitého ekonomického a právního mechanismu vztahů, jímž je obchodní korporace sama ze své podstaty, a navíc nejen ve vztahu ke své vlastní vnitřní organizaci, ale též i k vnějším subjektům, se kterými společnost vstupuje do vztahů různých stupňů a úrovní. Otázka jejího uchopení a zejména ukotvení je pak dále komplikována samotným dynamickým vývojem obchodních vztahů a společností, i když lze mít zato, že základy a elementární principy odpovědnosti jsou v podstatě neměnné. Jsou jimi právní vztah, práva a povinnosti jednotlivých konkrétních subjektů, jejich dodržování a porušování a z toho plynoucí následky v podobě vzniku škod či jiných důsledků. Komplikace navíc přicházejí s existencí různých právních pohledů na funkci obchodních společností tak, jak je konstruují a přináší nejen jednotlivé právní systémy ve známých podobách kontinentálního či angloamerického pohledu, ale i právní řády jednotlivých zemí, vše navíc umocněno rozdílným stupněm vývoje toho kterého konkrétního právního řádu. Z popsaného plyne nejen neukončenost vývoje zkoumaného fenoménu, ale i zřejmá a nutná...
|
|
|
Smlouva o běžném účtu a některé související otázky podle české a evropské právní úpravy
Liška, Petr ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce) ; Štenglová, Ivanka (oponent) ; Marek, Karel (oponent)
Smlouva o běžném účtu a některé související otázky podle české a evropské právní úpravy Hlavní těžiště disertační práce je zaměřeno na rozbor právní úpravy smlouvy o běžném účtu. Platné právní předpisy upravují smlouvu o běžném účtu v obchodním zákoníku. Vedle obchodního zákoníku se na smlouvu o běžném účtu vztahuje i úprava obsažená v zákoně č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších právních předpisů. V tomto zákoně je upravena zejména smlouva o platebních službách, platební styk a práva a povinnosti poskytovatelů platebních služeb a uživatelů platebních služeb. Disertační práce obsahuje zkoumání podstaty institutu běžného účtu. V souvislosti s podstatou běžného účtu je zkoumán i vztah tohoto právního pojmu k vymezení pojmu bankovní vklad. Zároveň se pojednává i o otázkách vlastnictví peněžních prostředků na běžném účtu v současné právní úpravě obsažené zejména v obchodním zákoníku, zákonu o platebním styku a zákonu č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších právních předpisů. Smlouva o běžném účtu je naukou řazena mezi bankovní smlouvy (obchody) nebo smlouvy bankovních služeb. Jako bankovní smlouvy jsou označovány smluvní typy upravené v obchodním zákoníku, u nichž jedním z účastníků musí být obligatorně banka. V této souvislosti disertační práce blíže vymezuje postavení banky...
|
host ::
RSS.