|
|
Identifikace genů vázaných na pohlavní chromozomy u Silene latifolia a Silene dioica
Machálková, Zuzana
Silene latifolia a Silene dioica jsou blízce příbuzné dvoudomé druhy rostlin s odděleným pohlavím, které je determinováno přítomností pohlavních chromozomů X a Y. Pohlavní chromozomy S. latifolia a S. dioica jsou mladší (10-20 milionů let) než u savců (cca 200 milionů let). Tyto dva druhy jsou proto důležitým modelem pro studium časných stádií evoluce pohlavních chromozomů. V této práci byla analyzována skupina genů vázaných na pohlavní chromozomy (Sl3, Sl7, DD44). Tyto geny byly de-novo izolovány pro S. dioica pomocí screenování BACové knihovny. Společně pro S. latifolia a S. dioica byly následně metodami Real-Time PCR a HRM porovnány exprese těchto genů v různých pletivech. Metodou low-copy FISH (fluorescenční in situ hybridizace) vytvořena fyzická mapa pro jednotlivé geny. Tato mapa je doposud nejpodrobnější fyzickou mapou, vytvořenou pro blízce příbuzné druhy rodu Silene.
|
|
|
Sebeupálení Jana Palacha - od reality a novinových/TV zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze filmu Hořící keř.
Machálková, Zuzana ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Šobr, Michal (oponent)
Diplomová práce nesoucí název "Sebeupálení Jana Palacha - od reality a novinových/TV zpráv k filmovému zpracování, až po recenze filmu Hořící keř" se zabývá tím, jak se autoři Hořícího keře rozhodli pojmout toto třídílné drama vzhledem k reálným událostem, ze kterých vychází. Práce si klade za cíl zjistit, do jaké míry se jedná o film s dokumentárními prvky, které autora drží v mezích realističnosti, a do jaké míry jde o hraný film, jenž může skutečnosti měnit na základě filmových prvků a práce s vnímáním diváka, a to takovým způsobem, aby divák po zhlédnutí filmu neměl mylné představy o tom, jaká byla realita, o níž film pojednává. Práce se rovněž zabývá mediálním obsahem týkajícím se osoby a činu Jana Palacha, což je rozděleno na období před rokem 1989 a po roku 1989, přičemž cílem je zjistit, jak se lišil nejen obsah novinových a televizních zpráv, ale také kvantita těchto obsahů, které o Palachovi referovaly, v době totality a v době demokracie.
|
|
|
Vliv vědeckých znalostí na estetické oceňování přírody
Machálková, Zuzana ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Práce se věnuje vlivu vědeckých znalostí na estetické oceňování přírody, kdy základní otázkou je, zda vůbec mají vědecké znalosti nějaký vliv na estetické oceňování, a pokud ano, jakým způsobem se tento vliv při našem estetickém oceňování přírody projevuje. Práce se při řešení problematiky opírá o vybrané autory, kterými jsou Ronald W. Hepburn, Allen Carlson, Nick Zangwill a Cheryl Foster. Výchozím bodem práce je představení jistého střetu, který nacházíme mezi dvěma postoji, přičemž prvním je postoj kognitivní a druhým postoj formalistický. Pomocí vybraných textů a teorií zmíněných autorů se práce snaží ukázat, jak se tyto dva směry s vědeckými znalostmi v estetickém oceňování přírody vypořádávají a v závěru se snaží nabídnout nové hledisko na danou problematiku, tedy poukazuje na možné propojení těchto směrů. Klíčová slova Estetické oceňování, enviromentální estetika, vědecké znalosti, formální přístup, kognitivní přístup
|
|
|
Detekce mikrobiální kontaminace molekulárně-biologickými metodami v kořeninové paprice
Machálková, Zuzana
Kořeninová paprika patří mezi jedno z nejvyužívanějších koření v mnoha částech světa. Přítomnost nežádoucích patogenů může být závažným problémem pro konzumenty. Zvláště kontaminace mikroskopickými houbami, z nichž někteří zástupci produkují mykotoxiny, představuje pro člověka velkou hrozbu. Dnešní konvenční metody pro určování kontaminací mikroorganismy jsou náročné na čas a některé méně časté druhy patogenů může být obtížné určit. V rámci bakalářské práce byly aplikovány metody molekulární biologie pro detekci kontaminace ve vzorcích kořeninové papriky. Pro sekvenaci byly vybrány ITS oblasti, které vykazují vysokou variabilitu u jednotlivých druhů organismů a jsou vhodným nástrojem pro jejich taxonomii. Díky sekvenační analýze ITS oblastí, byly identifikovány sekvence o vysoké podobnosti s ITS oblastmi mnoha zástupců mikroskopických hub zejména ze třídy Ascomycotina a několika druhů kvasinek. V práci se jednalo o kvalitativní nikoli o kvantitativní detekci, která nevylučuje zdravotní nezávadnost vzorků, která je prokázaná protokoly o zdravotní nezávadnosti.
|
host ::
RSS.