|
|
M. Illjenko a hra "Psice"
Jíchová, Viktorie ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Morávková, Alena (oponent)
Mychajlo Illjenko je významnou osobností ukrajinské kultury: je filmovým režisérem, scenáristou, spisovatelem, hercem, děkanem filmové akademie v Kyjevě (), zástupcem předsedy Spolku kinematografů Ukrajiny, dopisujícím členem Akademie umění Ukrajiny. A také jako hlavní pořadatel filmového festivalu "Noc dokořán" (" ") pro mladé ukrajinské kinematografy se snaží o obnovu upadajícího ukrajinského filmového umění. M. Illjenko je autorem významných a na různých mezinárodních kinofestivalech mnohokrát oceněných filmových děl: "Fučžou" ("") 1993; "Trasa č.7" (" ") 1997. Otázka bytí Ukrajiny a ukrajinství jakožto pocitu sounáležitosti ke svým etnickým kořenům, a také stavu duše Ukrajince je dodnes velmi problematická a naléhává. Vhledem k historickým peripetiím, kterými prošel vývoj Ukrajiny od hluboké minulosti až do dnešních dnů se není ani čemu divit. Ukrajina i nadále zůstává jakousi hraniční, pomezní oblastí mezi světem Východu a Západu, Severu a Jihu, mezi minulostí a budoucností - a takto se tato osudová křižovatka odráží nejen v její zeměpisné poloze, ale především také v povědomí jak celého národa, tak i v duši jedince. Jednou z novějších prací M. Illjenka je divadelní hra "Psice" ("", 2006). Tato hra představuje velice zajímavý materiál, který umožňuje lépe pochopit ukrajinskou mentalitu a rovněž...
|
|
| |
|
| |
|
|
Sekundární předložky (v rusko-česko-ukrajinském kontextu)
Řezníčková, Veronika ; Lendělová, Věra (vedoucí práce)
Předložka jako slovní druh není jednoznačně vymezená. Někteří lingvisté předložku považují za zvláštní morfém, jiní za pomocný, neplnovýznamový slovní druh, další předložku považují za samostatný slovní druh a existují lingvisté, jež předložku vůbec nepovažují za slovo. Předložky můžeme rozdělit po formální stránce na primární a sekundární a podle počtu jejich komponentů na jednoslovné a víceslovné. Sekundární předložku většina lingvistů dělí na adnominální, adverbální a adverbiální, ale jsou lingvisté, jež místo adverbiálních uvádí předložky adadjektivní. O problematice lexikálního významu předložky existují různé teorie, přičemž my se přikláníme k tomu, že předložka má lexikální význam. Tuto skutečnost již dokázal ve své stati I. K. Kučerenko (10) a my jsme si jeho teorii ověřili v praktické části naší práce. Zabývali jsme se sémantickými odstíny vybraných kauzálních sekundárních předložek, kolokáty, jež se v blízkosti předložek vyskytují nejčastěji a také frekvencí kauzálníchpředložek. Předložky mohou v závislosti na určitém kontextu měnit svůj lexikální význam a mohou být zaměňovány synonymními ekvivalenty. Na příkladech z ruského a českého národního korpusu, ruského, českého a okrajově ukrajinského tisku jsme dokázali, že i předložky, jež se prvoplánově nejeví jako kauzální, nebo jež lingvisté mezi...
|
|
|
Ukrajinská příjmení
Jarošová, Kateřina ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Savický, Nikolaj (oponent)
Ve své diplomové práci se věnuji problematice ukrajinských příjmení. Studium antroponomiky jako takové je stále aktuální, neboť vlastní jména i příjmení nám poskytují důležitý materiál nejen z hlediska filologického (studium struktury jazyka), ale i z hlediska historického a etnografického. Klíčovými prameny, z nichž tato práce vychází, se staly publikace J. K. Reďka "Sučasni ukrajinski prizvyšča" a slovník P. Čučky "Prizvyšča zakarpatskych ukrajinciv: Istoryko-etymologičnyj slovnyk". Cílem této diplomové práce je nahlédnutí do historie vzniku a vývoje ukrajinských příjmení a zpracování slovotvorby ukrajinských příjmení i s jejich gramatickými a pragmatickými zvláštnostmi. Naše analýza jednotlivých slovotvorných typů ukázala, že nejrozšířenějším způsobem slovotvorby je sufixace. Dále se práce zabývá variantností a sémantikou ukrajinských příjmení. Značná pozornost je věnována příjmením karpatského areálu, která se typologicky (slovními základy neslovanského původu) podstatně liší od příjmení oblasti centrální a východní. Provedli jsme podrobnou analýzu nejproduktivnějšího patronymního sufixu na Zakarpatí -/-/- (č. -ák). Detailně bylo zpracováno expresivně-sémantické hledisko ukrajinských příjmení. Sufixy jsme rozdělili na základě toho, zda vyjadřují pozitivní či negativní konotace. Některé sufixy mohou...
|
|
|
Recepce středověkého výkladového sborníku Lucidarius v ukrajinském literárním prostředí
Petišková, Dagmar ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Moser, Michael (oponent) ; Tkač, Ljudmila Oleksandrivna (oponent)
Disertační práce se věnuje recepci německého lucidáře v českém a následně ukrajinském literárním prostředí. Seznamuje s historií díla, jež má svůj prvopočátek v latinském teologickém traktátu Elucidarium Honoria Augustodunského z konce 11. století. Všímá si koncepce německého Lucidaria, který byl vytvořen jako jedno z prvních středověkých děl v národním jazyce koncem 12. století a je považován za první německojazyčnou encyklopedii. Představuje ho jako originálně zpracovanou kompilaci vzniklou překladem a úpravou několika latinských pojednání z oblasti teologie, filozofie, kosmologie, geografie a historie. V českém prostředí se Lucidář, přeložený z němčiny, objevuje nejpozději v polovině 15. století a řadí se mezi tituly, jež se až do počátku 19. století těšily zájmu nižších vrstev čtenářstva. Český Lucidář má význam pro mezislovanské literární vztahy - jeho převodem byl vytvořen lucidář chorvatský (v 15. století) a ukrajinský (v 16.-17. století). Ukrajinský Lucidarij představujeme jako jedno z několika děl, které byly z češtiny přeloženy do ukrajinsko-běloruského, respektive ruténského jazyka. Uvádíme práce, které o ukrajinském lucidáři a jeho vztahu k české předloze pojednávají; tyto studie se objevily na počátku až v první třetině 20. století v souvislosti s dobovými snahami o poznání kulturního...
|
|
|
Literární suržyk: obrysy literární vícejazyčnosti
Sevruk, Alexej ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Bakula, Boguslaw Leszek (oponent) ; Kalina, Petr (oponent)
Tato práce se věnuje smíšené hybridní rusko-ukrajinské řeči známé jako suržyk s důrazem na její reflexi v dílech současné ukrajinské literatury. Cílem práce je načrtnout základní rysy, kterými se ubírá či by se mohlo ubírat současné uvažování o literárním suržyku. V první části dochází k všestrannému vymezení pojmu suržyk, k jeho sociolingvistickému definování, geografickému a funkčnímu rozšíření. Je naznačen vztah mezi tímto jevem a jeho literárním odrazem - tak zvaným literárním (nebo též autorským či vědomým) suržykem. Následující část mapuje reflexi literárního suržyku v odborné literatuře, a to jak zaměřené lingvisticky, tak literárně-teoreticky. Je zde podrobně rozebráno, jak s pojmem literární suržyk (nebo suržyk v literatuře) pracují autoři zásadních monografií, věnovaných tomuto jevu (Artur Bracki, Larysa Masenková, Salvatore Del Gaudio), ale také autoři klíčových prací o ukrajinské postmoderní literatuře a ukrajinské společnosti (Tamara Hundorovová, Roksana Charčuková, Ola Hnatiuková). Ve třetí části je pro další zkoumání literárního suržyku převzat koncept intratextové vícejazyčnosti Petra Mareše. Práce sleduje, jakých forem nabývá hybridní řeč v ukrajinské literatuře a jaké funkce zde plní. Pro uchopení literárního suržyku byly seznány jako nejvhodnější některé specifické formy textové...
|
|
|
Dialektologický odkaz A.D. Grigorjeva v kontextu studií o sibiřských nářečích.
Kipchatov, Mikhail ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Čermák, Václav (oponent)
Diplomová práce je věnována tématu sibiřských nářečí, vycházejících z velkoruských nářečí. Klade si za cíl prezentovat a zhodnotit zcela unikátní a doposud neprobádané dílo ruského badatele A. D. Grigorjeva z oblasti jeho dialektologických výzkumů a zkoumání - Русские старожильческие говоры Сибири. Tato práce, jež se doposud nachází v rukopisné podobě v osobním fondu A. D. Grigorjeva v Archivu AV ČR, je objemným materiálem, jenž představuje více než 1600 stran textu, popisuje nářeční rysy více než 550 obcí ve 12 sibiřských guberniích. V teoretické části (Kapitola I.) jsou uvedeny dějiny výzkumu sibiřských nářečí jakožto sekundárních velkoruských nářečí, jejich hlavní specifika a dějiny osídlení Sibiře. Postavě A. D. Grigorjeva je věnována Kapitola II. (praktická část), v níž je představen popis života a díla badatele, a zároveň podrobný výklad a charakteristika sibiřských starousedlických nářečí z fonetického, morfologického, syntaktického a lexikálního hlediska na základě výše citované práce Русские старожильческие говоры Сибири s uvedením areálů výskytu příslušných jazykových jevů. V diplomové práci se používá převážně ruská odborná literatura, jež se týká studia velkoruských nářečí Sibiře. Hlavní metodou aplikovanou v diplomové práci je deskriptivní metoda.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.